Schůze zahájena v 16 hodin.
Přítomni:
Místopředsedové: dr Brabec, Donát, dr Hruban, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.
116 senátorů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Habrmanovi, Jarošovi, Kroiherovi, Pastyříkovi a Petříkovi, pro poslední a dnešní schůzi sen. Olejníkovi.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 272. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění třetí dodatková úmluva ze dne 23. června 1926 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921 (tisk 216).
Tisk 274. Zpráva výboru živnostensko-obchodného o vládnom návrhu o vysvedčeniach škôl a verejných orgánov, pokiaľ tieto vysvedčenia oprávňujú k úlevám pri nastúpení živnosti, alebo sú súčiastkou preukazu spôsobilosti pri nastúpení živnosti (tisk 264).
Tisk 275. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Mladé Boleslavi za souhlas k trestnímu stíhání sen. Šturce pro přečin § 88 zákona z 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z., (čís. 1704 předs).
Tisk 276. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Karlových Varech z 27. srpna 1926, č. j. T IX 865/26, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti (čís. 1908 předs.).
Tisk 277. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu na Král. Vinohradech za souhlas k trestnímu stíhání sen. Sehnalové pro přestupek podle § 3 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z., (č. 1214 předl.).
Tisk 278. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Praze-Vršovicích za souhlas k trestnímu stíhání sen. Toužila pro přestupek podle § 3 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z., (č. 1228 předs).
Zápisy o 45. a 46. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 26. října 1926.
Těsnopisecká zpráva o 42. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 20. října 1926.
Ročenka Národního shromáždění republiky Československé r. 1925 - 1926.
Na základě usnesení iniciativního výboru ze dne 16. listopadu 1926 přikázáno:
Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:
Tisk 172. Návrh sen. Stodolu a spol. na štátnu pomoc postiženým živelnými pohromami v okresoch: Bardiov, Giráltovce, Sabinov, Stropkov (Vyšný Svidník), Humenné, Michalovce, Svinné, Vranov, Medzilaborce, Trebišov a Sobrance.
Tisk 178. Návrh sen. Fritschera a soudr. na bezodkladné poskytnutí pomoci obyvatelům v Modřicích a sousedních obcích, kteří těžce byli poškozeni živelní pohromou následkem protržení hráze řeky Svratky.
Tisk 184. Návrh sen. A. Scholze a soudr. na podporu pro příslušníky obce Nemilan a sousedních obcí v okresu olomouckém, kteří byli povodní těžce poškozeni.
Tisk 185. Návrh sen. Zulegera, Tschapka, Lipperta a soudr. stran živelní pohromy v okresu litoměřickém vůbec a obzvláště stran škod, jež utrpěl rolník Gellert v Německých Mlékojedech, okres litoměřický.
Tisk 186. Návrh sen. Čipery a spol. na poskytnutí okamžité pomoci obyvatelstvu, postiženému živelními pohromami, zejména krupobitím a povodněmi.
Tisk 187. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí podpory obcím okresů Horšovského Týna, Hostouně, Ronšperku, Domažlic, Kdyně, Stoda, Dobřan, Plzně, Stříbra, Touškova, Plané, Tachova, Bezdružic, Manětína, Mariánských Lázní a Teplé, které živelními pohromami byly těžce postiženy.
Tisk 194. Návrh sen. Havleny a spol. stran poskytnutí pomoci malým zemědělcům ve Dvakačovicích v katastru obce Úřetice v okresu chrudimském poškozených povodní.
Tisk 196. Návrh sen. Průši a soudr. na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a povodní na Libochovicku.
Tisk 197. Návrh sen. Čipery a spol. na vyšetření škody, způsobené povodní na řece Klabavce, poskytnutí náhrady po vyšetření škody a upravení toku řeky Klabavky.
Tisk 198. Návrh sen. Havleny a spol., aby vláda poskytla pomoc postiženým povodněmi v okresu pardubickém a přeloučském.
Tisk 207. Návrh sen. Hlávky a soudr. na poskytnutí státní podpory povodní poškozeným v okresu královéhradeckém.
