Místopředseda dr Brabec (zvoní). Dalším řečníkem je pan sen. Ant. Novák. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Ant. Novák: Dámy a pánové! Přiznávám se, že s určitými pocity, řekl bych, trpké bolesti chápu se po druhé slova při předlohách, které se dotýkají naší armády a kde právě dnes je několik předloh na výsost důležitých. Celý průběh jednání od počátku ve výboru až po tuto dobu činí velmi trapný dojem pro tento zákonodárný sbor. Měl jsem příležitost, opakuji slova, která již jednou jsem zde pronesl, při pro jedná vání předlohy o úpravě vojenského rozpočtu, která byla projednána v branném výboru 16. prosince během 10 minut, již vytknouti tuto stránku, kterou považuji za nedůstojnou.

V poslední schůzi branného výboru, která se konala 30. března o těchto 4 předlohách, referovali 4 páni referenti 35 minut. V tomto zákonodárném sboru pan ministr vnitra neuzná za vhodno, aby se podíval do tohoto sboru, pan ministr národní obrany neuzná za vhodno, aby se ujal slova, aby vysvětlil, z jakých důvodů přichází ministerstvo s předlohami. Tak daleko to došlo, že přímo krvavá satira se zde páše. Včera pan kolega referent v několika poznámkách, které padly průběhem jeho pětiminutového referátu, spáchal vtip, aby byl volen generální vykřičník. Pánové, není potřebí voliti generální vykřičník.. Vykřičníkem pro činnost tohoto sboru, za součinnosti vlády je ta ozvěna, která se šíří venku, že tento sbor je zbytečným sborem starých pánů, který nedělá nic jiného, než to, co zákonnou formou musí býti v určité předepsané době odhlasováno.

Dnes byl pan předseda nucen po několikerém vyjednávání s representanty stran oposičních přerušiti jednání. Z jakých důvodů? Protože nikdo z pánů ze stran vládních nechtěl mluviti, a jeden z pánů z této strany ukazuje nalevo) dole u vrat spáchal také krvavý vtip, když se tázal strážníka, co tam dělá. (Slyšte!) Strážník řekl: No, stojím tu službu. - ťBěžte hledat řečníka, ať jde někdo nahoru mluvit!Ť (Výkřiky. - Slyšte!) Nezdá se vám, pánové z vládní většiny, že je to vaší věcí, aby vážnost a důstojnost tohoto sboru také odpovídala tomu důstojnému slovu, když používáte společenské nebo běžné fráze oslovením ťslavný senáteŤ ? V čem spočívá ta sláva senátu? V tom promrskávání těch předloh, v tom promrskávání těch 35 minut ve výboru? Zde neuzná nikdo, jak jsem již konstatoval - ani pan ministr národní obrany, aby se přihlásil a věc zdůvodnil.

Já, bohužel, nemohu cizojazyčné spisy čísti na př. francouzské, poněvadž nerozumím, jsem odkázán na časopisy naše, ale jak je člověku, když čte v časopise ťVenkovŤ, orgánu to strany, ke které patří pan ministr národní obrany, jak pracuje francouzský branný výbor? Časopis ťVenkovŤ uveřejnil dne 1. února tento článek:

ťJak pracuje francouzský branný výbor. Ve své schůzi dne 26. ledna znova zvolil svého předsedu gen. Giroda, sedm místopředsedů a šest sekretářů. Zkoumal pak podrobně 1. titul předlohy o obecné organisaci národa za války; přijal články 1, 3 a 4, kdežto článek 2 odkázal redakční subkomisi. Posl. Missoffe přednáší pak svůj rámcový návrh na obrannou úpravu pohraničních území, nákladem 4 až 5 miliard, rozvržených na 10 let. Návrh má na paměti kritický rok 1935, kdy se v počtu branců projeví nízká natalita válečných let. Výbor debatuje o tom, ke které zákonné osnově má byl návrh posl. Missoffea připojen. Ustanovuje čtyři zpravodaje pro nově podané vojenské předlohv. Gen. Girod předčila dopis, jímž požádal ministra války, aby brannému výboru sdělil výsledky práce komise, která byla pověřena studovali otázky defenzivní organisace hranic. Sděluje dále odpovědi ministra zahraničních věcí a války na dotazy stran německého odzbrojení. Branný výbor bude až do vyřízení velikých armádních předloh zasedati dvakrát v týdnu.Ť

Taková zpráva se přináší o činnosti branného výboru sněmovny francouzské!

Vážené dámy a pánové! Já mám tu čest od počátku naší samostatnosti býti členem branného výboru, dříve v revolučním Národním shromáždění, později ve sněmovně poslanecké, nyní v senátě. Přiznám se, ten úpadek, který v tomto senátě, v tomto výboru i při projednávání předloh v plenu, jak se jeví, ten je tak bolestný a trapný, že nevím, na jak dlouho vystačíme s těmito formani a formalitami, a nebude-li lépe, aby veřejnost sama řekla, zda tento sbor není zbytečným sborem, a peníze maň vynaložené nejsou vyhozeny zbytečně. Správně poznamenal při těchto slovech, která jsem již vytkl v senátě v branném výboru, jeden pan kolega z vládních síran: ťPane kolego, vy máte pravdu, ale na tom má vinu také vláda, která tomuto sboru žádné předlohy nepředkládá!Ť Pravda, ale když pánové z vládních stran v důvěrném rozhovoru přiznají, že je to správné, nechť se také pokusí, aby vláda nebagatelisovala senát způsobem, jako se to děje dosud, jako to vidíte při celé té debatě. (Sen. dr Karas: Podle ústavy branné předlohy musí nejprve do poslanecké sněmovny, proto musíme pracovati na nich teprve, když byly projednány v poslanecké sněmovně!) Ano, pane kolego, děkuji za upozornění, ale promiňte mi, pane doktore. když ten způsob promrskávání považuji za nedůstojný. Podle ústavy má také tento zákonodárný sbor právo, aby zde ministři o předlohách, kterými se dosud platné zákony mění, kterými se zavádí úplně nové formy zákonné, se vyjádřili, a nebýti v té trapme situaci, že pan předseda senátu je celý zoufalý nad tím, že musí dávati stále slovo oposici, oposici, oposici - a nikdo z vlády nechce mluviti. Vám stačí těch 35 minut referátu, kde z povinnosti, aniž byste - já vám to nevytýkám, pánové, já jsem to řekl již jednou, promiňte mi ten výraz, proti gustu žádný dišputát. Pan kolega prvý referent snažil se věci odbýti laciným laksním vtipem, který by se někde v hospodě dobře uplatnil, ale na tuto tribunu nepatřil. Proto nedivte se, k tomu poznání přijdete sami, vy se tím netajíte, vy to sami cítíte ve svém nitru, že úloha, kterou senát hraje, není důstojná, není na výši doby.

