Místopředseda Donát: K poznámce pan sen. Klofáč.
Sen. Klofáč: Slavný senáte! Jenom několik slov. Čekal jsem, že pan ministr odpoví na velezrádný strašný projev, který zde učinil maďarský nacionál. (Slyšte!)
Já jsem říkal, že před rokem a před půl rokem něco podobného bylo by nemožné. My jsme odpověděli. Pan ministr, jehož osobně, znovu říkáni, si vážím, neodpověděl. Nepovažuji se za mluvčího oposice, nebo minority. Jakmile se jedná o republiku, o brannou sílu našeho národa, naší republiky, já nemluvím jako člen oposice, ze mně mluví duch našeho národa, který se těžko probouzel ke svobodě a který si dovede vážiti své svobody. Myslím, že má řeč byla snad jedna z nejvlastenečtějších zde. Po studiu jistých věcí přicházel jsem s podněty, které musejí býti vážně přijímány, poněvadž mně se jedná o to, abychom si republiku udrželi a poněvadž vím, jakým instrumentem ve službách svobodné republiky je armáda.
Mne ani nenapadlo, abych generalisoval a útočil a nízce útočil. Já jsem se hluboce poklonil před rekem zborovské bitvy, generálem Syrovým. Totéž jsem řekl o dobré vůli pana ministra. Já si nejméně zasluhuji, já, který nemám žádných osobních aspirací, který by. nepřežil chvíli, kdyby náš marod přišel o svou samostatnost, aby se o mé řeči mluvilo, jako by poškozovala dokonce zájem státu. Přeji si, aby se o našich poctivých řečech poctivě referovalo a aby se na ně také poctivě odpovídalo.
Velevážení pánové, já pokládám za svou povinnost býti slušný ke všem naším ministrům a říkám a říkal jsem to také všeobecně, když k nám některé sírany chtějí zaváděti albánské poměry, alby žádná autorita neplatila. V těchto dnech byli jsme znovu svědky útoku na presidenta, v těchto dnech, když je mimo hranice, neslýchaného a nekvalifikovaného útoku. Říkám, kdyby nebyl presidentem Masaryk, který je u nás praporem cti a moci, (Potlesk.) prestiží před celým světem, kdyby byl presidentem Šrámek, Švehla, Kramář, já se budu chovati velmi uctivě a loyálně k tomu, kdo bude presidentem, a kdyby to byl Šrámek, kdyby to byl Kramář, Švehla a kdokoli, poněvadž, jakmile je presidentem, vím, že nemám tu co dělati se stranou, nýbrž že tem president třímá prapor cti a slávy mého státu. A to platí také o ministrech. Když je ministrem kol. Udržal, chovám se k němu s plnou úctou a loyálností a nikdy mne nechytí kol. Udržal při tom, že bych se cínoval vůči jeho osobě neloyálním způsobem. Neporuším nejmenším způsobem slušnost. My musíme býti sobě slušní, ale máme povinnost, i když jsme slušní a loyální, abychom o jistých otázkách přátelsky a otevřeně promluvili. Řekl jsem jen, v čem vidím slabost dnešní organisace armádní a přál jsem si v zájmu armády a státu, aby tyto nedokonalosti byly odstraněny. (Předseda dr Hruban ujímá se předsednictví.)
Povinností a řekl bych právem pana ministra je říci: ťTy, Klofáči, v tom nemáš pravdu, v tom se mýlíš!Ť Já se mohu mýliti jako on a jako generální štáb. My se všichni můžeme mýliti, ale žádám, aby, když já studuji tyto věci vážně a poctivě a jsem veden jen láskou k armádě, aby se mi na ty nejvážnější a nejpoctivější moje náměty neodpovědělo, že já chci poškozovati armádu, že bych já ji nějakým způsobem oslaboval. Nikdy Klofáč nepoškodí naši armádu. Ten Klofáč udělá všechno, aby ta generace, která po nás přijde, měla stejnou lásku k tomu státu, jako já a moje generace, a když budete volati v těžké chvíli na nás, my budeme zase na tom místě jako v roce 1921, když sociální demokraté a naše strana jsme se sešli na velikém táboru ona Staroměstském náměstí tehdy, když císař Karel aeroplánem přiletěl do Maďarska, zase nás tam najdete, abychom znovu volali po síle, poněvadž v ní najdete to upřímné vlastenectví a tu odvahu obětovati životy našich lidí, když jde o svobodu a republiku. (Výborně! - Potlesk čsl. nár. soc. a soc. demokratických senátorů.) To jsem chtěl říci. Neznám majoritu a minoritu, kde jde o republiku a o brannou moc. Vzpomínám si - pan ministr mi to nebude za zlé vykládati, on se snad, řekl bych, trochu ukvapil ve svém výroku - ministr národní obrany podle mého přesvědčení nesmí representovati majoritu, on musí representovati republiku a národ. (Potlesk.) A připomínám mu, že by ministr Painlevé nikdy těchto slov neužil. Painlevé socialista, který dnes je ministrem války ve Francii, nemluví jménem své strany. On přišel s projektem na organisaici celé branné moci, reorganisaci, která ukládá ohromné oběti každému jednotlivému členu francouzského národa, a ten Painlevé vztýčil prapor národa a republiky a nikoliv prapor majority.
