Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má p. sen. Vollay:

Sen. Vollay: Slávny senát! Poslanecká snemovňa Národného shromaždenia schválila osnovu zákona o priamych daniach, ako aj s tým návrhom súvisiace daňové návrhy, ako je osnova zákona o novej úprave finančného hospodárstva sväzkov územnej samosprávy a o stabilizačných bilanciách. Tieto tri osnovy sú predostreté senátu tiež ku schváleníu, poneváč rozpočtový výbor senátu spomenuté osnovy dôkladne prejednal vo viac schôdzach a vo forme, poslaneckou snemovnou schválenej, odporúča tiež ku schváleníu.

Všetky tri osnovy tvoria jeden najvýznamnejší a najdôležitejší zákon pre náš mladý štát a pre hospodársky život, poneváč každý občan, ktorý bedlivé pozoruje vývin a prosperitu štátu, ktorý svedomitou starostlivosťou všemožné chráni svoj štát od každého úpadku, je si vedomý, že pevný základ pre každý štát je dobrý daňový zákon.

Akonáhle daňový zákon je povrchnou prácou, akonáhle neberie ohľad na nosnost' poplatníkov a zaťažuje jednu vrstvu v prospech druhej vrstvy, je takýto zákon nespravodlivý a prinesie poplatníctvo len do záhuby. Teraz pojednávané daňové osnovy boly podrobené ostrej kritike, ich podrobné a dôkladné jednanie v rozpočtovom výbore posl. snemovni ako aj v plenume, ktoré trvalo viac mesiacov, je dôkazom toho, že každý člen výboru a snemovne úplné poznal veľký význam tejto veľmi vážnej predlohy, ktorá sa má stať vzorom, prečo bola jej aj venovaná ta najväčšia pozornost'.

Pôvodný návrh, ktorý bol v ministerstve financií predostretý, neboť priaznivý, neuspokojoval patričné kruhy, poneváč mal určité vady. Tieto vady odstránil rozpočtový výbor poslanecké snemovne po dlhom jednaní a dnes leží pred nami osnova zákona o úprave priamych daní, ktorý je síce pre neustálené hospodárske naše pomery nie definitívnym, zmení ale daňové otázky dôležité, a to v prospech poplatníctva.

Po tak dôležitej rozprave a jednaní, ktoré sa konaly v rozpočtovom výbore poslaneckej snemovne ako v plenume, tiež v rozpočtovom výbore senátnom, by bolo skoro nepotrebné tuná v plenume prehovoriť, poneváč som úplné presvedčený, že čo sa dalo v prospech poplatníctva previesť, to bolo prevedené a predostreté osnovy obsahujú to najväčšie plus pre poplatníctvo, ktoré pri terajších pomeroch bez otrasenia štátno-finančnej rovnováhy bolo možné docieliť.

Áno, som presvedčený, že stačilo by senátu predostreté osnovy jednoducho schválit', poneváč každý, kto k osnove prehovoril a ešte prehovorí, nepovie nič nového, nenavrhne nič takého zvláštneho, o čom by sa v rozpočtovom výbore nebolo jednalo, o čom by sa nebolo uvažovalo, ovšem že jednalo sa o návrh vážny, o návrh taký, ktorý nebol len tak náhodou nadhodený, ale mal na úmysle slúžiť pre všeobecné dobro, pre celý národ.

Som presvedčený o tom, že keď naozaj chceme celému národu slúžiť, keď uctíme najväčšiu silu v štáte, a to sám národ, tak my ako zástupci národa nášho štátu sme v prvom rade povolaní k tomu, aby sme vážnosť, aby sme autoritu národa chránili, čo môžeme v prvom rade docieliť, keď v Národnom shromaždení jednáme čo najvážnejšie, čo najdôstojnejšie, keď sme si vedomí toho, že dôstojnosť panujúca v Národnom shromaždení našej republiky donáša úcty pre každého občana nášho štátu, zaisťuje rozhodnú úctu pre náš štát v zahraničí.

Každý moment, ktorí schválne alebo nerozmyslene je príčinou alebo provokáciou a má za následok, že vážnosť a dôstojnosť Národného shromaždenia sa podkopáva a ohrozuje, musí byť každým občanom nášho štátu zazlievaný; v protivnom páde, kto takýto krok schvaľuje, alebo mlčky sa prizerá, ako sa podkopná práca vzmáha a šíri, je nepriateľom štátu, je nepriateľom národa Československej republiky a ako taký, povedzme si úprimne, nemá čo hľadať na našom území.

Naša vážna a dôstojná práca v Národnom shromaždení vyžaduje toho, aby sme si tuná otvorene o týchto veciach prehovorili, aby sme uznali, že v mnohých pádoch stávajú sa tuná nedôstojné veci, že sme tu svedkovia takých výstupov, že počúvame tu také výrazy, ktoré sa vôbec nemôžu srovnať s vážnosťou a s dôstojnosťou Národného shromaždenia a celého národa nášho štátu.

A keď to všetko uznáme, pýtam sa, prečo si to dovolíme, aby sa dôstojnosť národa tak podkopávala, prečo si to dovolíme, že ľud je vystavený stálemu znepokojovaniu, prečo si to dovolíme "že zúriví nepriatelia štátu voľne, ba viac vyzývavé sa pohybujú v každom kúte štátu, naším inštitúciám sa vysmievajú, ba zasadia sa aj do štátnych úradov a tomu hazardovaniu niet konca-kraja.

Tí občania, ktorí túto situáciu poznajú, ktorí sú si vedomí následkov tohoto pekla, nevedia si vysvetliť tú ľahostajnosť, ktorá túto podkopnú prácu umožňuje a ktorá je príčinou, že prašivosť na našom tele sa očividne šíri. Títo občania úzkostlivé prizerajú, na tento neblahý vývin vecí a preto volajú a rýchlu pomoc. Každý dobrý hospodár si má na svojom dvore poriadok urobiť. Tak má si urobiť v našom štáte poriadok sám ľud a v mene jeho Národné shromaždenie.

Odbočil som. trochu od predmetu, ale využitkovať som chcel túto príležitosť k tomu, aby som tieto okolnosti u nás zdôraznil, aby som poukázal na okolnosť, že vypuknuvší oheň je vždy ľahšie a snadnejšie hasiť hneď po vypuknutí, ako keď sa pripustí jeho šírenie neodbornosťou, alebo ľahostajnosťou hasičov a oheň nadobudne takých hrozných rozmerov, že hotovosť hasičov potom nepadá už na váhu a v popol sú obrátené nenahraditeľné cennosti.

Tieto okolnosti som tak smelý odporúčať slávnemu senátu a hlavne tým pp. členom senátu do pozornosti, ktorých ovláda potreba poriadku v štáte, ktorí sú si vedomí toho, že každé štvanie, každé šírenie nepokoja má sa zamedziť, poneváč len týmto spôsobom môžeme slúžiť národu a štátu.,

Neodvolávam sa na občiansku väčšinu, odvolávam sa jedine na rozum a štátotvorné smýšľanie každého člena Národného shromaždenia, poneváč som presvedčený, že keď človek nestranne uvažuje tieto neblahé pomery, prijde k tomu presvedčeniu, že takto nekonanie tú povinnosť, ktorú očakáva od nás celý národ Československej republiky.

