Schůze zahájena, v 15 hodin 5 minut.
Přítomni:
Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, dr Krčméry, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.
100 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministr Najman; za ministerstvo financí odb. přednosta dr Vlasák.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolené: dodatečně na minulou schůzi sen. inž. Oberleithnerovi, dodatečně na dvě poslední schůze a na tento týden sen. dr Brunarovi, na tento týden sen. Klofáčovi.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 418. Návrh sen. Ecksteinové, Ant, Nováka, Habrmana a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem katastrofálních živelních pohrom v Čechách.
Tisk 419. Návrh sen. Donáta, dr Šrobára, Vraného, Sáblíka, dr Reyla, Zulegera, dr Krčméryho, Millera, dr Hilgenreinera, Thoře a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.
Tisk 420. Návrh sen. Hrubého a spol. na státní pomoc postiženým živelní pohromou na okresech Příbram a okolních.
Tisk 421. Návrh sen. Donáta, Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okrese dobříšském.
Tisk 422. Návrh sen. Stržila a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech: Vysoké Mýto, Holice a Chrudim.
Tisk 423. Návrh sen. Jílka, dr Krupky, Kopřivy a druhů na vyšetření škod způsobených mrazem.
Tisk 424. Návrh sen. Jílka, Koukala, dr Hrubana a druhů na vyšetření a udělení podpory okresům postiženým krupobitím.
Tisk 425. Návrh sen. Šachla, dr Karasa, Fr. Nováka, dr Mazance a druhů na poskytnutí rychlé státní pomoci poškozeným zemědělcům hrozným krupobitím ve dnech 3. a 4. června na čes. jihozápadu a západu.
Tisk 426. Návrh sen. Šabaty a soudr. na poskytnutí státní podpory poškozeným v obcích okresu litomyšlského, najmě obci Jehnědí, Džbánov a okolí a okresu ústí nad Orlicí, najmě obce Sudislav a okolí.
Tisk 427. Návrh sen. Stodolu, dr Šrobára, Roháčka a spol. na poskytnutie štátnej pomoci postiženým prietrží mračien a krupobitím na východném Slovensku.
Tisk 428. Návrh sen. Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech Neveklov a Jílové.
Tisk 429. Návrh sen. Donáta a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okrese pelhřimovském.
Tisk 430. Návrh sen. Stržila a spol. na poskytnutí státní pomoci pohořelým v obci Liboměřicích, okr. Nasavrky.
Tisk 431. Návrh sen. štolby a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech: Blovice, Přeštice a Rokycany.
Tisk 432. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní a plavební úmluva mezi Československou republikou a Finskem ze dne 2. března 1927 se závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 393).
Tisk 433. Zpráva imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Litomericiach zo dňa 3. februára 1927, č. j. Tk 243/27, za vydanie k trestnému stíhaniu sen. Hampla pre zločin podľa §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 2999/27 předs.).
Tisk 434. Usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 839 a 974) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 122 a 247), jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady.
Tisk 435. Usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 582 a 975) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 45 a 107) o zahlazení odsouzení.
Zápisy o 80. až 82. schůzi senátu Národního shromáždění republiky československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu sen. v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným panem senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 418. Návrh sen. Ecksteinové, Ant. Nováka, Habrmana a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem katastrofálních živelních pohrom v Čechách.
Tisk 419. Návrh sen. Donáta, dr Šrobára, Vraného, Sáblíka, dr Reyla, Zulegera, dr Krčméryho, Millera, dr Hilgenreinera., Thoře a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.
Tisk 420. Návrh sen. Hrubého a spol. na státní pomoc postiženým živelní pohromou na okresech Příbram a okolních.
Tisk 421. Návrh sen. Donáta, Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okrese dobříšském.
Tisk 422. Návrh sen. Stržila a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech: Vysoké Mýto, Holice a Chrudim.
Tisk 423. Návrh sen. Jílka, dr Krupky, Kopřivy a druhů na vyšetření škod způsobených mrazem.
Tisk 424. Návrh sen. Jílka, Koukala, dr Hrubana a druhů na vyšetření a udělení podpory okresům postiženým krupobitím.
