Před několika okamžiky mluvil zde p. kol. Scholz. Několikráte za sebou opakoval, že je nyní jeho klub členem vládní strany - abychom si to dobře zapamatovali. On také slíbil, že prý se o válečné poškozence ve vládě budou starati. Ale oni se o ně nedovedou postarati již dnes. Oni nejsou schopni toho, aby dnes jako členové vlády splnili již ty sliby, které sami dali. Nač pak slibovati, když se to dá uskutečniti. Neslibujte těm válečným poškozencům, že pro ně něco učiníte, ale udělejte to, když tu dobrou vůli a moc máte v rukou. Ale poněvadž vy to učiniti nechcete, poněvadž vám to vaše křesťansko-katolické srdce nedovolí, na základě toho to neuděláte, poněvadž vy klamete, klamete ty ubožáky, kteří vás žádali, abyste se o ně postarali a žádali vás, abyste zde také pro ně hlasovali. Klamete ubožáky, kterým jste tento slib dali, ale který jim nemíníte dodržet. 31. října manifestovali na ulicích Prahy zástupy válečných poškozenců, a i v jiných místech. Bylo to podívání strašné, srdcervoucí. Bylo zde viděti tu bídu, kterou ještě v Československu máme, tu bídu, která je ohromným vykřičníkem na nynější kapitalistický řád, ve kterém žijeme. Je to vykřičník těch ubožáků, kteří nežádají nic jiného, nežli své právo, právo na život. A toto právo na život jim, pánové, upíráte vy, kteří jste ve vládní většině. Vy je upíráte těm, kteří přinesli největší oběť, která se vůbec pro společnost lidskou přinésti dá, kteří přinesli oběť na krvi a vy za tuto oběť, která byla přinesena, nejste s to, abyste sáhli do kapsy, do státního měšce a dali těm lidem to, co jim patří. Pánové, to je vysvědčení naší chudoby, to je také vysvědčení, že kulturně nestojíme na takovém stupni, na jakém se rádi chlubíme, že se nacházíme. I v tomto ohledu, když se jedná o válečné poškozence, kteří jsou takovými ubožáky, že vůbec si nemohou pomoci, o válečné slepce, i v tom ohledu se dělají dnes, jako ve všem jiném rozdíly mezi tím, kdo to méně potřebuje anebo více potřebuje. U nás se to dělá obyčejně tak: podle kabátu, jako všecko jiné. Nějaký pan major si zadá o trafiku. Pan major, který má přece jenom 14.000 Kč příjmu. Ale o tutéž trafiku žádají také váleční slepci. Válečným slepcům se té trafiky nedostane, poněvadž to jsou ubožáci, těm několika slepcům se té trafiky sice nedostane, ale dostane tu trafiku pan major. Ten ji potřebuje více, poněvadž on přece není zvyklý tak na tu bídu, mějte s ním srdce, mějte k němu svědomí, jemu se to spíše musí dáti, aby ten rozdíl mezi dřívějším a nynějším životem pro něho nebyl tak okatý. Slepci se zamítnou a trafiku dostane pan major. A celou řadu takových případů uvedl zde soudr. Průša. A i v jiných a v jiných institucích, kde by bylo záhodno postarati se o tyto lidi, kde by bylo záhodno vždycky a všude za tyto oběti, které tento lid přinesl pro společnost lidskou, aby se mu odměnila alespoň tím, aby nezemřel hlady, bývají tito lidé, tito chudáci, odmrštěni. (Předseda dr Hruban ujímá se předsednictví.)

