Tak to musí dopadnouti vždy s tou korekturou kapitalistické chamtivosti, neboť vlk vlku očí nevyhryže. Ani racionalisace nebude tím lékem, jak předpokládá pan ministr. Racionalisací výroby sic nutí se dělník k vyšší výkonnosti, majitelé výrobních prostředků dosáhnou, že dělník bude donucen napnouti své síly až k úplnému vyčerpání, tedy zlevní výrobu, ale je otázkou při mentalitě kapitalistů, zda a o kolik sníží ceny výrobků. Příklad cukrovarníků nasvědčuje opaku.

Ale dejme tomu, že podaří se vám je přesvědčiti, aneb že železný zákon odbytu je donutí ke snížení cen. Bude to znamenati, jak se domnívá pan dr Engliš, odstranění krise, zvýšení zaměstnanosti? Snad na krátkou, přechodnou dobu ano, ale jistě ne trvale.

Máme-li na mysli export, pak zvýšený vývoz se může udržeti jen po tu dobu, než kapitalisté, majitelé výrobních prostředků toho neb druhého státu uchopí se těchže prostředků racionalisačních, po případě ještě intensivnějších, než jakých použili jste vy. A pak? Pak nastane nová krise, snad v ještě hroznější formě než předcházející, nastane hledání nových odbytišť a projeví se snahy po ještě racionelnějším vykořistění práce.

A ani druhý předpoklad, zvýšení domácí spotřeby pomocí racionalisace výroby, nemůže býti splněn. Zvýšenou intensitou výroby vzhledem k předcházejícímu docílí se jednoho - a to zvýšení nezaměstnanosti, neboť na co dříve bylo potřeba 2-5ti i více dělníků, stačí potom 1 nebo 2.

V praxi to bude znamenati, že 30-50, po případě i více procent dělníků, zřízenců a úředníků racionalisací výroby ztratí zaměstnání, ztratí výdělek, zbaveni budou konsumční schopnosti. Jejich spotřeba i při zlevnění, při nižších cenách bude minimální.

Právě Německo, které provádí racionalisaci, ukazuje, jaké jsou její výsledky: nejen téměř 4milionová armáda nezaměstnaných, ale zároveň veliký pokles tuzemské spotřeby, t. j. podle státní statistiky o 27% nižší.

Tedy racionalisací výroby možno zjistit zisky kapitalistů, ale současně musí dojíti k ještě většímu zbídačení proletariátu. Pro Československo uskutečnění tohoto plánu bude znamenati vývoz živých sil, vývoz lidského materiálu. (Hlas: Kam?) To je otázka, to ti pánové budou teprve studovat.

Vláda ústy ministra financí znovu postavila se za ochranná cla zemědělská. Byla prý nutností v zájmu hospodářské rovnováhy.

Nebudu opakovati, co jsem řekl již o této otázce při projednávání zákona o agrárních clech. Jen znovu opakuji, že nebylo zde hospodářského důvodu, ba že nebylo také té krise v zemědělství, jak byla líčena. Střední a velký statek měl a má dobrou konjunkturu. Pokud se týče drobných zemědělců, mohlo jim býti pomoženo v prvé řadě odpisem dlužních a snížením dosavadních daní a poctivým provedením pozemkové reformy. Při tom nesplnily se ty předpoklady, jako že přebytky sedláků budou působiti na oživení tuzemského trhu. Při konservativitě těchto kruhů ani jinak nemůže býti.

Nesplnilo se též to, co bylo tvrzeno, že cla nebudou míti za následek zdražení. Naopak, drahota od té doby soustavně stoupá.

Pan ministr četl zde zprávu státního statistického úřadu, ze které učinil uzávěr, že prý si může oddechnouti pro to, že prý cenový vzestup jest uzavřen a omezen na 3% vzestupu. Ceny zde uváděné byly z měsíce září. Podíváme-li se na ceny nynější, vidíme, že pan ministr neměl se předčasně ukládati k oddechu a tím méně spotřebitelé, kterým ostatně spíše na základě zdražovací politiky dochází dech. Neboť v té chvíli, kdy pan dr Engliš se zde radoval ze zastavení vzestupu cen, hlášeno bylo ze všech míst republiky nové stoupání cen životních potřeb a páni cukrobaroni, aby nedošlo snad k přílišnému ztučnění oddychujících konsumentů, důkladně zdražili cukr. A aby konsumenti nebyli v pochybách, zda popřáno jim bude přeci jen trochu oddechu, ohlašují páni uhlobaroni, že budou nuceni zdražiti uhlí.

