Místopředseda dr Brabec: Zahajuji debatu a navrhuji řečnickou lhůtu půl hodiny. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Řečnická lhůta se tedy stanoví na dobu 30 minut.
Ke slovu je přihlášen pan sen. Hampl. Uděluji mu slovo.
Sen. Hampl: Slavný senáte! Již po týdny zabývá se liberecká veřejnost záležitostí elektrárny v Andělově u Liberce a stavbou doplňovacího závodu v Rudolfově. Občanstvo celého okresu libereckého má na této záležitosti nesmírný zájem. Elektrárna v Andělově je podnik družstevní a ponejvíce v rukou obcí, ze kterých má město Liberec 48% podílů. Již po léta se v tomto závodě, který je pod protektorátem vedoucích osob liberecké radnice, vyvinula nehospodárnost, která jde daleko přes normální míru v podobných případech a hraničí přímo s korupcí. Podle zprávy vyšetřující komise byly pro elektrárnu v Andělově stroje a jiné závodní potřeby opatřeny v ceně přes 17 mil. Kč, které byly pro závod úplně zbytečny. Při nákupu uhlí a nákupu strojů vyhazovaly se miliony.
V tisku byl tento šlendrián odhalován a bylo při vyšetřování zjištěno, že uveřejněné se zakládá na pravdě, že jak dělníků, zaměstnaných v závodě, tak i rozličných závodních potřeb bylo používáno k osobním účelům. Tato korupce byla tím odhalena, že v té době při stavbě doplňovacího závodu v Rudolfově došlo k milionovému překročení původní stavební sumy o 400%. Původní rozpočet pro celou stavbu byl vypočítán na 7,505.999 Kč a podle zprávy vyšetřujícího výboru bude státi 26,159.378 Kč. K tomuto překročení původního rozpočtu došlo již před rokem, aniž by bylo o tom představenstvo družstva, tím méně veřejnost, zpravena. Za stavbu odpovědné osoby měly již před mnoha měsíci vědomost a byly informovány o překročení rozpočtu, ony učinily však vše, aby pravý stav věcí byl před veřejností ukryt. Pakli dnes zde o této záležitosti mluvím, činím tak proto, že v obzvláště výstižné formě chci poukázati na metody měšťácké korupce, která se v Československu zase a zase opakuje. Chci se také přičiniti, působnost těch sil a faktorů v této tajemné záležitosti objeviti, které dosud svou spoluúčast na této aféře dovedly šikovně zastříti.
Stavba doplňovací elektrárny v Rudolfově, jak známo, povstala tím, že představenstvu družstva byly předloženy stavební projekty inž. Hamburgra, které byly podle mého názoru tak nízko vypočítány, aby nesly zdání rentability stavby elektrárny. Se stavbou se začalo, aniž byly řádně vyšetřeny projekty, bez náležitého přezkoumání vodních poměrů a bez náležitého přezkoušení půdy stavebního objektu. Následek toho byl ohromná vícespotřeba již jen u stavby, což musilo býti směrodatným činitelům loni v létě známo a úplně jasno. (Předseda dr Hruban převzal předsednictví.)
Tenkráte byly stavbyvedoucími, jako kontrolní orgán státu nejvyšší stavební rada pan Kubišta, dále stavitel Priebsch, který stavbu vedl, a inž. Hamburger, který projekt vypracoval. Stavitel Priebsch jako stavbyvedoucí je soudobně předsedou družstva elektrického přespolního závodu v Andělově a jako stavbyvedoucí měl také známost o překročení rozpočtu. To mu bylo také sděleno stavbu provádějícím již loni v měsíci září, když se nacházel na léčení v Lindewiese. Při příležitostné návštěvě pana ředitele Mietschke v Lindewiese obdržel již pan Priebsch v létě minulého roku přesný přehled o překročení rozpočtu. On také okamžitě přerušil léčbu a odebral se do Liberce. Jeho povinností bylo okamžitě svolati představenstvo, on to však neučinil, nýbrž obrátil se - jak nám bylo sděleno - na starostu města Liberce p. dr Beyera, aby prostřednictvím jeho osoby na stavbu potřebné miliony byly opatřeny. Starosta města Liberce má možnost peníze opatřit, on je totiž presidentem liberecké spořitelny. On také nadužil svého úřadu k tomuto účelu, aby panu Priebschovi pomohl z nesnází, a chybící miliony z liberecké spořitelny mu poukázal.
Jedinou základnou pro toto jednání byly směnky, které podepisoval pan stavitel Priebsch a ředitel Svárovský, a bez vědomí představenstva byly tyto směnky vystaveny. Přesto, že tento případ byl starostovi města znám, nedal se tím nijak vyrušovati, aby tato nezákonná transakce byla provedena.
Rovněž jako starosta města Beyer, tak také náměstek starosty dr Staden byl o překročování informován, on bral jako zástupce města účast na vyjednávání s vodním družstvem, které je majitelkou Bedřichovské vodní přehrady.
