Místopředseda dr Krčméry (zvoní); Po přečtení pozměňovacích a resolučných návrhov dávám slovo zpravodajcovi o predlohe č. t. 411, pánu sen. dr Procházkovi. Prosím ho, aby sa ujal slova.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Naše ústava stanoví, že zpravidla vyžaduje se k zákonu souhlasného usnesení obou sněmoven. Zásadně musí býti souhlasné usnesení u ústavních zákonů, kdežto při jiných zákonech rozhoduje tu okolnost, která sněmovna napřed jedná o zákoně. Konec konců rozhoduje tu pak zákonodárná vůle poslanecké sněmovny. Totiž při rozporu obou sněmoven co do obsahu svých usnesení je podle ústavy postavení poslanecké sněmovny silnější než senátu, poněvadž po případě může se sice státi osnova, přijatá poslaneckou sněmovnou, zákonem proti vůli senátu, nikdy však naopak usnesení senátu proti výslovné vůli poslanecké sněmovny. Tím řečeno, že posice senátu podle ústavy je nevýhodná co do usnášení ohledně zákonů, přijatých již poslaneckou sněmovnou. Na tuto okolnost musíme bráti zřetel při posuzování zákonů, na nichž usnesla se již poslanecká sněmovna, neb kdybychom změnili na zákoně něco, půjde věc nazpět do poslanecké sněmovny, která může většinou svou, případně kvalifikovanou, setrvati na svém usnesení a tím senát — zrovna bych řekl — utrží jen blamáž. Musíme si tedy již z tohoto čistě ústavního hlediska dobře rozmysliti, máme-li, ba můžeme-li něčeho změniti na určitém usnesení poslanecké sněmovny.
K tomuto čistě ústavnímu posouzení poslanecké sněmovny přistupuje ovšem také posouzení oné osnovy s hlediska řekl bych utilitárního, s hlediska potřeby státu, nebo s hlediska daňové situace, takže my musíme také na tyto okolnosti bráti zřetel, uvažujíce, máme-li osnovu, která byla již důkladně probrána poslaneckou sněmovnou, na níž čeká obyvatelstvo a lid, kde jsou dány časové meze na uzákonění, změniti a vrátiti poslanecké sněmovně, nebude-li škoda tím způsobená, tímto oddálením věci, tímto protahováním uzákonění, tímto odsunutím účinnosti zákona větší, než ta věc, že my přijmeme osnovu zákona tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou. (Sen. Hampl: Ale tím se stává instituce senátu zbytečnou!) Není pravda, pane kolego, funkce senátu není kontrolující. My jsme jedna sněmovna jako druhá. My máme právo a povinnost usnášeti se na osnovách zákonů, které nám vláda dává, a jsme v tom směru rovnocenný faktor. Ovšem, jak jsem již pravil, naše posice je slabší tím, že konec konců je rozhodující zákonodárná vůle poslanecké sněmovny a tu tuto záležitost nemůžeme změniti, nemůžeme změniti ústavu, nemůžeme prosaditi proti vůli poslanecké sněmovny, aby ústava byla změněna, aby byl senát úplně rovnocenným ve všech oborech, ve všech zákonech, abychom dejme tomu měli také to, co patří poslanecké sněmovně a co my nemáme, že může poslanecká sněmovna vysloviti nedůvěru vládě, kdežto my to učiniti nemůžeme, v tom směru naše posice je slabší. Ale pokud se týče zákonů samých, s tím musíme počítati, že naše posice je slabší, a uvážiti důsledky toho. Když tedy jednáme o zákonu, musíme si dobře rozmysliti, máme-li, či můžeme-li učiniti určité změny, nebo ne. My bychom mohli v určitém případě, pravda, když se stala nějaká chyba v poslanecké sněmovně, když se ukázalo, dejme tomu, při změně vládní většiny nebo při změně vlády, že určitý zákon v poslanecké sněmovně přijatý, který byl usnesen, neodpovídá přání nové většiny, můžeme to změniti. A my máme příležitost mnohokráte, abychom zákon změnili, opravili, anebo ho doplnili, nebo jej alespoň upravili, abych tak řekl. Ale my máme také povinnost při osnovách již poslaneckou sněmovnou usnesených, když většina je přesvědčena, že lépe se nedají upraviti, takovou věc neoddalovati, nýbrž přivésti ji k ukončení, k zákonnému ukončení této záležitosti, a tu také jednáme právě o takovém zákonu, který svou obsáhlostí a důležitostí vyžaduje toho, aby ve prospěchu blaha státu, ve prospěchu občanstva byla co nejdříve uzákoněna.