Tisk 208. Návrh sen. Štolby a spol. na vydání zákona o odpisu daně pozemkové pro poškození naturálního výnosu živelními pohromami.
Tisk 209. Návrh sen. dr Kovalika a spol. na štátnu podporu povodňami a živelnými pohromami postiženým obciam v župe Povážskej, Nitrianskej, Bratislavskej, Zvolenskej, Podtatránskej a na bezodkladné prevedenie systematického zregulovania riek na Slovensku.
Tisk 210. Návrh sen. Pavelky, Valouška, dr Procházky a druhů na státní výpomoc povodní postiženým ve Věrovanech a okolí, pol. okres. Přerov.
Tisk 211. Návrh sen. Dundra, Havleny, Habrmana, do Soukupa, a soudr. na poskytnutí okamžité státní podpory všem rodinám, postiženým hroznou katastrofou na úpatí hory Mužský v osadě Dneboh v okresu mnichovohradišťském v neděli dne 27. června 1936.
Tisk 212. Návrh sen. Zimáka, Pociska a súdr. na poskytnutie štátnej podpory poškodeným povodňou na Slovensku.
Tisk 214. Návrh sen. A. Šolce, dr Kloudy a spol. na bezodkladné poskytnutí vydatné pomoci obyvatelům osady Dneboh (místní obec Mužský, okres Mnichovo Hradiště), kteří postiženi byli hroznou katastrofou způsobenou sesouváním půdy a tím připraveni o veškerý majetek.
Tisk 238. Návrh sen. F. Scholze a soudr. na bezodkladné poskytnutí státní pomocí obcím Starým Těchanovicím, Novým Těchanovicím, Čermné a Svatoňovicím, jež postiženy byly živelními pohromami.
Tisk 239. Návrh sen. dr Hilgenreinera, Lipperta a soudr. na bezodkladné poskytnutí státní pomoci pohořelým v Boru u Tachova.
Tisk 248. Návrh sen. dr Kovalika a spol. na bezodkladné poskytnutie štátnej podpory pre požiarmi postižených v obciach Kremnica, Žarnovická Huta, Hranovica a Štvrtok na Slovensku.
Výboru národohospodářskému:
Tisk 217. Návrh sen. Spiese a soudr. na úpravu obchodu medem.
Tisk 240. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelních pohrom v jižních Čechách.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 173. Návrh sen. Thoře, Sehnala, dr Brabce, Havleny, dr Reyla, dr Veselého a druhů na změnu zákona ze dne 15. října 1925, čís. 227 Sb. z. a n.
Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:
Tisk 195. Návrh sen. Havleny a soudr. na změnu zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 16 Sb. z. a n. z r. 1920, jímž upravují se služební poměry trvale ustanovených zřízenců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Tisk 335. Návrh sen. Havleny, Dundra, Habrmana, Časného a soudr. na vydání zákona o zaopatření osob, překročivších 65. rok svého věku.
Tisk 236. Návrh sen. dr Witta, A. Nováka, Filipínského, Zimáka a soudr., aby byla i nadále vypláceny drahotní přídavky provisionistům, vdovám a sirotkům po hornících, kteří byli zaměstnáni na státních dolech a hutích.
Tisk 243. Návrh sen. Pánka a spol. na změnu nařízení vlády ze dne 7. července 1926, čís. 113 Sb. z. a n., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě.
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 234. Návrh sen. dr Soukupa, Jaroše, Ecksteinové a soudr. na vydání nařízení o počátku působnosti zákona ze dne 10. června 1925, čís. 148 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří.
Výboru národohospodářskému a živnostensko-obchodnímu:
Tisk 245. Návrh sen. Zimáka a súdr. na umožnenie dovozu lacných zemiakov zo zahraničia.
Výboru sociálně-politickému a ústavně-právnímu:
Tisk 227. Návrh sen. Pánka a spol., aby bylo vydáno nařízení vlády o prodloužení výpovědi služebních poměrů zaměstnanců, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru imunitnímu:
Žádost okresního soudu v Teplicích-Šanově za udělení souhlasu k stíhání sen. dr Hellera pro urážku na cti k žalobě dra Karla Jindř. Strádala.