My jsme podali také návrhy. Rozhodně počítáme s tím a vlastně víme již dnes, že zde v tomto domě podávati nějaké pozměňovací návrhy z oposičních stran, je takřka zbytečné. Ti pánové jsou tvrdí, neoblomní, na čem jednou se usnesli, tak si to provedou. Ale pánové, to je velmi nebezpečné, aby ta tvrdost na jedné straně nevyvolala tvrdost na straně druhé. Ta tvrdost se také dostavuje, a rovněž s takovou nebezpečnou tvrdostí, jak vy se chováte a jak vy cítíte s chudým, potřebným lidem, s takovou tvrdostí asi bude jednou tento lid souditi vás. Nezapomínejte, pánové, na to, že ten lid má také srdce v těle, že má také cit, nezapomínejte na to, že tento lid je schopen přinésti oběti, nezapomeňte na to, že pakli necítíte s tímto t. zv. vašim lidem, tento t. zv. váš člověk zapomene na to, ale jednou úplně, že vy jste ho nazývali svým, jen abyste jej oklamali. (Tak jest!) My pro vládní návrh hlasovati nebudeme. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Již není nikdo ke slovu přihlášen, rozprava je skončena.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy.

Žádám, aby byly přečteny.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

"Návrh sen. Ant. Nováka a soudr. k vládnímu návrhu zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců:

Podepsaní navrhují, aby senát usnesl se na tomto zákoně:

Článek I. Ustanovení §u 2, odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a n., a se změnou stanovenou zákonem ze dne 10. dubna 1924 se mění a bude zníti takto

Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší nežli 6000 Kč. Je-li však vyšší příjem menší nežli součet 6000 Kč a důchodu (§ 6), než by válečnému poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati důchod v částce doplňující tento součet. Příjem válečného poškozence a osob uvedených v odst. 2. plynoucí z činnosti hospodářský nesamostatné, započítává se pouze polovičkou.

ČI. II. Zákon tento nabyde účinnosti dnem 1. ledna 1927. Provésti jej ukládá se ministru sociální péče v dohodě s ministry financí, vnitra, zahraničních věcí a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Návrh sen. Hantla a spol. stran t. zv. existenčního maxima v péči o válečné invalidy:

Senát račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon ze dne........, kterým se mění § 2 zákona takto:

Článek I.

§ 2 zákona č. 142/1920 mění se takto:

§ 2, odst. 1.: Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, pokud jeho celkový roční příjem nepřevyšuje 20.000 Kč. Činí-li veškerý příjem více než 20.000 Kč, budiž důchod až do úplného jeho vyčerpání zkracován o tu částku, jakou veškerý příjem převyšuje sumu 20.000 Kč.

Druhý a třetí odstavec §u 2 budiž škrtnut.

Článek II.

Tento zákon nabývá platnosti dnem 1. ledna 1927.

Pozměňovací návrh sen. Hampla a spol. k usnesení sněmovny tisk č. 309:

Čl. 1. znějž:

"ustanovení § 2, odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 309 Sb. z. a n., se mění a bude zníti takto:

Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší nežli 18.000 Kč; je-li však vyšší příjem menší nežli součet 18.000 Kč a důchodu (§ 6), jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati důchod v částce, doplňující tento součet.

Odst. 4. § 2 zákona č. 142/1920 ve znění zákona čís. 39/1922 se zrušuje.

Eventuelní pozměňovací návrh sen. Hampla a spol. k usnesení sněmovny poslanecké tisk 309:

Bude-li zamítnut náš první pozměňovací návrh na změnu čl. I, navrhujeme:

Čl. I. znějž:

Ustanovení §u 2, odst..1. zákona ze dne 20, února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a n., se mění a bude zníti takto:

Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší nežli 14.000 Kč; je-li však vyšší příjem menši nežli součást 14.000 Kč a důchodu (§ 6), jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati důchod v částce doplňující tento součet.

Odst. 4. §u 2 zákona č. 142/1920 ve znění zákona č. 39/1922 se zrušuje.

Resoluce sen. Hampla a spol. k usnesení sněmovny poslanecké tisk č. 309:

Vládě se ukládá, aby do konce tohoto roku předložila senátu návrh zákona o povinném zaměstnávání invalidů, jenž by byl ve shodě s požadavky organisací válečných poškozenců a organisací, sdružujících státní zaměstnance invalidy.