Vážení pánové! Byly zde pronášeny různé názory a různá kriteria o zákoně o přímých daních, jehož jsem referentem, i o ostatních těch zákonech, které s tímto zákonem souvisí. Je to zajisté správné, aby každý zákon byl kritisován tak, jak onen řečník. nebo ona strana, jejíž členem je. má za to, že zákon by měl býti posuzován. Je to ale nutno, aby kritika ta byla věcná, a mohu konstatovati, že skoro všechny řeči byly skutečně věcné. debata byla klidná, věcná, oposice přednášela své návrhy, svou kritiku a také se strany většiny byla přednášena kritika, a to důkladná' kritika těchto zákonů. My můžeme býti s výsledkem této debaty úplně spokojeni. Vystřídalo se 38 řečníků, tedy skoro celá 1/4 senátu. To dokazuje již ten,velký interes, který senát na této předloze měl. Já skutečně lituji, že se oposice nezúčastnila jednání výborových, kde by byla měla příležitost také již ve výboru podávati svou kritiku. své návrhy, atd. Mám za to, že stalo se zde nedorozumění. jelikož byla snad moje slova. jako zpravodaje, nesprávně vykládána. Nemůže býti přece nějaké řeči o tom, že bych já, jako zpravodaj, mohl říci: ťNesmí se nic změniti!Ť To je nemyslitelné, že bych řekl něco podobného, aby se mohlo považovati, jak bylo řečeno, že to někoho snad váže. Já jsem jenom naznačil, že vzhledem na úpravu nynějšího stavu toho zákona o přímých daních nelze očekávati, že by se na tom zákoně ještě mohlo měniti. A v tom směru, prosím. následoval jsem již tradici zachovávanou již po sedm let, že o velkých, obsáhlých zákonodárných dílech bylo prohlašováno a bylo také sledováno, tato velká základní díla se nezměnila. Poukazuji na velký zákon o sociální reformě, poukazuji na ty velké zákony o státně - zaměstnaneckých platech a na jiné zákony. To již tehdy bylo řečeno a také důsledně prováděno, že my jsme z' důvodů, které jsem již uvedl, anebo i z jiných ještě důvodů ničeho nezměnili, nýbrž přijali zákon tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna. Tedy zde byla určitá tradice, ale není tím ještě řečeno, že by snad oposice nemohla podávati své návrhy, kritisovati něco, to'jest její právo a povinnost a toho práva a povinnosti jí nemůže nikdo vzíti.
Vážený senáte! Byla zde podána celá řada návrhů pozměňovacích a doplňovacích. Byl zde podán také návrh formální. pokud se pamatují. jediný návrh na přechod k dennímu pořádku. Náš jednací řád nedovoluje nějaké zamítnutí předlohy, nýbrž na přechod k dennímu pořádku. Mám za to, že beze všeho a limine nutno tento návrh na přechod k dennímu pořádku zamítnouti, jelikož škoda, která by povstala tím, kdyby se tento zákon zamítl, byla by tak dalekosáhlá, že navrhovatelé tohoto navrhli by zde stáli před veřejností jako obžalovaní, že vůbec nějaký takový návrh mohli podati. Pomyslete si. pánové: Kdybychom přešli přes ten zákon k dennímu pořádku. tedy k zamítnutí jeho podle jednacího řádu, musil by se vrátiti poslanecké sněmovně. Bylo by to, pravda, za minutu odbyto, ale ty důsledky tohoto zamítnutí objevily by se ve státní finanční správě, ve finanční správě zemí, žup. okresů a obcí a ve finančnictví každého jednotlivce. Veškeré tyto úlevy a výhody, které zákon přináší poplatníkům, byly by zničeny. Můžete si to vzíti na svědomí? Já mám za to, že tento návrh nebyl vůbec vážně myšlen. (Odpor senátorů strany komunistické.)