Ačkoli původně bylo projektováno stavěti zdymadlo na 16.000 m3, hlasoval pan náměstek starosty při těchto vyjednáváních pro rozšíření na 30.000 m3, přesto, že byl upozorněn, že závodu tím vzniká vyšší vydání o 1 1/2 mil. Kč.
Z toho vysvítá, že oběma měšťáckým starostům města Liberce bylo známo, že stavba bude vyžadovati mnohem větší obnosy, než jak bylo původně v rozpočtu předvídáno, oni však neučinili žádných nutných kroků, aby informovali představenstvo, nemluvě již ani o obyvatelstvu. Pakli tyto věci zde uvádím, činím tak již z toho důvodu, poněvadž největší viníci té celé záležitosti užívají veškerých prostředků, aby znemožněno bylo opravdové vyšetření.
Teprve v prosinci minulého roku musil technický ředitel závodu Weinberger ve schůzi předsednictva s pravdou ven o překročení rozpočtu, k čemuž liberecký starosta povolil prostředky. Po této příhodě jsme se teprve dověděli, že oba ředitelé, Mietschke a Weinberger musili nastoupiti nucenou dovolenou, ostatním byla však celá záležitost před veřejnosti ututlána.
Když komunistický tisk přinesl o tom zprávy, byla veřejnost radnicí uchlácholena několika nic neříkajícími frásemi. Byla také dosazena vyšetřující komise, avšak pan starosta města dr Beyer to zařídil tak, že v této komisi není žádného zástupce dělnictva, avšak také ne venkovských obcí, které jsou k družstvu připojeny.
Správa této komise byla držána dlouho v tajnosti a komunistická frakce, která žádala na starostovi svolání veřejné schůze zástupců města, byla odbývána prázdnými sliby. Nyní je jasno, proč se tak nestalo. Tendenčně - podle přání těch, kteří na aféře jsou spoluzúčastněni, jako liberecký starosta složená vyšetřující komise vypracovala zprávu, ve které veškerá vina je svalována na vedoucí závodu, oproti tomu béře v ochranu nejhlavnější vynikající viníky ve vedení stavby a oba liberecké starosty, kteří pouze takovémuto vyšetřování mají co děkovati, že ještě nadále smějí zastávati své funkce.
Starosta Beyer dovedl postaviti takovou pevnou a pro zprávy neproniknutelnou zeď, že ty nejdůležitější otázky dodnes ještě vyřešeny nejsou přesto, že veškeré občanstvo o tomto skandálu ví a mluví. On se také postaral o to, aby proti propuštěným ředitelům nebylo zahájeno trestní vyšetřování. V tom je však také podporován pasivitou libereckého státního návladnictví, které přes opakující se výzvy na schůzích a ve ťVorwärtsuŤ neučinilo žádných nutných kroků, aby trestní vyšetřování v této záležitosti bylo zahájeno. (Výkřiky sen. Hlávky.)
Po provedení těchto utajovacích manévrů stal se p. dr Beyer se svými společníky ještě odvážnějším. Na valné hromadě elektrárny, aniž by byli městskou radou k tomu legitimováni, hlasovali oba liberečtí starostové již pro zvýšení ceny elektrického proudu a proti trestnímu stíhání viníků. Tak jako při opakujících se aférách koaliční vlády, aféra s uhlím, p. ministra dr Hodži, spiritusová a jiných se stalo, je tomu i zde; korupčníci v Liberci zůstanou ve svých úřadech na čestných místech, oproti tomu občanstvo musí nepořádky platit, i když to je zvýšení ceny elektrického proudu. (Sen. Hlávka: Nesmí to ani kritisovat!)
Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k předmětu!
Sen. Hampl (pokračuje): S tohoto místa vyzývám státní orgány, aby zasáhly, a to okamžitě, aby s viníky zavedeno bylo trestní vyšetřování, proti malým i velkým korupčníkům. Komunistická strana je tou jedinou, která bezohledně se staví proti neuvěřitelnému vykořisťování a podvádění pracujícího lidu.
Pracující lid libereckého okresu vyzýváme, aby pomáhal neohroženě komunistické straně a komunistickému tisku bojovati proti všem. kteří lid klamou, jej vykořisťují a šidí. (Potlesk komunistických senátorů.)
Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Adolf Scholz. Dávám jemu slovo
Sen. Adolf Scholz: (německy): Slavný senáte! Vítám předloženou vládní osnovu, která obsahuje unifikaci a zjednodušení směnečného zákona. Jako se zde vytvořuje zjednodušení a odstraňuje právní nejistota ve věcech směnečných, bude lze tím zároveň způsobiti zvelebení veškerého hospodářského života.