(Předsednictví převzal místopředseda dr Hruban.)
Místopředseda dr Hruban: Budeme projednávati denní pořad.
Prvním předmětem je:
1. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 224), kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, čís. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace. Tisk 246.
Zpravodajem je pan sen. dr Procházka.
Prosím, aby se páni a dámy posadili. (Děje se.)
Konstatuji, že je senát schopen se usnášeti.
Táži se pana zpravodaje, zda má nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Nemám.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byla tato osnova přijata ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v uvedeném znění ve čtení druhém.
Dále budeme projednávati bod další, jímž je:
2. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 122), jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady. Tisk 247.
Zpravodajem je pan sen. Lukeš.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Lukeš: Jsou tady některé opravy, a to:
V čl. I., v bodě 1. má státi "odst. 3 až 5" místo "odst. 2 až 4" a
v bodě 5., v řádce 5. má býti škrtnuto slovo "soudního", aby to korespondovalo tomu, jak to bylo správně napsáno. Myslím, že to bylo jen přehlédnuto.
V čl. III. má státi místo slov "§ 239" slova "§§ 228 a 239".
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Pan zpravodaj navrhuje některé malé opravy, které jsou jen formální.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí i s opravami panem zpravodajem navrženými ve čtení druhém tak, jak byla tato osnova přijata ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění ve čtení druhém.
Nyní budeme jednati o dalším předmětu denního pořadu. Tím jest:
3. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního o návrhu sen. Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, Zulegera, dr Kovalika, dr Krčméryho, dr Hilgenreinera, Böhra, dr Brabce, dr Němce, Thoře, Pastyříka a druhů (tisk 252) na změnu §u 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádě senátu Národního shromáždění. Tisk 268.
Zpravodajem je pan sen. Lukeš.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké tiskové změny.
Zpravodaj sen. Lukeš: Jsou zde též dvě korektury, a to na straně druhé levém sloupci v 5. řádku shora mají býti vypuštěna slova "článek II." jako zbytečné, a ve sloupci pravém, druhý řádek shora, místo "II" má býti arabská "2".
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s pozměňovacím usnesením senátu ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, s těmito dvěma korekturami, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačený návrh výboru ústavně-právního přijímá se podle uvedeného znění také ve čtení druhém.
Nyní budeme jednati o bodu
4. Návrh sen. Donáta, dr Šrobára a spol. na ustavení nového výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění. Tisk 242.
Kdo souhlasí s uvedeným návrhem, aby byl ustaven naznačený výbor a aby měl 18 členů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedený návrh ve příčině ustavení uvedeného výboru a počtu jeho členů se přijímá.
Nyní budeme jednati o dalším bodu, jímž je:
Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 222) o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům. Tisk 271.
Zpravodajem je pan sen. dr Procházka. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Republika Československá zavázána je mírovou smlouvou st. germainskou, aby přistoupila k mezinárodní úmluvě bernské na ochranu děl literárních a uměleckých a přizpůsobila jí své zákonodárství.
Přístup ten byl notifikován švýcarské Spolkové radě 22. února r. 1921 a mezinárodní působnosti nabyla úmluva bernská pro republiku Československou dnem 22. února 1921.
V republice Československé platí dosud o právu autorském, a to v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zákon ze dne 26. prosince 1895 s novelou, a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zákon čl. XVI. z r. 1884.
Bylo proto nutno jednak přizpůsobiti naše zákony o právu autorském úmluvě bernské a na druhé straně sjednotiti celé zákonodárství v této věci pro území celé republiky Československé.
Ministerstvo spravedlnosti záhy již připravilo také návrh unifikačního zákona, který předložilo anketě znalců, vyžádavší si kromě toho posudky znalců, odborníků, poradních sborů a příslušných korporací.