Tisk 425. Návrh sen. Šachla, dr Karasa, Fr. Nováka, dr Mazance a druhů na poskytnutí rychlé státní pomoci poškozeným zemědělcům hrozným krupobitím ve dnech 3. a 4. června na čes. jihozápadu a západu.
Tisk 426. Návrh sen. Šabaty a soudr. na poskytnutí státní podpory poškozeným v obcích okresu litomyšlského, najmě obci Jehnědí, Džbánov a okolí a okresu ústí nad Orlicí, najmě obce Sudislav a okolí.
Tisk 427. Návrh sen. Stodolu, dr Šrobára, Roháčka a spol. na poskytnutie štátnej pomoci postiženým prietrží mračien a krupobitím na východném Slovensku.
Tisk 428. Návrh sen. Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech Neveklov a Jílové.
Tisk 429. Návrh sen. Donáta a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okrese pelhřimovském.
Tisk 430. Návrh sen. Stržila a spol. na poskytnutí státní pomoci pohořelým v obci Liboměřicích, okr. Nasavrky.
Tisk 431. Návrh sen. Štolby a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech Blovice, Přeštice a Rokycany.
Místopředseda Donát (zvoní): Přikročuji k projednávání pořadu jednání.
l. Zpráva I. výboru zahraničního a II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 366), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi československou republikou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927. Tisk 417.
Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Lukeš. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Výbor zahraniční projednával ve schůzi dne 8. června 1927 vládní návrh, týkající se obchodní smlouvy mezi naším státem a Švýcarskem ze dne 16. února 1927 včetně příloh A, B, C. Tato obchodní smlouva byla nutná proto, poněvadž Švýcarsko v posledních letech zvýšilo své tarify, aby donutilo ostatní státy uzavírati s ním nové smlouvy, a dosud platí mezi oběma státy obchodní smlouva bývalého Rakousko-Uherska, v jistých směrech upravená.
V zájmu čilejších obchodních styků uzavírá Československá republika se všemi státy, z nichž zboží dováží, nebo tam zboží vyváží, obchodní smlouvy. Po ustálení měn nabývají smlouvy povahy více definitivní a proto se všechny státy snaží, aby dosáhly co nejpříznivější obchodní bilance ochranářskou celní politikou.
Vzájemné obchodní styky mezi jednotlivými státy je potřebí upraviti dohodou, jíž lze dosíci oboustrannými ústupky, hlavně pokud se týče výše a slev cla, dále průvozu a dávek, jež tvoří pak základ obchodních smluv.
Švýcarsko vydalo dne 5. listopadu 1925 za účelem výše uvedeným, aby si zjednalo co nejvýhodnější základ k vyjednávání obchodních smluv, nový provisorní generální tarif, který obsahuje podstatné zvýšení všech pro obchodní jednání důležitých položek.
Abychom měli malý obraz, kolik do Švýcarska dovážíme a kolik odtud přivážíme, uvádím data pouze za 2 léta. Vyvezli jsme do Švýcarska r. 1925 zboží okrouhle za 556 mil. Kč, a minulého roku 1926 za 516 mil. Ke, kdežto naproti tomu jsme dovezli ze Švýcarska r. 1925 okrouhle zboží za 330 mil. Kč a r. 1926 za 327 mil. Kč. Uvážíme-li rozlohu našich obou států i vzdálenost, vidíme, že naše obchodní styky se Švýcarskem jsou dosti čilé.
Snažili jsme se v této smlouvě, kterou právě máme schváliti, uhájiti pokud možno výši dosavadních celních sazeb, hlavně pro zboží, které tam vyvážíme ve větším množství, jako je cukr, jehož průměrně dodáváme tam ročně za 250 mil. Kč, pro slad, jehož se vyváží asi za 70 mil. Kč, dobytek ročně asi za 23 mil. Kč, chmel ročně za 121/2 mil. Kč, pivo asi za 1 1/2 mil. Kč, některé druhy textilií, jichž celkem vyvážíme asi za 78 3/4 mil. Kč, dále pro sklo a porcelán za 18 1/2 mil. Kč a pro kovodělné zboží za 51 mil. Kč.