Neviem si vôbec vysvetliť, ako je to možné, že opätovne sme nútení počúvať tuná také výrazy, ktoré by sme si v súkromnom živote vyprosili, tu ale v najdôležitejšom, najdôstojnejšom a najvážnejšom sbore našej republiky odznejú dosť značné urážky, bez toho, aby sa hneď našla náprava, bez toho, aby sa opakovanie takýchto pádov raz navždy zamedzilo.

Aby som mnoho a mnoho prípadov tuná neuvádzal, chcem len jeden prípad spomenúť. Dňa 9. júna asi o ¹/₂ 3 hod. som bol prítomný reči jedného nemeckého p. senátora, ktorý zreteľne vypovedal, že väčšina občianskych strán pána ministra financií neoslavovala a netliapkala mu vtedy, keď poukázal na ostré pokuty a peňažné tresty. To údajne sa stalo preto, že členovia občianskych strán sú tí, ktorí aj v budúcnosti si nájdu cesty a spôsoby, aby "steuer-fiskusa" aj v budúcnosti oklamali.

Slávny senát! Nechcem tu upotrebiť to príslovie, že aká je šelma, tak smýšľa, nechcem kameňovať, kameňom hádzať za to a na tých, ktorí kameňom hádžu na nás, nemôžem ale bez slovíčka túto udalosť ponechať nielen preto, poneváč pokladám za neprípustné, aby v najvážnejšom a najdôstojnejšom sbore nášho štátu mohly odznieť také a podobné slová a urážlivé výrazy ako výšspomenutý, a to bez poznámky, bez toho, aby rečník bol k poriadku volaný.

Tu sa máme ctiť a vážiť, každý výraz uvažovať, poneváč každé napadenie má špatné následky aj pre toho, kto to činí; kto druhému jamu kope, sám padá do nej.

K samému predmetu, k osnovám, ktoré sú nám predložené žiadam poznamenať, že keď nedocielime nič iného, iba toho, že vyrubenie a platenie daní bude zjednodušené, že poplatník bude mať tú možnosť presvedčiť sa o tom, či platí onú daň správne, či je mu vyrubená daň azda príliš vysoká a nespravodlivé ustálená, povedaní, keď novým zákonom docielime len toho, že každý poplatník bude mať nejaký istý prehľad, docielime týmto veľmi mnoho, poneváč bude to proti terajšiemu stavu veľký úspech, ohromný pokrok, poneváč dnes a v minulosti poplatník nevedel za čo a prečo platí tú alebo onú daň, vedel len jedno, že stále platí a nikdy sa nevedel doplatiť.

Bolo pozorovať v tomto obore istú neistotu, poneváč nebol istý v tom ani ten poplatník; ani ten berný úradník, či je vyrubená daň správne vypočítaná a platenie vyrubenej dane či neohrozuje existenciu jednotlivých poplatníkov.

Tomuto ohromnému chaosu odpomôže nový zákon, ktorý má na zreteli reformovať postup v daňových otázkach, ktorý zákon má byť ten, na ktorý sme my a celé poplatníctvo už dávno čakali, poneváč doterajšie ťažkosti pri vyrubení, platení a vymáhaní daní boly také ťažkosti, ktoré možno považovať za nesnesiteľné.

Tieto ťažkosti cítil na svojom tele najviac roľník, ten roľník, ktorý už za války bol odanený na možný a nemožný spôsob, poneváč bol nútený dodať všetko možné za určené ceny, musel upísať válečnú pôžičku, ba bol nútený opustiť svoje hospodárstvo, svoju rodinu a narukovať, keď hospodárenie ponechal svojej žene a svojím maloletým deťom. Pozemky pri tomto hospodárení neboly dôkladne a racionálne obrábané, výnosnosť takého a podobného hospodárenia upadala a po prevrate, keby bylo bývalo potrebné roľníctvo čo najvýdatnejšie podporovať, vtedy bola na roľníctvo uvalená válečná prirážka, ktorá podľa pôvodnej osnovy zákona nemala byť odstránená, poneváč pri tejto prvej osnove "Uvádzacie ustanovenie" v VII. článku obsahovalo a podržovalo túto prirážku aj na ďalej, menovalo ju ale mimoriadnou prirážkou, pri čom pozemková daň bola zvýšená z 20% na 22.7%.

Kto pozná tú okolnosť, že príjem roľníka proti príjmu inému, je viacnásobne odanený, namôže sa diviť tomu, keď zástupci roľníctva pri pojednávaní daňovej reformy v rozpočtovom výbore poši. snemovne v záujme spravodlivosti boli nútení všemožne hájiť roľníctvo a odstrániť tú krivdu, ktorá vo forme vysokej dane roľníctvo ubíjala.

V novej, nám predostretej osnove je pozemková daň upravená tak, že základom pozemkovej dane je stanovený 17 násobok čistého kat. výnosu u polí a 20 násobok u lesov. Sadzba je stanovená na 2% a k tomu ešte ďalší príspevok 1 ¹/₂ % s výš označeného násobku. Základom prirážok sú 2% zo 17 alebo z 20 násobku.

Podľa týchto dát bude môcť každý jeden hospodár si presne vypočítať svoju pozemkovú daň, alebo už vyrubenú daň bude môcť ľahko kontrolovať a tak nebude vystavený tomu, aby platil pozemkovú daň dlhé roky bez toho, aby mal tušenie, že platí niečo, k čomu je nie povinný, k čomu ho nikto prinútiť nemôže.

Je teda táto otázka zjednodušená. Základom je čistý kat. výnos, obávam sa ale, či u nás na Slovensku nebudú aj ďalej vady, a to preto, poneváč naše katastry a pozemkové knihy vôbec nie sú v poriadku. Ja som presvedčený, že kým na Slovensku katastry a pozemkové knihy neprijdú úplne do poriadku, do toho času vyskytnú sa na Slovensku aj v budúcnosti prípady, keď intencie tohoto zákona nebudú môcť byť zadržané a pozemková daň bude nesprávne vyrubená a inkasovaná.

Doterajšia daň z príjmu zaťažovala obyvateľstvo až príliš, hlavne pre jej vysoké procento. Sadzba tejto dane je snížená asi o 40%, čo urobí pri viac člennej rodine až 50% doterajšej dane. Táto daň menuje sa podľa predloženej osnovy daň dôchodová.

Pri tejto dani boly dosiaľ pochybnosti, jestli poplatníctvo prihlásilo k odaneniu svoj celoročný dôchodok.

Najhoršie bolo to so štátnym úradníctvom, poneváč proti iným vrstvám bolo vždy odanené podľa faktického stavu, teda bolo odanené spravodlivé. Štátny zamestnanec platil daň vždy spravodlivé, keďže štátna finančná správa mala vždy pri ruke výkaz, ktorý presne vykázal príjem štátnych zamestnancov do haliera. To nebolo možné docieliť pri ostatnom poplatníctve, poneváč každý občan nevedie knihy v svojej domácnosti, následkom čoho prihlásené príjmy boly vzaté za základ pri vyrubení dane bez toho, aby bola daná možnosť ostrejšie nútiť poplatníka k spravodlivému priznaniu svojho príjmu.