To jsem považoval za svou povinnost zde říci, to je moje faktická poznámka, poněvadž myslím, že nesmí býti nezodpověděno to, že my, kteří jsme nahodile v oposici, nemáme smyslu pro republiku, pro národ a brannou moc. Když přijde velká chvíle, tak to, pane ministře, nebudou mnozí pánové, kteří jsou v té majoritě, kteří půjdou za vaší vlajkou a vaším praporem, ale ti, kteří jsou dnes v oposici, ti půjdou za vaším voláním a vašimi prapory, poněvadž ti lidé nebudou hluší (Hlas: Zcela správně!) a nebudou cyničtí a lhostejní, jakmile někdo zaťuká na jejich srdce a jakmile by byla ohrožena republika a národ. My stojíme za naší armádou a nestojíme proti ní, a proto musí se s námi jednati tak, jako s lidmi, kteří přicházejí jen s věcnou kritikou a nepřicházejí s destruktivními záměry. To jsem chtěl právě říci. (Výborně! - Dlouhotrvající hlučný potlesk senátorů čsl. nár. socialistických a soc. demokratických.)
Předseda (zvoní); Rozprava je skončena. Byly mi podány pozměňovací a resoluční návrhy, jež jsou dostatečně podporovány.
Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte);
ťK osnově tisk 392:
Návrhy sen. Jokla a soudr.:
V §u 1, odst. 1. nahrazena budiž číslice 70.000 číslicí 20.000.
Eventuelní návrh pro případ zamítnutí návrhu předešlého.
V §u 1, odst. 1. vsunuta buďtež po slovech ťpresenční službyŤ slova ťčítaje v to náhradní zálohuŤ.
§ 4, odst. 1. má zníti: ťPro zařadění do náhradní zálohy se na žádost určí:
a) branci, kteří jsou živiteli rodiny (§ 5),
b) branci, kteří z jiných příčin, odůvodněných rodinnými, hospodářskými a sociálními poměry, zasluhují zvláštního zřetele (§ 6),
c) branci, kteří jsou majetníky nebo pachtýři drobné usedlosti zemědělské nebo drobné živnosti (§7).Ť
V §u 4, odst. 2. škrtnuta buďtež slova ťaž do dne zařaděníŤ.
V §u 4, odst. 3. buďtež slova ťOrganisaci a řízeníŤ až včetně ťpředsedovoŤ nahrazena tímto ustanovením:
ťSmíšené komise zřídí se u každé okresní správy politické a složeny budou poměrně ze všech stran podle výsledku posledních voleb do poslanecké sněmovnyŤ.
Poslední věta tohoto odstavce budiž škrtnuta.
V §u 5, odst. 1., lit. d) buďtež po slovech ťzávisí-li výživa výše jmenovaných osob skutečněŤ vsunuta slova ťaspoň z částiŤ.
Slova ťa plní-liŤ až do konce odstavce buďtež škrtnuta.
§ 5, odst. 3. má zníti: ťNeschopnost k výdělku otce (děda) zjišťuje se lékařským vysvědčenímŤ
§ 5, odst. 4. má zníti:
ťK žádosti třeba připojiti průkaz o tom, že od zařadění brance do náhradní zálohy skutečně aspoň z části závisí výživa osob uvedených v odstavci 1.Ť
Na místo §u 6 nastupuje dosavadní §7 v tomto znění:
ť (1) K brancům uvedeným v §ui 4, odst. 1., lit. b) patří osoby, na jejichž výdělečné činnosti závisí výživa příslušníků rodiny, které však nevyhovují všem podmínkám §u 5, jakáž i osoby, které z jiných sociálních neb jinak závažných důvodů zasluhují zvláštního zřetele.