Nyní ještě zmínku k předehře. Dříve než předlohy byly projednány v branném výboru, na návrh vládní majority, byl dosavadní předseda branného výboru kolega Filipínský suspendován z důvodu, jak to vysvětlil opětně kol. Prošek, že se musí vládní majorita zajistiti, že nemáme § 14 jako měli v Rakousku, bylo suspendováno celé předsednictvo a na jeho místo zvoleno předsednictvo nové z řad vládní koalice. Vládě za poměrně krátkou dobu devíti let nebylo ještě možno, aby zde byla vybudována již určitá tradice parlamentární, ale mám dojem a zdá se mi, že dnešní vládní majorita snaží se vybudovati určitou tradici, a v jaké formě je zde naznačeno. Pánové, náš kladný poměr ke státu, náš kladný poměr k armádě jistě bezpočtukráte dokázal a prokázal, že máme plné pochopení pro stát a v případě potřeby plné pochopení pro armádu, ovšem ne tak podle vkusu, jak si to někteří pánové dnes představují. (Sen. Koutný: To jim nestačí, to je málo!) Nestačí, pánové, pan kol. Dyk, nadšený ctitel italského fašismu a diktátora Mussoliniho, ten stačí, prosím. Vládní majorita má slovo. Bylo již v poslanecké sněmovně ústy mých politických přátel na to poukázáno, kdo je v Německu předsedou říšského sněmu. Sociální demokrat. Kdo pak byl v parlamentu rakouském předsedou sociálně-politického výboru, kol. dr Winter, československý sociální demokrat. Kdo pak byl předsedou zahraničního výboru? Zesnulý kol. Němec. Dnes nynější vládní většina.buduje novou tradici. Kol. Filipínský, sociální demokrat, který jako předseda branného výboru byl přímo úzkostlivý ve svém jednání a počínání, byl způsobem - nutno konstatovati - přímo netaktním odstraněn, aby vládní majorita.neměla překážky v projednání předloh poslaneckou sněmovnou jí předložených. (Sen. Koutný: Je vidět, že českoslovenští vládcové umějí krotit oposici, než to uměly vlády rakouské!)

Tradice, kterou nynější vládní majorita tímto způsobem snaží se vybudovati, myslím, že může býti velmi nebezpečná a že není vyloučeno, že budeme míti příležitost, abychom se k těmto otázkám a ke způsobu jednání znovu vrátili. Připomínám po zkušenostech v poslední době, že tuto nevážnost k parlamentu, k senátu, provozuje i ministerstvo národní obrany, způsobem, o kterém se v závěru své řeči také zmíním. Předem poukazuji na celkový stav, jaký v tomto domě zavládá. V závěru ještě se zmíním o způsobu jednání ministerstva národní obrany, které považuji za krajně nevážné a nedůstojné. Nyní několika slovy k předlohám samotným. Tak, jako pan kol. Dyk zde hovořil, poněkud přeskočím a vrátím se k předloze poslední, o které on hovořil. Je to zpráva branného výboru o ročním kontingentu branců, o náhradní záloze a některých změnách branného zákona. Pan kol. Dyk se zvláštním uspokojením a s radostí zde citoval větu, kterou považuje za vysoký pokrok, druhý odstavec, druhý sloupec, druhá strana, podle které ťbranný výbor senátu projevil též plný souhlas s ustanovením, že branci, kteří za své presenční služby prokáží teoretickou i praktickou způsobilost zastávati služební funkci důstojníka, budou moci býti jmenováni důstojníky již za své presenční službyŤ. To se panu kol. Dykovi velmi líbilo, ale nečetl dále, z jakých důvodů se vyhnul té druhé větě, kde je podepsán, jako zpravodaj pan dr Karas a pan Dyk jako předseda. Píší toto: ťTímto ustanovením budou aspoň částečně odškodněny osoby, jímž by jinak podle předpřevratového právního řádu příslušelo právo jednoročních dobrovolníkům.Ť Pánové, i při té suché debatě, která zde byla vedena, padlo zde několik takových krásných zrnek pravdy, uklouzne někdy z pod péra, jindy také z úst a kde je potřeba s upřímným díkem kvitovati tato slova. Že pan referent zde vzpomíná předpřevratového právního řádu, to mne nikterak nepřekvapuje, neboť já tomu věřím, že nejen pan referent, ale v tomto slavném sboru je jistě značná část pánů, kterým se velmi stýská po předpřevratových právních řádech. Zde to máme černé na bílém. Máme to tu pro věčnou paměť uloženo. Zajímavé je, že to také podepsal pan kol. Dyk - čeho nabyl občan pilný.

A když již jsem u této věci, kterou jsem si zvláště podškrtl, rád bych se zmínil také o té závěrečné větě, a kde doporučuji parní referentovi, aby porovnal § 1 naší ústavní listiny s tímto závěrem: ťZměny tyto shledal branný výbor vesměs účelnými; jejich uskutečněním umožňuje se branné moci, aby dosáhla účelu jí §em 1 branného zákona uloženého, t. j. uhájiti trvání, celistvosti a svobody republiky proti nepřátelům zevnějším a spolupůsobiti při udržení pořádku a bezpečnosti uvnitř státuŤ.