Pokud se týče ostatních návrhů na věcné změny nebo doplňky, jsou to návrhy, kde se navrhuje škrtnutí, přeměnění, doplnění. atd.. je jich tuším 350. Není možno, abych na každý návrh reagoval, a vy páni z oposice byste byli těmi prvními, kteří by odešli z této síně, kdybych o tom začal jednati. (Veselost. — Odpor senátorů sírany komunistické.) Já mám také za to, že toho němí ani potřebí a že lze zcela dobře všeobecně tyto návrhy posuzovati. (Odpor senátorů strany komunistické.) Právo vaše je, abyste mohli tyto návrhy podati, pravda, a právo většiny je, aby ona tyto návrhy posuzovala a o nich rozhodovala. Mám za to, že každá změna, která by měla za následek vrácení předlohy poslanecké sněmovně. i kdyby snad nastalo zlepšení, nebyla by úměrná vzhledem ke škodě, která by mohla povstati. Mám vůbec za to, že nějakého zlepšení tohoto zákona v dnešní době —, a na to kladu váhu —. nelze dosíci. Víte, jak o tomto zákonu. o přímých daních se jednalo — o ostatních také — kolik měsíců práce vynaložil rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, poslanecká sněmovna sama a náš rozpočtový výbor. To jednání, které již předcházelo usnesení poslanecké sněmovny, bylo tak důkladné, že se uvažovalo o všem, že se bral zřetel na všechny různé možnosti, že nelze říci, že by se zákon dnešní doby mohl jinak upraviti.
Jeden z pp. řečníků řekl, že se nebral zřetel na návrhy oposice. Tuším, že to byl pan kol. Dundr. To není správné. Návrhů v posl. sněmovně bylo mnoho a mnoho, těch návrhů oposičních specielně se strany pana dr Meissnera jako příslušníka strany sociálně demokratické a pak návrhy pana posl. dr Rosche. Vzal se na ně zřetel, a když se podíváme na celé dílo zákona, vidíme, že je to vlastně, jako snad veškeré zákony, dílo kompromisu mezi ministerstvem financí na jedné straně a mezi obyvatelstvem a jeho potřebami na straně druhé. Finanční ministr hájil práva státu, zemí, okresů, žup a obcí, které potřebují příjmů a které musí míti na úhradu svých výdajů položky, kterými se tato úhrada kryje. A my zase hájili nejen práva státu, což je naše povinnost, nýbrž i práva poplatníků tím, že jsme se snažili, aby břemeno daňové bylo sníženo a opraveno tak, aby tylo nosné.
Z těchto důvodů mám za to, vážený senáte, že můžeme klidně návrh na přechod k dennímu pořadu a také ostatní návrhy na změny a doplňky dnešní doby zamítnouti a že učiníme dobře, když tyto veškeré návrhy zamítneme jak navrhuji.
Jak jsem již uvedl, debata byla v celku vysoké úrovně a.zejména některé řeči i z oposice vynikaly bohatostí myšlenek a rozmanitostí námětů a velmi seriosním posuzováním celého zákona. Byl zachován také klid, bylo tedy umožněno také věcné projednání, a mám za to, že veškeré podněty, které se zde staly, budou sloužiti pro budoucnost, bude-li nutno, aby zde byla nějaká novelisace těchto zákonů provedena. Budou sloužiti za podklad tomu, kdo bude tuto novelisaci navrhovati.
Jsou to materiálie, je to látka pro budoucnost, na kteroužto možnost kladu velkou váhu. Dávám také v tom směru určitou zásluhu oposici, že se svými věcnými návrhy přičinila. aby byl zákon co nejvíce objasněn a pro budoucnost pro zákon tak pracováno. Ovšem také obsahovala část řečí jen taková všeobecná rčení a opakování známých již věcí, které přináší každodenně veřejný tisk. To snad působí k nějakému osvěžení debaty, poněvadž jinak suchopárné, věcné vyličování zákonů, jak bylo viděti z účastenství kolikráte při jednotlivých recích, nepůsobí k tomu, aby vybudilo velký zájem.