(2) Ustanovení posledního odstavce §u 5 platí též při určování branců z důvodů uvedených v tomto paragrafu.Ť
Na místo dosavadního §u 7 nastupuje dosavadní § 6 v tomto znění a s tímto nadpisem: ťMajetníci a pachtýři drobných zemědělských usedlostí a živnostíŤ.
ť(1) Za drobnou zemědělskou usedlost považuje se podnik, jehož majetník nebo pachtýř jej vzdělává sám nebo jen se členy své rodiny.
(2) Za drobnou živnost považuje se takový živnostenský podnik, jehož výnos nepřipouští, aby se zaměstnávala jedna náhradní pracovní síla, takže majetník musí obstarávati podnik sáni nebo nanejvýš s jedním zaměstnancem; při tom důchod majetníka dani podrobený nesmí přesahovati 30.000 Kč. Drobným živnostenským podnikům rovnají se drobné podniky obchodní, jež vyhovují týmž podmínkám.Ť
K § 8, odst. 5. připojen budiž dodatek ťpři čemž splněny býti musí sociální podmínky stanovené v §u 4Ť.
§ 9 budiž škrtnut.
§ 10, II, odst. 3. má zníti:
ťNáklady odvodu, jakož i potřebného nemocničního vyšetření a cestovní náklady ke komisi přezkoušecí nese zplna vojenská správa.
Nedostaví-li se osoba odvodem povinná k odvodu, má politický úřad zaříditi převedení této osoby.Ť
Slova ťa je-liŤ až ťzadrženaŤ buďtež škrtnuta.
§ 10, IV, poslední odstavec budiž škrtnut.
V 10, VIl škrtnuta buďtež v odstavci 1. slova ťnebo byly na žádostŤ až ťzeměpisného ústavuŤ.
§ 10, VIII má zníti takto:
ť§ 18 zní takto:
Nahrazování zameškané presenční služby.
Osoby v presenční službě, které zameškají službu
a) trestem nebo vazbou, uvalenou na ně v trestní věci, přesahuje-li doba, trestem nebo vazbou službě odňatá, celkem 30 dní,
b) zběhnutím z činné služby, jsou povinny nahraditi takto zameškanou dobu.Ť
Ostatní ustanovení odstavce b) buďtež škrtnuta.
§ 10, XI, v odst. 4. škrtnuto budiž úplně ustanovení lit. b).
Eventuální návrh v případě zamítnutí návrhu bezprostředně předešlého:
ťKaždé takovéto cvičení má platiti za vykonání normálního cvičení ve zbrani.Ť
§ 10, XIV, bod 3. budiž škrtnut.
Eventuální návrh v případě zamítnutí návrhu bezprostředně předešlého:
ťKaždé takovéto povolání má platiti za vykonání normálního cvičení ve zbrani.Ť
§ 10, XXIV budiž škrtnut.
§ 10, XXV a XXVI buďtež škrtnuty.
K osnově tisk 386:
Návrh sen. Koutného a spol.:
Senát vrací vládní návrh zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, brannému výboru s tím, aby vypracoval nový návrh o vojenském kázeňském a kárném právu v tom smyslu, aby vojenská kázeňská a kárná pravomoc náležela výborům vojáků, voleným všeobecným rovným a tajným právem hlasovacím.
Resoluční návrh sen. Koutného a spol.:
Senát ukládá vládě, aby do 2 měsíců předložila senátu návrh zákona, jímž se ruší zvláštní vojenské trestní právo i soudnictví a všechny vojenské osoby bez rozdílu se podřizují všeobecnému trestnímu právu a občanskému trestnímu soudnictví.
K osnově tisk 387:
Návrhy sen. Jokla a soudr.: Navrhujeme přechod k dennímu pořádku a sečtení hlasů ve smyslu §u 58, odst. 3. jedn. řádu.
Eventuální návrh pro případ zamítnutí návrhu předešlého:
V §1 škrtnuta buďtež poslední slova ťa pozdějiŤ.