Na základě tohoto materiálu vypracovalo pak ministerstvo spravedlnosti druhou osnovu zákona, kterou předložilo Národnímu shromáždění a to napřed senátu zprávou ze dne 8. října 1920. Od roku 1920 jedná tudíž Národní shromáždění o tomto zákoně. Ústavně-právní výbor senátu, resp. jeho subkomitét jednal pak o osnově zákona a po mnoha sezeních vypracoval prvý elaborát, který předložil zprávou ze dne 19. května 1921 senátu ke schválení. Senát ve schůzi dne 14. června 1921 usnesl se, aby zpráva ta byla vrácena ústavně-právnímu výboru ještě k doplňkům a změnám tedy k novému projednání. Výbor, resp. subkomitét opětně jednal o osnově a předložil pak druhou zprávou ze dne 3. listopadu 1921 tento druhý elaborát senátu ke schválení a senát také usnesl se na zákoně tom dne 30. listopadu 1921. Tedy senát poměrně dosti rychle pracoval a absolvoval předlohu zákona v době - vzhledem na důležitosti a obtížnost zákona - poměrně krátké.
Od prosince r. 1921 až do 23. června 1926, tedy skoro 5 let, zůstala pak celá osnova v poslanecké sněmovně, která o ní jednala ve výboru ústavně-právním, resp. v subkomitétu, zvoleném před volbami, a opět po listopadových volbách r. 1925 v novém subkomitétu.
Senát, resp. ústavně-právní výbor a jeho subkomitét nepřibraly znalců k projednávání této osnovy, kdežto poslanecká sněmovna, resp. výbor ústavně-právní a subkomitét poslanecké sněmovny přizvaly znalce ke svému jednání, a to pana universitního prof. dr K. Hermanna-Otavského, pana univ. prof. A. Miřičku a advokáta dr Jos. Löwenbacha. Tedy oba subkomitéty poslanecké sněmovny, z I. volebního období i z II. volebního období, měly možnost vzhledem k celé této době, po kterou jednaly o této osnově, aby přihlížely k novým zákonům o právu autorském, zejména ke švýcarskému zákonu ze dne 7. prosince 1922, italskému zákonu ze dne 7. listopadu 1925 a polskému zákonu ze dne 29. března 1926. Všechny tyto zákony byly uveřejněny po usnesení senátu v době porad subkomitétu poslanecké sněmovny, takže senát na zákony ty nemohl té doby vzíti zřetele, kdežto poslanecká zněmovna se mohla již podle nich říditi. Důsledkem těchto obsáhlých porad obou subkomitétů poslanecké sněmovny, trvajících od r. 1921 do r. 1926, bylo umožněno znovu přepracovati osnovu zákona pozměněním jednotlivých ustanovení a doplněním řadou nových pravidel zákonných, upravujících otázky dosud neřešené. Takto vytvořená osnova, upravuje zákonnou látku právnicky obtížnou, jež podléhá neustálým proudům názorovým a na níž stále působí nové požadavky podle nových technických vynálezů. Zejména ta okolnost, že přibraní znalci dr K. Hermann-Otavský, pro celý obor práva autorského, a dr A. Miřička, tento specielně pro obor práva trestního, měli možnost uplatniti své názory na úprava celé látky zákonné, přispěla k tomu, že subkomitét, resp. ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny mohl předložiti poslanecké sněmovně k usnesení elaborát, vyznačující se jednotnou koncepcí celého díla a nejúčelnějším upravením zákonné materie.
Pokud se týče obsahu zákona samého, tedy osnova zákonná především jedná o předmětech původského práva a stanoví, že zákonem jsou chráněna díla literární, umělecká, hudební a výtvarná a fotografická, vydaná na území Československé republiky kterýmkoliv původcem, dále díla, jichž původcové jsou státními občany Československé republiky, nechť tato poslední díla byla vydána kdekoliv, či vůbec nebyla vydána; dále jsou chráněna díla cizích státních občanů, ať dosud vůbec nebyla vydána, či byla vydána v cizině podle obsahu státních smluv nebo podle zaručené vzájemnosti.
Osnova vymezuje dále pojem literárních nebo uměleckých děl po rozumu zákona, jímž jsou všechny výtvary z oboru krásné i vědecké literatury i umění hudebního, i výtvarného, a vypočítává zejména jednotlivé druhy těchto děl.
