Místopředseda Böhr: Dále má slovo pan sen. Bodnar.

Sen. Bodnar (malorusky): Již nejednou mluvilo se s této senátní tribuny o zločinné práci, kterou na zemích Zakarpatské Ukrajiny koná československá buržoasie. Celou tuto práci směřující proti lidu, práci vypočtenou na úplné sociální a národnostní ujařmení pracujícího obyvatelstva naší země, která jest režimem kolonniální libovůle, zakrývali jste vy, pánové z buržoasního tábora, všelijakými vytáčkami, provisoriemi, odkládáním a jiným podobným mámením. (Místopředseda dr Krčméry převzal předsednictví.)

Tato správní reforma, kterou vysmívajíce se své buržoasní demokracii, chcete v tomto senátě odhlasovati, to již není vytáčka, to jest zjevné a zřejmé porušování zákonů a smluv, jež jste sami tvořili a podpisovali, to jest výsměch ústavy, a těch zákonů, jménem kterých jste demokraticky věznili a vězníte pracující lid celého Československa, a hlavně ničíte a odnímáte všechna práva těm národním menšinám, které se na základě vašich zákonů octly v mezích buržoasního Československa. Není to nový zločin, jež chcete spáchati na ukrajinském obyvatelstvu Zakarpatské Ukrajiny a prešovského území? Tento zločin připravovalo celé vaše dosavadní hospodářství na Zakarpatské Ukrajině. Hlavní vinu toho mají sociální demokraté a národní socialisté s našimi Nečasy a Gagatky, kteří během osmi let krok za krokem budovali základy této správní reformy. Kdo jiní, když ne oni, za celý čas panování tak zvané národní koalice, když ne zákonem, tedy činem, zavedli na naší zemi ten pořádek, jejž nyní spojená buržoasie chce uzákoniti?

Celých osm let porušovali jste saintgermainskou mírovou smlouvu, ústavu a závazky, jež jste přijali na sebe stran Zakarpatí. Promyšleně a vypočítavě odkládali jste s provedením aspoň jednoho bodu autonomních práv naší země. Nejen že jste jich neprováděli, nýbrž jste je sabotovali a rušili. Jak pokrytecky vypadá boj sociálních demokratů a národních socialistů proti správní reformě v obraně autonomních práv, boj těch, kdož vlastníma rukama jim kopali hrob! Nyní, když buržoasie jimi poučená dokonává a uzákoňuje tuto politiku porušování ústavy a mírových smluv, co dělají naši sociálpatrioti?

Sociální demokraté společně s Vološinovými klerikály všemi silami sabotují veškerý skutečný boj proti správní reformě a překážejí mu. A pan Gagatko místo aby bojoval tělem a duší za práva našeho obyvatelstva, věnuje se politice černosotěnného rusofilství. Nejsou v jediné válečné frontě, jak to navrhovali komunisté? To znamená, že i nyní přes své falešné oposiční fráze pomáhají buržoasii v její zločinné politice a pomáhají jí rozbíjeti jednotnou frontu schvalováním těchto zákonů policejní libovůle.

Ve zvláštní situaci octne se po přijetí tohoto zákona o správní reformě ukrajinské obyvatelstvo prešovského území. Vláda buržoasního Československa chce tímto zákonem zfalšovati vůli pracujícího ukrajinského obyvatelstva východního Slovenska, aby tím snadněji mohla je odnárodniti. Dobrovolné vyřešení definitivních hranic mezi Slováky a Ukrajinci padělá vláda násilným a proti vůli ukrajinského obyvatelstva provedeným vymezením národního území. Místo aby celé ukrajinské obyvatelstvo Československa jižně od Karpat bylo spojeno v jedno správní těleso a místo aby mu byla dána patřící mu práva československá buržoasie jde ve stopách dávné magnátské maďarisace a ještě více je okrádá o hospodářská a národní práva.