Eventuální návrh pro případ zamítnutí návrhu bezprostředně předešlého:
V §u 1 nahrazena buďtež slova ťv roce 1926 a pozdějiŤ slovy ťv letech 1926 a 1927Ť.
Návrhy sen. Filipínského, Ant. Nováka a soudr.:
Navrhujeme, aby se přešlo přes vládní návrh čís. 379 k dennímu pořádku.
Eventuelní návrh:
Bude-li návrh na přechod k dennímu pořádku zamítnut, navrhujeme, aby jako § 2 vsunuto bylo toto ustanovení:
§ 2.
Ustanovení o prodloužení vojenské pravidelné presenční služby platí do 1. října 1928,
Od této lhůty platí jako pravidelná presenční služba vojenská 14timěsíční. Návrh sen. Klofáče a spol.:
Podepsaní navrhují, alby podle §u 47 jedn. řádu přešlo se přes osnovu tisk 387 (o délce presenční služby vojenské) k dalšímu bodu pořadu.
K osnově tisk 385:
Návrhy sen. Starka, dr Housera, Koutného a soudr.:
Navrhujeme přechod k dennímu pořádku.
Pro případ zamítnutí předešlého návrhu navrhujeme:
Předložená osnova zákona obsahuje změnu §u 9 ústavního zákona a vyžaduje kvalifikované většiny, která pro takovéto změny v ústavě jest předepsána.
Zároveň navrhujeme, aby pokud jde o druhý návrh sečteny byly hlasy ve smyslu §u 58, odst. 3. jedn. řádu.
Návrh sem. Klofáče a spol.: Podepsaní navrhují, aby podle §u 47 jedn. řádu přešlo se přes návrh tisk 385 (o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva) k dalšímu bodu denního pořadu.
Návrh sen. Koutného a spol.:
Bude-li zamítnut náš návrh na přechod k dennímu pořádku přes vládní návrh zákona o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva, navrhujeme:
§ 1 znějž:
(1) Všichni vojáci bez rozdílu mají volební právo do poslanecké sněmovny a do senátu, jakož i do všech zastupitelských sborů, mají všechna práva, jež jsou občanům zaručena ústavou a jejími zákony. Mohou se zejména účastniti volně bez jakéhokoliv omezení politického života, býti členy politických stran, odborových organisací, družstev, spolků a sdružení jakéhokoliv druhu, mohou se ve všech těchto korporacích činně účastniti, mohou bráti účast na veřejných schůzích a projevech a na nich mluviti, mohou sami schůze a veřejné projevy pořádati, mohou býti přispívateli, redaktory a vydavateli periodického i neperiodického tisku.
(2) Za účelem obrany svých občanských práv, jakož i jiných zájmů, jež mají jako vojáci, mohou zřizovati organisace jakéhokoli druhu.
Návrh sen. Hartla a spol.:
§ 1, odst. 1. má zníti:
ťOsoby v aktivní vojenské službě stojící anebo k této službě povolané, jakož i příslušníci četnictva zapisují se do stálých voličských seznamů a mohou voliti a volenu býti do zákonodárných sborů a do všech korporací, do kterých se volí na základě těchto seznamů.
Pasivní právo volební mohou vykonávati toliko v té obci, ve které tou dobou mají své bydliště.Ť
Odst. 2. §u 1. budiž škrtnut.
Návrh sen. Ant. Nováka, Filipínského a soudr.:
V §u 1, odst. 2. budiž druhá věta, znějící ťrovněž nemohou voliti osoby v odst. 1. uvedenéŤ škrtnuta.
Resoluční návrh sen. Filipínského, Ant. Nováka a soudr.:
Vláda se vybízí, aby vyhověla resolucím, které od r. 1922 přijala po třikráte sněmovna i senát, a předložila návrh zákona, jímž se upravují disciplinární a kvalifikační poměry u četnictva podle zásad služební pragmatiky.
K osnově tisk 389: Návrh sen. Koutného a spol.: Senát vrací vládní návrh zákona o umísťování déle sloužících poddůstojníků brannému výboru s tím, aby branný výbor vládní návrh úplně přepracoval v tom smyslu, aby místo zavedení instituce t. zv. certifikatistů bylo postaráno o umísťování válečných poškozenou ve státních a jiných veřejných službách, a to úplně podle požadavků Svazu státních zaměstnanců --- invalidů, zejména pokud jde o záruku nevypověditelnosti válečných poškozenců ze státní a veřejné služby.
