Chtěl bych nyní poukázati na zuboléčbu. Máme dnes šestnáct lékařů a šéflékaře, docenta university, který vede oddělení. I u nás se děsili toho, do jakých dimensí může se rozrůsti léčba chrupu, ale my jsme věděli, že to jednou přestane, my jsme vystoupli až do počtu šestnácti lékařů, ale při dnešním stavu členstva nepotřebujeme již tento počet rozmnožovati, poněvadž přes třicet tisíc našich členů má opravené chrupy. Je to náklad jdoucí okrouhle asi do jednoho milionu. Dříve jsme měli několik set zánětů okostice každého roku a podporovali nemocného od týdne až do čtyř neděl a musili dávat prováděti i operativní zákroky. Dnes máme zubní ambulatorium, můžeme se tedy zbaviti toho člena, poněvadž, jak se mu něco stane, jednu noc nespí, již ho máte v ústavě, kde se mu hned provede zákrok, dá plomba, vytrhne zub, chrup ošetří nebo se mu dá nový. To všechno jsou ohromné výhody. Kdybychom neměli vlastního ambulatoria tak dokonale vybaveného, musili bychom za každou plombu dáti dvacet pět Kč a za jeden zub čtyřicet až padesát Kč. Poněvadž kupujeme zuby hromadně a sami chrupy děláme, stojí nás zub jen patnáct Kč.

Jen takto můžeme členstvu poskytovati výhody. Až bude celý ústav v běhu, budete musiti přiznati, že zájem pojištěnců i dělníků je velká centralisace. Já bych nechal dnes takové okresní pokladny s několika filiálkami, ale kdyby to bylo v mé moci, já bych udělal v Čechách pět okresních pokladen a vy byste viděli, jak ohromné výsledky by se dostavily, nejen pokud jde o léčbu, ale o všechno to, co se může členstvu dáti. Já bych vám radil ne v zájmu pojištěnců, což je samozřejmé, ale v zájmu zaměstnavatelů: nedělejte takové experimenty. Dnes toho také není potřebí. Máte možnost zastoupení v každé okresní pokladně. Ať konečně dojde k volbám, ať nejsou stížnosti na to, že nemáte tam zastoupení, ať dojde k volbám, ať jsou tam zaměstnavatelé, ať jsou tam pojištěnci, ať jsou tam zastoupeny různorodé strany, abyste se přesvědčili o tom, že je to jen prospěch váš. Co tím konečně docílíte? Jedná se jen o dvě procenta pokladen, v pojištění to nehraje žádnou roli, k udržení to není a jen se zbytečně dráždí vášně, kterých není potřebí.

Prohlašujeme, že budeme hlasovati pro přechod k dennímu pořadu. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo dalšímu řečníku panu senátoru Koutnému.

Sen. Koutný: Paní a pánové! Přijetí tohoto zákona je podporováním tříštění nemocenského pojištění. Každé tříštění pojištění však znamená vzrůst administrativních nákladů, čímž ovšem musí býti postižen pojištěnec, který dostane méně, než by mohl dostati při řádné organisaci pojišťoven. Vytýkali jsme zákonu velmi mnoho vad a vytýkáme mu je ovšem i dále. Chceme jeho novelisaci ve směru zlepšení, je však třeba, má-li býti pojištění zlepšeno bez současně příliš velkého zvýšení nákladů, aby bylo úsporné. Strany, které dělají tento zákon, také volají po novelisaci pojištění. Tímto zákonem se však starají pouze o to, aby pojištění bylo zdraženo a v rámci nynějších příspěvků zhoršeno. Jejich volání po novelisaci má ovšem jen ten smysl, pojištění zhoršiti.