Právě týmž způsobem měla by býti organisována a připravena státní pomoc, jakási jistota při velkých katastrofách, které zastavují celý hospodářský život. Stát měl by se všemožně přičiňovati, aby pomáhal věrným státním občanům, kteří se nezaviněně ocitají v nejhorší tísni a bídě, aby se jim zase umožnilo spravovati dále jejich hospodářství.
A tu nyní přicházím k největší živelní katastrofě, jakou lze si pomysliti, která se v poslední době udála ve velikém území severní Moravy a Slezska. Dne 5. a 6. května postihla průtrž mračen nadmíru těžce okresy Rýmařov, Moravský Beroun, Bruntál, Šumperk, Opavu a obec Třebařov v okresu Moravská Třebová, celkem 80 obcí. Nejvýmluvnějším svědectvím toho, jaké spousty vod se tehdy snesly na pole,.je veliká povodeň, která několik dní nato projevila v okolí Opavy své účinky. Škoda následkem těchto průtrží mračen je trojího druhu. V prvé řadě škoda věcná, v druhé řadě škoda na komunikacích a v třetí řadě na polích. I když také lze označiti věcnou škodu poměrně ještě za nepatrnou, tož přece vyjádřena je mnoha miliony korun. Shledávám na př., že se u jednoho podniku, měďárny v Nové Pláni, věcná škoda odhaduje daleko nad 500.000 Kč, kde veškeré turbiny, suroviny a také budovy byly do té míry poškozeny, že na znovuzahájení výroby, která zaměstnává asi 50 dělníků, nelze pomýšleti, neposkytne-li vláda této měďárně pomoci a nepostará-li se tímto způsobem, Ą aby dělníci v nejbližší době nepřišli úplně o práci a výdělek. Mohli jsme také pozorovati, že v zatopeném území položené pily přišly úplně o veškeré řezivo, které u některých má cenu statisíců korun, na sta bytů bylo úplně zaplaveno, a předešlé neděle nenalézaly se v troubách na pečení pečeně, nýbrž bahno.
Těžce poškozeny byly také komunikace, ježto četné mosty byly strženy a obzvláště polní cesty tak poškozeny, že jest jednoduše nemyslitelno, aby bez státní pomoci bylo lze svézti z těchto polí to málo, co lze ještě skliditi. Většina těchto polních cest byla na sta metrů až do hloubky tří a čtyř metrů rozervána a jsou dnes úplně nesjízdné.
Srovnáváme-li však věcnou škodu a škodu na komunikacích se škodami na polích, shledáváme, že tyto škody činí vlastně mizivě malý zlomek škod na polích. Tuto věcnou škodu, škodu na cestách a mostech, bude lze v nejbližší době se státní pomocí napraviti, kdežto u polí to asi nebude trvati léta, nýbrž desetiletí, než budou uvedena do svého dosavadního stavu. Na ploše asi 8.000 ha ztraceno je nejen veškeré použité umělé hnojivo a všechna práce, nýbrž také veškerá ornice je do té míry odplavena že tato pole dnes vypadají jako kamenná poušť. Za každým krokem táhnou se hluboké brázdy polem a předešlou neděli, když jsem cestoval po jednotlivých obcích, viděl jsem, že tyto jámy zejí ještě na celé metry hluboko, ba nebylo lze vůbec ještě hloubku odhadnouti, tolik vody bylo ještě v těchto jamách. Tamějšího obyvatelstva zmocnilo se největší zoufalství. Četných živitelů rodin, které znám z dřívějška, kteří prodělali celou světovou válku. a kteří pak doma přivedli zpustošené hospodářství přes všechny obtíže zase na poněkud lepší stav, zmocnilo se takové zoufalství, že mnohým bylo potřebí odejmouti provaz, na kterém se chtěli v nejbližším lese oběsiti. Má-li býti umožněno. aby tato pole, pokrytá kamením a podobající se poušti, byla učiněna zase úrodnými, pak bude musiti vláda vypomoci těmto lidem nikoli maličkostí, nýbrž bude musiti dáti k disposici největší prostředky, poněvadž s maličkostmi není žádná pomoc možná.
Při nynější situaci ve státě shledáváme jistý hlad po půdě. Pokud hlad po půdě v našem státě trvá, bylo by dlužno litovati, kdyby tato veliká, dnes zpustošená plocha byla sama sobě ponechána. Bylo by velice litovati kdybychom se všemožně nepřičinili, vrátiti tuto půdu zase jejímu určení. Jedno jest jisto, že tamní obyvatelstvo vychováno je ve skromnosti a v těžké práci, že se nikdy neobávalo námahy a bídy; a kdyby mu vláda vydatnou státní pomocí chtěla pomoci, pak nepomůže lidem nehodným a docílí jistě ještě nějakého plus. Proto prosím vládu, aby vyhověla mému návrhu, by se dostalo vydatné pomoci krajinám, které pohromou byly postiženy. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.
Dávám slovo panu zpravodaji sen. dr Procházkovi k doslovu.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Děkuji.