Túto všeobecne slabú daňovú morálku žiada predostretá osnova zlepšiť, keď poplatníctvo bude nútené svoje príjmy spravodlivé prihlásiť a tým zodpovedajúcu daň platiť. Následkom presnejšieho prihlásenia príjmov vzdor sníženia sadzby tejto dane celkový príjem bude nižší; som presvedčený, že rozdiel bude len nepatrný, alebo žiaden. Pozoruhodnú výhodu vidíme v tom, že dane prosté minimum sa podľa počtu rodiny zo 7.000 Kč základu zvyšuje až na 11.000 Kč. V minulosti každá vrstva obyvateľstva mala možnosť k tomu, aby sa chránila pred vysokým odanením a pri znehodnotení valuty mohla využiť konjunktúry, jedine štátny zamestnanec bol ten, ktorý zaostal v každom ohľade, poneváč každá vláda prišla s upravením pôžitkov vždy neskoro ba oneskorene a previedla to tak, že štátni zamestnanci ostali aj ďalej v mori dlžôb. Keď súkromné podniky slušne zdvihly platy svojím zamestnancom, štáty to svojím zamestnancom neučinily, naopak odanily týchto svojich zamestnancov dôchodkovou daňou, k tomu ich obťažily aj válečnou prirážkou, čo činilo proti ostatnému poplatníctvu viacnásobné bremeno, ač práve štátne úradníctvo počas vojny nič nezískalo, len ztratilo.

Tejto nesrovnalosti, ktorá sa javila medzi poplatníctvom štátnym a medzi poplatníctvom súkromným, žiada odstrániť terajšia osnova a budúci zákon, keď všemožne žiada zdvíhať daňovú morálku. Schvaľujem, že na príklad podľa paragrafu 2 hlavy I. od dôchodovej dane sú oslobodené osoby četnícke a vojenské, ktoré sú v činnej službe, ovšem jedná sa len o vojenské a četnícke pôžitky.

Pri tejto príležitosti by som žiadal podotknúť, že niektoré úľavy daňové pre štátne zamestnanectvo by boly rozhodne malý dobrý účinok pre to poplatníctvo, ktoré bolo a je aj teraz odanené do posledného haliera svojho príjmu. Podobne neschvaľujem odanenie penzistov, najmä tých, ktorí s mesačnou 100 až 300 korunovou penziou len živoria a preto úfam, že títo podľahnú §u 3 hlavy I.

K dane prostému minimu žiadam podotknúť, že toto minimum bolo pred vojnou podľa rakúskych zákonov ustálené v obnose Ké 1.600, bolo to teda v dobe predválečnej, preto teraz ustálené minimum v obnose 7.000 Kč síce úplne nevyhovuje terajším pomerom, poneváč prepočítajúc predošlé spomenutý obnos na terajšie pomery, bolo by toto minimum mnoho vyššie. Ovšem následok by bol ten, že ohromné sumy by unikli odaneniu a tak nedocielený obnos musel by sa iným spôsobom nahradiť štátu. žiadam ďalej zmieniť sa o dani činžovej a o dani domovej triednej, poneváč roľník má s týmito daňami čo do činenia. Podľa §u 143 predostretej osnovy dani činžovej sú podrobené tie obce, kde je v rozhodujúcej dobe, podľa §u 144, prenajaté viac ako tretina obytných miestností všetkých budov. V prvej pôvodnej osnove bol tento paragraf tak formulovaný, že už v tom páde by bola činžová daň vyrubená, akonáhle by bola prenajatá štvrtina obytných miestností všetkých budov, Ač práve rozpočtový výbor pri prejednávaní osnovy docielil pre poplatníctvo istú výhodu, poneváč len v tom páde bude podliehať jedna alebo druhá obec pod činžovú daň, keď bude tretina obytných miestností prenajatá a nie podľa pôvodného návrhu štvrtina obytných miestností, vzdor tomu badať tuná istú zvyšujúcu tendenciu, poneváč dosiaľ bolo to tak, že činžová daň platila sa tam, kde bola polovica obytných miestností prenajatá. Podľa terajšieho návrhu je možné, že podľahnú menej podľa pôvodného návrhu, ale na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi mnohé malé dedinky by boly padlý pod činžovú daň, keď náhodou následkom miestnych pomerov by bola štvrtina obytných miestností v nájme.

Sú mnohé obce, kde následkom umiestenia četníctva, finančnej stráže, pošty, event. viactriednej štátnej ľudovej školy a iného štátneho úradu, z obytných. miestností je viac ako štvrtina, ba viac ako tretina v nájme. Takáto dedinka podlieha už činžovej dani a tým je bremeno väčšie pre obyvateľstvo tejto dedinky, ktoré pozostáva hlavne z roľníctva a čiastočne zo živnostníkov.

Proti tomuto musí sa uznať, že činžová daň je snížená na 8%, čo je nepatrné a poplatníctvo by toto sníženie uvítalo, keby do základu dane, ako to § 149 predpisuje, neboly započítané všetky platy plnené priamo alebo nepriamo v peniazoch, prírodninách, pracovných výkonoch, alebo iných majetkových výhodách.

Som ale napriek tomu presvedčený, že menšie odchýlky od doterajšieho systému nemôžu byť príčinou, aby sme krivým okom pozerali na zákonnú osnovu, ktorá chce zaviesť v daňových otázkach poriadok, ktorá chce umožniť, aby poplatníctvo nebolo držané vo tme a tak aby nebolo zbytočne dráždené.

Roľníctvo na Slovensku bez reptania, bez slovíčka platí daň, škomrá, reptá a hromží vtedy, keď ho šikanujú, keď mu exekútor prijde na krk každý mesiac a on nebožiak nevie si vysvetliť, prečo sa to tak robí s ním, keď on stále platí a nemôže sa doplatiť. Preto, keď novým zákonom docielime poriadok a istotu v daňových otázkach, docielili sme všetko a event. menšie chyby nebudú mať žiadne zvláštne následky.

Prenajaté budovy, t. j. ich výťažok, má byť činžovou daňou odanený; proti tomuto ale úžitková hodnota neprenajatých budov padne pod domovú daň triednu. Z domovej triednej dane sú vyňaté všetky neprenajaté budovy, ktoré slúžia k výrobe priemyslovej, živnostenskej a zemedelskej.

Pri výmere tejto dane zbadať tiež nejakú zvyšujúcu tendenciu, poneváč pri budove s jednou obytnou miestnosťou miesto 1.50 Kč bude sa platiť 5 Kč, s 2 obytnými miestnosťami miesto 4 Kč, bude sa platiť 10 Kč, s 3 obytnými miestnosťami miesto 8 Kč bude sa platiť 15 Kč atď.

Proti tomu podľa 4. odst. §u 162 pre chatrné obytné budovy, zaradené do 1. a 2. triedy platí sadzba o 50% snížená, ak má poplatník takú obytnú budovu len jednu.

Pri tejto príležitosti musím vyzdvihnúť význam §u 134, ktorí z dôvodov stavby obsahuje dočasné oslobodenie od dane a prirážok pre stavby ako sú v tomto paragrafe uvedené a započaté po 31. decembri 1926.

Pre roľníctvo má tiež nie menej význam § 108, podľa ktorého pri zemedelských radách budú zriadené zvláštne fondy k tomu účelu, aby z nich v prípadoch rozsiahlejšieho poškodenia zemedelských kultúr živelnými pohromami bola poškodeným poplatníkom poskytovaná náhrada pozemkovej dane so zvláštnym príspevkom a prirážkami, odpovedajúcej časti naturálneho výťažku zničeného živelnou pohromou.