Výbor ústavně-právní k tomuto ustanovení zákona, pokud se týká díla umění stavitelského, k výkladu zákona § 4, č. 6. uvádí:
Po rozumu čl. 2. bernské konvence byla nově zahrnuta pod ochranu práva autorského "díla umění stavitelského". Zákon předpokládá všude dílo jako výsledek tvůrčí činnosti původcovy a slovy "díla umění stavitelského" vytýká tu zvláště, že nejde o obyčejnou - tuctovou - stavbu, kde není nijaké tvůrčí činnosti. Není s druhé strany potřebí, aby šlo o stavbu representační, i malé stavby mohou spadati pod ochranu, jakmile svým seskupením, úpravou, provedením architektonickým, výzdobou jeví původní myšlenku, tvůrčí činnost zcela samostatnou. Vzejde-li v určitém případě pochybnost, lze-li takové dílo pokládati za chráněné, bude náležeti soudu, aby na návrh dotyčného - žalobu neb trestní návrh - rozhodl, vyslechna znalce, nebo vyžádaly si posudek znaleckého sboru.
Osnova uvádí též, která díla nejsou chráněna, na př. zákony, nařízení, rozhodnutí úřadů, veřejné spisy, listiny atd. Předmětem původského práva jsou však bez újmy práva k dílu původcovu, také jeho zpracování, pokud se osvědčují jako výsledek tvůrčí činnosti zpracovatelovy. Náleží sem především překlady, zdramatisování, adaptace, hudební úpravy, zfilmování atd. Tu ústavně-právní výbor ve výkladu §u 7 zákona uvádí:
K § 7 přiznává právo i zpracování díla, zachovávajíc při tom původské právo původního díla, ale přiznává je zpracování jen za podmínky, že je zpracování výsledkem tvůrčí činnosti zpracovatelovy. Pokud jde o hudební díla, není pouhá reprodukce nebo zkrácenina, výňatek, směs chráněna, nýbrž tvoří podle § 28 zásah do původského práva.
Aby dílo bylo chráněno, předpokládá se, že bylo jakýmkoliv způsobem ustáleno; pouhá improvisace nějakého díla, přednesená z paměti, nebyvši ustálena písmem - psanými notami - nebude chráněna - byl by i obtížný důkaz totožnosti, ku př. cikáni, jak někdy improvisují a hrají nějaký kus - mohla by však býti zásahem do práva původského, kdyby věrně reprodukovala původní dílo. Jakmile však, přejímajíc cizí hudební myšlenku, ji umělecky upravuje a jeví tutéž samostatnou tvůrčí činnost, bude podle §§ 28 a 29 pokládána za dovolené užití cizího díla.
Osnovou stanoví se dále pojem, vydání a vyjití díla, určuje se pojem původce díla, kterým je ten, kdo je vytvořil, a pojem zpracovatele díla, z jehož činnosti vzešel osobitý ráz zpracování, a pojem spolupůvodců, při nichž jsou výsledky jejich tvorby nedílným celkem. Dále jedná osnova o dílech souborných a spojených, o dílech s pravým jménem, jakož i o dílech anonymních a pseudonymních. Osnova zákona stanoví přípustnost exekučních a zajišťovacích prostředků a zejména ustanovuje, že právo původské, jakož i originály děl původským právem chráněných, mimo stavby a díla výtvarného umění k prodeji zhotovená, nemohou býti postižena prostředky exekučními neb zajišťovacími pro peněžité pohledávky proti původci, jeho dědici neb odkazovníku.
Původské právo přechází na dědice, ale může býti též převedeno na osoby jiné právním jednáním mezi živými, nebo po případě smrtí.