Předseda: Pan zpravodaj vzdává se slova.
Prosím paní a pány, aby se posadili. (Děje se.) Budeme hlasovat.
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivých oddílů, jakož i o nadpisu jednotlivých částí a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Budeme tudíž tak postupovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisem jednotlivých oddílů a nadpisem jednotlivých částí oddílů a jeho úvodní formulí podle zprávy výborové tisk 399, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisem jednotlivých oddílů a nadpisem jednotlivých částí oddílů, jakož i s jeho úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Nyní budeme pokračovati v jednání jednacího pořadu. Dalším bodem je:
2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 334), kterým se předkládá Národnímu shromáždění podle posl. odst. čl. XII. zákona ze dne 23. dubna 1925, čís. 102 Sb. z. a n., kterými se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové, zpráva o celém výsledku jednání provedeného mezi státem a Národní bankou Československou nastupující po Bankovním úřadě ministerstva financí. Tisk 373.
Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Ve smyslu čl. XII. novely o akciové bance z r. 1925 má stát při předávání majetku a funkcí Bankovního úřadu s cedulovou Národní bankou uzavříti podrobnou smlouvu a zprávu o ní předložiti Národnímu shromáždění ke schválení.
Vláda příslušnou úmluvu uzavřela dne 2. února 1927 a předkládá ji Národnímu shromáždění ke schválení.
Podle této úmluvy Národní banka přejímá od Bankovního úřadu reality (čl. I. úmluvy), zásoby drahých kovů (čl. II.), pohledávky jeho v cizině, jeho cizozemské bankovky a mince jakož i devisy a cizozemské šeky (čl. III.).a konečně podle čl. IV. bod 1. obchody směnečné do vlastnictví, podle bodů 2. a 3. téhož článku obchody lombardní a eskontní obliga pouze do správy pro stát. Dále přejímá Národní banka i státovky v oběhu se nalézající i zásoby jejich v depotu (čl. V.) a současně i dnešní zůstatek původního dluhu státovkového, totiž oběživa, u nás v únoru 1919 okolkované (čl. VI.).
Stát naproti tomu vydává ve smyslu citovaného čl. XII. bank. novely Národní bance zvláštní dlužní úpis, datovaný rovněž 2. únorem 1927, jímž uznává svůj původní dluh státovkový a dlužný zbytek z obchodů Bankovního úřadu převzatý pro stát do správy Národní bankou (podle čl. IV., bod 2. a 3. smlouvy již svrchu citovaných) a zavazuje se dluh ten jednak úrokovati a jednak umořovati.
Pro smlouvu a dlužní úpis bylo rozhodným datum 31. prosince 1925 a bilance Bankovním úřadem k tomuto datu sestavená. Poněvadž však Národní banka vstoupila v činnost teprve 1. dubna 1926, tedy v prvním čtvrtletí r. 1926, obchody bankovní vedl ještě Bankovní úřad - ovšem na konto Národní banky - ale za to první čtvrtletí státu jako podíl na zisku ponecháno 5 mil. Kč, jak podrobně ve smlouvě je vyznačeno.
Úmluva i dlužní úpis obsahují podrobné vypočtení všech vzájemných práv a nároků, které z převzetí majetku a obchodů Bankovního úřadu Národ ní bankou vyplývají.
Pokud jde o nemovitosti s inventáři a o zásoby drahých kovů a devis podle čl. I. a II., přejímá je banka do vlastnictví se závazkem, že po uplynutí privilegia, tedy dnes po 14 letech, prodá je nazpět státu v odhadní ceně, takže stát má vyhrazené právo předkupní.
Národní banka přejímá zároveň článkem III. bankovní novely z r. 1925 závazek, pečovati o stálost naší koruny a k plnění tohoto závazku stát poskytuje jí pomoc ve smyslu oné novely. K tomu účelu uzavřen byl otevřený úvěr, t. zv. revolving credit až do 20 mil. zl. dolarů. Novela ona dovolovala úvěr do 50 mil., ale prozatím stačí snad úvěr menší; skutečně zajištěn byl smlouvou obnos do 20 mil. zl. dolarů s platností do posledního května letošního roku a s podmínkou, že stát pouze z 5 mil. Kč platí 1% provise, kdežto skutečný úrok z této půjčky platila by banka, bude-li potřebí z důvodů udržení výše naší koruny tento úvěr aspoň částečně realisovati.