Som presvedčený, že tieto zvláštne fondy, na ktoré štát bude obetovať 30% príspevkom, budú mať zvláštny význam, poneváč máme zkúsenosti, že nieto roka, aby živelné pohromy nezničily celé veľké časti nášho zemedelstva, ktoré bez pomoci sa nemôže rýchle vzpamätať a je na dlhú dobu znemožnené.

Poneváč osnova zákona je tak ďaleko hotová, že sa už veľa meniť nedá, dovolím si žiadať pána ministra financií, aby pri prevádzaní zákona vzal zreteľ na správne vymedzenie kompetencie jednotlivých finančných úradov a dovolil by som si navrhnúť - a to len z dôvodov úspory - zjednodušenie služby, konečne v záujme samého poplatníctvo, aby vo finančnom administratívnom odvetví fungovaly len dva úrady, a to úrad vymerovací a úrad odvolací.

Navrhujem, aby berné úrady boly premenené na úrady vymeriavacie, ktoré by malý svoje účtárne a exekučné oddelenie. Sídla by zostaly nezmenené. Finančné riaditeľstvá by fungovaly ako úrady odvolacie druhostupňové. Do dnes bol zaostalý systém, že pre berné správy žiadali sa úradníci - právnici, s vysokoškolským vzdelaním, aniž sa hľadelo k tomu, či skutočne k tomuto výkonu služby takého vzdelania je treba, a potom sa stalo, že prednostami finančných expozitúr a berných správ boli vysokoškoláci, ktorí aprobovali, prideľovali došlé spisy a k tomu nejaký referátok - a vymeriavanie previedli väčšinou úradníci berní.

O výkone berných úradníkov po prevrate a pri okolkovaní bankoviek netreba sa šíriť a výkon ich odmenil sám nebohý minister dr Rašín, keď predpísal pre bernú službu úplné stredoškolské vzdelanie s maturitou. Zaiste počítal už vtedy s berným úradníctvom do budúcnosti.

Berný úradník pri vyberaní daní prijde do styku s ľuďmi, ktorí sa mu ponosujú a tiež nadávajú a tým docieli možnosti, že pozná poplatníkov cieľom nielen majetkovým, ale aj bude vedieť, čo ich bolí. Aj to najpresnejšie šetrenie neusnadní vymerovaciemu úradu získať prijateľný podklad pre obe strany, to je tak pre ärár, ako aj pre poplatníka.

Tiež z dôvodov úsporných navrhujeme túto zmenu, poneváč by bolo treba prijatie mnoho konceptných síl, čo by však premenou pôsobnosti berných úradov nenastalo.

Do dnes nevedel nikto, či vymeriava daň berný úrad alebo berná správa, alebo finančné riaditeľstvo. Berný úrad vymeriava daň pozemkovú, domovú, činžovú, finančná expozitúra daň zárobkovú tretej triedy a daň dôchodkovú, finančné riaditeľstvo na Slovensku daň z verejne účtujúcich podnikov. Zkrátka bol z toho chaos a nebolo divu, že máloktorý poplatník vedel, kam sa má v páde apeláty odvolať. Z toho bola veľká nespokojnosť a trpkosť v obecenstve.

Myslím, že vec dá sa vždy lepšie osobne vybaviť u úradov, myslím opäť Slovensko; a tu je vždy pre poplatníkov lepšie, keď má ísť do okresného miesta len 2, 3 hodiny ináč by musel pre tú záležitosť obetovať celý deň.

Konečne ako druhostupňové inštancie navrhujem fin. riaditeľstvá, kde by boli zamestnaní - podotýkam dobre platení - právnici, kde by mali príležitosť využiť svojich schopností a uplatniť svoj rozhľad.

Po horejšej úvahe shrnujúc celý dojem, ktorý som si nadobudnul pri študovaní senátu predostretej osnovy daňového zákona, musím uznať, že reforma daňová je pre nás hospodárskou nutnosťou, ktorou sa plnia slová nášho veľkého finančníka, zosnulého ministra dra Rašína, ktorý sa vyslovil, že staré dane nemožno zvyšovať a nové uzákoniť.

Osnova, ktorú máme schváliť, bude jedným z najdôležitejších zákonov, ktorý bude novou cestou v hospodárskych zákonoch našej republiky, poneváč predostretá osnova, ktorú máme schváliť, unifikuje berné zákonodarstvo. Kodifikuje berné hospodárstvo v jedinom bernom kódexe a čiastočne snižuje berné bremená.

Vážne uvažujeme a uznávame, že tento budúci zákon nemožno uznať za najdokonalejší, poneváč na svete nieto nič dokonalého. Každý, kto si myslí, že je dokonalý a vedel by dokonalý zákon sostaviť, sa veľmi mýli.

S uspokojením uznávame, že predostretá osnova daňovej reformy terajším naším. pomerom a hlavným zásadám daňového systému úplne vyhovuje, čo slúži k pochvale terajšiemu pánu ministrovi financií, a som pri tom presvedčený, že podľa nového zákona bernej reformy, keď so strany berných úradníkov bude s ľudom zachádzané po ľudsky, musí nastať nové obdobie, ktoré prinesie rozhodné uľahčenie v zaťažení, spravodlivé vymerovanie daňovej povinnosti a poriadok v daňovej správe.

Každý ten, kto priložil svoju ruku k tomuto dielu, každý, kto sa zúčastnil tejto práce, bol si zaiste úplne vedomý toho, že berná reforma musí byť tak prospešná a tak dôkladná, ktorá má prispievať a slúžiť k dobru tak celému občianstvu, ako aj nášmu štátu.

Nový zákon má byť pevným a rozhodným pilierom nášho konsolidovaného štátneho hospodárstva, súčasne ale dôkazom toho, že náš demokratický parlament je úplne schopný života tvorivého a plodnej práce.

Uzákonením predostretej osnovy bernej reformy stáva sa tento moment v našom štáte historickým., poneváč tvorí sa jedno najvýznamnejšie a najreálnejšie dielo, za ktoré hlasovať je našou svätou povinnosťou. To vyžaduje od nás národ a naša vlasť. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. Ant. Novák.

Sen. Ant. Novák: Slavný senáte! Podle zmocnění svého klubu v úvodu znovu upozorňuji na živelní pohromy, kterými v posledních dnech května a zvláště v prvních dnech červnových byla postižena řada okresů a obvodů v jednotlivých oblastech Československé republiky. Dnes je na stolech pánů senátorů neméně než 16 návrhů od členů tohoto slavného sboru a my jen žádáme, aby skutečně podpory postiženým včas se dostalo, nejen ve formě odepsání daní drobným zemědělcům, těm nejpotřebnějším, i ve formě podpory na nákup nových semen, případně na podzim.

Upozorňujeme Státní pozemkový úřad, aby zvláště v těch případech, kde řada drobných zemědělců poprvé pracuje a pracovala na přidělené půdě, postupoval zvláště ohleduplně a umožnil při splácení nabyté půdy těmto postiženým, aby v době pokud možno pro ně nejpříznivější, mohli svým povinnostem dostáti.

Doufáme, že pro to bude dostatečné pochopení a že povolaní činitelé budou postupovati tím způsobem, aby nejmenším a nejpotřebnějším pomoci skutečně co nejrychlejší se dostalo.

Nyní k programu samotnému.