Návrhy sen. Jokla a soudr.:
V §u 2 budiž bod I. a) doplněn slovy:
ťjakož i ve všech fondech a podnicích, vojenskou správou vedených a spravovanýchŤ.
Ustanovení I. b), II. a III. buďtež škrtnuta.
Resoluční návrh:
Místa, která se mají obsazovati na Slovensku, smí se obsazovati jen uchazeči slovenské národnosti, místa, která se mají obsazovati v ostatních územích státu, smí se obsazovati jen takovými uchazeči, kteří se přiznávají k národnosti většiny obyvatelstva v okresu podle výsledku voleb z roku 1925.
Návrhy sen. Filipínského, Ant. Nováka a soudr.:
K §u 2:
V II. odstavci budiž škrtnuta první věta, takže tento odstavec bude zníti:
II. Služební místa manipulačních a kancelářských úředníků, zřízenců, dohližitelů a zaměstnanců v pomocné kancelářské nebo pomocné zřízenecké službě.
Odst. III. budiž škrtnut.
K §u 3:
Za slova ťpoddůstojníci nejprve čekateli buďtež vložena slova nejsou-li pro tato místa při stejné kvalifikaci uchazeči z řad válečných poškozenců, s výjimkou volných míst podle §u 2, odst. 1. tohoto zákona.Ť
Jako (3) odstavec navrhujeme:
Právo legionářů - kanc. oficiantů na 5% obsazovaných míst kancelářských úředníků pragmatikálních ve smyslu ustanovení vládního nařízení ze dne 30. května 1922, čís. 202 Sb. z. a n., zůstává tímto zákonem nedotčeno.
K §u 4:
V odstavci (1) budiž škrtnuta lit. c). Odstavec (2) bude pak následujícího znění:
(2) Při tom třeba postupovati v případech uvedených za písmenou b) tak, že se propůjčí z míst téhož druhu, jež se zároveň nebo za sebou obsazují týmž pro-půjčovatelem, nejméně vždy každé druhé místo vyhovujícímu déle sloužícímu poddůstojníku.
K §u 5:
K §u 5 navrhujeme jako dovětek ťnebo legionářiŤ.
K §u 7:
V §u 7 za odst. (1) vložen budiž tento nový odstavec (2):
(2) Zkrácení čekatelské doby podle §u 7, odst. 7. platového zákona nesmí býti na újmu kancelářským oficiantům válečným poškozencům již ve státní službě ustanoveným.
Dojde-li však k obsazení místa kancelářského úředníka podle §u 7, odst. 7. platového zákona, může býti toto místo propůjčeno déle sloužícímu poddůstojníku jen tehdy, není-li stejně Kvalifikovaných uchazečů z řad kancelářských oficiantů válečných poškozenců.
Odstavce (2), (3) buďtež přečíslovány na (3), (4).
V odstavci (3) - novém odstavci (4) - za slova ťv nestátní služběŤ budiž vloženo ťovšem jenom potud, pokud výhody ty nebudou na újmu a škodu válečným poškozencům.Ť
K §u 9:
V §u 9 připojen buď jako nový odstavec tento dodatek:
ťUstanovení tohoto paragrafu nevztahuje se na soukromé podniky.Ť
K §u 11:
V §u 11 jako nový odstavec budiž připojen tento dodatek:
ťUstanovení tohoto paragrafu nevztahuje se na soukromé podniky.Ť
K §u 14:
§ 14 budiž celý škrtnut.
Budiž zařaděn další § 17 tohoto znění:
§ 17.
Všude tam, kde se v tomto zákonu užívá slova válečný poškozeném je tím, pokud tento zákon jinak nepodává, rozuměti osoby, uvedené v ustanovení §u 1 zákona ze dne 8. dubna 1919, čís. 199 Sb. z. a n.
Návrhy sen. Ant. Nováka, Filipínského a soudr.:
K § 17 (novému):
Tento zákon nesmí býti na újmu státním zaměstnancům z řad válečných poškozenců.
Vládě se ukládá, aby zákon o umísťování déle sloužících poddůstojníků se neuplatňoval na újmu státním zaměstnancům z řad válečných poškozenců.