Snížení dosavadních švýcarských sazeb podařilo se ve smlouvě dosíci pro malinovou šťávu, okurky, šunku, ohýbaný nábytek, balící papír, pro lepší druhy skla, jablonecké zboží a jiné.
Naproti tomu přiznalo Československo Švýcarsku smluvní úlevy pro speciální švýcarské výrobky jako: kondensované mléko, sýry, dětské moučky, čokoládu, hedvábí, výšivky, obuv, zboží kovové, stroje, hodinky a jiné, jež uvedeny jsou v příloze A.
Jinak zaručují si oba státy, pokud jde o dovoz a vývoz, nakládání podle zásady nejvyšších výhod. Výjimky jsou ve smlouvě stanoveny.
Dále důležito je, což bude jaksi později zaváděno v ostatních obchodních smlouvách, že náš stát poskytl zvláštní ochrany tak zvané ochranné známky některému zboží švýcarskému a naproti tomu zase Švýcarsko zboží našemu, zejména pokud se týká našeho piva a našeho chmele.
Obchodní smlouva tato upravuje, jak jsem již řekl, mimo výši cla též průvoz, vnitřní dávky a jiné pro obchod důležité skutečnosti.
Bližší ustanovení k obchodní smlouvě a přílohám A a B obsažena jsou v příloze C.
Tato obchodní smlouva není dosud v působnosti, neboť švýcarské zákonodárství nezná zmocňovacího zákona; vstoupí v platnost 15 dní po schválení Národním shromážděním a výměně ratifikačních listin a může býti vypovězena po roce; do tří měsíců po výpovědi zůstane závaznou.
Zahraniční výbor, posoudiv obchodní smlouvu s hlediska zahraničního i věcného, spatřuje v ní další utužení přátelských styků se Švýcarskem a prospěch československé republiky. Navrhuje proto slavnému senátu Národního shromáždění, aby obchodní smlouvu i s přílohami, jak je obsažena v tisku senátu 366, schválil. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Miller.
Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! Ač naše obchodní styky s příseženstvím švýcarským nesnesou co do rozsahu srovnání s našimi bezprostředními sousedy Německem, Polskem, Maďarskem a republikou Rakouskou, přece zaujímá ono důležité místo v našem vývozním a dovozním obchodě.
Kromě stránky čistě obchodní jsou tu i momenty etické, které vedle oné působí, že si dáváme velmi záležeti na přátelském poměru k alpskému tomuto státu. Švýcarsko, stará země svobody, je živým důkazem, že příslušenství k spořádanému státnímu útvaru je mocnější, než jednotící idea národnostní, podle které vůkolní státy jsou vybudovány. Má ono tradici jako útočiště těch pronásledovaných bojovníků za svobodu a samostatnost, kteří v minulosti nalezli tu ochrany a vlídného pohostinství.
Švýcarsko, ač nezúčastnilo se světové války, přece nezůstalo ušetřeno hospodářských obtíží, se kterými po skončení velkého boje zápasiti musí celá Evropa. Jeho neotřesená měna uprostřed zhroutivších se valut okolních. států ještě tyto potíže zvětšovala hlavně proto, že výrobky švýcarské byly svou cenou nedostupné pro kupce ze států s měnou znehodnocenou.
Postupující hospodářská konsolidace v Evropě projevila svůj ulehčující vliv i na hospodářský vývoj Švýcarska a toto mohlo na nových základech uzavříti obchodní smlouvy s okolními státy. Naše obchodní smlouva se Švýcarskem je tudíž článkem uklidňujících se hospodářských poměrů v Evropě.
Všechny státy po válce léčily své hospodářské potíže zvýšením celní ochrany. Nemohli jsme se ani my tomu vyhnouti, zvláště proto, že bychom jinak v hospodářském společenství evropském neobstáli. Na druhé straně projevuje zvýšení celních ohrad svůj nepříznivý účinek v tom, že uzavírání obchodních smluv mezistátních je obtížnější než dříve, a proto také vyjednání přiložené obchodní smlouvy se Švýcarskem nezůstalo ušetřeno podrobného propočítávání žádaných i poskytovaných úlev z celního tarifu všeobecného. Doufáme však, že bude oběma stranám podkladem k udržení i rozšíření obchodních styků a že poslouží hospodářskému rozvoji obou států.