Velectěný pan řečník přede mnou mimo jiné zde uvedl, že je téměř skoro zbytečné zde v plenární schůzi o předlohách, které jsou na denním pořádku, hovořiti, již z toho důvodu, že předlohy samotné byly dostatečně projednány ve schůzích výboru sněmovny poslanecké. Tento argument zdá se mi býti velmi nebezpečný a mám dojem, kdyby tímto způsobem mělo býti pokračováno, že se vlastně zdůrazní absolutní zbytečnost tohoto slavného sboru. Tedy od předešlého pana řečníka Vollaye, který potom sám dosti obsažnou řeč předčítal, mne to do jisté míry překvapuje. Pravda, "Venkov" v posledních dnech vytrhl jednu větu jistého oposičního řečníka, která měla chybný slovosled a pisatel si dělal žerty z toho, když zde bylo řečeno, třeba ve slovosledu obráceném, že je zde zbytečno mluviti, že se zde na předloze ničeho nezmění. Pravda, ale oposice má právo a povinnost tlumočiti své stanovisko i tam, kde názory oposice jsou odchylné od oficielních názorů dnešní majority. Pan kol. Sechtr si udělal zde také velice jednoduchou a lehkou situaci, když zde v pátek hovořil a použil takového gesta řečnického, takového slova... (Sen. Sechtr: Ale pasovalo to!) Pane kolego, to je otázka, zdali to pasovalo. Kdybych to napsal, musil bych to napsati v uvozovkách. Vy ještě nevíte, co chci říci, a již říkáte, že to pasovalo. Vy jste zde řekl, že oposice se nejvíce zlobí proto, že mají býti podle zákona o úpravě finančního hospodářství samosprávných svazků limitovány obecní přirážky, že hospodářství socialistů bylo v obcích nesprávné, že socialisté prohospodařili, a nyní přichází vláda s návrhem, kde se to přesně podle lineálu nakreslí, kde budou limitovány přirážky a socialisté podle názoru kol. Sechtra mají proto zlost Já budu míti k tomu ještě podrobnější vývody. Myslím, že tato otázka tak jednoduchá není. A jestliže se pan kol. Vollay před okamžikem dovolával toho, aby důstojnost tohoto sboru nebyla zlehčována, já i v tom vidím zlehčování sboru, když bez dokladů paušálně se zde obviňuje určitý činitel, že špatně hospodaří a že má zlost. To není pravda, k tomu je, prosím, třeba dokladů a když doklady nejsou... (Sen. Sechtr: Já je vytáhnu z kapsy a přečtu je!) Budu je velice rád slyšeti. Ta otázka, pánové, je poněkud jiná. Já se nebudu vraceti, pane kolego, do doby minulé, kdy dělnictvo bylo vyloučeno z volebního práva do obcí, kdy bylo privilegované volební právo podle sborů, - prvý, druhý, třetí sbor, virilisté atd. - ačkoliv bych také mohl vytáhnouti doklady, jako vy máte v kapse, o tom, jak se hospodařilo, co dělali jednotlivci. To nejsou žádné doklady. (Výkřiky.) Já přijdu k detailům, počkejte jen, přijdu k podrobnostem. Považoval jsem za svou povinnost v úvodu poukázati na tento nesprávný způsob polemiky. Socialisté šli mnohde do obcí za mimořádně těžkých okolností. Socialisté za změněných volebních řádů r. 1919 po prvé nastupují do obcí jako rovnocenní činitelé, ale nerozhodují samostatně, jsou vedle nich a ve většině případů i ostatní činitelé stejně rovnocenní, případně mají i majoritu. Vidím v tomto slavném sboru staré pracovníky v komunách, vidím zde pány, kteří před válkou byli význačnými úředníky samosprávných korporací, kteří mají zkušenosti a dosvědčí mi, jaké to byli mimořádně těžké úkoly, o kterých se nikomu nezdálo, za celá desetiletí doby předválečné, před které byli postaveni ti, kteří přišli na radnice r. 1919 a kde přihlížeje k té činnosti za krátkých 8 let, jsem toho názoru, že nikdo, kdo chce býti spravedlivým - a já se spravedlivé kritice nevyhýbám - nemůže vytknouti, že by socialisté nebyli na radnici v komunách konali svou povinnost, snad jedině pan kolega Sechtr.. (Sen. Sechtr,: Já mám doklady a tady jsou: z 10ti Kč to vzrostlo na 1.000 Kč! Je to v obci Oprachtice u Domažlic!) Já o tom budu mluviti, já to zde mám. Já vám budu mluviti o jiných věcech!

Byly to svazky samosprávné, které již dříve, než socialisté vešli na radnice, volaly po finanční úpravě hospodářství samosprávných svazků; byly to svazky samosprávné, které plným právem dožadovaly se pevnější základny svého finančního hospodářství, a ne té, která spočívá dnes v systému přirážkovém. Pan kolega zde vypichuje, kde jaké jsou přirážky. Pane kolego, já to zde mám také zaznamenáno, hned na to přejdu. Poslední číslo "Věstníku svazu československých měst" přináší přehled o tom, jak vysoké jsou přirážky v jednotlivých městech. Podle této statistiky, která je ovšem neúplná, dotýká se něco přes 200 obcí... (Sen. Sechtr: Já mám úplnou, pane kolego!) Já jsem ochoten také o ní hovořit, já ji mám také, - jsou tam 4 obce, kde nemají vůbec žádné přirážky. Ale půjdu dále, jedna obec v republice nejen že nemá žádné přirážky, ale tam dokonce každý občan t. zv. chudý dostane úplně zdarma veškeré palivové dříví a každý občan této obce dostane v ceně režijní dříví pro svoji potřebu. Je to obec Dobšiná v kraji Gemerském na Slovensku. Ovšem tato obec má několik tisíc katastrálních jiter svých vlastních nádherných lesů. Má doly na železnou rudu, má doly na měď, na rumělku, je majetnicí světoznámé ledové jeskyně, má svůj hotel ve městě a u jeskyně. Tam se dá hospodařit a tam hospodaří socialistický starosta. (Sen. Sechtr: Ale to se nemůže dávati za, vzor, když má takové obrovské příjmy!) No tak prosím, máme několik takových. obcí. Zde musíme posuzovati, jaké jsou příjmy obce a z čeho ty příjmy plynou, jsou-li to příjmy z určitých, řekl bych, majetků obce, nebo opačně, jsou-li to příjmy, které výhradně jako přirážky obec pro svá vydání získává. Podívám se do kraje pana kol. Sechtra, na Kladno, jak to tam vypadá, kde je socialista a v době přítomné sociální demokrat, přítel Kündl starostou města. Kladno má dnes obecních přirážek... (Sen. Sechtr: Kde jsou velké hutě!) Ano, a ty jsou právě tím zabijákem obce! Račte dovolit, ty jsou právě zabijákem obce. Kladno má dnes obecních. přirážek na r. 1926 1.298%, Motyčín 1.005, Rozdělov 1.305 a přibližně veškery obce kladenské mají vysoké přirážky. Mám po ruce rozpočet města Kladna a Kladno nedávno rozeslalo všem poslaneckým klubům zvláštní memorandum, které bylo současně posláno také vládě. Pan kol. Sechtr má tam nedaleko, je sousedem, má to za humny a bude snad tyto otázky do jisté míry se zájmem sledovati. A žel, pokud jsem informován, nikdo se o Kladno nezajímal. Memorandum bylo rozesláno všem poslaneckým klubům a jediný poslanecký klub se nezajímal o to, z jakých důvodů právě Kladno má tak enormně vysoké přirážky a v jaké situaci se Kladno nalézá. Od r. 1920 projevují se tam účinky průmyslové krise, od r. 1920 také daň průmyslových velkozávodů; která činí základnu pro obecní přirážky, podstatně klesá. Z rozhodnutí zemského finančního ředitelství klesly r. 1920 o 388.000 Kč, v následujícím rozpočtovém roce o 628.000 a v rozpočtu na r. 1926 - mám rozpočet na r. 1927 - jest vyřazen obnosem 76.273 Kč. Takovýto enormní pokles daní pochopitelně má svoji odezvu v hospodářství samosprávním. Potom tam může seděti, já nevím který z pánů na té radnici, kde je soustředěn tak veliký počet dělnictva, kde tak veliké úkoly ve všech oborech ukládají se na bedra samosprávy, jakým způsobem je má obec řešiti? Připomínám, že Poldina Huť - také to mám v memorandu - cituji memorandum kladenského města - proti všem rozpočtům od roku 1918 podává protesty. Ještě do dnešního dne 7 protestů není vyřízeno. Obec do té doby je povinna vypomáhati si zálohami, které od berního úřadu dostane, případně půjčkami, kde samozřejmě vysoký úrok na krátkodobou půjčku obec zatěžuje. Tedy ta otázka není tak jednoduchá, jak si pan kol. Sechtr představuje, a jsou zde jiní činitelé, kteří do toho samosprávného hospodářství tyto nepříznivé důsledky také pochopitelně vnášejí. (Sen. Sechtr: Ale ty dokazuješ pravý 'opak toho, co tvrdíš, že platí dělníci více nežli dříve, když povídáš, že obce jsou zatíženy tím dělnictvem!) Kdybych měl kol. Sechtrovi vykládati zde, co to znamená, kde je soustředěn tak veliký počet dělnictva, pro které je potřebí v otázkách školských, kulturních a ostatních pracovati a odvolávati se na to, proč si to dělnictvo nezaplatí, to by bylo pod moji důstojnost, a pan kol. Sechtr mi promine, že s ním takovým způsobem polemisovati nemohu. Já budu - a jistě také ostatní řádní činitelé, kteří problému samosprávnému věnují pozornost - se zájmem sledovati, jakým způsobem zákon ten právě v Kladně samotném bude působiti. Kladno má na r. 1927 rozpočet 7,015.000. Limitovanou přirážkou podle předloženého zákona uhradí přesně 967.390 Kč. Zůstane neuhrazeno 6.048.000 Kč, mimo rozpočtu školního, který činí 748.000 Kč, takže celkem Kladno bude míti neuhrazeno po vstoupení zákona o limitaci přirážek v platnost 6,786.000 Kč. (Sen. Sechtr: Máte vztek, že máte limitované přirážky!) Tato otázka není tak jednoduchá, pane kolego, je příliš vážná. To má býti odpověď, když se mi odpovídá takovým laksním vtipem. Nemám vztek, nýbrž obavy naše jsou to, které nás mají k tomu, abychom poukázali tam, kde skutečně nebezpečí je.