Obyvatelům prešovského okolí, osvobozeným slovanskými Čechy, není dovoleno ani svou vlastní nestátní školu označiti ukrajinským nápisem. V úřadech musejí mluviti a ve všech svých věcech se k úřadům obraceti jen slovenskou řečí, a když jí neznají, musejí si najímati tlumočníka nebo pro nedostatečné své prostředky trpěti svévolí slovenské šovinistické administrace.

Čím se liší dnešní poslovenšťování nebo počešťování od včerejšího pomaďaršťování? Nedosti na tom - dnešní buržoasní československý režim jest mnohem horší, neboť kromě počešťování a poslovenšťování naprosto nepomohl krajně zničené světovou válkou při její nové výstavbě, nýbrž vědomě a promyšleně ničí i ty zbytky hospodářského života, které těžkou prací místního obyvatelstva byly vytvořeny za panování magnátského Maďarska.

Upřímnými pomocníky této poslovenšťovací politiky v krajích, které se octly při Slovensku a nyní budou těmito správními zákony připojeny ke Slovensku, jsou naši moskvofilové a jejich spolek Duchnoviče. Tito tvrdohlaví a od národních mas odtržení zpátečníci našli si po ztrátě cara nové poručníky v osobě Kramáře a jeho strany. Pouze finanční pomoci a vládním vlivům národních demokratů vděčí za svoji existenci. Prodejná černosotěnská emirace s podporou československé vlády usiluje všemi silami pracovati proti národnímu obrození ukrajinského obyvatelstva v Československé republice. Drobní měšťáci z Prešovska, kteří se většinou skládají z odnárodněných popů a hrstky úředníků, buď zůstali maďarony nebo se prodali k službám slovenské buržoasie.

Česká buržoasie se své strany isolovala Prešovsko a usiluje těmito zákony definitivně odtrhnouti je od Zakarpatské Ukrajiny proto, aby s pomocí moskvofilských zaprodanců mohla uvésti mezi ukrajinské obyvatelstvo ještě větší zmatek, a když je desorganisuje, mohla je rychleji poslovenštiti.

Skutečnost, že právě všichni moskvofilští-činitelé jsou členy národně-demokratické strany, která oceňuje a provádí tuto správní reformu, která trhá na dvě polovice ukrajinské obyvatelstvo v Československu - dokazuje, v čí službě jest celý moskvofilský tábor a čí zájmy sleduje.

Vláda nemá vážného a věcného důvodu pro to, aby odůvodnila odtržení 200.000 Ukrajinců od Zakarpatské Ukrajiny. Nejlepším důkazem této bezradnosti při vyhledávání záminky pro tuto zločinnou politiku jest odpověď, odborového přednosty dr Bobka, který pokoušel se odpověděti na interpelaci. Praví: ťPředpokladem pro provedení autonomie zaručené mírovou smlouvou jest definitivní určení hranic mezi Zakarpatskou Ukrajinou a Slovenskem. Těžké řešení této otázky trvá již léta.Ť To znamená, že autonomie nelze uděliti proto, že není rozhodnuto o hranicích. A proč za osm let nebylo rozhodnuto o hranicích, toho pan Bobek neříká.

Ale totéž, totiž že nebylo rozhodnuto o hranicích, což překáží zavedení autonomie, nepřekáží buržoasii, aby zákony nerozhodla o hranicích zemí ve správní reformě a tím také nepostavila ukrajinské obyvatelstvo Československa před hotovou věc uloupení velké části ukrajinské země a připojení jí ke Slovensku. Takovými hloupými důvody chce ospravedlniti spojená československá buržoasie bezprávné, protizákonné a samovolné porušování všech svých závazků.

Neočekáváme od buržoasní vlády žádného řádného vyřešení práv obyvatelstva našich území a otevřeně konstatujeme, že až po vítězství proletářské revoluce spadnou okovy, v něž zakula buržoasie obyvatelstvo Prešovska a Zakarpatské Ukrajiny, a ohlašujeme rozhodný a bezohledný boj proti této správní reformě. Ale pracující lid musí porozuměti zločinné politice, která se skrývá za těmito správními zákony, a porozuměti, že obrana před tímto novým útokem poslovenšťování a odnárodňování musí býti prací jeho mozolných rukou. Až budou tyto zákony provedeny, otevrou se oči pracujícího lidu, pozná pokrytectví a faleš buržoasie a půjde s komunistickou stranou do boje za svobodu.