Pánové, je docela správné, když se to tak mezi řádky napovídá. Něco se řekne, jak se říká, ťpo lopatěŤ něco se napovídá mezi řádky. Velmi dobře rozumíme a chápeme, proč tuto předlohu děláte. Jek jsem již jednou řekl, stáli jsme a stojíme na půdě tohoto státu. My tento stát uznáváme. Naše stanovisko bylo také kladné k armádě, ale ne v této formě, jak vy dnes armádu budujete. Byl to pan ministr Udržal - lituji, že není přítomen - který nejednou, ale několikráte zdůraznil, že jsou to synkové z vrstev zámožných, kteří nechtějí sloužiti, kteří se vyhýbají službě. Konstatuji, byl to pan ministr Udržal a proto, že udělali jsme po převratu zákon, který měl charakter skutečné demokracie, kde jsme vyloučili práva jednoročních dobrovolníků, zrušili jsme náhradní zálohu, a proto, že poměry, jaké byly dříve za Rakouska, jsou nyní v republice také, tak nepotřebujeme nyní nic jiného, promiňte mi ten výraz - než ulejvárnu zákonem sankcionovanou.

My jsme pro zkrácení služby vojenské. Ale pánové, domníváte se, že tímto způsobem docílí se klidu, že bude uspokojení v řadách těch, kteří přinášejí t. zv. daň z krve, že z našich řad budou sloužiti povinnou zákonnou dobu a určitá část si to odbude za 3 měsíce? Přirazeno, že protestujeme proti této formě. Kdyby se jednalo o zkrácení! Ale je to opačné! Zákonná doba služební, která měla býti zkrácena, se prodlužuje, a kde my jsme pro zkrácení, přichází se s předlohou zákona. kde se zkracuje doba služební pro určitou část, nehledě k té otázce, na kterou bude nutno si dáti také pozor. Nikde nebyla vyjasněna, já bych o to prosil pány referenty. Ta zpráva pana dr Karasa, ta neodpovídá v plném znění. Ten počet přespočetných! To slůvko ťpřespočetný početŤ; počet přespočetných, já pozoruji rok od roku, že je stále větším nebezpečím a že to půjde pomalu tak: My budeme míti náhradní zálohu pro určité společenské vrstvy, ulejvárnu zákonem sankcionovanou. Vedle té, když nepostačí část těch do náhradní zálohy zařaděných a můžeme řadu vojáků pustiti, nabrali jsme si jich více a ve formě přespočetných půjdou ti, kteří budou míti určité opory. Tedy po této stránce se nezdá nám býti předloha účelnou, ba naopak s největším důrazem tuto předlohu zamítáme a souhlasu k ní samozřejmě dáti nemůžeme.

Pokud jedná se o délku presenční služby od roku 1919, v těchto místnostech a v nových místnostech ve sněmovně poslanecké kolikráte jsme o tom jednali. Pánům z ministerstva národní obrany bude velmi dobře známo, jakým způsobem vyjádřila se druhá ministerstva o požadavku ministerstva národní obrany. Pánům z ministerstva národní obrany bude velmi dobře známo, která to byla ministerstva, která se vyslovila zamítavě. Samozřejmě. já bych také velmi rád slyšel důvody a to, co bylo vykonáno v tom směru, aby podle platných předpisů zákona mohla býti služební doba 14timěsíční. Náš generální Štáb se odděluje, ten vůbec již nepodává zpráv parlamentárním sborům. Pan ministr národní obrany je také na slova skoupý, tedy je samozřejmo, že v tom směru je zde určitý nedostatek, nechci-li použíti ostřejšího slova, abych vývoj věcí po této stránce správně charakterisoval.

Délka presenční doby! Pan ministr národní obrany velmi dobře zná posudky několika na slovo vzatých odborníků, příslušníků naší armády, kteří se vyslovují pro zkrácení doby služební, zvláště u pěchoty, což je logické. Neprosadili ji, ba.naopak pan ministr prohlásil v branném výboru, že toto opatření bude přechodné, které bude trvati nejdéle do roku 1928. Strana, ke které mám čest náležeti společně s kol. Filipínským a já podali jsme návrhy v tom směru, aby zákonem to bylo znovu sankcionováno, že tato výjimečná opatření platí do konce roku 1928. Samozřejmě vládní majorita i tento návrh zamítla. Tedy přirozeně právo jednoročních dobrovolníků doposud u nás uplatněno nebylo, třebas pan kol. Dyk zde přednášel své staré známé tužby, ale na místě práva jednoročních dobrovolníků přichází ministerstvo národní obrany s předlohou, která vyváží daleko více, náhradní zálohu s tříměsíční službou, a bude velmi zajímavo pozorovati, kdo v této náhradní záloze bude sloužiti, z jakých společenských vrstev tato náhradní záloha bude se skládati. Nebudu opakovati slov, která jsem zde již řekl.

Volební právo vojáků a četníků, velectění pánové a dámy, nemohl nám to nikdo krásněji vyložiti, než to učinil včera náš dobrý kol. Kianička. Kdo nám to mohl lépe zdůrazniti? Pan kolega upřímně, otevřeně zde povídá: V Turč. Sv. Martině byly volby a považte to, vojáci volili komunisty! -- Kdyby byli volili československou stranu středostavovskou, anebo kdyby volili republikánskou stranu českého venkova, anebo ještě jiné strany politické, které shodou tvoří dnes vládní koalici, jistě by nikoho nenapadlo, aby se jim odnímalo volební právo. (Tak jest! - Sen. Chlumecký: To by byli tam dirigovali regimenty!)

Ale příslušník vládní strany nám to zde poctivě, otevřeně zdůraznil. Pánové, já s upřímnými díky - upřímnost za upřímnost - kvituji včerejší slova pana kol. Kianičky a přiznávám, že on jest jeden z těch málo, kteří zde - co na srdci, to na jazyku. (Sen. Chlumecký: Není diplomat!)

Pánové a dámy! Pan kol. Dyk k této kapitole pronesl více slov. Budiž mi také dovoleno, abych se o této kapitole poněkud podrobněji vyjádřil, třeba naši kolegové v naší poslanecké sněmovně přednesli velmi bohatý a doložený materiál. Mám obavu také, že mluviti zde je skoro škoda času, poněvadž s oposicí.se nejedná. Sem tam nějaké to briskní slovo á la kol. Vávra, a tím se pánové domnívají, že otázka je vyřízena. My jsme také proti tomu, aby armáda politisovala, ale viděli jsme až na to, že vojáci při volbách projevili svoje politické smýšlení zákonem a ústavou jim zaručené, že se nepolitisovalo, nebo velmi málo v řadách mužstva. Ale jak to vypadalo a vypadá nahoře? Náčelník generálního štábu Gajda dělal politiku a dělá dnes politiku fašistů, jest jejich vůdcem a velitelem, a já bych vznesl skoro dotaz na.pana ministra národní obrany, zdali je přípustno, když se zakazuje mužstvu, že se nesmí zúčastniti veřejných projevů, zdali je přípustno, aby veřejných projevů, a to fašistických projevů, zúčastňovali se aktivní důstojníci československé armády? Jsem velmi dobře přesvědčen, že pan ministr řadu těch případů dobře zná - Pardubice nejsou od Prahy tak daleko. A nejenom Pardubice, ale je také řada jiných míst, kde aktivní důstojníci se zúčastňují politických projevů. Pánové, když již zúčastňovati se politických projevů, pak to právo patří pro každého, a když nezúčastník s tím.souhlasí, potom ten rozkaz platí pro každého.