Nechám Kladno Kladnem. Kol. Sechtr se může tázati okresní správní komise v Unhošti, jak to tam dopadá, kolik tam se dluhuje na nedoplatcích přirážkových. Podívejme se na jinou obec v kraji zemědělském. Celá pánev kladenská je bohatě průmyslová, a průmyslová krise tam zanechává své stopy. Půjdeme však do kraje bohatě zemědělského a jen částečně průmyslového. český Brod je spravován také socialistou. Podívejme se tam detailně, a prosím pány, aby vyvraceli moje tvrzení o tom, jak se tam hospodaří. Dovolím si říci - a je to snad smělé -, že po zkušenostech, kterých jsem nabyl, když jsem tam na místě všechno spatřil, že v č. Brodě za vlády socialistů bylo za 8 roků vykonáno více práce, než za dřívější vlády občanské, dokud socialisté neměli přístupu na radnici, za několik desetiletí. (Výkřiky.) Vedle v Přistoupimi, půl hodinky od Č. Brodu, bydlí Novák, přísedící zemského správního výboru v Čechách a bývalý poslanec - máte příležitost se přesvědčiti, zdali zde jediná cifra jest nesprávná, nebo zdali jedno mé tvrzení je nesprávné, nebo zkreslené. (Sen. Sechtr: Já to věřím!) Tam postavili socialisté tři domy pro 40 osob v ceně 3 milionů. Nákladem jednoho milionu zelektrisovali celé město. Nákladem 3 ¹/₂ milionu za pomoci okresu postavili moderní budovu pro střední školu. Nyní je tam ve stavbě škola měšťanská. Samozřejmě i ostatní otázky vyžadovaly zvláštní pozornosti, na př. dlažba a všechno, co v komunách je nutné. Podívejme se, jak tam vypadá zatížení obyvatelstva, v obci, 8 roků socialisty spravované. R. 1914 připadalo na jednoho obyvatele daní a dávek K 19.50. R. 1925 113 Kč. R. 1914 měla obec čistého jmění 35.810 K. R. 1925 měla obec čistého jmění 1,170.826 Kč. Rozpočet Českého Brodu na r. 1927 obnáší 1.826.074 Kč, jeví se schodek 610.394 Kč, při limitu přirážek, tam se hradí v obci, o které si dovolím tvrditi - rád bych slyšel opačný názor - že byla vzorně spravována, tam se objeví schodek, limit uhradí prostě 249.265 Kč, neuhrazeno bude 361.129 Kč. Jakým způsobem vyrovnávací fond v §u 10, uvedený, bude toto vyrovnávati, k tomu poukážeme. Podíváme se také na okresy, jak tam vypadá hospodářství, kde pan kol. Sechtr velice dobře ví, tam jsou správní komise a velkou většinu správních komisí má v rukou republikánská strana českého venkova. (Sen. Sechtr: To bych zrovna neřekl!) Je chyba, že to nevíte, pane kolego. Zeptejte se vašeho komunálního tajemníka, řed. zemského úřadu pro péči o válečné poškozence, pana Kypra. Bude vás o těchto otázkách informovati, je to na výsost zajímavé. Mne právě zajímá Brandýs n. Lab. Jeden z vysokých našich úředníků státních byl v dřívějších dobách tajemníkem tohoto okresu, tak má také možnost posouditi, zda moje tvrzení jsou přehnána, nebo do jaké míry zakládají se na pravdě. Brandýs n. L., bohatý okres zemědělský, je do značné míry v jednotlivých oblastech průmyslový. Mohu poukázati na Humpolec a Polnou, nešťastný český okres, ale pozastavím se u těchto, abych takové paušální výtky uvedl nápravou míru. (Sen. Sechtr: Pane kolego, když čítáš hlavu i dvouletého děcka, neuvedeš to na pravou míru!) Podívejme se na Brandýsko. R. 1921 obnášely přirážky daně činžovní 60, daně ostatní 179%. R. 1922 daň činžovní 60, ostatní 250, r. 1923 činžovní 60%, ostatní 250%, r. 1924 daň činžovní 60%, ostatní daně 280%, r. 1925 daň činžovní 60%, ostatní daně 295%, r. 1926 daň činžovní 69%, ostatní daně 400%, r. 1927 daň činžovní 69%, ostatní daně 569%. Na první pohled musí pochopitelně každého laika zaraziti, čím a jakým způsobem je odůvodněno toto stoupání. Když se podíváme do hospodářství tohoto okresu lépe situovaného, jehož daňová základna je poměrně daleko příznivější, než řady okresů chudých krajů a pod., podívejme se, proč toto je. R. 1924 nedoplatky berním úřadem zadržené, podle rozpočtu počítáme s nimi, berní úřad je ale nedostal, a neodvádí je, obnáší 20% prelimimovaného rozpočtu. Z toho pochopitelně dochází k následujícímu. Kdo sedí v zastupitelském sboru, ať je to obec nebo okres, když já ty peníze letos nedostanu, pochopitelně musím činiti vhodná opatření, abych nejnutnější výdaje kryl. Ale tam v č. Brodě, jsou vesměs odpisy a nedobytnost daňová, a závěr toho byl ¹/₂ milionu zálohy pro okres. Okres hospodaří za pomoci zálohy, má přirážky, ale musí hospodařiti pomocí záloh. R. 1925 činí nedoplatky berního úřadu 42% rozpočteného obnosu, tedy opětně musí býti zvýšenou úhradou přirážkovou vyrovnávány. V roce 1926 činí nedoplatky 60% z rozpočtené částky a z obnosu 4,600.000 Kč, se kterým bylo počítáno, okresy obdržely 1,750.000 Kč. Schodek za veškeré provedené práce silniční vyrovnává se zápůjčkou, která podle na řízení zemského správního výboru do konce r. 1927 musí býti vyrovnána. Prosím, to potom je situace poněkud jiná, když se podíváme na náklad na silnice jednoho okresu, a velectění, mluviti o silnicích a silničním hospodářství v republice, to by byla zajímavá kapitola sama pro sebe. Naše silnice státní, jak račte sami znáti, ve své většině úseků za mnoho nestojí. Silnice jednotlivých okresů jsou poměrně slušné, v jednotlivých okresech - zase se to řadí podle mocnosti a mohoucnosti dotčeného okresu -, jsou silnice ve. stavu - nedávno byl velmi správně znázorněn na výstavě, kde byl nádherný diagram, kde se znázorňoval stav silnic - více než špatném a značná část silnic u nás je ve stavu mizerném, používám právě toho výrazu, který také byl tehdy novinářsky použit. Prosím, když potom okres dnes po této stránce chce konati svou povinnost, a každý okres, na příkl. Brandýs n/L., soused Prahy, celá řada pánů zná tamní silnici, kdo tam čas od času projíždí - po této stránce vykonal kus poctivé práce. Snažil se, aby jednak silnice udržel v pořádku, po válce úplně rozbité, aby vybudoval řadu spojek a provedl nákladné rekonstrukce. Vypadá to takto: Náklad na silnice r. 1918 obnášel 147.000 Kč, r. 1919 249.000 Kč, r. 1920 685.000 Kč, r. 1921 910.000 Kč, r. 1922 1,652.000 Kč, r. 1924 3,157.000 Kč.