My komunisté jsme si vědomi, že buržoasní zařízení, jakým jest tento senát, jejž vy nazýváte demokratickým, nemá jiného úkolu než pouze za každou cenu proraziti s tímto zpátečnickým zákonem, jejž vypracovali buržoasní vůdcové spolu s byrokraty v panských kabinetech, aby jím zničili zbytky práv, jimiž dosud buržoasie zakrývala svou třídní diktaturu.

Ale mým úkolem jest právě odhaliti úmysly buržoasie, ukázati pravý obličej buržoasní demokracie a prokázati, že všechny tyto zákony jsou jen výplodem smrtelného strachu, jenž proniká buržoasii, neboť ona vidí, že vzrůstající uvědomění pracujících mas čím dále tím více ohrožuje její existenci.

Neboť což projevuje celá správní reforma? Nic méně než odevzdání všech vesnických a městských věcí pod komando notářů a jmenovaných komisařů-starostů, než dovolení policii a četnictvu beztrestně pronásledovati chudé obyvatelstvo, když se jim bude chtíti zavírati je a konati bez soudního povolení prohlídky. Služnovské úřady budou moci o své újmě honiti lidi, aby bezplatně spravovali cesty nebo konali jiné práce, notáři se svými pomahači budou obci diktovati rozpočet, kolik daní má obec dopláceti a lidé nebudou míti práva protestovati, neboť podléhají za to těžkým trestům.

Takovéto blaho připravuje nám spojená československá buržoasie. Víme, že buržoasie cítíc, že jí uniká půda pod nohami, pokouší se zachrániti takovými policejními zákony. Víme, že mezinárodní buržoasie cítí, že se blíží její konec, a proto takovými zákony chce připraviti mínění na novou světovou válku a znemožniti pracujícím, aby se postavili proti přípravám buržoasie k útoku na SSSR. Víme, že buržoasie nedovede najíti jiného východu z hloupé situace, ve které se ocitla, než jen zvětšiti policejní libovůli a samovládu byrokracie; ale i my otevřeně prohlašujeme, že jedinou úspěšnou zálohou v boji proti buržoasii jest silná, k jednomu cíli směřující, hromadná proletářská fronta.

Proto musíme neustále odhalovati zradu drobných měšťáckých stran na Zakarpatské Ukrajině, hodnotu mírových smluv a ústavy, nemožnost spolupracovati s československou buržoasií a konečně nemožnost budoucího hospodářského a kulturního rozvoje naší země v mezích kapitalistického státu.

Hlavním základem a zásadním programem drobných měšťáckých stran bylo spoléhání na mírové smlouvy a ústavu, jež nám zaručovaly autonomní práva. Nyní se to vše ničí obyčejným hlasováním; a vidíme, že tyto strany se neumějí postaviti ani na ochranu svých zásadních požadavků. Vološin a jeho stoupenci přímo zradili a zaprodali náš národ české buržoasii. Sociální demokraté, kteří na svém posledním sjezdu vytýčili jako hlavní bod svého programu boj o samosprávu, kromě zdánlivé oposice nevedou žádnou akci.

A již nejvíce zločinnou jest politika Kurtyáka a jeho tak zvaného autonomního zemědělského svazu, jenž hledí vykořistiti rozbití autonomních ilusí pro propagaci maďarského magnátského imperialismu.

Všechny zakarpatské strany pokoušejí se nynější zradu ospravedlniti protesty podávanými jak Svazu Národů, tak i presidentu republiky a ústavnímu soudu. Podáváním těchto protestů chtějí si pouze umýti ruce jako Pilát a říci podvedenému obyvatelstvu, že všichni jsou vinni, jen ne oni. Ve skutečnosti všichni předem vědí, že všechny tyto protesty nestojí za nic, neboť Svaz Národů a president a ústavní soud rozhodne o této věci tak, jak si bude přáti česká buržoasie. Neboť dnešní vláda a všechny její instituce jsou zálohami třídního ujařmení proletářské většiny buržoasní menšinou, a proto všechna jejich ustanovení a rozhodnutí jsou ve prospěch buržoasie a na újmu pracujících tříd.