Pan kolega Dyk zde mluvil o volebním právu vojáků a četníků. Já zde mám také jeden takový dokument, který byl předmětem politických debat ze sněmovny poslanecké, na který si dovolím také poukázati, a upozorňuji, že nemám v ruce žádný falsifikát.

ťSvaz národních jednot a matic v Praze. Č. j. 3659/ai 1927. Volební právo vojenských gážistů a četnictva. V Praze dne 21. března 1927.

P. T. klubu čs. soc. demokratických poslanců v Praze.

Zástupcové obranných korporací z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska usnesli se jednomyslně na schůzi Svazu národ. jednot a matic ze dme 17. t. m. na tomto projevu:

Odůvodněné obavy tryskající ze znalosti poměrů v krajinách smíšených a na našem pohraničí vyjevované v řadách všech hraničářů československých nutily nás, abychom důtklivě žádali jak vládu. tak i poslanecké a senátorské kluby státotvorných síran za ponechání volebního práva vojenským gážistům a četnictvu. Činili jsme tak jen z toho důvodu, aby nám všem drahé zájmy národní v oblastech tak důležitých neutrpěly těžké úhony. Našeho hlasu a naléhavé žádosti nebylo dbáno. Vládní návrh přijatý ústavně-právním výborem má býti projednán v poslanecké sněmovně.

V poslední chvíli dovolujeme si ještě jednou důtklivě upozorniti na těžké škody, které odnětí volebního práva vojenským gážistům a četnictvu našim zájmům národním by způsobilo.

Za:

Svaz národních jednot a matic,

Praha II., Na Zderaze 5.

Fr. Bělohrádek, E. Hrubý,

jednatel předseda.Ť

Pánové a dámy! Já jsem s velkým zájmem očekával, že pan kol. Hrubý, jako význačný činovník obranných jednot, současně jako člen tohoto zákonodárného sboru, ujme se zde slova, a bude zde také hájiti ohrožené zájmy, ať je to konečně zde, nebo onde. K velké své lítosti konstatuji nepřítomnost pana kol. Hrubého. (Sen. Průša: On přijde k hlasování!) Pan kolega Hrubý pravděpodobně přijde k hlasování! To je příliš vážné, než takovýmto způsobem žertovati a hazartovati s těmi, kteří důvěru svou určitým korporacím dávali.

Otázka četníků! Pánové, ani této otázce se nevyhnu a považuji za svou povinnost také se o ní zmíniti. S plnou úctou kloním hlavu před těmi, kteří položili své životy v boji se zločinností. (Sen. Havlena: Teď jiní dají na hrob takovouhle kytičku!) Přál bych si jen, aby ministerstvo vnitra také konečně vyřešilo otázku pozůstalých. Pánové, měl jsem příležitost během tohoto týdne v rozhovoru s význačným mužem veřejně působícím, který dokonce byl toho názoru klamného, že rodina tohoto předčasně zabitého četníka požívá plných požitků, jakoby vysloužil plná léta ve službě. Když jsem jmenovanému vyslovil své pochyby.nad tím, řekl: to je logické a samozřejmé, že oni obdrží plnou pensi. Zdali je to pravda, do jaké míry, jakým způsobem ministerstvo vnitra v tomto směru se chová, bylo by povinností pana ministra vnitra, aby nám také dal vysvětlení. Ovšem, jak jsem řekl v úvodu, aby pan ministr vnitra přišel do senátu, té oběti přece od něho nelze žádati.

Na druhé straně nesouhlasím s tím, aby se četnictva používalo v hospodářských a mzdových bojích dělnictva. To, co se děje nyní v Pojizeří, a co bylo v časopise ťVenkovŤ způsobem nekvalifikovaným zvětšováno, pánové, podobá se událostem z roku 1848: Když se tehdy bránil český sedlák robotě, používal také zbraní, jakých měl po ruce. Jaký je život českého skláře v Pojizeří, jaký je život těch českých lidí? Tu bylo povinností parna kol. Hrubého, aby mluvil, aby se těch lidí zastal. Žel, o těch nikdo nemluví, ale až bude manifestační sjezd v Praze, to budou zas krásná slova, resoluce, no, to tak mnoho nestojí. Tedy prosím, i zde, kde četnictvu odnímá se volební právo a četník signuje se na úroveň zločince, kterého pronásleduje, je to postup nesprávný. Samozřejmě, že s tím nesouhlasíme. Odpovědnost přejímají ti, kteří dnes tvoři Vládní většinu.