Jak viděti, pan ministr předčasně se ukládá k oddechu. Smečka kapitalistických vydřiduchů nedopřeje ani svému ministru - a on přece s celou vládou jest jejím každým coulem - a já mám obavu, než ty páně ministrovy komise a ankety dostudují příčiny nezaměstnanosti a drahoty, že budou státi před novým problémem, a to, jak oživiti ty chudáky, kteří mezi tím, co oni studovali a se radili, zemřeli hladem.

A nyní, pánové, uvažujte! Mezi tím, co drahota roste, že mnohý dělník nemůže si koupiti ani dost bramborů pro sebe a rodinu, jsou zastavovány továrny, obmezována výroba, roste nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných roste týden od týdne. Bylo zde již také ukázáno, že čísla, udávaná vládou, jsou nesprávná. Dík gentskému systému a úřední statistice, vláda nemusí se starati o osud desetitisíců hladovějících nezaměstnaných, protože nejsou zanešeni v tom neb onom rejstříku.

Byla to stará koalice socialistů s měšťáky, která připravila tento danajský dar dělníkům. Vláda ústy ministra financí vzkazuje nezaměstnaným, že gentský systém zůstane, a doporučuje jim, aby se uskrovnili, aby šetřili. Jaká ironie! Lidem, kteří nemají z čeho býti živi, otcům a matkám rodin, kteří nemají čím by nakrmili svoje děti, doporučuje vláda, aby se uskrovnili! Pánové, ty desetitisíce nezaměstnaných se svými rodinami, které vy sice nevedete v rejstřících a kterým odpíráte podporu v nezaviněné bídě, jsou přeci lidé, jsou to občané tohoto státu, a pokud jim kapitalisté dovolili, tak také poctivě pracovali, rozmnožujíce, podle vaši terminologie, národní statky, národní bohatství. Tedy jakým právem zbavujete je podpory v nezaviněné tísni? Vždyť je to jen bídná almužna, co jim dáváte.

Pro chudáka nemáte skývy chleba, co mezi tím dáváte deseti- a stamiliony na sanaci bank, aby odčiněny byly následky buď hloupé nebo zločinné spekulace, Pak ale nemluvte o zájmech státních, zájmech národa. Buďte upřímní a řekněte s Ludvíkem XIV.: "Stát jsme my", protože jsme držiteli moci ve státě, a to, co skrýváme pod frásí "zájem státu, zájem národa", je zájem náš, zájem kapitalistů.

Pánové, vláda ústy ministra financí odpověděla na požadavky, které ji byly předloženy za účelem řešení krise, a odpověděla zamítavě. Cla, která způsobují drahotu, neodstraní! Chápeme; vždyť je vykonávatelkou vůle agrárních kapitalistů - v čele vlády je statkář Švehla. Zákon o stavebním ruchu provede po svém na účet nájemníků. Chápeme, vždyť té vládě slíbil podpory pan dr Kramář, a on je přece vůdcem strany domácích pánů. Gentský systém zůstane! Socialisté prý pro něj hlasovali a sami jej prosazovali. Sic tato vláda milostivě uznává, že nezaměstnaní nemohou býti plně činěni odpovědnými za to, že nemají práci a mají hlad. Proto také bude nadále povolována práce přes čas, ač zuří nezaměstnanost. Chápeme. Vždyť tato vláda zrovna tak, jako předešlé, jest výkonným orgánem kapitalistů a proto, aby tím neutrpěl profit fabrikantů, bude se povolovati práce přes čas, třeba tisíce dělníků marně práci hledá.

Že by vláda chtěla odstraniti dosavadní nesrovnalosti v daňovém zatížení, bylo by naivní věřiti, protože ohlášená daňová reforma tento nepoměr v zatížení ještě zvětší, dávajíc nové veliké úlevy, jen boháčům. A ostatně po tom, co prozradil Stříbrný o reparacích a s ohledem na přiznané dluhy, je otázka, jak jinak to také provésti. Přece nelze k vůli tomu sáhnouti na miliony agrárních průmyslových neb bankovních zbohatlíků. Pan ministr jen milostivě schvaluje prý rozumný návrh na racionalisaci výroby. Pan dr Engliš řekl: Ani nové zkrácení pracovní doby a rozšíření potřeby práce teď odčiniti nezaměstnanost by nemohlo v dnešní krisi, kdyby prý současně s tímto opatřením nešlo ruku v ruce rozdělení o krajíc. Ano, všechna ta opatření budou nedostatečná, dokud pracující lid nevyvlastní výrobní prostředky, aby si zajistil poctivou část krajíce, to je ovoce své práce; dokud pracující lid nechá v rukou buržoasie tento krajíc, z něhož ona jemu jen drobty dává, dotud zůstane předmětem vykořisťování a bude jí ovládán. Pánové, v tom je veliký rozdíl. Dnes vy, držitelé moci, držitelé výrobních prostředků odpíráte těm, kdož chtějí pracovati, práci a chléb. Proletariát dá jim všem, kdo pracovati budou míti vůli.