Velectění, račte dovoliti, má někdo odvahu nazvati to nehospodářstvím? Komu se slouží touto prací? Komu ten okres slouží? Byl to svaz českých okresů, který již dávno žádal za zvláštní daň silniční a přikázání této daně samosprávným svazkům, a bylo to ministerstvo financí, které vždy úporně stavělo se proti tomu. Tedy po této stránce vidíme, když samosprávné svazky snaží se poctivě vykonati úkol na bedra jim vložený, tak si nezaslouží výtky nehospodárnosti. (Sen. Sechtr: Myslím, pane kolego, že o hospodářských svazcích, resp. okresích nebyla debata tady! Tu bylo řečeno o obcích a jsou fakta, že jsou předluženy zbytečným, způsobem.) Jsem ochoten ke každé diskusi o obcích a s povděkem ji vítám. Jen bych prosil určitá fakta a doklady. Mám vždy tolik odvahy, když se mi něco nelíbí, že otevřeně se proti tomu postavím, ale vracím se ke slovu ctěného předešlého řečníka pana kol. Vollaye, že tento sbor zaslouží si, aby zde bylo vážně argumentováno, a my velmi dobře víme a pamatujeme se, když v této síni zasedal sněm království českého, že se netěšil žádné přízni a lásce Vídně jako samospráva vůbec. V dobách předválečných vždy se v samosprávě viděla opora národnostního cítění. Byla trnem v oku vládám vídeňským, ale dnes snad je možno posuzovati vlídně, věcně s argumenty. Pánové, podívejme se na státní závěrečný účet z r. 1925 nejvyšším kontrolním úřadem nedávno předložený, kde na straně 10. máte zvláštní tabulku nedoplatků daní a dávek do konce r. 1925 a kdež tyto nedoplatky, které r. 1919 obnášely 577 mil. Kč, r. 1925 obnášejí 3.141,548.268 Kč. Prosím, počítejme, že ¹/₄ tohoto obnosu podléhá samosprávným přirážkám a vezmu za základ projektovanou limitovanou přirážku 200%. Čtvrtina tohoto obnosu, který se objevil v obecních, okresních a zemských rozpočtech, které však nikdy samospráva neobdržela, obnáší přes jednu miliardu. Tedy zde je také potřebí patřiti, jakým způsobem máme potřebné pochopení pro krise hospodářské atd., ale velmi často to bylo něco jiného, co se dělalo, aby se daně neplatily. Malému člověku - bylo o tom zde mluveno - státnímu zaměstnanci, dělníku, maloživnostníku, malozemědělci, tomu se tyto předepsané daně vypočítají na haléř a vymáhají se na něm způsobem mnohdy více nežli tvrdým, to jest z denního života známá věc, ale velmi často se stalo - pan ministr dr, Enngliš o tom mluvil a slíbil, že bude do budoucna sjednána náprava, že daň nebyla placena tam, kde placena býti mohla a kde přirozeně v první řadě samospráva tím utrpěla. Jak jsem řekl, v těch nedoplatcích je nejméně jedna miliarda, o kterou byla naše samospráva ochuzena.

Já bych chtěl ještě, pokud jde o zákon samotný, říci: § 3 povídá velmi jasně a zřetelně, kam se směřuje tímto způsobem. Praví se:

(⁶) Nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšší přirážky podle § l dovolené k úplné úhradě rozpočtové potřeby, nařídí úřad přirážku povolující při povolování obecních přirážek obci podle potřeby vybírání vhodných obecních dávek a poplatků, pro něž vydána vládou pravidla, nebo zvýšení sazeb zavedených již takovýchto dávek a poplatků do nejvyšší pro ně přípustné míry.

Mám dojem, že v jednom směru dělá se zde něco, co má vývoj samosprávy zabrzditi, aby samospráva nemohla k dalším úkonům se rozvinovati, budou se jí limitovati přirážky, bude zvláštní vyrovnávací fond, kde jest již určitou částkou stanoven tento fond a zemský správní výbor pro Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko bude míti povinnost rozvrhovati potřebnou úhradu obcím, které svým rozpočtem nejsou soběstačné.