Jaký má vliv roztříštěnost pojištění na důchody pojištěnců a režii pojišťoven, to dokazují tato čísla, jež jsem převzal z oficielní statistiky sociálního pojištění za rok 1923. Na jednoho pojištěnce připadalo průměrně z úhrnných příspěvků u okresních pokladen 330.89 Kč, u pojišťoven společenstevních 320.82 Kč. Platil tedy pojištěnec u společenstevní pokladny poměrně více, než u pokladny okresní. Naproti tomu dostal na nemocenském u okresní nemocenské pokladny 144.22 Kč a u pokladny společenstevní pouze 131.15 Kč. Dostala tedy společenstevní pokladna na jednoho člena více o 38.93 Kč než pokladna okresní, dala mu však méně o 13.17 Kč. Naproti tomu na nákladech správních vydala okresní nemocenská pokladna na jednoho člena průměrně pouze 48.99 Kč, ale pokladna společenstevní 54.95 Kč. Ze všech vydání u pokladny okresní činila vydání správní 14.73 procenta a u pokladny společenstevní 16.08 procenta. Naproti tomu na nemocenském vydala okresní nemocenská pokladna 44.18 procenta a společenstevní nemocenská pokladna 38.37 procenta. Odborníci odhadli ztrátu, která vzniká zvýšeným vydáním roztříštěného pojištění, ročně na 60 milionů Kč.

Drobné, finančně slabé pojišťovny musí šetřiti, aby mohly uhraditi svá vysoká vydání administrativní. Snaží se pochopitelně dávati lékaři direktivy, aby neuznávali nemocné a pokud je uznají, aby je co možno zase brzy vyhnali do práce. Nebudou schopny a nejsou schopny zaváděti více dávky vzhledem k snížení příspěvků nemocenských. Pokud se pomýšlí na vybudováni ozdravoven a řádné léčby, je ovšem roztříštění pojištění překážkou téměř nepřekonatelnou. Tyto pokladny nemohou svým členům za drahé peníze dáti tolik, kolik je možno dáti při účelnější organisaci pojišťoven velikých.

Všude volá buržoasie pro racionalisaci výroby i provozu správního. Chce šetřit i ve státní správě, proto prováděla restrikci státních a veřejných zaměstnanců. Tam však, kde buržoasie hospodaří s penězi, které náležejí pojištěncům, již jí na účelné a lacinější organisaci nezáleží. Tam myslí panstvo jen na umístění svých oblíbenců v místech, v nichž jsou placeni z peněz, jež náležejí pracujícímu lidu. Chce se zmocniti ústavů pro dělníky zbudovaných a vytvořiti z nich svoje politické domény.

Věčným oddalováním definitivní organisace pokladen oddalují se také volby do nich. Vláda má zase o lichou záminku více k tomu, aby mohla jmenovati správní komise, které obsadí místa v pokladnách lidmi z buržoasních stran, kteří budou věčnými sabotéry dělnických snah v pojišťovací politice.

Kdybyste zrušili tyto nemocenské pokladny a použili účelně peněz získaných zlevněním administrativy pojištění, mohli byste se alespoň z části postarat o úrazové pojištění zemědělských a lesních dělníků, kteří jsouce zmrzačeni, nemají nároky na úrazový důchod. To říkám na adresu agrárníků, kteří se také snaží organisovati zemědělské dělnictvo, avšak spolu se středostavováky snaží se jen o tříštění a tím i zdražení pojištění.

Všechny měšťácké strany, zejména klerikálové, slibují novelisaci pojištění sociálního ve směru zlepšení a zlevnění administrativy. Hlasováním pro tento návrh se usvědčují z podvodu. Slibujeme jim, že je před dělníky, jež dosud organisují, důkladně odhalíme. Ukážeme na jejich křesťanský solidarimus v praksi. Žvaní o Kristu a hlasují pro větší zbídačení dělníků. Jim stačí, že dostali přidáno. Oni mají kongruu. Nemocní dělníci mohou mít menší podporu, na tom těmto křesťanům nic neseje. Kdybyste vy zástupci věřících se jen styděli příliš zřejmě porušovat vaše vlastní učení, nemohli byste hlasovati pro tyto zákony. V jedné schůzi odhlasovat fond na zbrojení a zhoršení podpor nemocným chudákům, to je přece ničemnost,...

Předseda (zvoní): Volám pana senátora pro tento neparlamentární výraz k pořádku!