Resoluční návrh:
Vláda se vybízí, aby při provádění tohoto zákona o déle sloužících poddůstojnících dbala nezaměstnanosti v řadách soukromých zaměstnanců a nedopustila, aby praksí hořeji uvedeného zákona tento neblahý stav nezaměstnanosti byl ještě zhoršen.
Návrhy sen. Hartla a spol.: V §u 2 škrtnuty buďtež odstavce II. a III. a), b) a c), jakož i poslední odstavec.
Podle toho škrtnuta buďtež také všechna další ustanovení zákona, která se vztahují na škrtnuté odstavce.
§ 11, odst. 1. a 2. buďtež škrtnuty a nahrazeny tímto ustanovením:
§ 11. Kdo zadává uprázdněné služební místo, jest oprávněn vypsati je jen pro příslušníky určité národnosti. Toto vypsání má ministerstvu národní obrany sděliti tři týdny před obsazovací lhůtou na vědomí.
Pro zjištění národnosti uchazečovy jest rozhodným jeho přiznání při posledním sčítání lidu.
V §u 13, odst. 1. vsunuta buďtež po slovech ťministerstvu národní obranyŤ slova ťk jeho dotazuŤ
Odst. 2. změněn budiž takto: ťKoná-li uchazeč ještě aktivní vojenskou službu, může mu příslušný vojenský úřad povoliti dovolenou s platem anebo bez platu, aby mu bylo možno přiměřeně se připraviti pro nové služební místo.Ť
V §u 14, odst. 1. škrtnut budiž text po slovech ťprohlásiti propůjčení místa za neplatnéŤ a nahrazen slovy: ťProti tomuto opatření přípustno jest odvolání všemi příslušnými instancemi až k Nejvyššímu správnímu soudu s účinkem odkladným. Při zamítnutí odvolání nejvyšší instancí budiž dotyčné místo znovu vypsáno, při čemž zůstávají zachovány dosavadnímu držiteli tohoto místa nároky na odškodnění za výpověď anebo na odbytné, jež mu po zákonu příslušejí.Ť
Odst. 2. a 3. §u 14 buďtež škrtnuty.
Resoluce sen. Pánka a spol.:
1. Vláda se vyzývá, aby provádějíc zákon o déle sloužících poddůstojnících dala při obsazování systemisovaných míst kancelářských úředníků u státních úřadů, soudů, státních nebo státem spravovaných ústavů, podniků a fondů (počítajíc v to podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření) vždy přednost oněm oficiantům a kancelářským pomocníkům, kteří byli do státních služeb přijati ještě před platností tohoto zákona a pokud služebně plně vyhovují.
2. Vláda se vyzývá, aby konečně již upravila otázku státních a vojenských staropensistů, což byla již před delší dobou závazně slíbila.
Dále se vláda vyzývá, aby řešíc otázku úředních titulů, jak jest podle platového zákona povinna učiniti, v žádném případě a při (žádné kategorii nesáhla k degradaci, raději zrušila úřední tituly vůbec a zavedla pouze služební pojmenování odpovídající funkci, po případě služebnímu výkonu zaměstnance.
3. Vláda se vyzývá, aby rychle a systematicky prováděla stavby obytných domů pro státní zaměstnance, zejména však na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro vojenské a četnické osoby a pro finanční pohraniční stráž, jakož i ostatní zaměstnance.
Dále se vláda vyzývá, aby upravila t. zv. slovenskou výhodu také i pro ony zaměstnance, kteří podle platového zákona v této věci db jeho působnosti nebyli pojati.
4. Vláda se vyzývá, aby s největším urychlením vyhlásila zbývající služební řády, k nimž je podle platového zákona povinna, a aby v prvé řadě upravila právní a služební poměry nepragmatikálních zaměstnanců ve státních báňských a hutních podnicích.