Proto vítáme s uspokojením uzavření této smlouvy.
Smlouva jest uzavřena na zásadě nejvyšších výhod s výjimkou, že Československo nemusí poskytnouti Švýcarsku oněch výhod, kterých poskytlo Polsku v poslední smlouvě ze dne 23. dubna.1925, anebo které by mu případně poskytlo v některé příští obchodní smlouvě.
Československo dosáhlo při vývozních artiklech buď ustálení celní úrovně, nebo bylo mu smluvně clo sníženo z tarifu, který vydalo Švýcarsko 5. listopadu 1925. Bylo to nutno, poněvadž všechny státy, s nimiž ve Švýcarsku konkurujeme, zabránily uzavření obchodních smluv zavedením zvýšených celních sazeb při svém zboží. Tím by se naše soutěž stala nemožnou a ztratili bychom najisto trh švýcarský, který je zvláště pro cukr a slad významný.
V roce 1926 vyvezli jsme do Švýcar zboží v ceně 516 mil., dovezli ze Švýcar za 327 mil., tedy naše styky jsou aktivní o 189 mil. Kč. Cukru je v tom za 250 mil., sladu za 70 mil., dobytka za 12 mil. Do Švýcar dovezli jsme - budu jmenovati jenom některé druhy zboží - ovoce a zeleniny za 14 mil., obilí, sladu a luštěnin za 19 milionů, jatečního dobytka za 21 milionů, dříví, uhlí a rašeliny za 9 milionů, bavlny a zboží z ní za 15 mil., lnu, konopí a juty za 11 mil., vlny a zboží z ní za 21 mil., papíru a papírového zboží za 5 mil., skla a skleněného zboží za 13 mil., železa a želez. zboží za 42 mil., strojů a přístrojů pro montéry za 5 mil.
Ustanovení smlouvy nevztahuje se na otázky tarifní a v železniční dopravě. Toto ustanovení je důležité, že musí býti snahou. naší vlády, aby uzavřela zvláštní tarifní smlouvy se Švýcarskem, poněvadž Německo takovou smlouvu uzavřelo a tím se naše konkurence, zvláště pro náš cukr, velmi ztížila.
Plemenný dobytek ras, uvedených v příloze A, vyclí se v dovozu s celní výhodou, předloží-li dovozce osvědčení příslušné zemědělské rady československé, případně zemědělského referátu Podkarpatské Rusi. Při odbavování zahradnického vosku zůstane obsah alkoholu až do 8% bez povšimnutí. Při vyclívání kondensovaného mléka v cihlách nehledí se na ochranný povlak z kakaového másla nebo jiných rostlinných tuků, nepřesahuje-li ochranná vrstva 1 mm.
Důležité je ustanovení o ochraně sýru. Poskytne-li republika československá některému třetímu státu pro některý druh sýrů saz. pol. 119 A, případně 119 B vyšší clo, než je stanoveno v příloze A pro švýcarské druhy sýrů, bude tohoto cla použito i na tyto druhy.
Pod označením německého slova Pilsen-Plzeň, ať uváděna jsou v jakékoliv formě neb spojení, může býti dáváno do obchodů nebo čepováno býti ve Švýcarsku jen pivo, které bylo vyrobeno v Plzni v Čechách.
K dodatku zavazuje se naše vláda nečiniti ode dne vstoupení v platnost této smlouvy, nejdéle však od 1. října 1927, pokud se týče umělého hedvábí, saz. č. 244, žádného rozdílu podle různých způsobů výroby.
Jelikož tato smlouva je příznivá našemu vývoji hospodářskému, doporučuje výbor národohospodářský slavnému senátu schválení tohoto schvalovacího usnesení tak, jak je uvedeno ve zprávě výborové. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je obsaženo ve zprávě výborové tisk 417, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.
2. Pokračování v rozpravě o zprávách výboru rozpočtového:
a) k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 403) o vládním návrhu zákona o přímých daních, tisk 411;
b) k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 404) o vládním návrhu zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, tisk 412;
c) k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 405) o vládním návrhu zákona o stabilisačních bilancích, tisk 413.
Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, panu sen. Wagnerovi.