Sen. Koutný (pokračuje):.. která musí otevříti i nejzabedněnější lebku. My komunisté pro tento zákon hlasovat nebudeme. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Byly mi podány nárhvy sen. dr Hellera a soudr. a sen. Koutného a spol.

Žádám o přečtení.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

>Návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Navrhujeme, aby se přes zákon o změně zákona ze dne 1. července 1926, čís. 118 Sb. z. a n., o kterémž se usnesla poslanecká sněmovna, přešlo k dennímu pořádku.

Návrh sen. Koutného a spol.:

Navrhuji, aby senát přešel přes bod č. 3 denního pořádku >Zpráva Sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 317)< dennímu pořádku.

Předseda (zvoní): Oba tyto návrhy jsou totožné.

Dávám slovo panu zpravodaji k doslovu.

Zpravodaj sen. Sláma: Vážený senáte! Ze slov předřečníků vyznívalo jasně ne snad, že by byli založeni pro zamítnutí a čistě proti živnostenskému stavu z důvodu věcných a pádných, které by dovedly odůvodniti nutnost zachování centralisovaného starobního a invalidního pojištění i nemocenského pojištění. Kol. Jaroš nám zde udělal krásnou přednášku o velikých ústavech, jak jsou zařízeny. Je to skutečno pokrok, ale musíme si říci jedno: Pánové, my žádáme též starobní a invalidní pojištění samostatně výdělečně činných a vy ještě nevíte, zdali my ty ústavy neuděláme také velké. Vy říkáte, že malé pokladny nemají života do budoucna, že nemohou obětovati tolik pro své členstvo. Zde se nám dokazuje, že jsou dražší než okresní nemocenské pokladny, že jsou menší, ale kdybyste chtěli přiznati pravdu, jak to stojí v malých okresních nemocenských pokladnách, musili byste docela jinak míniti, že totiž to stojí mnohdy hůře než v těch živnostenských a gremiálních. Ale zde se říká: Nemohou míti peníze, musí dopláceti. Těch 48 gremiálních a společenstevních pokladen disponuje však jměním 23 mil. Kč. To značí, že nejsou pasivní, že mají peníze a že věnují potřebnou péči svým pojištěncům. (Sen. Toužil: To značí, že pojištěncům nic nedali!) To značí, že dávali dělníkům daleko více než v okresních nemocenských pokladnách, ale že administrativa tam byla daleko lacinější, protože tam úřadoval případně jeden úředník, kdežto v okresních pokladnách třebas 5-6.

Byl bych sám pro zcentralisování veškerého pojištění vůbec, ale vy jste zapomněli na jedno: v roce 1924, když jste podávali návrhy - a já si vážím lidí, kteří přišli s tahový mi návrhy humanitními, a poukazuji, že se něco vykonalo v tom smyslu - my nejsme zpátečníci a rádi to uznáváme - zapomněli jste na jedno: vy jste chtěli provésti unifikaci nemocenského, starobního a invalidního pojištění, ale provedli jste ji potud, že jste chtěli vyvlastniti živnostenské a gremiální pokladny, a zapomněli jste na bratrské hornické pokladny, na železniční pokladny a různé pensijní ústavy a zejména jste zapomněli provésti unifikaci úrazového pojištění se starobním a invalidním pojištěním. (Sen. Toužil: To není pravda! Návrhy na unifikaci s úrazovým pojištěním byly v poslanecké sněmovně! Měli jsme je také ve výboru sociálně-politickém!)

Pánové, dovolte mi laskavě, když jste tenkráte dovedli prosaditi zákon o starobním a invalidním pojištění, byli byste také prosadili provedení unifikace zákona v tomto smyslu. Vážení pánové! Já sám jsem o těchto věcech hovořil v dubnu, když se jednalo o to, aby tento zákon byl prodloužen do 31. července. V tom smyslu jsem podal rozbor, kde jsem tyto věci vysvětlil. Prosím, aby návrhy, které zde by přečteny, byly zamítnuty a schválen návrh, odhlasovaný poslaneckou sněmovnou.