My neočekáváme od svých třídních nepřátelů spravedlivého vyřešení ani jedné z těchto otázek. Všechna tvrzení o demokracii a vládě lidu v kapitalistickém organismu jsou klamem. Tvrdí to buržoasie a její pomahači proto, aby přemluvili pracující obyvatelstvo, aby pokorně neslo kapitalistické jho.

Ale čím více pracujících porozumí podstatě kapitalistického vykořisťování a tomu, že jeho existence udržuje se jen díky neuvědomělosti vykořisťovaných a utiskovaných, tím bližší bude konec panování buržoasie. Zákon jen tehdy zůstane zákonem, když se mu podrobí většina obyvatelstva. Policejní teror proti uvědomělým masám obyvatelstva nepomůže. Naopak, komunistická idea, kterou si osvojí většina pracujících, stane se proletářským zákonem proti buržoasním zákonům a ústavě a diktaturou proletariátu smete s povrchu země všechny možné zálohy sociálního a národnostního útisku. Uvědomělé proletáře nezalekne policejní zákon.

Všechny zákony vymyšlené a vytvořené buržoasií slouží k ujařmení dělnické třídy a národních menšin. Buržoasií vymyšlená správní reforma, kterou chcete uzákoniti na největší škodu dělnické třídy, ukazuje, že česká buržoasie společně s buržoasií celého světa daleko více zvířecky dovede ujařmiti dělnickou třídu než bývalé rakouskouherské mocnářství. Česká buržoasie pod heslem bratrství budovala zdánlivě demokratickou republiku, dokud neusedla na vládní stolec. Pak vybudovala si vládní zvířecí aparát, a jak to ukazuje útisk českého, ukrajinského, maďarského, slovenského, německého a židovského proletariátu a národních menšin, dovedla jej lépe okrádati než rakouské mocnářství. Zde jest Prügelpatent české buržoasie, který vás bude dvojnásobně mučiti než rakouské mocnářství.

Česká buržoasie stala se zrádcem svého českého proletariátu v tom, že se sama nazývá Husity a farizejsky světí svátek Husův, ale pracuje proti Husově teorii a pomáhá Římu tohoto Husa upalovati. A vy pánové jste zapomněli, že pravda zvítězí. A kde je vaše pravda? Kde je ústavní zákon vámi podepsaný, kde je úplná autonomie Zakarpatské Ukrajiny podle saint-germainské mírové smlouvy?

Vy jste ze Zakarpatí učinili tmavý hrob a v tomto hrobě pohřbili jste veškerou pravdu a naději tohoto umučeného lidu, jenž věřil v lásku české buržoasie k slovanským bratřím, kteří se dobrovolně připojili k Československé republice. Vy pánové jste nám uloupili i to právo, které jsme měli od Maďarů a udělali jste nám daleko horší zákony, které jsou podle vaší chuti. Uložili jste vysoké a nesnesitelné daně, takže žádný občan není s to, aby je zaplatil. Poslali jste k nám armádu četníků, finančníků, špehounů, exekutorů a nezpůsobilých úředníků, jimiž terorisujete a ničíte naše zakarpatské obyvatelstvo. Mnoho tisíc dělníků učinili jste nešťastnými, nechali jste je bez práce, a když prosí o vezdejší chléb, aby nezhynuli smrtí hladem, krmíte je olověnými kulemi. Prosadili jste agrární cla a tím vydali jste mnoho milionů mužů, žen a dětí na pospas smrti hladem. Uzákonili jste popovskou kongruu a ubohé dělnické krvavé haléře, uloupené vašimi daněmi, dali jste popům a rabínům, kteří klamou lid, aby dobře naháněli vodu na váš mlýn.

Slavný senáte! Podám zde příklad, který charakterisuje županský a hlavnoslužnovský úřad. Pánové Hlinkovci, to vás bude zajímati.