Sen. Wagner: Vážený senáte, dámy a pánové! Pan ministr financí, když doporučoval přijetí osnovy o přímých daních, několikráte zdůraznil, že osnova, kterou právě projednáváme, proniknuta je duchem daňové spravedlnosti. Nemám příčiny pochybovati o dobré vůli a snaze pana ministra financí, ale, počítáme-li jednotlivé paragrafy a ustanovení projednávané osnovy, přicházíme k úsudku, že duch daňové spravedlnosti v mnohých a mnohých kapitolách nebyl náležitě respektován.
Důkaz toho shledáváme zejména v kapitole, která jedná o zvláštní dani výdělkové, a to v onom poměru, jak tato kapitola ve svých ustanoveních podrobuje zvláštní dani výdělkové čsl. spořitelny a t. zv. zvýhodněné záložny, zejména okresní hospodářské záložny, vzniklé z bývalých peněžních a obilních kontribučenských fondů. K okresním hospodářským záložnám chová se vládní osnova neobyčejně přívětivě. V §u 68 řadí osnova hospodářské záložny mezi podniky obecně prospěšné, ač okresní hospodářské záložny slouží jen určité třídě, určité kastě, a nikoli veškeré veřejnosti. V §u 72, lit. f), osvobozují se od zvláštní daně z výdělku ony hospodářské záložny, které obmezují svou činnost skutečně na zužitkování vlastních kapitálů. Pochybuji, že by se našla okresní hospodářská záložna, která by zcela a výhradně pracovala se svými vlastními kapitály, kdyžtě je notoricky a i z bilancí okresních záložen známo, že tyto přijímají, spravují a obchodují s kapitály cizími jim svěřenými, totiž s vklady svých vkladatelů věřitelů. Neobyčejně příznivým loktem měří se okresním hospodářským záložnám, pokud jde o daňovou základnu, ze které se zvláštní daň výdělková okresním hospodářským záložnám vyměřuje. Kdežto u spořitelen základem pro vyměření zvláštní daně výdělkové je ryzí výtěžek dosažený v obchodním období, to je t. zv. rozvahové přebytky, jejichž obsah je neobyčejně přísně a úzkostlivě stanoven tak, aby ani haléř zdanění neunikl, je základ zdanění u okresních hospodářských záložen zcela jiný, jim nesmírně příznivý. U spořitelen, stejně jako u dobročinných, vzdělávacích nebo kulturních nadací, vyměřuje se zvláštní výdělková daň určitým procentem z ryzího výtěžku, a to 1% z prvních 20.000 Kč dani podrobeného ryzího výtěžku, 2% z dalších 30.000 Kč dani podrobeného ryzího výtěžku, 3% z dalších 50.000 Kč a 4% z dalších 100.000 Kč převyšujících částek ryzího dani podrobeného výtěžku. Naproti tomu u okresních hospodářských. záložen činí výdělková daň toliko dvě tisíciny základního kapitálu. V původní vládní osnově činila výdělková daň dokonce jen jednu tisícinu základního kapitálu. Porovnáme-li základy zdanění u obou těchto druhů peněžních ústavů, vidíme, oč výhodněji zdaňují se okresní hospodářské záložny proti spořitelnám. Důsledky tohoto nepoměru v brzku se objeví. Okresní hospodářské záložny budou s to, aby vytvořily nekalou konkurenci spořitelnám, budou s to platiti svým vkladatelům vyšší úrok ze vkladů a budou s to platiti svým podílníkům zvýšenou dividendu. Z toho ovšem nebude míti prospěchu široká veřejnost, ale jen určité vrstvy a stavy. Naproti tomu lze o spořitelnách mluviti jako o peněžních ústavech, které svým charakterem a svou činností prospívají veškeré veřejnosti, nejširším vrstvám lidovým. Okolnost tato je zřejmou z následujících skutečností všeobecně známých a uznávaných. Spořitelny v Rakousku před zavedením rakouské berní reformy výdělkové dani téměř podrobeny nebyly. Stát pohlížel na spořitelny jako na nevýdělečné, všeužitečné podniky, které veškerý svůj zisk odvádějí do reservního fondu, pokud nedostoupil určité výše, a jakmile se tak stalo, rozdělovaly spořitelny zisk k humánním a všeužitečným účelům. V této struktuře spořitelen nestala se změna ani po rakouské berní reformě, ani v našem státě. Před válkou poskytovaly spořitelny úvěr na zemědělský a domovní majetek, komunám, obchodu a živnostem.