Resoluce sen. Hampla a spol. k usnesení sněmovny poslanecké tisk č. 309:

Vládě se ukládá, aby do týdne předložila senátu návrh zákona, kterým se stanoví nová jednoroční lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců, prostá jakýchkoli vylučovacích výminek a omezovacích ustanovení.

Resoluce sen. Toužila a spol. k usnesení sněmovny poslanecké tisk č. 309:

Vládě se ukládá, aby do konce tohoto roku předložila senátu návrh novelisace zákona č. 142/1920 ve znění zákona č. 39/1922 o požitcích válečných poškozenců, jenž by vyhovoval plně požadavkům organisaci válečných poškozenců."

Předseda: Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Prosím!

Slavný senáte! Páni předřečníci vytýkali podané předloze zákona mnohé vady, chyby a nedostatky a poukázali zejména na vzory a příklady v sousedních státech, že pokud se týče sociální péče zvláště péče o válečné poškozence, náš stát nejhůře se o ně stará. Poměry a důchod válečných poškozenců v jednotlivých státech jsou nestejně upraveny. Abych uvedl některé příklady: U nás poskytuje se důchod válečným poškozencům, pakli mají alespoň 20% nezpůsobilost k práci, v Německu teprve od 25 %, v Rakousku od 35 % nahoru. (Sen. Ant. Novák: Jak ve Francii?) Ve Francii od 10 %. U nás obdrží invalida od 35 až 45 % neschopnosti k práci měsíčně 90 Kč, v republice Rakouské od 90 grošů do 1 šilinku dvaceti grošů, t. j. 4 K 50 až 6 K, u nás 90 korun, v republice Rakouské 4,50 K až 6 K. Invalidi o 45 až 55% nezpůsobilosti obdrží u nás měsíčně 112,50 Kč, v republice Rakouské 22,50 K až 30 K, tedy u nás 4krát tolik. (Sen. Ant. Novák: Jsou 4 skupiny!) Já je uvádím. Od 22,50 až 30 K, jsou čtyři skupiny podle místních přídavků. Invalida od 55 % až 65 % obdrží u nás měsíčně 180 Kč, v republice Rakouské 67,50 až 90 K, jsou čtyři stupnice. Vidíme, že v Rakousích invalida s menší nezpůsobilostí k práci dostává méně než u nás, ovšem potom invalida, který má větší neschopnost k práci, je na tom v Rakousích lépe zase než u nás. Invalidé od 65 až 75 % neschopnosti mají u nás měsíčně 210 Kč, v Rakousích 180 až 240 K, tedy je to o 30 K vyšší. Přes 75 % mají v Rakousích 450 až 600 K měsíčně, u nás 240 Kč. Zde to značně stoupá a invalida se 100 % nezpůsobilosti má u nás 300 až 500 Kč měsíčně, kdežto v Rakousku až 1500, třikrát až pětkrát tolik. Invalidé, kteří mají vyšší procento nezpůsobilosti, jsou tedy v Rakousku na tom lépe. V Německu poskytují důchod poškozencům od 25 % a ovšem daleko vyšší než u nás. Ti, kteří mají 25 až 29 % nezpůsobilosti, svobodný obdrží v Německu.... (Sen. Ant. Novák: Jaká je ta, hranice příjmová?) Tuším, není žádná.... 730 a ženatý 842. Ve Francii dostává se renta od 10 %, u nás od 20 %. Ve Francii od 24 % dostanou ročně 51840 franků, čili 648 Kč. U nás 540 Kč a 612 Kč. To je nepatrná diference 36 Kč. Zajisté, že v novele zákona, která se, jak jsem slyšel, připravuje, bude pamatováno na to, aby tyto důchody byly přizpůsobeny potřebám i našich invalidů.

Co se týká pana sen. Nováka, vytkl mně, že jsem "vypichoval", jaké náklady vyžaduje péče o válečné poškozence. Domnívám se, že to není žádné "vypichování". Je to přirozený požadavek, abyste slyšeli, kolik který zákon nákladů vyžaduje a je to povinností a ne "vypichováním", rovněž jaká je statistika válečných poškozenců. To není "vypichování", nýbrž konstatování. To je věc, která není tajemstvím, tu najdete všude.