Tedy navrhuji, aby zákon o přímých daních byl přijat tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna, aby veškeré podané návrhy na změnil nebo doplnění, anebo na přechod k dennímu pořádku byly zamítnuty. Tím, když osnovu nezměníme, urychlíme jen její uzákonění, Na urychlení to čeká již lid, obyvatelstvo. Je ve všeobecném zájmu, aby co nejdříve byla skoncována jednání o tomto zákoně a osnova stala se zákonem pro dobro státu, svazků samosprávy i veškerého obyvatelstva. (Výborně! - Potlesk.)
Místopředseda dr Krčméry (zvoní): Ďalej dávám slovo zpravodajcovi o predlohe č. t. 412 pánu sen. dr Karasovi.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Zákon o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy nevyšel z nějakého velkého nadšení, ani se strany vládní, ani se strany senátu, ani se strany autonomní. Uznáváme, že je to zákop z nouze. (Sen. Kučera: A provede se!) Ano, je to zákon z nouze, sáhlo se k němu, neboť vidělo se, že je potřebí učiniti nějaký zákrok.
Slavný senáte! Je možná, aby naše výroba byla trvale zatížena 2000% přirážek k dani výdělkové? (Sen. Kučera: Obce přece nezavinili krisi průmyslu!) Právě pan sen. Kučera jako řečník líčil, jak Kladno vybírá samo 1200% obecních a 700% okresních přirážek, a teď přijdou ještě přirážky zemské, to zmámená dohromady na 2000% přirážek, tedy vybírá obec dvacateronásobný obnos daně státní. Obnáší-li státní daň 8% čistého zisku, a podle dnešního zákona skutečně bude celý čistý zisk zdaněn, tedy dvacetkrát 8% činí 160%: k tomu přijde 8% státní daně, tedy celkem 168% čistého zisku má průmyslový podnik odváděti na veřejných dávkách. Prosím, kdybychom tento stav chtěli nechati nadále, zabijeme svůj průmysl. (Sen. Kučera: Ale kdo zavinil ten finanční stav obcí? Obce ne!) Mluvíme dnes o léčení. (Sen. Ant. Novák: Jak se to bude léčit, pane doktore?) Na to je zde zákon a to nám ukáže budoucnost. Zabředli jsme zde do takového stavu. Mluvím právě o Kladně, poněvadž Kladno bylo citováno. (Sen. Ani. Novák: Hospodařilo se tam špatně? — Promrhali tam peníze?) To zrovna nechci říkati. (Sen. And. Novák: Právě tak mluvil včera kol. Sechtr o vesnici na Šumavě, kde postavili školu a usnesli se dvěma rázy ji zaplatiti!) Na př. Kladno zakládalo volnou školu, kde děti měly učiti učitele. Bylo to zakázáno dohlédacími úřady, proto že není možno založiti takovou dětskou republiku. Kladno nedalo si říci a mermomocí školu založilo a statisíce na ni věnovalo. (Sen. Ant. Novák: Pane doktore, pěkně prosím, to není tak! Žádné statisíce Kladno na to nevynaložilo. Vy jste špatně informován!) Vím jen, že školní úřady tu školu zakázaly a myslím, že o školství rozhodují státní úřady školní a že jejich názoru se musíme podříditi. (Sen. Hampl: Volná škola stojí peníze, klerikální je zadarmo!) Je to pravda, poněvadž si musí klerikálové svoje školy sami platiti. Ale já ukazuji na takovýto stav, že my, stát přeprůmyslovělý, který nedovede uživiti své lidi, jsme odkázáni na export. Jak pak může podnik průmyslový vyvážeti, když je zatížen takovými dávkami obecními? (Sen. Hubka: Napřed musíme sami sebe zaručiti!) Právě, musíme dělnictvu zabezpečiti výrobu a zaměstnání. Proto musíme břemena těch obchodních dávek na průmysl hleděti snížiti. Tyto okolnosti vyvolaly tento stav. Má-li se přijíti k tomu, aby zatížení daňové bylo snesitelné, nebylo možno, jak pan ministr Engliš zde