Z čistého výtěžku podporovaly spořitelny humánní a kulturní podniky a ve všech městech, kde spořitelny působily, vidíme trvalé památníky jich blahodárné činnosti. Jen namátkou uvádím: R. 1924 podle bilančních zpráv věnovaly spořitelny na dobročinné účely 362.000 Kč. Tento obnos však ve skutečnosti nečiní ani polovičku celkového obnosu k dobročinným účelům skutečně věnovaného, protože spořitelny činí také dary na účet režie a dary takto učiněné nejsou ze spořitelních bilancí patrný. Okresní hospodářské záložny podle dat vyšetřených státním statistickým úřadem věnovaly r. 1924 toliko 447.000 Kč dobročinným účelům. Tedy je viděti ten ohromný rozdíl, jak spořitelny nakládají se svými zisky, a jak s nimi nakládají okresní hospodářské záložny.
Obecně prospěšný vliv spořitelen vidíme i v Praze, a nemusíme jíti daleko. Poslanecká sněmovna Národního shromáždění zasedá v Rudolfinu. Rudolfinum koupila Česká spořitelna, a asanace pražského města nemohla by býti provedena, kdyby akce ta nebyla založena na úvěru, který poskytla městská spořitelna. Avšak vedle toho spořitelny v nejširších lidových vrstvách vytvářely vysoké mravní hodnoty tím, že nabádaly k pracovitosti, šetrnosti a spořivosti. Dni spořivosti, které letos již po třikráte po celé československé republice byly pořádány, jsou toho dokladem, tak na př. vklady mládeže městské spořitelny vinohradské, které dosahují velkých obnosů, a pod.
Po převratu spořitelny pro stát a tím pro celé obyvatelstvo československé republiky působily měrou nejhojnější. Upisovaly první půjčky republiky československé, spolupůsobily při okolkování bankovek a podporovaly tak snahu dr Rašína po osamostatnění naší měny. Působily dále při státní valutové půjčce a při přípravách konsolidace naší měny, pořizujíce soupis rent. Vykonávajíce své humánní poslání, rozpůjčily spořitelny 1 1/2 miliardy Kč komunám, aby umožnily plnění velkých sociálních úkolů obcí a okresů. Spořitelny dále rozpůjčily 1 1/2 miliardy Kč na stavební ruch a tím potíraly bytovou nouzi a přispěly k tomu, že získáno bylo zaměstnání celé řadě živností stavebních a že opatřena byla práce mnoha stům tisícům dělnictva, kterým by stát jinak byl nucen platiti podpory v nezaměstnanosti. Spořitelny dále jsou nejlepšími, protože nejstálejšími a nejklidnějšími držiteli státních papírů a přispívají tím ke stálosti a pevnosti jich kursů.
Není dále sporu o tom, že úvěr jimi poskytovaný je nejlevnější, nejširším lidovým vrstvám přístupný, a proto také nejhledanější.
Vklady střadatelů jsou u spořitelen nejbezpečněji" uloženy, příliv vkladů u všech spořitelen je proto patrný, takže dnes spořitelny spravují kolem 14 miliard svěřených vkladů.
Spořitelny vedle toho jsou nejlidovějšími peněžními ústavy, v jichž správě zastoupeny jsou všechny vrstvy lidu a funkce téměř všude bezplatné.
Spořitelny válečnými a popřevratovými událostmi utrpěly přirozeně také ztráty - nikoli však tím, že by byly poskytovaly lehkomyslné úvěry, že by byly vyplácely značné dividendy a ohromné tantiémy, anebo že by byly provozovaly různé a podivuhodné obchody, jak tomu bylo u jiných peněžních ústavů, zejména u mnohých bank. Ale ztráty, které utrpěly, vyplynuly z rozluky měnové po převratu, z uložení v cenných papírech, sirotčí jistoty požívajících, a z uložení hotových peněz bank, které byly pod dozorem ministerstva financí, které ministerstvem financí spořitelnám jako vkladní ústavy byly doporučeny a které pak zkrachovaly, a spořitelny při tom o peníze přišly. Spořitelny tyto vzniklé ztráty uhradily samy beze všech subvencí a cizí pomoci úzkostlivým šetřením a náležitým spravováním svěřených vkladů.