Také nyní vzpomínám si, že náklad na veškerou sociální péči vyžaduje 9 %. Preliminovaný náklad pro ministerstvo sociální péče činí celkem 838 mil. Kč pro rok 1927. Veškeré státní výdaje činí 9.703 mil. Kč. Račte si to spočítati. Máte 9 %, t. j. asi 838 mil. Kč a z toho připadá na válečné poškozence 514 mil. Kč.

To jest, co se týká výtek. Vyslovuji potěšení, že všichni pánové, kteří mluvili přede mnou, projevili souhlas s resolucí první, druhou i třetí sociálně-politického výboru. V této věci jsme za jedno. Vidíme, že i zde se můžeme sejíti. Pokud se týče podaných pozměňovacích návrhů, které zvyšují hranici, která vylučuje, byly by nám velice vítané, neboť uznávám, že stanovená hranice je skutečně příliš nízká. Ale páni navrhovatelé se dopustili jednoho opomenutí. § 19 jedn. řádu senátu praví, že každý podaný návrh v senátě má míti náležitosti §u 41 ústavní listiny. Tento 41. paragraf povídá: "Ke každému návrhu zákona, podanému členem některé sněmovny, budiž přiložen rozpočet o finančním dosahu osnovy a návrh na úhradu potřebného nákladu."

K těmto návrhům nebyly přiloženy ani rozpočty potřebné úhrady, ani návrh na úhradu potřebného nákladu. Je snadné podati návrh, který zatěžuje finance státní, ale těžko je najíti úhradu. Jelikož podané návrhy nemají náležitosti § 41 jedn. řádu, navrhuji, aby byly zamítnuty.

Předseda: Přeje si slova pan zpravodaj výboru rozpočtového?

Zpravodaj sen. dr Fáček: Nikoliv.

Předseda: Nepřeje.

Dám hlasovati takto:

nejprve o pozměňovacím návrhu pana sen. Hampla a spol. na změnu čl. I.;

bude-li zamítnut, o eventuelním návrhu téhož pana senátora;

bude-li i ten zamítnut, o návrhu pana sen. Hartla a spol. na změnu čl. I. a II.;

bude-li zamítnut, o návrhu pana sen. Ant. Nováka a soudr. na změnu čl. I. a II.;

bude-li zamítnut, dám hlasovati o čl. I. a II. s nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitek žádných není, budeme tedy hlasovati, jak jsem prohlásil.

Žádám, aby byl přečten pozměňovací návrh pana sen.Hampla a spol.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

"Pozměňovací návrh sen. Hampla a spol. k usnesení sněmovny poslanecké tisk č. 309:

Článek I. znějž:

>Ustanovení §u 2, odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 309 Sb. z. a n., se mění a bude zníti takto:

Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší, nežli 18.000 Kč; je-li však vyšší příjem menší nežli součet 18.000 Kč a důchodu (§ 6), jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati důchod v částce, doplňující tento součet.

Odst. 4., § 2 zákona čís. 142/1920 ve znění zákona čís. 39/1922 se zrušuje.<"

Předseda: Kdo souhlasí a tímto pozměňovacím návrhem sen. Hampla a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Nyní je další pozměňovací návrh sen. Hampla a spol.

Žádám o přečtení.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

"Eventuelní pozměňovací návrh sen. Hampla a spol. k usnesení sněmovny poslanecké tisk 309:

Bude-li zamítnut náš první pozměňovací návrh na změnu čl. I, navrhujeme:

Čl. I. znějž:

>Ustanovení §u 2, odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, čí.s. 142 Sb, z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a. n., se mění a bude zníti takto:

Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší, nežli 14.000 Kč; je-li však vyšší příjem menší nežli součet 14.000 Kč a důchodu (§ 6), jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati důchod v částce doplňující tento součet.