Kol. Modráček kritisoval hospodářství finančních kruhů a já chci jen ukázati, jak vlády v kapitalistickém státě ve snaze chrániti finanční magnáty sahají i na svobodu tisku. V našem listu kritisovali jsme poměry a kritisovali jsme postup se strany vlády, jak se chovala k hospodářství některých finančních úřadů. Mezitím uveřejnili jsme článek ze zákulisí finančního ústavu: Pan dr Lorek, či sanace Moravské agrární a průmyslové banky. V tomto článku se praví: "Když Česká banka byla na psu se svým hospodářstvím, dostala ze sanačního fondu od ministerstva financí hotově 35 mil. Kč a k nim odborového přednostu bankovního úřadu dr Lorka za vrchního hlídače, aby páni se nepoprali pro dar ze státních peněz. Pan dr Lorek, jakožto vládní komisař, chtěl to, co páni finančníci v České bance prošustrovali, ušetřiti na úřednících a utahoval je kde mohl: ²/₃ jich vyhodil na dlažbu, zavedl jednoduchou frekvenci od 8 hod. ráno do 8 hod. večer, vydal jim nařízení, jak mají seděti u stolu a kdy mohou choditi na záchod, snížil jim platy na žebrácké minimum - vůbec snažil se sanovati pošramocené hospodářství České banky na účet úřednictva, zatím co páni ředitelé brali dále své statisícové gáže a hřáli se na výsluní svých milionů, jež vydělali, zatím co banka prodělala. Když odbyl si v České bance své "Lehrjahre" a dobyl si rajtováním na úřednictvu zlatých ostruh, byl povýšen pan dr Lorek za vrchního ředitele Moravské agrární a průmyslové banky, aby "osvědčeným způsobem" sanoval zase její hospodářství. Za tím účelem se dal od ministerstva financí pensionovati s roční pensí 60.000 Kč a s Moravobankou ujednal si roční plat 300.000 Kč a začal pracovati. Zkušenosti v České bance nabyté byly mu vodítkem. Zavedl jednoduchou frekvenci od 8 do 8 - bezplatně - vydal předpisy o sedání u stolů, připravuje zavedení "záchodenek", opravňujících úředníka k bezplatné návštěvě bankovního záchodu třikráte týdně, plánuje propuštění jedné třetiny všeho úřednictva, snížení platů na minimum po způsobu "sesterské" Agrární banky československé. Slovem sanuje pošramocené hospodářství Moravobanky zhoršením životní existence úřednictva, které ve své maloměšťácké prostoduchostí nijak nemůže pochopiti, proč má platiti prošustrované miliony, když ti pánové, kteří je bance "prodělali", dnes jsou těžkými milionáři, sedí ve správní radě banky a nemusejí nic nahrazovati. Proč zde nehledá se náhrada za prospekulované miliony? A ještě jeden způsob sanace prozradíme panu dr Lorkovi: Moravská agrární a průmyslová banka dostala od státu na sanaci 200 milionů Kč 4% dlužních úpisů, na které jí stát ročně vyplácí 8 milionů úroků z peněz poplatnictva. Banka sama ale platila v roce 1926 akcionářům 5 % dividendu z akciového kapitálu 120 milionů korun, celkem 6 milionů korun. Nuže: je li již třeba na něčí účet sanovati banku, proč neděje se tak na účet akcionářů, kteří brali v minulých letech horentní dividendy 10 až 12 %, zatím co banka byla pasivní a na kraji úpadku? Zde může obratem ruky pan dr Lorek ušetřiti 6 milionů Kč ročně a nemusí dříti úřednictvo a bídačiti jeho hospodářskou existenci, aby na něm ušetřil za rok cca 1 milion Kč. Zde se nejedná o to, že by nevyplácením dividendy veřejnost ztratila k bance důvěru - to je pouhá výmluva pánů finančních pirátů - neboť v pravdě veřejnost ví, že hospodářství Moravobanky bylo takové, že bez sanace by dnes dividendu platiti nemohla, takže neplacení dividendy by bylo u Moravobanky pouze otevřeným přiznáním k tomu, co zpívají již vrabci p. dr Lorkovi do oken úřadovny.