Spořitelny chtějí na této linii setrvati, ale jejich všeužitečná činnost nenachází sluchu u státní finanční správy, naopak zdá se, že spořitelny mají býti za to ještě trestány, a to právě připravovanou daňovou reformou.
Uvedu několik dokladů. V r. 1924 - bylo to po zkrachování několika výdělečných bank - byly spořitelny zákonem donuceny přispívati do všeobecného a zvláštního fondu ztrátového a tak platiti bankroty nesvědomitých bank. Nyní, když se začalo jednati o daňové reformě, žádaly spořitelny, aby v uznání toho, co ve prospěch veřejný učinily, byly zařaděny mezi ony podniky, které od zvláštní daně výdělkové jsou osvobozeny, jak tomu je v Německu podle zákona z 10. srpna 1925.
Nestalo se tak a nepodařilo se ani prosaditi, aby dary a věnování k všeužitečným a dobročinným účelům byly odčitatelný od daňové základny, jak tomu je v Německu. Uvedu stručně jeden příklad. Městská spořitelna v Kutné Hoře darovala loňského roku 50.000 na postavení Tylova divadla v Kutné Hoře a každý rok stejnou částku tomuto účelu lze věnovati. Berní správa vyměřila za toto darování z těchto 50.000 Kč 30.000 Kč daně z výdělku s příslušnými přirážkami. Spořitelna tedy musila zaplatiti 80.000 Kč a z toho pro stavbu divadla přišlo 50.000 Kč a 30.000 Kč ve prospěch státu a přirážek. Pokud pak jde o rentovou daň z úroků ze vkladních knížek, spořitelny byly postaveny na roveň bankám a pod. ústavům. Podle zákonů až dosud platných platí spořitelny 3% z úroků na vkladní knížky rentové dané. Tato 3% jsou v nové osnově zachována, ale jsou také stanovena pro banky a jiné peněžní ústavy, které podle práva dosud platného platily rentové daně 6% z úroků na vkladní knížky. V tomto směru spořitelny jsou novou osnovou úplně postaveny naroveň bankám a jiným peněžním ústavům, ačkoliv spořitelny mají pracovní metody docela jiné než zmíněné banky a jiné ústavy.
Vláda přehlížela i význam spořitelen, pokud jde o Slovensko. Není pochyby o tom, že osamostatnění Slováků po stránce hospodářské může se státi toliko pomocí lidového peněžnictví, kterého Slovensko dosud postrádá. Slovensko organisací peněžní tíhne dosud k Budapešti a hospodářské odloučení od peněžní Budapešti lze provésti toliko prostřednictvím a zakládáním spořitelen na Slovensku. A i v tomto směru snáze by se spořitelny na Slovensku uplatnily, kdyby státní finanční správa spořitelny příznivěji posuzovala. Na této linii, kterou krátce jsem vylíčil, hodlají spořitelny setrvati, chtějí i nadále zůstati ústavy všeužitečnými, hodlají i nadále podporovati smysl pro pracovitost, šetrnost a spořivost v kruzích nejširších a poskytovati všem vrstvám příležitost, aby svoje úspory mohly bezpečně ukládati, a hodlají i nadále využíti svých čistých zisků k účelům všeužitečným, humánním a kulturním.
Podle §u 73 projednávané osnovy může sice ministerstvo financí osvoboditi spořitelny od placení zvláštní daně výdělkové, jako jsou obecně prospěšné podniky, u nichž zájem veřejný převládá nad zájmem výdělečným, ale jak to bude asi v praksi vypadati? Podle osnovy zákona ministerstvo financí může osvoboditi, ale osvoboditi nemusí. Osvobození může býti povoleno toliko částečně a také jen na určitou dobu, anebo jen za určitých podmínek. A tady máme čertovo kopýtko. Tyto podmínky, podle kterých mohou býti spořitelny osvobozeny, v zákonné osnově vůbec nejsou uvedeny, nečiní se o nich zmínky ani v důvodové zprávě, takže je zřejmo, že bude dáno úplně na volné uvážení ministerstva financí, zdali vůbec a do jaké míry bude chtíti spořitelny osvoboditi od placení daně výdělkové.