Ale zde se v §u 3, odstavec, tuším, 3 nebo 4, jasně naznačuje zavedení nových dávek nepřímých, které v prvé řadě do krajní míry ve všech obcích musí býti provedeny, jakým způsobem tento systém, který má cosi obdobného s celým systémem subvencovým, prakticky bude se prováděti. Já bych se velmi rád dal poučiti od pánů odborníků-znalců naší samosprávy. V Čechách máme přes 8.000 obcí - přes 12.000 osad. Těch obcí, které mají zvláštní příjmy vedle přirážkového příjmu - kdybych to rozdělil na 4 skupiny příjmů, ve kterých obce žijí - bude příliš mnoho; veliká část obcí je odkázána výhradně na systém přirážkový. Počítejme, že nejméně 4.000 obcí bude žádati dodatečnou úhradu z fondu, který zákonem se stanoví. Podle předpisu v zákoně jasně stanoveného, musí obec, která se bude dožadovati úhrady z fondu, předložiti svůj rozpočet do 30. listopadu. V zákoně se praví: (³) Obce žádající za příděl z fondu jsou povinny předložiti svoje rozpočty okresnímu úřadu v nepřekročitelné lhůtě do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Okresní úřad předloží tyto rozpočty, podle § 3, odst. 6 a 7 upravené, s celkovým přehledem rozpočtů a s případnými vyjádřeními (§ 3, odst. 7.) zemskému úřadu nejdéle do konce ledna.

A nyní bych rád viděl naše slavné zemské výbory nejen u nás, ale i na Moravě. Vím, že mají řadu zdatných úředníků a odborníků v pravém slova smyslu, před kterými se musí smeknouti, ale nyní dostanou takovou práci, s kterou vůbec nebudou moci hnouti. Jsem velmi zvědav, jakým způsobem bude možno to strhnouti.

Zemské výbory musí pátrati, zdali obce skutečně dostály svým povinnostem, zemské výbory mají povinnost zkoumati rozpočty obcí, případě nosnost obce, co mohlo a co nemohlo býti vykonáno. To vše má příslušné oddělení zemských výborů vykonati v určité době. Tu práci zemské výbory prostě nezdolají, nehledě k tomu, že nyní zde nastane otázka souboje: každá obec bude se snažiti, aby pro sebe urvala co nejvíce. Ta částka na to nestačí, poněvadž je minimální. Prosil bych pány odborníky z ministerstva financí, aby nám laskavě vyložili, jaký materiál statistický sloužil za podklad tomuto zákonu o reformě berní. O reformě financí samosprávných jednáme již od převratu. Byl to sám význačný pracovník a jistě ne socialista, bývalý ministr financí, univ. profesor a rektor university svého času, který při přednášce o komunální politice pravil doslova toto. Cituji pana prof. dr Horáčka: "Choroba financí samosprávy vznikla již dávno před válkou, která světovou válkou a tím, co po ní následovalo, byla ještě zhoršena jednak z důvodů znehodnocení měny, jednak z důvodu toho, že potřeby mimořádné i řádné svazků samosprávných jak ve válce, tak po válce stouply."

To prohlásil muž, který jistě je beze sporu určitým znalcem otázek samosprávných.

V §u 1 je odvolání k okresnímu úřadu, ale je-li toto odvolání s konečnou platností, nebo je-li okresní výbor v těchto otázkách poslední instancí, o tom se v zákoně nemluví, zde se ponechává naprosto volné pole judikatuře, jakým způsobem zase tyto sporné otázky, které samozřejmě vzniknou a vzniknouti musejí, budou se řešiti. Podle našeho názoru není k tomu naprosto žádný podklad statistický, který by nám mohl naznačiti, jaká asi potřeba z vyrovnávacího fondu pro obce zde vznikne, jakým způsobem to bude rozdělováno a hrazeno, k čemu bude přihlíženo. Velectění pánové! Mnozí z vás těmito otázkami se zaměstnáváte delší dobu a račte velice dobře věděti, že systém obecního hospodářství našich komun je poněkud odchylný v Anglii, Francii a nedávno v republice Rakouské. Na sjezdu Svazu českých okresů již r. 1923 za předsednictví pana Cyrila Papouška bylo se domáháno toho, aby některé příděly daňové byly přikázány obcím. Jak může dnes větší obec dostáti svým povinnostem ve směru kulturním? Bude možno, aby se jedna obec odvážila postaviti školu? Bude možno, aby jedna obec uvažovala o tom, že by mohla něco většího podniknouti v tom neb onom směru? Jak velké jsou dnes povinnosti obcí ve směru kulturním a sociálním! (Místopředseda dr Soukup převzal předsednictví.) Sociální otázka bude nyní do značné míry vyřešena a upravena zákonem o sociálním pojištění. Podle našeho názoru - a není to jen názor můj, já jsem se dal informovati od odborníků, kteří těmto otázkám mnohdy věnovali práci celého svého života - tento zákon nevyhoví tomu, čemu vyhověti měl. Je potřebí postaviti samosprávné finance na pevnou základnu, je potřebí, aby obce, okresy i země měly dostatečný zdroj příjmů pro úkoly jim uložené. Tímto zákonem však se to nevyřeší. Ba naopak, tímto zákonem vnese se řada nových zmatků, řada nových nejasností, které, jak jsem již řekl, ani to nejpilnější a nejkvalifikovanější úřednictvo zemského správního výboru neodstraní. Pánové a dámy! Předložený zákon má poněkud jiné pozadí. Vždyť se někteří pánové s tím naprosto netají, vždyť se to takřka všude, mezi řádky napovídá, že všeobecné přímé rovné hlasovací právo do obcí některým stranám a některým pánům je nepříjemné. Říká se: "My jsme pro všeobecné hlasovací právo, ale ovšem poměrné." Já dovedu chápati, že ty doby, kdy dělnictvo nemělo vůbec hlasu na radnicích, některým pánům byly daleko příjemnější a daleko příznivější.....(Poznámka sen. Dyka.) škoda, pane kolego, že mluvíte tak tiše, já bych raději ten výrok slyšel. (Sen. Dyk: I samému dělníkovi, myslím!) Pane kolego, socialisté v obcích hospodařili poctivě. Socialisté v obcích hospodařili za těch nejtěžších poměrů, a má-li dnes někdo odvahu prokazovati, že tomu tak není, prosím o fakta. Jsem ochoten posloužiti rozpočty všech okresů v Čechách a rozpočty řady obcí tam, kde je spravují socialisté. Socialisté snesou s naprostým klidem před celou veřejností odpovědnost za své jednání. Samozřejmě bráníme se tomu, aby tato poctivá práce byla zlehčována, aby se o ní takovým způsobem mluvilo, jako se stalo v tomto domě.

Pokud se jedná o předlohu samotnou, poukazujeme jen letmo, vždyť já jsem mnoho do detailů nešel, na nesprávnost předlohy, která příště znemožní další hospodářskou činnost našich komun, a kdy limitem přirážek se nedosáhne toho, čeho páni dosáhnouti chtějí. Mám zde citáty ze schůzí činovníků samosprávy nesocialistů. Dovolil jsem si citovati jen pana prof. dr Horáčka, ale mohl bych posloužiti citáty i jiných pánů, jakým způsobem oni posuzují činnost v samosprávě. Musí se samosprávě dáti to, čeho potřebuje, musí se samosprávě umožniti, aby úkol na ní vložený mohla vykonávati. Tímto zákonem se to neumožní. Z toho důvodu také ovšem odpovědnost za tento zákon ponecháváme vládním stranám, můžeme však ujistiti pány, že tam, kde se projevuje snaha, aby zhoršeny byly volební řády do obcí, vykonáme vše, abychom tuto snahu, výhradně proti dělnictvu namířenou, zmařili. (Výborně! - Potlesk senátorů čsl. soc. dem. strany dělnické.)