5. Vláda se vyzývá, aby provedla s největším urychlením systemisaci míst ve státní službě, tudíž i vojenské, a to s platností k 1. lednu 1926, se kterýmžto dnem jakožto termínem úřednickou vládou zaručeným státní zaměstnanci vždy počítali a ke kterémuž účelu plynuly také do státní pokladny za rok 1926 příslušné příjmy.Ť
Předseda (zvoní): K doslovu k č. t. 392, 386 a 589 dávám slovo panu zpravodaji sen. dr Karasovi.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Bylo s mnohých stran tvrzeno, že právě záložní záloha má sloužiti jen pro bohaté vrstvy. Přináším statistiku podle posledních let, Jestliže ze 4.000 občanů, kteří dostali úlevu, bylo každý rok aspoň 3.000 živitelů rodin, tedy nejchudších lidí, zajisté to nebyli lidé z bohatých vrstev. Živitelé rodin náleží nejchudším vrstvám. Kromě toho průmyslových a zemědělských dělníků bylo kolem 780, někdy 500, taková velká čísla; můžeme říci, že ze skutečně pracujících vrstev bylo přes 3.100 až 3.800. Na vrstvu zemědělskou roku 1925/26 připadlo pouze 89, roku 1924/25 pouze 27 osvobozených. Skutečně nepatrná částka. Ze živnostníků první rok 20 a druhý rok 44 mezi 3.400 živiteli rodin dělníků průmyslových. Je viděti, že z celé předlohy těží nejvíce chudé vrstvy dělnické, a nikoliv bohaté. To je úřední statistika. Dále se namítalo, že prý jsme upustili od ustanovení branného zákona § 2, od vojenské předvýchovy. Tehdejší zákon vycházel z toho, že snížení vojenské služby bude možno docíliti předvýchovou; úmyslně se zrušila instituce certifikatistů jako nehodící se pro dnešní dobu. Z prakse se seznalo, že předvýchova je dlouhá těžká cesta a že účinnější a rychlejší vede ke snížení presenční doby zavedením certifikatistů. Proto jsme se k této myšlence vrátili. Bylo zejména upozorňováno, jak prý vojenská předvýchova se osvědčila v jiných státech, specielně v Itálii. A právě v Itálii při projednávání rozpočtu národní obrany na letošní rok 19. března letošního roku zástupce ministerstva války Mussoliniho generál Cavallero mluvil o těch ustanoveních, jak chtějí získati lepší výkony pro armádu. Zejména mluvil o potřebě, důstojnictvo finančně uspokojiti, o volbě poddůstojníků, že se bude musiti zavázati certifikáty poddůstojnickými. Hlavně si velebí před-výchovu mládeže, neboť fašisté zavedli tam předvýchovu úplnou. V obecních školách jsou děti organisovány v institutu balilla od 14 do 16 let, v instituci avantguarda, u nás skauti, a od 17 roků je to milizia nazionale - národní milice. Všechny tyto tři případy jsou dobrovolné organisace u fašistů, ale tyto organisace tam skutečně chválí si, jak že se osvědčila tato výchova předválečná, že se připravuje tak pod jednotným vedením kázeňským občanstvo i vojsko pro budoucnost. Dociluje se toho, že v mládeži se pěstuje a upevňuje vedle fysické zdatnosti oheň nadšení vlasteneckého, návyk na kázeň, držení zevnější a odvaha, podmínky to řádného vojáka.
Ale vidíme, lže u nás se zatím neosvědčila, byla to těžká a dlouhá cesta k předválečné výchově, a že k tomu nemohla vojenská správa dosud sáhnouti.
Dále bylo zde vytýkáno, že prý u nás je neochota ke střeleckým spolkům. Já se v tom směru připojuji k lem námitkám. Pokud má zkušenost sahá, skutečně při intervencích jsem zjistil, že je zde veliká neochota ke střeleckým spolkům, které zajisté by mohly toho ducha vojenského pěstovati.
Dále byla vytýkána vlažnost našeho občanstva k armádě. I k této námitce se připojuji. Neboť, kdykoliv armáda pořádá společenské schůze, společenské večery a plesy, občanstvo samo se straní těchto vojenských podniků a bohužel je tam tak málo občanských zástupců, že prsty jedné ruky by stačily. To nesvědčí o naší veliké lásce k armádě. Je potřebí, abychom bližší součinnost s armádou pěstovali. V tom směru musím vzdáti velikou chválu panu ministru národní obrany Udržalovi, který se ze všech sil namáhá, aby co možná největší součinnost občanských stran k armádě udržel a aby tuto armádu povznesl na řádného ducha.