Je jisto, že ministerstvo financí tímto ustanovením chce si zachovati náležitou kontrolu veškerého obchodování spořitelen. Pan ministr financí příležitostně se vyjádřil, že při osvobozování spořitelen od placení daně výdělkové nezáleží na tom, zdali a jak spořitelny k všeužitečným účelům přispívají, ale bude na tom prý záležeti, z jakých obchodů spořitelny svých čistých zisků dosahují.
Se svého stanoviska jako volený funkcionář spořitelny nemám zásadně nějaké námitky proti tomuto stanovisku pana ministra financí a souhlasím plně, aby spořitelny své obchody provozovaly přesně v mezích svých stanov a regulativů. Jsem přesvědčen, že toto stanovisko sdílí také správy všech spořitelen a jejich ústředí - Svaz československých spořitelen.
Proto v zájmu dobré věci bych si přál, aby směrnice a podmínky, za jakých spořitelny od placení výdělkové daně budou osvobozeny, stanovilo ministerstvo financí po předchozí dohodě s odborovou organisací spořitelen, to je se Svazem československých spořitelen.
Klub náš také v tomto směru podává resoluci, a prosím vážený senát, aby tato re-soluce byla přijata, aby tak byl umožněn zdravý vývoj našeho spořitelnictví.
Zmínil bych se rád ještě o jedné kapitole projednávané osnovy, a to o trestních ustanoveních, této osnovy a o foru, před kterým různé berní přestupky budou projednávány. A tu osnova zákona o přímých daních stíhá zejména vědomé zkrácení daně, dále zkrácení daně z hrubé nedbalosti, z nedopatření, návod a pomoc k těmto trestním činům a pod.
Nechci se zmiňovati o těchto trestních ustanoveních, která namnoze jsou velmi přísná, ano i krutá. Zajímá mě spíše otázka příslušnosti, to jest otázka, které orgány a v jakém složení budou uvedené trestní činy stíhati, souditi a trestati. Z obsahu projednávané osnovy pak vidíme, že příslušným forem je t. zv. nalézací tříčlenný a odvolací pětičlenný senát. V obou senátech předsedou bude soudce z povolání. V odvolacím senátě zasedati bude mimo to a vedle jiných přísedících též soudce z povolání. Tím tedy soudům opětně ukládá se nová povinnost, která vyžadovati bude bedlivého studia berních zákonů, dále studia jednotlivých případů před senáty projednávaných a konečně povinnost, která ubere soudcům v nalézacích a odvolacích senátech činným hojně drahého času, a to na úkor jich vlastní funkce i na úkor jich odpočinku. A ustanovení to děje se v dobách, kdy vlastní agenda soudů následkem poválečných poměrů vzrůstá, v dobách, kdy k normálnímu vyřizování agendy nestačil by ani plný systemisovaný počet soudců, v dobách, kdy jednání u soudů vlivem tísnivých bytových a majetkových poměrů, jakož i vlivem pokleslé morálky je neobyčejně svízelné, namáhavé a vysilující, v dobách, kdy ani systemisovaná místa nejsou obsazována a kdy soudcové pod tíhou práce vlastní padají, onemocňují a umírají. Pojednati o zoufalých poměrech u československých soudců je kapitolou zvláštní, a dotknul-li jsem se jen letmo těchto poměrů, učinil jsem tak z důvodu, abych váženému senátu mohl odůvodniti druhou resoluci, kterou náš klub podává. V této druhé resoluci žádáme, aby funkce, kterou soudcové, činní v nalézacím. trestním senátě a odvolacím senátě, budou vykonávati, byla náležitým způsobem honorována. Mám za to, že vážený senát uzná důvody, které pro tuto věc jsem přednesl, že přijme resoluci a že bude se při tom říditi heslem: Hoden je dělník své mzdy. (Výborně! Potlesk senátorů čsl. strany nár.-socialistické.)