To však p. dr Lorek nesmí udělati. Finanční oligarchie spolu s buržoasií, jejichž je on horlivým exponentem, nepřipustí zkrácení ve svých svatých právech. Ostatně p. dr Lorek to ani dělati nechce, má dnes 360 tisíc Kč ročního příjmu a nejlepší naději státi se během roku členem správní rady řady akciových společností . . . My se s ním ještě shledáme."

Tedy, pánové, toto je obrázek, jak se u nás hospodaří s těmi mozoly, které jsou vydřeny z poplatnictva. Tak se hospodaří. Já jsem na to ukázal. Pro to jsou miliony, pro toto se dovedou vždycky najíti prostředky, ale když se jedná o to, dáti chudou suchou skývu chleba nezaměstnanému dělníku, tak se mu radí, aby se uskrovnil, jinými slovy, že buržoasie a celá ta vaše nová vláda koaliční kdyby mohla, poslala by jistě polovinu proletářů ke všem čertům. (Souhlas senátorů strany komunistické.)

Místopředseda Donát (zvoní): K prohlášení je přihlášen pan sen. dr Soukup.

Sen. dr Soukup: Vážený senáte! Před hlasováním chci učiniti toto prohlášení: Pan ministr národní obrany nám dnes na dvě pilné interpelace odpověděl dvěma prohlášeními. Činím návrh, aby o každém tomto prohlášení pana ministra národní obrany bylo hlasováno odděleně, jednak ohledně pilné interpelace, týkající se t. zv. aféry Gajdovy, a po druhé ohledně pilné interpelace, týkající se příčin a důvodů leteckých nehod u nás. Pan ministr národní obrany v t. zv. aféře Gajdově neřekl takřka ničeho po stránce meritorní, volil slova velmi opatrná a materielně v této věci se považoval za záhodna prozatím se nevysloviti. Pan ministr národní obrany mluvil v tomto směru pouze po stránce formální. Po stránce formální nám oznámil, že proti panu gen. Gajdovi nebylo zatím zavedeno žádné řízení soudní z toho důvodu, že inkrimované okolnosti u pana gen. Gajdy se týkaly, anebo týkají států cizích, vůči nimž našich zákonů domácích není. Že proti panu gen. Gajdovi bylo však zavedeno řízení disciplinární a že pan gen. Gajda podal žádost za řízení superarbitrační a této žádosti superarbitrační že také bylo vyhověno.

Poněvadž však pan ministr národní obrany s velkým důrazem ve svém prohlášení poukázal na to, že tato aféra, t. zv. Gajdova skončena není, že řízení této věci se vede také příslušnou komisí ještě dále, že bude se vším urychlením také skoncováno a že bude dbáti toho, aby skoncování toto se dálo nejenom se vší objektivitou, nýbrž také se vším důrazem a se vší přísností a rozhodností, máme za to, že v té chvíli můžeme toto prohlášení pana ministra národní obrany vzíti na vědomí, očekávajíce ale bezpečně a důvěřujíce, že od těchto slov také bude přikročeno k činům.

Pokud se týče druhého prohlášení pana ministra národní obrany, nepokládáme je za dostatečné a budeme hlasovati proti němu. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. dr Heller.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Poněvadž jsme neměli příležitosti, zaujmouti v debatě stanovisko k prohlášením pana ministra financí a pana ministra národní obrany, dovoluji si jménem svého klubu zcela krátce prohlásiti toto: Prohlášení pana ministra financí bylo prodchnuto protisociálním duchem, bylo proneseno se stanoviska ryze kapitalistického. Domáhá se ozdravění hospodářství, aniž by chtěl snížiti daně, které pracující lid nejvíce tísní, totiž spotřební daně. Má býti přivoděno ozdravění hospodářství výlučně se stanoviska kapitalismu, měšťáctva. Nemůžeme tudíž toto prohlášení pana ministra financí vzíti na vědomí. Podrobnou a přesnou odpověď vyhražujeme si pro rozpočtovou rozpravu.