Díla, která mají všeobecný význam pro umění, vzdělání, nebo povznesení obyvatelstva, nesmějí býti po původcově smrti tak změněna nebo zpracována, že by to bylo zřejmě na újmu jejich vážnosti nebo hodnoty. Tu výbor ústavně-právní k výkladu zákona uvádí:
"Zákon chce chrániti dílo před znehodnocením, takže by utrpělo na vážnosti nebo hodnotě. Nesmí býti takto změněno nebo zpracováno. Špatný přednes na př. hudebního díla by o sobě nestačil. Bylo by však znehodnocením, kdyby na př. drama změněno bylo ve frašku, kdyby Shakespearovo dílo bylo hráno v moderní úpravě, byla-li by "Prodaná nevěsta" neb "Babička" zfilmovány tak, že by se staly paskvilem. Improvisace díla hudebního umělecky hraná nebude znehodnocením, stala by se jím však, kdyby na př. vážné hudební dílo bylo hráno jak se říká "jarmarečně".
Dále stanoví osnova pravidla ohledně převádění práva k budoucím dílům, ohledně převodu díla do vlastnictví jiné osoby a o poměru vlastníka díla k původci.
Následky nesplnění smlouvy obšírně jsou rozvedeny a obsahují též změnu dotčených ustanovení smlouvy nakladatelské. Osnova dále jedná o výhradném právu původcovu u děl literárních hudebních děl, výtvarných umění, o fotografických, kinematografických a pod. děl a o zásahu do práva původcova a o dovoleném užití díla.
Podrobně jedná se tu též o článcích a zprávách v novinách, o dopisech, dennících a pod., o provozovacím honoráři u hudebního díla, o právu na vlastním obraze a o podílu na vyšším zisku.
Co do provozovacího honoráře u díla hudebního s textem nebo bez textu stanoví se, že původci, který je členem odborného sdružení zabývajícího se vybíráním provozovacích honorářů, přísluší místo nároku na náhradu škody nebo na vydání obohacení proti pořadateli veřejného nedivadelního provozování nebo rozhlasu nárok na zapravení přiměřeného provozovacího honoráře, jehož výše stanoví se buď ujednanou kolektivní smlouvou, nebo podle sazby honorářů tuzemského sdružení původského, schválené ministerstvem školství a národní osvěty.
Ohledně podílu na vyšším zisku stanoví se, že původci díla výtvarného kromě staveb, jakož i tomu, kdo dědictvím nebo odkazem vstoupil v jeho původcovské právo, přísluší nárok na podíl v docíleném nepřiměřeném vysokém zisku, jehož se dostalo vlastníku při prodeji původního díla, nebo rozmnožením nebo napodobením osobitého rázu díla původcem zhotoveného.
Původské právo k dílům literárním a uměleckým zaniká zpravidla 50 let po smrti původce, při anonymních a pseudonymních dílech 50 let po vyjití.
Původské právo k fotografickým dílům zaniká 10 let po vydání. Při zásahu do práva autorského ochraňuje se právo to jednak tím, že zásah trestá se jako přečin nebo přestupek, jednak tím, že žalobou u civilního soudu domáhati se může oprávněný uznání svého původského práva k dílu, zápovědi jeho porušení, vydání obohacení, resp. provozovacího honoráře, případně lze se domáhati žalobou i zápovědi užívání klamavého označení neb úpravy a náhrady škody. Tyto nároky lze uplatňovati též připojením se k trestnímu řízení. Možno při tom dosáhnouti též výroku soudního na propadnutí bezprávných rozmnoženin a pomůcek, zničení předmětů právoplatně prohlašovaných za propadlé, na uveřejnění rozsudku, prozatímních opatření a na náhradu. Připuštěno je též zavedení objektivního řízení, když se nestíhá určitá osoba.
K podávání znaleckých posudků věcech původského práva zřídí vláda zvláštní znalecké sbory. Osnova obsahuje ještě přechodná a závěrečná ustanovení.
Ohledně starších děl je vyslovena zásada, že ustanovení zákona platí také o dílech, která byla vydána dříve, než zákon nabyl účinnosti.
Doplněna je též nakladatelská smlouva v tom směru, že původce, zadavatel, bylo-li podle smlouvy ujednané přede dnem 1. srpna 1923 převedeno původské právo nebo jeho výkon bezplatně nebo za odměnu nepřiměřeně nízkou, může za další výkon tohoto práva, na př. nové vydání, provozování a pod. požadovati odměnu přiměřeně zvýšenou, pokud je
to ovšem změněnými poměry odůvodněno.