podrobně vysvětlil, spokojiti se pouhou reformou dlaní státních, nýbrž bylo nutno udělati druhý krok k reformě těch dávek. My jsme vydali zákon r. 1921 o prozatímní úpravě hospodaření obcí a vidíme, že nestačil na remeduru, neboť obec jako autonomní korporace mohla neomezeně rozpočet sestavovali. Nebyla-li podána stížnost dozorčímu orgánu, nemohl zakročiti a důsledkem rozpočtu právoplatně stanoveného musil povoliti úhradu, tedy i ty 2000% přirážek. (Sen. Hampl: To je demokracie!) Ale má demokracie zničiti hospodářský život? Primům vivere, deinde philosophari. My musíme napřed udržeti život hospodářský. Ten musíme zabezpečiti, aby snesl takové výdaje. Proto přicházíme... (Sen. Kučera: Samosprávní činovníci nechtěli přece ubití průmysl!) Ale kdybychom těch obcí, které mají 2.000% přirážek, měli veliké množství — a my jich máme dosti... (Sen. Píchl: Tohle vám nejde od srdce!) Jde, poněvadž do této věci vidím. Znám hospodářství obcí a zemského výboru a vím, že bylo tu potřebí udělati nějaký zákrok... (Sen. Ani. Novák: Kdo pak neodvedl 3 a 1/2 miliardy daní podle závěrečného účtu za r. 1925?) Ty jsou důsledky jiného hospodaření. (Sen. Ant. Novák: No tak! - Výkřiky. - Hluk.) Pane kolego, vy jste byl v majoritě vládní, která úřady berní zatěžovala všemi možnými soupisovými pracemi. Při tom byli úředníci berní špatně placeni. Dnes je jich méně než před válkou a ti mají zmoci veškerý ten materiál, všechny soupisy, které byly vydávány za souhlasu vašeho? Ten úředník neměl kdy, aby vyměřoval daně, zejména komplikované, těžké případy. (Hlas: Vy chráníte velké podniky!) Nechráním, ale zbavíme úředníky berní jejich práce vedlejší, aby se mohli v prvé řadě věnovati předpisování a vymáhání daní. Právě těm úředníkům jsme vzali čas... (Sen. Ant. Novák: Vaše řeč zaslouží, aby byla plakátována po celé republice a samosprávám zvláště!) Nemám nic proti tomu. (Hluk.)
Místopředseda dr Krčméry (zvoní): Pánovia, prosím o klid!
Zpravodaj sen. dr Karas (pokračuje): Říkám, že pro zákon nebylo nadšení, ale že vidíme, že je to poslední krok k záchraně výroby průmyslové. Musili isme k tomuto kroku sáhnouti. (Sen. Hubka: Všechnu továrny pražské by musily býti zavřeny, poněvadž stát jim nedává žádného přídělu, jenom obec!) Dostávají příděl. Bylo namítáno zejména, že § 27 zákona o provisorním hospodaření obcí se ruší, ale máme náhradu v §u 85 berní předlohy. V praksi § 27 se neosvědčil. Právě p. kolega Kučera dobře ví, kolikráte správní soud zrušil Nymburk, Kladno, poněvadž nebylo možno v konkrétním případě příměti takovou společnost, aby tu dávku platila.
Podobné je to s §em 32, který omezoval výši těch přirážek daně výdělkové. Bude platiti ještě pro letošek, příštím rokem bude nahrazena tímto limitem přirážek. Bylo namítáno proti §u 20, že chudinské léčení bude se přenášeti na obec, že tedy zatěžuje obce něčím, čeho dosud nebylo. Naše reforma berní měla znamenati unifikaci, aby veškerá území státní byla ovládána jedním zákonem finančním. Morava měla ustanovení, že musila 53% léčebných nákladů nésti domovská obec. Jestliže ten náklad snižujeme na 20%, dáváme moravské autonomii jistý dar, ale zavádíme jednotnost. V Čechách domovské obce vůbec nebyly povinny platiti chudinské léčení. (Sen. Ant. Novák: Silniční výbory na Moravě a okresní výbory v Čechách to je také poněkud rozdíl, račte to znáti!) Znám, ale úhrada potom je stejná.