Ve čl. IV. úmluvy vyžadují body 2. a 3., jak jsem se již napřed o nich zmínil, zvláštního vysvětlení. Za mimořádných poměrů válečných rakousko-uherská banka lombardovala šmahem úpisy válečných půjček a tím nahromadila veliké zásoby těchto lombardů. Po rozpadnutí rakousko-uherské banky musil náš stát převzíti část závazků této banky a také částky těchto lombardů na státní půjčky rakouské. Ty k 1. dubnu 1926 činily 348,650.000 Kč. Doba poválečná u nás, zejména doba deflace r. 1922 a doba runů na banky r. 1923 způsobily. že Bankovní úřad musil poskytovati úvěry v případech, kdy by odepření úvěru by[o znamenalo krisi hospodářskou. Tyto úvěry nejsou v krátké době likvidatelny, a proto Národní banka ve smyslu svých stanov nemohla převzíti i tyto obchody do svého vlastnictví. Ale ona je ochotna tyto obchody vésti dále až do konečné likvidace jejich. Tyto obchody činí k 1. dubnu 1926 403,953.000 Kč, takže tyto oba dva závazky, které banka přejímá pouze do komisionářství pro stát, činily 1. dubna 1926 752,603.000 Kč. Poněvadž tyto obchody nehoví předpisům výlučně měnovým a nejsou zcela likvidní, ani krátkodobé, nemohla jich Národní banka převzíti, jak jsem již řekl. Bankovní úřad zase nemohl naléhati na okamžité splacení jejich částek, nýbrž spokojuje se pozvolnou likvidací jejich. Tyto úvěry všechny jsou zabezpečeny jednak dostatečnými sekuritami, jednak směnkami. Ty dojdou svého splacení a myslí se, ze během asi 5 let budou všechny vyrovnány; přihlížíme-li k dosavadnímu postupu, jak klesají tyto úvěry, lze míti za to, že.ještě v kratší době. Když činily před rokem 752 mil. Kč a nyní k 1. dubnu 1927 560 mil. Kč, tedy 200 milionů splatilo se za rok, tu jistě těch zbývajících 500 milionů bude za 3 nebo 4., ale jistě za 5 let splaceno
S dluhem přejímá Národní banka podle dlužního úpisu i původní dluh státovkový se žíry, s pokladními poukázkami a vyměněnými bankovkami pro Hlučínsko a Vitorazsko. V původní částce to bylo 10 miliard. Po úmoru dávky z majetku, která činila přes 5 miliard, klesl tento dluh na 5 miliard a k 1. dubnu 1926 činil 4.963 mil Kč, a dnes ještě je vyznačen částkou přibližně 4.800 mil. Kč. Jsou to tedy peníze v oběhu se nalézající ničím nekryté, ani kovem, ani devisami, pouze úvěrem státu, tzv. naše nekryté bankovky. Na tuto částku a na ony bankou nepřevzaté obchody částkou 752 mil. Kč, vystavěla vláda bance řádný dlužní úpis ve smyslu oné novely bankovní. Tento dluh je vlastně nezúročitelný, dokud zisk banky stačí aspoň na 6% dividendu. Teprve kdyby nestačil na 6% dividendu, musil by stát z těchto peněz platiti úroky takovou částkou, aby ten příplatek státu stačil bance na vyplacení 6% dividendy
Za loňský rok byla dividenda 6% vyplacena; je tedy viděti, že banka normálně s touto částkou stačí, a není potřebí zúrokování oněch 5 1/2 miliard dluhu.
Řekl jsem již, že onen dluh státu 752 milionů Kč bude umořen během 5 let; ostatní dluh 4.800 mil. Kč nekrytých bankovek má býti umořen podle úmluvy, obsažené v onom dlužním úpise, během privilegia banky. Ta má privilegium na 15 let. Jeden rok uplynul, zbývá tedy 14 let a myslí se, že to bude takto:
Ještě 1 1/2 miliardy bude vydáno z dávky majetkové a z přírůstku hodnoty a asi 1 miliardu stát přímo doplatí bance v ročních částkách 14letních. Ročně bude 77 mil. Kč dávati bance, takže by to za 14 let dělalo 1 miliardu a byla by zaplacena z těchto nekrytých bankovek částka 2.500 mil. Kč. Při oběhu 4.800 mil. Kč zbylo by ještě 2.300 mil. nekrytých bankovek při skončení privilegia naší banky
Splacení této částky bankovek je nutno v zájmu oběživa, neboť, má-li oběživo dobře vykonávati svou funkci, musí býti pružné, přizpůsobené potřebě a proto musí býti ovládáno jistým ústředím. Tímto ústředím je u nás Národní banka cedulová; ale má-li banka ovládati oběživo, musí míti možnost, aby aspoň jedna třetina oběživa byla závislá od ní, aby banka odepřením eskontu nebo lombardu mohla stáhnouti peníze z oběhu a zase eventuelně při nouzi o peníze při vysokých úrocích ona uvolněním úrokové míry nebo lombardního platu může zase ulehčiti výpůjčky u banky a tím rozmnoží oběživo.
Ministr financí je toho názoru, že právě 1/3 veškerého oběživa má býti takto pružně v moci banky, aby ona jí mohla disponovati; při tomto způsobu úmoru našich peněz právě asi zbude takováto část nekrytého oběživa, tedy asi 2.300 mil. Kč.