Co se týče prohlášení pana ministra národní obrany, dělí se ve dvě části: předně v prohlášení o Gajdově aféře. Pan ministr neřekl v nejmenším nic nového o této věci, nic, co by již nebylo stálo v novinách. Zůstal nám dlužen odpověď na celou řadu otázek, tak odpověď na otázku, jak mohlo dojíti k tomu, že muž jako generál Gajda, jehož minulost, nehledě k vyzvědačské aféře, všemu světu a obzvláště také směrodatným pánům musila býti známa, dosáhnouti mohl právě prostřednictvím nynějšího ministra národní obrany postavení zástupce šéfa generálního štábu. Zůstal nám také dlužen odpověď na celou řadu jiných otázek, tak na otázku spoluviny jiných osob, zůstal nám také dlužen sděliti důvody, které vedly k novému disciplinárnímu vyšetřování. Nemůžeme také schvalovati způsob, jakým se věc vyřizuje. V Turecku posílali hedvábnou šňůru, v Rakousku měli připravený revolver, v Československu to udělá jednoduchá žádost o superarbitraci muže, kterému neschází to nejmenší. (Sen. Sochor [německy]: A pošlou ho do pense!) A pošlou ho do pense. To není žádné vyřízení tak důležité věci. Pan ministr národní obrany neposkytuje nám ani nejmenší záruky za takové vyřízení, které odpovídá právnímu citu lidu, právnímu citu, který by již dávno byl musil generála Gajdu úplně odstraniti z armády.

Co se týče odpovědi o vojenských nehodách, neřekl ministr vlastně nic jiného, než že to tak již u vojska musí býti zařízeno, jako v případě války, že to tedy musí býti jako ve válce, a toto prohlášení samo nám již stačí, abychom je nevzali na vědomí. Je to systém, jehož se pan ministr přidržuje, systém, který my odsuzujeme, systém militarismu, a proto budeme hlasovati proti oběma částem prohlášení pana ministra. (Potlesk stoupenců.)

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Ve smyslu §u 65 jedn. řádu je nám tuto rozpravu zakončiti hlasováním, zdali senát schvaluje prohlášení čili nic. Senát se však může usnésti, že hlasování odkládá. Jelikož návrh na odložení hlasování podán nebyl, budeme hlasovati o schválení prohlášení.

Byl mi podán návrh, aby při hlasování o prohlášení ministerského předsedy učiněném jménem vlády, byl zjištěn poměr hlasů jejich sečtením. Návrh je dostatečně podporován, bude mu vyhověno.

Kdo schvaluje prohlášení pana ministerského předsedy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Prosím pana sen. dr Krouského, aby sečetl hlasy napravo, pana sen. Kavana ve středu a pana sen. Kalčoka nalevo.

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím o klid!

Bylo odevzdáno 73 hlasy "pro", 56 hlasů "proti".

To je většina. Prohlášení pana ministerského předsedy se schvaluje. (Potlesk koaličních a odpor oposičních stran.)

Kdo schvaluje prohlášení pana ministra financí, učiněné k podaným naléhavým interpelacím sen. Skaláka a soudr., dr Hellera a soudr., Šťastného a druhů, Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, dr Kovalika, dr Krčméryho, Zulegera, Luksche, dr Hilgenreinera, Böhra, dr Brabce, dr Fáčka, Thoře, Trčky a spol. v záležitosti výrobní krise a drahoty životních potřeb, resp. současných hospodářských poměrů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Prohlášení pana ministra financí se schvaluje.

Byl mi podán návrh, aby bylo provedeno oddělené hlasování o dvou prohlášeních pana ministra národní obrany, jednak o odpovědi na pilný dotaz ohledně věci generála Gajdy, jednak o odpovědi na pilný dotaz ohledně neštěstí leteckých.

Návrh jest dostatečně podporován, budeme tak hlasovati.

Kdo schvaluje prohlášení pana ministra národní obrany, učiněné k podaným naléhavým interpelacím pana sen. dr Hellera a soudr. ve věci generála Gajdy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Prohlášení pana ministra národní obrany ohledně pana generála Gajdy se schvaluje.

Kdo schvaluje prohlášení pana ministra národní obrany, učiněné k podané naléhavé interpelaci sen. Jokla a soudr. ve věci nehod při vojenských cvičeních během posledního pololetí, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Prohlášení pana ministra národní obrany ve věci leteckých nehod se schvaluje.

Sděluji, že

do výboru národohospodářského na místo sen. Ant. Nováka nastupuje sen. Petřík,

do výboru sociálně-politického na místo sen. Dundra nastupuje sen. Ecksteinová,

do výboru imunitního na místo sen. Fáčka nastupuje sen. dr Baxa,

do výboru branného na místo sen. dr Procházky nastupuje sen. Valoušek,

do výboru iniciativního na místo sen. dr Krupky nastupuje sen. Kavan,

do výboru kulturního na místo sen. Valouška nastupuje sen. Pavelka,

do výboru sociálně-politického na místo sen. Pavelky nastupuje sen. Koukal.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu senátu písemně nebo telegraficky a stanoviti její denní pořad.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.