Dámy a pánové! Otázka volebního práva vyvolá jistě další diskuse. Pan kol. Dyk poukázal zde také, jen tak mimochodem, že vojáci dělali politiku i v době, kdy volebního práva neměli. To je pravda. Ale je zde velké nebezpečí: My jsme se snažili po převrate vybudovati armádu demokratickou, odrakouštiti armádu v tom drillu vojenském vychovanou, která se staví mimo kruhy občanské, která tvoří kastu pro sebe, ale prosím, my se dnes pomalu, ale jistě vracíme k těm dobám. Také nám to pan kol. Dyk, starý pokrokář, krásně dnes vyložil při otázce déle sloužících poddůstojníků. Nepamatuji se již, který z pánů kolegů mluvil, když jsme v této místnosti v roce 1919 projednávali zákon o zrušení certifikátu. Bylo by zajímavé, kdyby vyměřený čas k tomu stačil, citovati zde tehdy přednesená slova, kdy bylo mluveno o tom, že naše armáda musí býti armádou národní, demokratickou, že musí býti armádou, která nemůže býti srovnávána se starou armádou rakouskou. A pánové, jak se lidově říká, než se rok s rokem sejde, my jdeme dále, než šlo to staré Rakousko. Certifikát opravňoval poddůstojníka k nastoupení služby státní po 12leté službě Certifikát, který nyní se zavádí, opravňuje k nastoupení této služby již po 8 letech, a to nejen služby státní, nýbrž i samosprávné a ve veškerých ústavech, ve kterých stát je zúčastněn. Konec konců mám obavu, že nenalezneme již pomalu místa, které by nebylo vyhrazeno podle tohoto zákona déle sloužícímu poddůstojníkovi. (Sen. Toužil: Ale také po 5 letech, nejen po 8!) Nebylo nám dostatečně vyloženo a vysvětleno, z jakých důvodů nelze zkrátiti dobu služební. Ten jediný důvod, který uvedl pan ministr v branném výboru, že nemáme dostatek cvičitelů, že potřebujeme řadu déle sloužících vedle gážistů mimo hodnostní třídu, rotmistrů myslím, že nestačí. Ba naopak mám vážné obavy, že zúmyslně v tomto směru náš generální štáb nedělal nic v tom plném vědomí, až lhůta přijde, že padne to pod stůl a věc bude vyřízena. Také k tomu došlo.

Vojenský kárný řád, předložený ministerstvem národní obrany a projednávaný tímto zákonodárným sborem, mění na př. dosavadní předpisy naprosto nevinným způsobem - jen v jednotlivých odstavcích slůvko ťvolí seŤ nahrazeno je ťjmenuje seŤ, což znamená změnění dosavadních platných předpisů v neprospěch demokracie.

Pan kol. Dyk zde mluvil o aféře p. Gajdy nebo Heidla, nebo Gejdla, nebo jak se jmenuje, nevím. Při tom mně napadá, jak je možné, že v ministerstvu národní obrany, tedy tam, kde dobře vědí, jak se jmenuje každý voják, který do armády přijde, může sloužiti někdo pod cizím jménem. Je to snad u umělců a spisovatelů pravidlem obvyklým, že mají pseudonym, ale kdyby někdo chtěl v armádě sloužiti pod cizím jménem -- myslím, že by byl trestán. Jen tak mimochodem mně to přišlo má mysl, když se stále o bývalém náčelníku generálního štábu hovoří. Přál bych si, aby v této věci bylo také úplně jasno. Svůj úsudek o panu Gajdlovi, nebo jak se jmenuje, již dávno jsem si udělal, ale jinak je tomu před veřejností. Jak se mohlo státi, že tento muž, jejž celá řada pánů kolegů znala - to, co dnes se o něm píše, nebylo žádným tajemstvím, to se psalo již před 3 a 4 roky a sibiřští legionáři o něm vypravovali - byl postaven na nejvyšší místo v armádě? Je to zajímavým momentem v dějinách.naší mladé republiky. Přirozeně, že zde určitá chyba se stala. (Sen. Toužil: Je také o něm známo, že navštěvoval sekretariáty různých politických stran a došel podpory!) Pane kolego, pokud já vím, na mou duši u nás nebyl, a já bych ani nebyl pokládal za zvláště šťastné pro naši partaj, kdyby nás byl navštěvoval. Na mou duši, věř tomu! (Veselost.)

Ale, pánové a dámy, když se zde projednává předloha zákona o změně kárného a disciplinárního řádu, vzpomínám si, že my jsme také již v r. 1920, 1921 a 1922 projednávali otázku zrušení vojenského soudnictví vůbec, ovšem v plném vědomí, jakým způsobem je možno pokračovati. Budiž mně prominuto. jsem pouhým laikem a nemohu pochopitelně v této otázce, kterou neznám, se pouštěti do detailů, ale jedno i každý laik může pochopiti. Prosím, my jsme měli benzinový proces. V benzinovém procesu část obviněných zodpovídala se u vojenského trestního soudu, část obviněných zodpovídala se u civilního soudu. A stala se taková zvláštnost, že ten, kdo byl u jednoho soudu jako obviněný, u druhého soudu v téže věci byl slyšen jako svědek.

Pánové, k tomu není potřebí právnického umu, k tomu není potřebí žádných, nevím jak vysokých škol, aby každý poznal, že je zde určitá nesrovnalost a že je nejvýš na čase, aby vojenské soudnictví bylo sloučeno se soudnictvím civilním. A já, když jsem se chtěl o této otázce letmo jen zmírniti, již dříve jsem si pochopitelně vyžádal posudky některých pánů a bylo mi řečeno toto: To máte tak. Prosím vás, kdo pak ve válce vykonával vojenskou justici? Byli to samí advokáti, soudci z civilu, kteří pak na vojně tvořili ty tribunály soudní atd. A docela klidně dokazují, že u soudů civilních dají se utvořiti zvláštní senáty, které by se zaměstnávaly výhradně otázkami vojenskými.

Chápu - a pochopí to každý - že to, co je v občanském životě přestupek, v určitém případě na vojně může býti přečinem. případně také ještě něco těžšího, ale i to lze upraviti. Naše soudy i úřady jsou přetíženy prací. Proto si nesmějí zbytečné práci přidělávat. Ale to, co se děje při sledování činnosti členů sborů zákonodárných, hranicí jíž na nemožnost. Tuším včera byla vám rozdána zpráva imunitního výboru, podle které příslušné úřady žádají, aby byl vydán kol. Šturc. A ten kol. Šturc má býti vydán proto, že při manifestaci dělnictva na Senovážném náměstí, která byla řádně podle platných předpisů ohlášena, konsumní - spolek ťVčelaŤ půjčil nákladní automobil místo tribuny. Pánové, je možno, aby takovýmito - prosím slušně za omluvení toho výrazu - pitomostmi byly obtěžovány zákonodárné sbory? Co dělá příslušné ministerstvo? Proč příslušné ministerstvo nedá příkaz, aby úřady nedělaly práci zbytečnou? Potom také odpadne ta námitka, že soudnictví vojenské nelze sloučiti se soudnictvím civilním z důvodů ohromné práce atd.