Vedle toho ještě stát se zavazuje, že bude ročně bance připláceti 33 mil. Kč, za kteréžto peníze bude musiti banka opatřiti zlatý kov, tedy podklad pro krytí bankovek. Tím docílí se zároveň většího krytu oběživa a zároveň také i větší důvěry v cizině.
Oněch 77 mil. ročních - za 14 let jedné miliardy - nebude stát platiti přímo positivně bance, nýbrž zůstanou bance zisky, které od banky má stát dostávati, jednak jako dividendy za akcie, které stát náš v bance má, a jednak jako bankovní daň a za veškeré ostatní poplatky, které z banky obchodně stát vůbec má. Tedy stát tento zisk nechá bance na úmor svých nekrytých bankovek.
Tímto opatřením doufá finanční správa i banka, že bude umožněno, aby dosavadní stálost naší koruny byla zabezpečena, neboť množství obchodně nekrytých bankovek bude ubývati, a při tom zlaté krytí jejich ročně o těch 33 mil. Kč bude růsti, čímž důvěra k naší valutě bude podepřena a tím náš zahraniční obchod postaven na pevnou základnu.
Při tom obě strany, jak Národní banka, tak i finanční správa a vláda zavazují se ještě o rychlejší úmor, pakliže by to bylo nutno v zájmu stability měnové. A k této věci právě dovoluji si upozorniti na to, že od oné doby, kdy tato smlouva s Národní bankou byla vládou uzavírána... (Hluk. - Předseda zvoní.) ... to se dělo asi v prosinci loňského roku a na počátku letošního roku - dlužní úpis je podepsán 2. února - že se vyvinula situace, která vede k přemýšlení o rychlejším úmoru dluhu státního u Národní banky; v posledních měsících letošního roku emisní obchody bankovní, eskont a lombard, klesají, Z výkazu banky, který je každý týden uveřejňován, je patrno, že stále klesají právě obchody eskontní a lombardní, dále že žiro je stále vysoké, neubývá, naopak stouplo bankovní žiro; teprve nejnovější výkaz dnes v novinách uveřejněný dává jen o nepatrnou částku poklesnouti žiru. A dále, že splátky na dávku z majetku, jak byly očekávány dosavadním průměrem, nedocházejí, že také tyto splátky klesají. Tedy vesměs nepříznivé podmínky pro banku. Ve světle tohoto úkazu pak nabývají zvýšené důležitosti ta ustanovení dlužního úpisu, jak jsem již řekl, že eventuelně bude možno jednati o rychlejší úmor bankovek nekrytých u Národní banky. A proto při jednání o této předloze ve výboru rozpočtovém uváděly se i tyto momenty na přetřes, a rozpočtový výbor shledal zejména odůvodněným, aby byla usnesena jistá resoluce, která by vládě doporučovala eventuelně rychlejší úmor. Při tom jednání bylo uvažováno, že podle okolností mohlo by se pro zpevnění posice Národní banky a trhu jednati o to, aby efekt rozložených takto různých splátek na 14 let mohl býti v dané situaci anticipován; zejména výnos dávky z majetku, který má býti během 4 let úplně vyčerpán; ale zdá se, že nebude, poněvadž splácení té dávky pomalu klesá. A tu by bylo vhodné, aby nějakou úvěrní operací vláda opatřila si peníze a Národní bance splatila tak částku těch dluhů na účet dávky z majetku. Na př. mohly by se vydati emisí 4leté poukázky v částce jedné miliardy. Tyto by přišly zajisté bankám velmi vhod a zintensivněly by způsobem pro banku přijatelným efekt splátek na státovkový dluh.
Článek XII bankovní novely právě umožňuje vládě, aby sjednala modality umoření státovkového dluhu. Tedy by to mohla učiniti po případě emisní půjčkou.
Dále se vyskytl námět, aby ona valutová půjčka podle článku XXVI bank. novely místo formy t. zv. revolving creditu, která je pouze jen zabezpečením v případě nouze, byla uzavřena ve formě efektivní a bylo jí použito na jedné straně k zesílení kovového krytí našich bankovek a na druhé straně ke snížení státovkového dluhu.
Konečně bylo také uvažováno o tom, že by bylo možno ve smyslu dluhopisu také použití zisku z ražení mincí ve smyslu zákona z r. 1924 o ražbě pětikorun. Zisk z ražby pětikorun náleží Zlatému pokladu státnímu, který tvoří součástku pokladu, spravovaného Národní bankou. Než dosavadní působ, při němž v rozvaze Národní banky figuruje Zlatý poklad v ťKontokorentních pohledávkách věřitelůŤ, čemuž na jiné straně odpovídá adekvátní snížení oběhu. bankovek, více by hovělo poslání Zlatého pokladu, kdyby bylo ustanoveno - bylo by k tomu ovšem potřebí novelisace zákona - že má býti zúčtován jako mimořádná splátka umořovací pro státní dluh státovkový, podobně jako oněch 33 milionů Kč, za které banka je povinna ročně nakupovati zlato na kovovou úhradu pro bankovky.