Konečně zde bylo ještě namítáno panem sen. Filipínským, že prý zavádějíce certifikáty a dále zálohu a zrušujíce volební právo, děláme krok nazpět, že jsme zpátečníky, nebo reakcí. Ano. Přiznávám se, ale má-li někdo rozdvojenou cestu a neví, kterou má jíti, dá se jednou cestou a kráčí po ní a pak zjistí, že to byla cesta špatná, falešná, co bude dělati? Půjde dále tou špatnou, či půjde zpět? My jsme viděli, že některé ty zákony, jimiž jsme zrušili právo certifikátů a tu reservní zálohu, anebo zrušili volební právo, nevedou k cíli, nahlížíme, že jsme chybili a chceme to opraviti, chceme to reformovati. Ano, v tom směru děláme krok nazpět, ale možná také krok k lepšímu. A proto navrhuji, aby veškeré pozměňovací návrhy, které k těmto zákonům byly podány, byly zamítnuty a aby bylo setrváno na původním usnesení poslanecké sněmovny.
Předseda (zvoní): K tisku čís. 388 dávám slovo k doslovu panu sen. Proškovi
Zpravodaj sen. Prošek: Slavný senáte! K osnově, o které mám tu čest referovati, nebyla v celé debatě přičiněna naprosto žádná kritika. Nebyl bych se ujal slova, kdyby nebyl kol. Ant. Novák specielně se zmínil o některých věcech, které se týkaly všech okolností, které souvisí s projednáváním všech těchto berních předloh.
Pan kol. Ant. Novák už v branném výboru i v plénu poukazoval na to a vytýkal za hroznou chybu, že prý zpravodajové všech těchto předloh mluvili pouhých 35 minut a že tímto způsobem se promrskávají tyto předlohy.
Slavný senáte! Chci poukázati na to; že oposici žádným způsobem. nebylo bráněno, aby nevyužila časově, jak chtěla, debaty, že oposice měla volnost k mluvení.
Poukazuji na to, že není to nevážnost k tomuto sboru, poněvadž všechny tyto předlohy byly v lůně vládních stran prodebatovány dříve, než přišly na stůl těchto obou sněmoven. (Hlas: Národní shromáždění je také senát!) Vy jste měli, pánové, úplně volnou kritiku! Vládní strany debatu si odbyly dříve, proto nebylo potřebí, aby i nyní do debaty zasahovaly. (Výkřiky.)
Chci se zmíniti ještě o jedné věci, kterou pan kol. Ant. Novák uvedl v souvislost s mým jménem a kterou jsem hájil již jednou v branném výboru. Je to t. zv. suspense kol. Filipínského z předsednictví branného výboru. Jak kolega Jokl, tak kol. Ant. Novák oháněli se tím, že ve vídeňském starém parlamentě něco podobného nebylo možno. Odpověděl jsem kol. Ant. Novákovi a považuji za svoji povinnost, poněvadž věc znovu uvedl na přetřes, znovu odpověděti, že poměry ve Vídni byly poněkud jiné než v našem zákonodárném sboru, a to proto, že ve Vídni nikdo z oposice žádné význačné místo nezaujímal. Byla větší stabilisace poměrů, vládní většina sestávala z Němců a Poláků, kteří vždy všechna důležitá místa obsadili sami při začátku zasedání, a následkem toho, ať konstelace byla poněkud změněna, nebylo třeba nic měniti na věci. Ale ještě jedna okolnost padá na váhu. My v naší demokratické republice musíme za každé okolnosti trvati na tom, aby všechny předlohy byly parlamentárním způsobem projednávány. Ve Vídni byl jsem svědkem toho, poněvadž jsem tam také byl, že to bylo poněkud jinaké, vídeňská vláda měla t. zv. 14. paragraf, pomocí jehož měla možnost udělati zákon jakýkoli. Jestliže jsme překáželi, poslal nás parlament domů a vyřídila, co chtěla, §em 14. (Výkřiky sen. dr Hellera.) A poněvadž tmusí vládní většina, která má odpovědnost za provádění předlohy, míti v rukou moc, aby tyto předlohy prosadila, je za tím účelem potřebí také, aby vládní většina, která má povinnost a odpovědnost. měla také vedoucí místo v rukou.
Abstrahuji od toho, abych se pouštěl do podrobnější debaty o ostatních výtkách, které považuji za podřadnější, a prosím, aby pánové byli ujištěni, že vládní většina, o které snad myslíte, že tyto předlohy nezkoumala náležitým způsobem, byla si vědoma své povinnosti k svému státu, národu a armádě a že tyto povinnosti bude také plniti.