Pokud se namítalo, že se ukládají starostům velké pokuty, je to jen důsledek nynějšího stavu. (Sen. Kučera: Důsledek demokracie!) Právě demokracie. Jat vám známo, když se starosta postavil a neuposlechl, dozorčí úřad mu dal 20 Kč pokuty, z kterých si nic nedělal. A rozpuštění zastupitelstva byla posledním krokem. Patnáctkráte se ukládalo starostovi, aby jistou věc provedl a starosta vůbec neodpověděl. Máme-li tedy sahali k rozpuštění, k tomu nejkrajnějšími! prostředku. bude účinnější zvýšiti pokutu. Proto se pokuta zvýšila. Na dnešní valutu byla pokuta 20 Kč nepatrná. Aby starosta byl tak remitentní, že šestkráte neuposlechne, to se nemůže v demokratickém státě, kde vláda vychází z lidu a ten, kdo representuje vládu lidu, musí poslechnouti tu demokracii.
Zmínil jsem se také o té kritice. Konstatuji, že oposiční řečníci, kteří se zabývali reformou těch autonomních svazků, kritisovali skutečně věcně, uváděli své obavy, ale neuvedli žádné prostředky jak jinak by se to dalo upraviti. (Sen. Ant. Novák: Přikázati určitou část daní přímo samosprávným svazkům!) A kde stát ten úbytek zase vezme? Kdybyste ty daně vzali z rozpočtu státního — mám ho zde, studoval jsem všechny ty daně — kde ten stát by dostal náhradu? Musila by se zavésti nová daň. (Hlas: Pane doktore, u zemského výboru nemusí býti železniční odbor!) Zemský výbor také tohoto odboru nemá. Zemský výbor již nemá železničního odboru. Lokálky jsou zestátněny a železniční odbor je převeden do ministerstva železnic. Konstatuji, že vidíme právě v tomto zákoně, abych tak řekl, východisko z nouze, pokus, jak se dá věc upraviti. Nechci prorokovati zákonu naprostou nezměnitelnost. Životní prakse ukáže, co z něho bude realisováno. Vyskytnou-li se závady při provádění zákona, zajisté přikročíme K jeho novelisaci, ale zatím nevidíme takové zásadní potíže. Je to zákon z nouze. Opakuji, nemáme jiného prostředku, jak vyjíti z té krise, abychom zachránili průmysl a výrobu před takovým zatěžováním. Byly podány návrhy... (Sen. Ant. Novák: Ještě to udělování ze zajišťovacího fondu? — To si rozdělí vládní koalice mezi sebe? — Veselost.) Zajišťovací fond. Vy jako myslíte, jak se to rozdělovalo, když jste Vy byl v majoritě, a že dnešní většina bude dělati totéž. Ze zajišťovacího fondu mají býti kryty nedostatky obcí, které nemají prostředků a nedostaly úhrady, které zavedly veškeré dávky v největší míře. dlužiti se nesmějí a mají právní závazky. K čemu nestačí přirážky, ani dávky v nejvyšší míře, k tomu musí býti tento zajišťovací fond. (Hlas: 400 milionů, to je nepatrná částka!) To není pane kolego tak nepatrná částka. Částka 400 milionů stačí. (Sen. dr Witt: A zmenšíte přenesenou působnost obcí!) To je zase věcí berní správy. Nezapomínejte na př., že reformou veřejné správy okresům se odebírají náklady osobní. Personál bude zestátněn. Osobní náklady okresních rozpočtů tvořily polovinu, ne-li větší část nákladů okresních. To nyní bude zestátněno a tedy okresům bude odňat osobní náklad a bude to tedy pro ně velká úleva. Je zde dále silniční fond. o který se jedná a který bude předložen slavnému senátu a který má za účel ulehčení nákladů okresům. Z něho budou okresy dostávati subvence. Tedy zde máme dva léky, jak se bude moci okresům ulehčiti. (Sen. dr Witt: Praha si to bude platiti sama z automobilů!) Pane kolego, je to spravedlivé, když město Praha vybírá dávku z automobilů, zatím co u nás na Křivoklátsku, kde automobilů jezdí sta, že rozjezdily silnice a chudý venkovský okres musí opravovati silnice, a město Praha nedělá nic a vybírá si dávku? Auta pražské ulice tak nezničí jako silnice nedlážděné. Bude tedy spravedlivé, když příjem z těch aut se rozvrhne na ty celé kraje, kde se silnice ničí.