Tyto motivy vedly právě senát k oné resoluci, kterou také doporučujeme ke schválení,
Bylo by zde ještě možno vytknouti, že Komise pro kontrolu státního dluhu a dávky z majetku, která je společná poslanecké sněmovně a senátu a byla nově zvolena hned po nových volbách parlamentních, tedy skoro před půl druhým rokem, se dosud nesešla, takže nemáme zpráv o stavu výnosu dávky z majetku. Bylo by vhodno, aby komise ta také již jednou byla svolána ke schůzi. Když již občanstvo přineslo tak velké oběti na úpravu naší měny - mluvím jen o dávce z majetku a z přírůstku hodnoty majetku, jež těžce mnohé občany zatížila - bylo by si tedy přáti, aby ještě urychlenějším způsobem náš státovkový dluh byl vyrovnán. abychom se dostali v dohlednější době tam, kde jsou již státy, hospodářsky na tom hůře stojící, jako Rakousko a Uhry. Zejména Rakousko s pomocí naší sanovalo své finance, je mnohem dále a má méně nekrytých bankovek než my. A podle nedávného prohlášení maďarského ministra financí v maďarském parlamentě, teprve asi před několika dny, doufá, že během 1Oti let zbaví se veškerých nekrytých bankovek, kdežto u nás mi k tomu, podle disposic úmluvy, ani za 15 let nedospějeme: při uplynutí prvního období privilegia zbude ještě 2.300 mil. státovkového dluhu.
Ze všech těchto důvodů rozpočtový výbor doporučuje slavnému senátu také onu resoluci ke schválení.
Zvláštní pozornosti při této smlouvě zasluhuje ještě čl. XIV. úmluvy, který mluví o zemědělských směnkách. To jsou totiž směnky. kde jedním z ručitelů je zemědělec nebo zemědělské družstvo a jichž se používá v zemědělství. Zemědělec pravidelně z jara potřebuje zálohy peněžní. Na normální směnku. splatnou za 92 dní, zemědělec přistoupiti nemůže, neboť za 3 měsíce nemá zde ještě úrodu. Zemědělec pravidelně splácí svůj dluh až teprve na podzim. když může prodati úrodu, a tedy vystavuje směnku na delší dobu než 92 dní. Ale banka nemůže akceptovati směnky se lhůtou delší než 92 dní, a tedy, když je směnka splatná během 1/2 roku, pomáhá si tím - již Rakousko-uherská banka tak činila i náš Bankovní úřad - že za dobu delší 92 dní směnku lombarduje, ovšem při sazbě o něco vyšší než při eskontu. a když pak zbývá směnce 92 dní, pak ji přijímá jako směnku k eskontu. Tím způsobem umožní zemědělci, aby si opatřil peníze.
Naše smlouva má mezi svými ustanoveními i to že banka bude nejméně až do 10% své směnečné zásoby eskontovati tyto směnky zemědělské.
Úmluva ta je pro stát výhodná. Dlužno uznati. že Národní banka vychází státu velice vstříc, zejména když povážíme, že banka nežádá úroku ze státního dluhu 5.718 mil. Kč a že úrok ten by se platil teprve tehdy. kdyby klesla její dividenda pod 6%. Rakousko na př. žádá již 2% úrok z dluhů bankovek nekrytých při dividendě 10% a při nižší dividendě žádá úrok ještě vyšší. Tedy patrno. že banka naše vychází našemu státu mnohem více vstříc, nežli na př. banka rakousko-uherská.
Zřízením Národní banky pominul náš Bankovní úřad ministerstva financí, který byl po osamostatnění naší měny až do utvoření akciové Národní banky a obstarával úkony její. Dlužno zde výslovně uznati. že Bankovní úřad za dobu nejtěžší. kterou valuta státu prodělala, úkony cedulové banky plnil vzorně, s péčí a svědomitostí, neboť společně s finanční správou docílil toho, že valuta naše z původních 6 centimů švýcarských stoupla na 16 centimů a že se zde drží po dobu déle nežli tří let. A tak vyvoláno bylo přesvědčení, že je již čas, aby vstoupila v život Národní banka cedulová jako ústroj. který zejména cizina u nás postrádala a kteréžto ústředí bude dále přispívati k dalšímu zajištění a zdárnému vývoji naší valuty. Otázka. zda inflace. nebo deflace. byla nahrazena heslem stabilisace, a tu dáváme do vínku naší Národní bance.
Rozpočtový výbor navrhuje tudíž slavnému senátu. aby byla schválena zpráva o uvedené úmluvě a zároveň doporučuje přijetí resoluce. která je připojena v příslušném tisku ke schválení. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. budeme proto hlasovati. Prosím pány a dámy, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení v naznačeném znění se přijímá.