Nejenom že mám dojem, ale jsem o tom přesvědčen, že naše úřady policejní a naše soudy... (Výkřik z lavic komunistických: Blbnou na kvadrát!) Toho výrazu bych nechtěl použíti, obzvláště v přítomnosti pana ministra, poněvadž jsem přesvědčen, že pan ministr se jistě pokusí o zjednání nápravy a dá pokyny podřízeným úřadům, aby v malichernostech nepopsaly pyramidy papírů. (Sen. Toužil: To jsi ještě dosti idealistou, když tomu věříš!) No, někdy je člověk také zklamán ve svých ideálech, ale sem tam také ještě chová důvěru. (Veselost.)

Mám zde jeden takový srdcervoucí doklad, co vojenská justice také provede, následkem toho, že vojenská ustanovení zákonná jsou poněkud odchylná od civilních. Při civilním trestním řízení má nevinně odsouzený nárok na náhradu škody, při vojenském soudě nevinně odsouzený tohoto nároku nemá, a je ponecháno libovůli příslušných činitelů, aby byla škoda částečně nahrazena. Mám na mysli případ vojáka Václava Wiessnera. Je to kapitola příliš obsáhlá, a pokusím se proto jen stručně případ vysvětliti. Jmenovaný voják sloužil u prvního dělostřeleckého pluku. Nebyl tam snad nejvzornější pořádek. Konečně na vojně sem tam ně jatý ten nepořádek je všude a při nejlepší vůli se mnohdy nezabrání, aby zde, onde se nekradlo. Viděli jsme to v Brně, Bratislavě, v Praze atd. Tento četař byl obviněn, že poslal anonymní dopis velitelství pluku o tom, že při jeho rotě se špatně hospodaří. Plukovní pobočník s velitelem roty učinil jmenovanému náhlou prohlídku jeho kufru, zabavili mu rukopisy a na základě posudku grafologa - pomalu, aby se to slovo ťgrafologŤ psalo v uvozovkách, když to člověk sleduje - byl, obviněn, že jmenovaný anonymní dopis psal. Na základě posudku grafologa byl postaven před vojenský soud, odsouzen k sedmiměsíčnímu těžkému žaláři, (Výkřiky: Slyšte! - Skandál!) k degradaci, třem tvrdým lůžkům s příslušnými posty. Tento člověk vytrpěl pravá muka. Odehrávalo se to v době, kdy vojenskou službu již opustil. Nastoupil dříve, než proces byl skončen, místo ve státních lázních ve Sliači na Slovensku. Jakmile tam přišla zpráva, že je v soudním vyšetřování, byl pochopitelně okamžitě propuštěn. Nastoupil další místo v továrně Breitfeld-Daněk jako podúředník. Jakmile tam přišla zpráva, z čeho je obviněn, byl ovšem zase propuštěn. Mezi tím došlo k procesu a byl odsouzen, jak jsem řekl, na 7 měsíců do žaláře. Ten člověk má jedinou sterou matku, ke které byl poslán postrkem. Pánové, představte si život toho Wiessnera! Veškerá jeho snaha vyvolati nový právní stav vyzněla na prázdno. Po 2 letech shodou okolností dověděti se o tomto procesu jeden pražský advokát a vymohl obnovu líčení. Při novém lícení byli slyšeni znovu 2 soudní znalci. Tito oba soudní znalci prohlásili souhlasně, že obžalovaný není pisatelem anonymního listu. Na základě toho jmenovaný, který si již část trestu odseděl, byl osvobozen. Pochopitelně. Nyní prosím, člověk 2 roky štvaný, pronásledovaný, v pravém slova smyslu zničený, domáhal se náhrady utrpěné škody. Když ten. případ mně byl sdělen, intervenoval jsem ve prospěch toho nešťastníka u ministerstva národní obrany, a po delší době, než to proběhlo příslušnými kancelářemi, obdržel onen na účet odškodného 4.000 Kč. Pánové, proč ten případ zvlášť zdůrazňuji? Abych ukázal na nespravedlnost a nemožnost vojenské justice, abych vyvolal zájem. Nejraději bych sice viděl zrušení vojenské justice a přičlenění její k justici občanské, ale když zde budou snad vážné námitky, že to z určitých, nevím jakých důvodů nepůjde, prosím velice vřele pana ministra, aby alespoň změna v tom směru nastala - ne že bych činil výtky soudům, ale když je prokázáno... (Hlas: Nóóó!) Pánové, slušnost není každému dána. Kdo slušným není, toho těžko lze slušnosti naučiti. (Sen. Toužil: To by prokazovalo, že má snad pan ministr národní obrany u nás ťStallwachŤ.) Je to charakteristické také pro poměry, které vládnou v tomto domě, jak jsem zpředu se pokusil to charakterisovat. Tedy prosím, by v tomto směru se stala náprava.

Včera zde pan kol. Kianička hovořil také o způsobu jednání vojenských orgánů proti kantinským, proti invalidům. Já jsem již několikráte zdůrazňoval, že v tomto směru je zde určité nepochopení. Když jsme na podzim projednávali předlohu zákona o hranici příjmové, referent p. kol. Hrejsa daleko obsáhleji, podrobněji a do detailu referoval o nákladu, kterého si vyžádá péče o válečné poškozence, a dokonce vyslovil, že jedna desetina rozpočtu státního je věnována válečným invalidům. Když jsem se proti tomu ozval, p. kol. Hrejsa mne tehdy opravil, že to tak neřekl, ale nedal si ani tolik práce, aby si svůj referát opravil ve stenografickém protokole, a tak to tam má na věčné časy zvěčněno, že to tak prohlásil. Když se jednalo o invalidy, šlo se do detailů. Když se jedná o obranu, velice letmo se tato otázka odbývá. A pokud jde o kantinské o válečné poškozence. v ministerstvu národní obrany u určitých činitelů - ne všeobecně, nechci paušalovat - není dostatek pochopení, není dostatek smyslu pro oběti světové války. Byl to pan generální inspektor Machar, který již dříve přicházel s požadavkem zrušiti kantiny a nahraditi je tzv. zátišími, kde by voják ve volné chvíli nalezl odpočinek i občerstvení. kde by byl zakázán výčep lihových nápojů a pod. Tehdy jsme dali souhlas v branném výboru sněmovny a s určitým povděkem jsme vítali, že alespoň v tomto směru půjdeme s duchem času a že bude o vojáky lépe postaráno. Ale, pánové a dámy, prakse, která se nyní uplatňuje, nám ukazuje pravý opak. lnvalidé-kantinští jsou vyhazováni a na jejich místa zavádějí se zátiší, kde se znovu čepují lihové nápoje. Ale nejen to. V řadě kasáren, mám zde poznamenáno několik, a to v Olomoucí v Žižkových kasárnách, v Kostelci n./Orl., V Brně-Židenicích, v Prostějově, velitelé kasáren přicházejí na finanční úřady s požadavkem, aby jim byl propůjčen prodej kuřiva. Kantina má býti invalidovi odejmuta a přikázána kantinskému ve formě správce kasáren. Kdo to bude provozovati, zdali to bude prostý voják. desátník. anebo pan rotmistr, není mi známo. (Hlas: Nebo pan plukovník!) No, to ne. Ale v jednotlivých případech invalidé jsou několika jednotlivcům, velitelům kasáren, trnem v oku, kteří jim všemožnými prostředky ztrpčují život. Poukazuji na př. na pí. Dvořákovou v Benešově.