Byl podán návrh na přechod k dennímu pořádku. Přirozeně navrhuji, aby tento návrh byl zamítnut, neboť jsem upozornil, že je to zákon naprosto nutný a že bez tohoto zákroku nemůžeme vybřednouti, abychom zachránili náš průmysl.
Pokud jsou návrhy na pozměnění některých paragrafů, navrhuji také zamítnutí, neboť zákon tvoří jednotný celek. Kdybychom jednotlivé části vytrhli, ztížili bychom po případě jeho provedení. Zákon byl podroben uvažování přes 3 léta a byla podána k němu řada návrhů a studií. Každý ví, s jakou skutečně velkou svědomitostí odborníci na něm pracovali a jak byl promyšlen, zákon na dané poměry tvoří jediné východisko z dnešního stavu a proto navrhuji, aby všechny pozměňovací návrhy k tomuto zákonu byly zamítnuty. (Hlučný potlesk senátorů stran koaličních.)
Místopředseda dr Krčméry (zvoní): Konečné dávám slovo zpravodajcovi k predlohe o č. t. 413, pánu sen. dr Fáčkovi.
Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Jako zpravodaj o třetí části celého komplexu předloh, totiž zákonu o stabilisačních bilancích, jsem ve výhodě u srovnání se svými pány kolegy referenty, poněvadž proti tomuto zákonu nebylo učiněno téměř námitek, ani se strany oposice.
Je učiněn jediný pozměňovací návrh pí. sen. Plamínkové, aby stabilisační bilance nebyla fakultativní, nýbrž obligatorní, tedy aby podnikatel byl povinen zříditi stabilisační bilanci. To by byla změna opravdu dalekosáhlá. Ale měl-li by míti tento návrh smyslu, nestačilo by říci, že podnik je povinen zříditi stabilisační bilanci, tedy zvýšiti ocenění svého majetku, nýbrž musilo by se říci, na jakou míru má tyto hodnoty uvésti. Pak by nebylo možno stanoviti nejnižší hranici, jak je to v naší předloze.
Z těchto důvodů navrhuji, aby pozměňovací návrh byl zamítnut a doporučuji znovu zákon o stabilisačních bilancích ku přijetí. (Hlučný potlesk senátorů stran koaličních.)
Místopředseda dr Krčméry (zvoní): Přerušuji zasadnutí na 20 minut.
Schůze přerušena ve 21 hod. 35 min.
Schůze opět zahájena ve 23 hod. 15 min.
Předseda (zvoní): Hodlám dáti hlasovati nejprve o vládním návrhu zákona o přímých daních, tisk 411, pak o vládním návrhu zákona o finančním hospodářství svazků územní samosprávy, tisk 412, a konečně o vládním návrhu zákona o stabilisačních bilancích, tisk 413.
Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati o vládním návrhu zákona o přímých daních, tisk 411, takto:
Nejprve o návrhu sen. Modráčka a soudr. na přechod k dennímu pořadu, bude-li zamítnut, o uváděcích ustanoveních, a to:
o čl. I podle zprávy výborové;
o čl. II podle návrhů sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o čl. III podle návrhu saň. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o čl. IV a V podle zprávy výborové;
o čl. VI podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o čl. VIl až o čl. XV podle zprávy výborové;
o čl. XVI podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové; pak o doplňovacím návrhu sen. Reyzla a soudr.