Přechodná ustanovení dotýkají se překladů, zpracování díla, sbírek, rozmnožování napodobenin a pomůcek k nim. Chrání se tu v jisté míře právo nabyté.
Zákon nabude účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení, tedy pravděpodobně 1. února nebo 1. března 1927.
Oproti usnesení senátu byly hlavní změny provedeny tyto:
Pravidelná doba trvání ochrany práva původského stanovena na 50 let.
Pojata do zákona ochrana díla proti znehodnocování na újmu jeho vážnosti nebo hodnoty.
Stanovena zvláštní ustanovení o provozovacím honoráři při zásahu do práva původského k dílům hudebním.
Následky nesplnění smlouvy znovu stanoveny a při tom změněna i korespondující ustanovení zákona o smlouvě nakladatelské (§ 20). Též doplněna ustanovení zákona o nakladatelské smlouvě co do starších smluv.
Přípustnost exekuce a zajišťovacích prostředků na právo původské znovu upravena.
Ustanovení o ochraně původského práva, pokud spadají do oboru práva trestního, hmotného i procesního, přepracována. Zavedeno nové t. zv. objektivní řízení.
Vynechána ustanovení o t. zv. nucené licenci.
Vysloveno odlišně, že chrání se "díla" - dříve původci díla - (§ 1) atd.
Nahrazen pojem "uveřejnění" pojmem "vydání".
Nápis zákona změněn vynecháním slov "hudebním a výtvarným" a připojením názvu "o právu autorském".
Osnova zákona opatřena nadpisy jednotlivých částí.
Tyto změny a doplňky, jakož i ostatní přepracování, přestilisování, přeměnění a doplnění jednotlivých ustanovení, předsevzaté poslaneckou sněmovnou na usnesení senátním, vyžadují ve smyslu odst. 2. a 4. § 44 ústavy, aby senát znovu se zabýval osnovou zákona, což se právě děje.
Dána je tu možnost ve smyslu odst. 2., § 44 ústavy, aby senát setrval na svém původním usnesení a dodal své usnesení znovu poslanecké sněmovně.
Tu však nastává podle odst. 2. a 3. § 44 ústavy možnost, že usnesení senátu nestane se zákonem a že osnova zákona nemohla by býti v žádné sněmovně před uplynutím jednoho roku znovu podána.
Osnova zákona, jak jsem již pravil, leží v Národním shromáždění již od r. 1921.
Je však již nanejvýše nutno, aby osnova byla co nejdříve uzákoněna, aby nenastaly nové průtahy, nýbrž aby ukončeno bylo jednání o osnově v Národním shromáždění, neb nová úprava práva autorského je nejen nutnou z důvodů unifikačních, se zřetelem na převzatý závazek ze smlouvy mírové a pro zájmy osob, jichž práva a povinnosti zákonem se upravují, nýbrž i z důvodů, že nutno dojednati smlouvy mezinárodní práva autorského se dotýkající s Francií, se Spojenými státy severoamerickými atd.
Výbor ústavně-právní byl proto toho názoru, že z důvodů shora uvedených nutno, aby co nejdříve uzákoněna byla osnova, a že proto nutno doporučiti senátu, aby přijal osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou.
Výboru ústavně-právního došlo více petic a žádostí zájemníků, žádajících novou úpravu jednotlivých ustanovení osnovy zákona.
Z důvodů shora uvedených nebylo výboru možno předsevzíti nějaké změny na osnově zákona a také nedoporučuje senátu, aby nějaké změny na zákoně předsevzal.
Případné změny, jež se během doby objeví, lze však ponechati budoucí novelisaci zákona, které snad bude potřebí i z důvodů, že r. 1927 má se jednati o revisi bernské konvence na mezinárodní konferenci v Římě.
Ústavně-právní výbor proto doporučuje senátu, aby osnovu zákona přijal ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a obsaženém v tisku č. 222.
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu. K slovu jsou přihlášeni páni sen. Böhr, dr Heller a Hampl.