Je zde dále Invalidovna, která podle nadačního rádu věnovatele Strozziho určena byla výhradně pro invalidy. Vojenská správa tam zřídila vojenské museum. Máme tam staré rakouské kanony, mašinkvery a pod. Ne. že bych podceňoval význam musea, ale v době, kdy nemáme možnosti invalidy v dostatečné míře ubytovali. kdy nemáme prostředků a ústavů, kdy potřebujeme každého místečka. považuji za nesprávné, že invalidé se vytlačili z Invalidovny, která v intencích zakladatele jim patří. že se lam zřizuje vojenské museum a dává se najelo, že ministerstvo národní obrany nemá po této stránce dostatečného pochopení pro oběti světové války. Ale, jak jsem řekl, zvláště mne zaráží ten případ, kel v řada velitelů kasáren na úkor invalidů žádá o propůjčení trafik. Jsem přesvědčen. Že finanční úřady budou rozumnější a podle platných předpisů zákona a nařízení pány velitele kasáren odmítnou. Budu velmi povděčný panu ministrovi, když pan ministr - jde o několik jednotlivců, kteří jiné existence nemají - této otázce věnuje pozornost a poučí podřízené pány, co mají a co nemají dělati.

Pánové a dámy! Jen letmo možno dotknouti se předloh samotných. Čas kvapí a já v hrubých rysech jen opakuji, že podáváme řadu pozměňovacích návrhů, kde snažíme se uplatniti své stanovisko. Proti předlohám v té formě, jak páni referenti o nich referovali, musíme hlasovati.

Nyní v závěru ještě několik málo slov, v nichž hodlám dokázati nevážnost jednotlivých orgánů ministerstva národní obrany ke sboru zákonodárnému. 5. března 1926 stal se známý katastrofální výbuch v Truhlářské ulici. 10. března 1926 v tomto sboru tehdejší ministr národní obrany pan Stříbrný podával první zprávu způsobem, který nemohu ještě dnes přejíti mlčením. Račte se pamatovati, když jsem zde předložil střepiny z granátů, že pan ministr - cituji ze stenografického protokolu - pravil: ťNašly se ještě větší kusy. To je kování z bedniček a já jsem byl v jedné části českého tisku terčem útoků, že jsem zde předkládal kování z bedniček. Sledoval jsem tuto otázku velmi podrobně dále a snažil jsem se zaopatřiti si materiál, pokud mně byl dosažitelný. 26. června loňského roku branný výbor konal schůzi. V ní podával zprávu další ministr, pan generál Syrový. Já jsem proti té zprávě vznesl své námitky a pan generál Syrový tehdy mne požádal, abych jemu své námitky předložil písemně, že dostanu písemnou odpověď. Když jsem písemnou odpověď nedostal, podal jsem v této sněmovně koncem října dotaz na nového pana ministra národní obrany Udržala Odpověď na dotaz pan ministr Udržal dal. Ta odpověď je podepsána a datována dnem 30. ledna. V této sněmovně byla rozdána 30. března. Když jsem žádal p. předsedu sněmovny, jakým způsobem je možno, že odpověď podepsaná 30. nebo 29. lednem je rozdávána 30. března, bylo konstatováno, že odpověď došla do sněmovny 25. března. Tedy doprava té odpovědi z ministerstva národní obrany z Jiráskových domů v Bubenči do budovy senátu na Malou stranu trvala 2 měsíce. Pánové, zde vidím také určitou nevážnost k senátu, když je možno, aby bylo postupováno takovým způsobem. Pan ministr národní obrany přirozeně neodpovídá za výtky, které já jsem tehdy činil za vlády pana ministra Stříbrného. A znovu pro vyvrácení toho, co je ve stenografickém protokolu, konstatuji toto: Pan ministr národní obrany Udržal ve své odpovědi praví, že nebylo podniknuto nic, aby bylo postupováno proti mně v daném případě. Když jsem případ vyšetřoval a když jsem v továrně firmy Janeček žádal fotografii střepiny granátu model 1921 a kdy mně továrník Janeček samozřejmě prohlásil. že musí míti souhlas ministerstva, řekl jsem, vyžádejte si jej. Přišel rozkaz z ministerstva: Pošlete fotografii, ale ne model 1921, nýbrž model 1925, aby se Novák blamoval. Konstatuji, že to je fakt. Tento rozkaz byl dán telefonicky z ministerstva národní obrany za ministrování pana Stříbrného.

Pánové, každý rozumný pochopí, vyšetřuji-li pro sebe explosi granátu a žádám fotografii normálně explodovaného granátu, že nebudu žádati fotografii modelu 1925, když vím, že explodoval model 1921. Dnes nečiním nikoho odpovědným, to se stalo za režimu pana Stříbrného, že přímo z ministerstva byl dán pokyn, aby tímto způsobem bylo pokračováno.