O hlavě I, o §u 1 podle zprávy výborové;
o §u 2 podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 3 podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 4 podle zprávy výborové;
o §u 5 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 6 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 7 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 8 podle zprávy výborové;
o §u 9 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 10 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 11 podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Modráčka a soudr.;
o §u 12 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 13 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut podle zprávy výborové,
o §u 14 podle zprávy výborové;
o §u 15 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu Sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 16 podle zprávy výborové;
o §u 17 podle návrhu sen. Zimáka a soudr., pak sen. Reyzla a soudr., pak sen. Průši a druhů, jež jsou totožny, budou-li zamítnuty, podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 18 podle navrhli sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Modráčka a.soudr., bude-li zamítnut, pak podle zprávy výborové;
o §u 19 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 20 podle návrhu sen. Průši a a druhů, bude-li zamítnut podle zprávy výborové;
o §u 21 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 22 podle totožných návrhů sen. Průši a druhů a sen. Plamínkové a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §§ 23 až 26 podle zprávy výborové;
o §u 27 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 28 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 29 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Zimáka a soudr.;
o §u 30 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 31 podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Plamínkové a druhů;
o §u 32 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 33 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnul, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 54 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 35 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 36 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 37 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 38 až 40 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 41 podle totožných návrhů sen. ReyzIa a soudr. a sen. Průši a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 42 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 43 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Modráčka a soudr.;
o §u 44 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. pak o doplňovacím návrhu sen. Plamínkové a druhů;
o §u 45 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O hlavě II, o §u 46 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 47 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 48 a 49 podle zprávy výborové;
o §u 50 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o event. doplňovacím návrhu sen. Průši a druhů;
o §u 51 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 52 podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 53 podle zprávy výborové;
o §u 54 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 55 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Modráčka a soudr., pak o doplňovacím návrhu sen. Plamínkové a druhů, pak o návrhu sen. Průši a druhů na vložení nového paragrafu;
o §u 56 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 57 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 58 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 59 až 61 podle zprávy výborové;
o §u 62 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 63 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Plamínkové a druhů;
o §u 64 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 65 až 67 podle návrhu sen. Průši a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 68 podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 69 až 71 podle zprávy výborové;
o §u 72 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnul, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové.
Při tom podotýkám, že o návrhu sen. dr Kloudy a druhů, který byl podán k odstavci m) §u 72, nedám hlasovati z toho důvodu, že podle jeho obsahu nejde při něm o žádnou materielní změnu zákona, nýbrž jen o chybu tiskovou, jejíž opravu před druhým čtením ohlásil mně pan zpravodaj.
O §§ 73 a 74 podle zprávy výborové;
o §u 75 podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li.zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 76 a 77 podle zprávy výborové;
o §u 78 podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podJe zprávy výborové;
o §!! 79 podle návrhu sen. P l a m í n-kové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut. podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 80 až 82 podle zprávy výborové;
o §u 83 podle návrhu sen. Plamínkové, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, pak o event. návrhu sen. Reyzla a soudr.; ježto návrh tohoto pana senátora k §u 72 byl zamítnut, pak o pozměňovacím návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sem. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 84 podle zprávy výborové;
o §u 85 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 86 až 93 podle zprávy výborové.
O hlavě IV, o §u 94 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 95 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 96 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Průši a druhů;
o §u 97 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 98 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 99 až 101 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Modráčka a soudr. k §u 101;
o §u 102 podle zprávy výborové;
o §u 103 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 104 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 105 podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 106 a 107 podle zprávy výborové;
o §u 108 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 109 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů. bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 110 až 117 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Modráčka a soudr. k §u 117;
o §u 118 podle zprávy výborové;
o §u 119 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 120 až 121 podle zprávy výborové;
o §u 122 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 123 podle zprávy výborové;
o §u 124 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 125 podle zprávy výborové;
o §u 126 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 127 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Průši a druhů;
o §u 128 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 129 podle zprávy výborové;
o §u 130 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 131 až 132 podle zprávy výborové:
o §u 133 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 154 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnul, podle zprávy výborové;
o §u 135 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 136 podle návrhu sen. Plamínkové a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Modráčka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Reyzla a soudr., bude-li zamítnut, podle návrtu ser. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 137 podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;