Odst. 4. §u 2 zákona č. 142/1920 ve zněni zákona č. 39/1922 se zrušuje.<"

Předseda: Kdo souhlasí s tímto eventuelním pozměňovacím návrhem pana sen. Hampla a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Nyní je zde pozměňovací návrh pana sen. Hartla a spol.

Žádám, aby byl přečten.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

"Návrh sen. Hartla a spol. stran t. zv. existenčního maxima v péči o válečné invalidy.

Senát račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon ze dne....., kterým se mění § 2 zákona takto:... (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Dávám čísti návrh ještě po druhé. Neračte tedy vyrušovati!

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

"Návrh sen. Hartla a spol. stran t. zv. existenčního maxima v péči o válečné invalidy:

Senát račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon ze dne......, kterým se mění § 2 zákona takto:

Článek I.

§ 2 zákona č. 142/1920 mění se takto:

§ 2, odstavec 1.: Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, pokud jeho celkový roční příjem nepřevyšuje 20.000 Kč. činí-li veškerý příjem více než 20.000 Kč, budiž důchod až do úplného jeho vyčerpání zkracován o tu částku, jakou veškerý příjem převyšuje sumu 20.000 Kč.

Druhý a třetí odstavec §u 2 budiž škrtnut.

Článek II.

Tento zákon nabývá platnosti dnem 1. ledna 1927."

Předseda: Kdo souhlasí s tímto právě přečteným pozměňovacím návrhem pana sen. Hartla a spol., ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento je zamítnut.

Nyní je zde pozměňovací návrh pana sen. Ant. Nováka a soudr.

Žádám o přečtení.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

,,Návrh sen. Ant. Nováka a soudr. k vládnímu návrhu zákona o hranici přijmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců:

Podepsaní navrhují, aby senát usnesl se na tomto zákoně: Čl. I. Ustanovení §u 2, odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a. n., a se změnou stanovenou zákonem ze dne 10. dubna 1924 se mění a bude zníti takto:

Nárok na požitky přísluší válečnému poškozenci, jehož roční příjem není větší nežli 6000 Kč. Je-li však vyšší příjem menší nežli součet 6000 Kč a důchodu (§ 6), než by válečnému poškozenci jinak příslušel, je mu přiznati důchod v částce doplňující tento součet. Příjem válečného poškozence a osob uvedených v odst. 2. plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné, započítává se pouze polovičkou.

Článek II. Zákon tento nabude účinnosti dnem 1. ledna 1927. Provésti jej ukládá se ministru sociální péče v dohodě s ministry financí, vnitra, zahraničních věcí a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy."

Předseda: Kdo souhlasí s tímto právě přečteným pozměňovacím návrhem pana sen. Ant. Nováka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

A nyní budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí se zněním čl. I. a II, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť' zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena je podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 309, ve čtení prvém.

Nyní přerušuji jednání.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Mezi schůzí tiskem rozdáno:

Tisk 315. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 272) zákona o úpravě rozpočtu vojenské správy (tisk 761).

Tisk 316. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 727) zákona o dávce ze šumivého vína (tisk 782).

Tisk 317. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Pekárka, Vávry, Sedláčka, Stenzla a druhů (tisk 734) a o návrhu posl. Stenzla, Tichiho, Eckerta, Pekárka a druhů (tisk 738), aby byl vydán zákon, jímž se mění zákon ze dne 1. července 1926, čís. 118 Sb. z. a n., jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invaliditu a stáří (tisk 788).

Předseda: Sděluji, že

do výboru branného místo sen. Kotrby nastupuje sen. Kianička,

do výboru sociálně-politického za sen. Teschnera sen. Fahrner, za sen. Polacha sen. Jarolim a za sen. Kianičku sen. Sláma a

do výboru ústavně-právního za sen. dr Soukupa sen. Pocisk.

Navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 10 minut po skončení této schůze s tímto

jednacím pořadem:

Nevyřízené předměty dnešního jednacího pořadu.

Jsou námitky? (Nebyly.) Žádných námitek není.

Končím tuto schůzi.