Pánové, s upřímnými díky také kvituji, že v odpovědi pana ministra zvláštní odstavec konstatuje, že střepiny předložené sen. Novákem podle posudků znalců jsou střepinami z granátu model 1921, (Sen. Havlena: A ne kování!) a ne kování z bedniček, jak mluvil také ministr s tohoto místa. Prosím, odpověď samozřejmě nepovídá zase nic nového, poněvadž se nic nového vyšetřiti nemohlo. Kdyby se bylo šetření zahájilo dne 5. března ihned po výbuchu v Hostivicích, každý laik by věděl, jakým způsobem se to stalo. Ale když se šetření zahájilo 10. dubna, samozřejmě potom se to vyšetřiti nemohlo. Tato otázka ještě není vyřízena, ještě dojde k tomu, abychom mohli definitivně otázku tu skoncovati.

Pánové a dámy! Nehodlám déle zaměstnávati se předlohami, o kterých za chvíli bude hlasováno. Opakuji, že považujeme předlohy za návrat k dobám předpřevratovým. Předlohy neznamenají nic jiného, než zmilitarisování, nebo starým vojenským žargonem řečeno: vojna jako řemen. Není to demokratická armáda, není to armáda v tom směru, jak jsme si ji ve svých ilusích představovali, ale armáda, jak kol. Dyk konstatoval: Vyberme si to, co bylo krásné ve starém Rakousku, armádu střihu starorakouského

Pánové, kteří zákon odhlasují, přejímají také odpovědnost, ale jedno ještě řeknu: To briskování oposice, ten způsob, který dnešní vládní majorita zahájila, považuji za velmi nebezpečný a nedůstojný tohoto sboru, nehledě k tomu, co jsem řekl předem, že každý člen tohoto zákonodárného sboru má míti povinnost dbáti toho, aby vážnost a úroveň senátu byla poněkud jiná, nežli doposud. Promrskat několik předloh ve lhůtě ne zákonem předepsané, nýbrž několika pány předepsané, odhlasovati, jíti domů, na to je tento sbor příliš drahým sborem! (Potlesk u sociálních demokratů.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, panu sen. Kahlerovi.

Sen. Kahler (německy): Slavný senáte! Německé strany vládní, svaz zemědělců, německá křesťansko-sociální strana lidová a německá Strana živnostenská zaujímají k projednávaným branným předlohám toto stanovisko:

Sudetsko-německý lid v době, ve které ještě žádná německá strana nepatřila k vládě, a přes trpké bezpráví, jež mu způsobeno bylo zákonodárstvím a. správou, vyhovoval požadavkům státu, obzvláště povinnostem vojenským. Také tím prokázal německý lid svůj nárok na účastenství na moci. Vývoj v tomto státě pokračuje mezitím způsobem důsledným, přirozeným a dějinným. Německé strany vstoupily do vlády a projevily tím před celým světem názor, že aktivní spoluprací ve státě uplatní práva sudetsko-německého lidu v zákonodárství a ve správě. Považujeme za svoji povinnost, abychom rovnoprávnost, která našemu lidu přísluší, uvedli ve skutek, a abychom touto spoluprací bezpráví a škody, našemu lidu a naší vlasti dřívějším vládním systémem způsobené, vážnou prací zase napravili. Dějinné národnostní rozpory mezi národy v této zemi uvésti na cestu rozumu a tak přispěti k uklidnění země je vysokým cílem národních stran, jež tvoří novou vládu Německé vládní strany, jsou s tohoto hlediska ochotny dáti státu to, čeho potřebuje ke svému klidnému, smírnému rozvoji. Také nyní projednávané branné předlohy mají sloužiti tomuto účelu. Je zajisté pochybeno prohlašovati je za nástroj k ohrožení míru a považovati je za nástroj sloužící útočným úmyslům proti.některému sousedu. Branná moc, utvořená na základě této branné reformy, může býti určena jedině k hájení země samotné, neboť zeměpisná a strategická poloha. a národnostní seskupení státu musily by, jak dá rozum, jinému výkladu odporovati. Že touto brannou předlohou přátelský poměr k našim sousedům, obzvláště k našim přirozeným přátelům, Německu a Maďarsku, žádným způsobem nesmí býti dotčen, anebo dokonce poškozen, je pro nás samozřejmým předpokladem. Nástupní řeč.našeho vyslance v Berlíně tyto skutečnosti výmluvně potvrzuje.

K jednotlivým předlohám pak tyto poznámky: S ponecháním 18timěsíční doby služební mohli jsme souhlasiti již proto, ježto určena jest jen pro krátkou dobu. Vojenské správě bude zákonem o déle sloužících poddůstojnících umožněno dosáhnouti ve dvou letech předpoklad pro všeobecné snížení presenční doby služební. Německé vládní strany považují za samozřejmé, že při provádění i. zv. zákona o certifikatistech plnou měrou použito bude národnostního klíče obyvatelstva, u že také, pokud jde o staré certifikatisty, učiněno bude opatření. aby byli umístěni. Odnětí volebního práva vojenským osobám v aktivní službě a četnictvu vyhovuje požadavkům, jež klásti dlužno na nepolitickou, svých úloh sobě vědomou armádu. Tím zabráněno bude také zneužití, k němuž dříve často docházelo, aby vykonán byl vliv na obecní volby v německém území. Zákon o náhradní záloze má vrstvám lidu, na jejichž bedrech spočívá hlavní břímě branné povinnosti, zákonitě upravili takové úlevy v plnění služební povinnosti, jichž nezbytně je potřebí pro udržení jejich hospodářské a sociální existence. Tyto úlevy platí pro hospodářsky slabé vrstvy všech povolání, zemědělství, živnosti i dělnictvo budou na tom míti podíl stejnou měrou; spočívá tudíž v tomto zákoně hluboký smysl sociální. Že v souvislosti s touto volební reformou zamýšlená vojenská předvýchova mládeže nemá žádného místa, je právě tak samozřejmé. Nutnou jeví se nám ještě brzká úprava otázky vojenských pensistů. (Místopředseda dr Krčméry převzal předsednictví.)

Německé strany vládní žádají konečně, aby služební předpisy a služební pomůcky pro armádu, pocházející z doby revoluční, přezkoumány byly v tom směru, aby všechna nenávistná a národnostní cítění národů tohoto státu urážející ustanovení co nejdříve byla odstraněna.

Německé strany vládní hlasovati budou pro předlohy, které jsou předmětem jednání. (Souhlas a potlesk stoupenců.)

Místopředseda dr Krčméry (zvoní): Následujúci řečník je pán sen. Hartl Uděluji mu slovo.

Sen. Hartl (německy): Dámy a pánové! (Hluk.)