Hlasování o resoluci otištěné ve zprávě výboru rozpočtového.
Prosím pana zpravodaje:
Zpravodaj sen. dr Karas:. Navrhuji schválení resoluce. jak jsem také v řeči uvedl.
Předseda: Kdo souhlasí s resolucí. jak je také vytištěna ve zprávě. ať zvedne ruku. (Děje se.)
Také resoluce je většinou schválena.
Budeme pokračovati v dalším jednání. Na pořadu je:
3.. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského trestního soudu v Praze za svolení k trestnímu stíhání sen. Šturce pro přečin podle § 88 zákona o hospodářských a výdělkových společenstvech ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z. ,(čís. 3134 předs.) Tisk 377.
Zpravodajem je pan sen. dr Havelka dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Podle zprávy zemského trestního soudu v Praze spáchal sen. Šturc přečin. a to tím, že jako předseda představenstva ústředního dělnického konsumního úsporného a stavebního spolku Včela na Král. Vinohradech měl účast na tom, že společenstvo to dalo dne 11. června 1926 v Praze dva nákladní automobily k disposici za řečnické tribuny pro politickou schůzi komunistickou. konanou toho dne na Havlíčkově náměstí v Praze.
Jménem imunitního výboru dovoluji si navrhnouti. aby slavný senát nevyhověl žádosti zemského trestního soudu v Praze ze dne 22. února 1927. čís. jedn. Tk XXVII 9348/26, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Šturce pro přečin podle § 88 zákona ze dne 9. dubna 1873. čís. 70 ř. z., a to z těchto důvodů:
Podle §u 1 jmenovaného zákona mají hospodářská a výdělková společenstva za účel podporovati hospodářství, nebo výdělky svých členů provozováním obchodů nebo poskytováním úvěrů.
Jestliže společenstvo rozšíří svou činnost na jiné předměty, které nejsou uvedeny právě v §u 1, jak jsem si dovolil citovati, tedy členové, kteří jsou na tom zúčastněni dopouštějí se přečinu který se trestá peněžitou pokutou. (Sen. Ant. Novák: Takovými maličkostmi se musí zabývati senát!)
Je nesporno, že zapůjčení společenstevních dvou automobilů k disposici za řečnické tribuny pro politickou schůzi vymykalo se z rámce hospodářské činnosti společenstva ťVčelyŤ, ale to ve smyslu zákona ještě nestačí k přečinu. neboť nebylo tu nedovoleného účelu, k němuž činnost společenstva, totiž půjčení automobilů. směřovala. Řečniti s automobilu na povolené schůzi není nic nedovoleného a něco jiného z trestních spisů není zjevno.
Slavný senáte! Slyšel jsem zde poznámku. že takovými maličkostmi se slavný senát musí zabývati. Varuji před tímto omylem. který zde byl vysloven. Naopak, to, že naše justiční orgány tak svědomitě a přesně vyhledávají všechno. co by mohlo býti trestným činem. slouží jim ke chvále. a nemůže se říkati. že snad je to hloupost.
Vážený senáte! Zde je zákon a zákon je jasný. Dokud zákon platí. musí se naše justiční orgány podle toho říditi. Takový veřejný žalobce. jakmile nabude přesvědčení. že je zde možnost nějakého deliktu, jako zde in obiecto možnost byla. má povinnost. aby učinil návrh na trestní stíhání. Jaký to bude míti výsledek. zda bude obviněný zproštěn nebo ne. to už není věcí veřejného žalobce. nýbrž podle ústavy orgánů jiných, soudů.
Považoval jsem jaksi za svou povinnost ujmouti se těchto orgánů, proti výtce. jakoby se snad zabývaly maličkostmi. Svědčí to naopak o jejich svědomitosti a musíme býti rádi, že máme takové důkladné a svědomité orgány, neboť, kdyby bylo veřejnému žalobci dáno na vůli. když nabude přesvědčení, že by tu mohl býti trestný čin. zdali učiní trestní oznámení. nebo ne, pak by se otevřela úplně brána třídní justici, a to musíme zameziti.
Prosím za prominutí, že jsem tuto odbočku vzhledem k učiněné poznámce musil učiniti.
Vzhledem k tomu. co jsem uvedl, nevidí imunitní výbor důvodu, proč by měl býti dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Šturce pro uvedený přečin podle §u 88 zákona ze dme 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z.
Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního. aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Šturce pro naznačený přečin, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního se přijímá.
Přerušuji projednávání jednacího pořadu.
Sděluji, že klub senátorů komunistické strany zvolil toto nové předsednictvo: předsedou sen. Toužila, místopředsedou sen. Skaláka, a jednatelem sen. Koutného.
Navrhuji, aby se příští schůze konala za 3 minuty po této
za účelem přikázání došlých spisů.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Není jich. Zůstává při mém prohlášení.
Končím schůzi.
Konec schůze v 18 hodin 17 minut.