Jako obecní starosta koupil jsem obecní dům, neboť naše obec neměla obecního domu. Tento dům byl stavěn pro kasárny, ale já jako obecní starosta jsem nedovolil, aby z něho byly kasárny a koupil jsem jej na obecní dům. Na tento dům bylo rozpočteno 16.000, ale oni nemohli za ty peníze koupiti dům. Tak jsme koupili my tento dům, který byl připraven pro četnické kasárny za 19.000. Obec nemohla tuto částku zaplatiti a dala jen 9.000. Sám hornoslužnovský úřad v Terešvě a četníci byli proti tomu, aby obec zaplatila tuto částku, neboť chtěli, aby obec ztratila 9.000 Kč, které z krvavých mozolů připravila na tento obecní dům. Zavolal mne hlavní služný do Terešvy a řekl mi: ťPane starosto, ať obec ztratí těch 9.000, ale vy budete čistý před obcí a budete moci říci, že to zavinila obec, poněvadž nesplatila peněz.Ť Jak by to bylo vypadalo, kdybych já byl chtěl, aby buržoasie okradla naši obec. Tehdy jsem si vypůjčil na svůj majetek 10.000 Kč a zaplatil jsem obecní dům, takže jej již nyní máme.

A jak to dopadlo? Hlavnoslužnovský úřad řekl, že jsem spáchal velký zločin, když jsem koupil obecní dům pro obec a neponechal jej na kasárny a nepřipustil jsem, aby obec ztratila 9.000 Kč. Na základě toho byl suspendován veškerý obecní úřad, neboť prý tam panovali komunisti.

Hle, toť důvod, jímž dokazujete, že jsem spáchal zločin, když jsem koupil pro obec dům a nepřipustil jsem, aby obec ztratila 9.000 Kč. Takové jsou u nás úřady. 30. minulého měsíce bylo rozpuštěno obecní zastupitelstvo a byl jmenován komisariát. Tak se to děje v naší republice. V Čechách se to snad nestane, jenom na Slovensku a u nás. To je demokracie, to je svoboda!

Slavný senáte! Řeknu ještě, že roku 1920, když k nám přišla česká buržoasie, že jsme bratrsky přijali tuto buržoasii svým srdcem jako své bratry, a jak vám známo, projevovali jsme svou sympatii a lásku k českému národu. Ale co se stalo?

Myslili jsme, že s českou buržoasií, kterou jsme srdečně a věrně uvítali, budeme spolupracovati, že ona pozná naší věrnost a lásku a že na naší Zakarpatské Ukrajině, na té ubohé a nešťastné Verchovině nebude již ten ubohý člověk žíti společně s dobytkem - jak viděli ti, kteří tam byli, že tam chudý člověk žije společně s dobytkem - a my jsme věřili tomu, že pod českým panováním to bude změněno a náš zakarpatský ukrajinský lid začne žíti lidsky. A co se ukázalo? To, že česká buržoasie nejen že nás nevyvedla a neukázala nám lepšího života a většího blaha, ale naopak uvrhla nás do zoufalství, zahrabala nás do tmavého hrobu.

V létech 1919 a 1920 popové, kteří prodali Krista, společně s našimi Maďarony dohodovali se s českou buržoasií a připojili se k Československé republice bez dovolení ukrajinského národa. Oni nás prodali a za to dostali teplá místa. Zaprodali Zakarpatskou Ukrajinu české buržoasii, uvrhli náš ubohý lid do zoufalství, do bídy, tito zaprodanci, kteří prodali Krista, a klamou lid znakem kříže.

Ústavní zákon podepsal sám pan president Masaryk a ministr pro věci zahraniční dr Beneš a pan Švehla a celá vláda potvrdila, že splní veškeré závazky vůči Zakarpatské Ukrajině. Ale co se stalo? Uplynulo již osm let a z těchto závazků není nic viděti. Byla to zrada chudého lidu. A kdo se stal zrádcem? Ti lidé, kteří přijali na sebe závazky, kteří podepsali autonomii a ústavní zákon. Ani jeden bod z toho se neuskutečnil, to znamená, že sám pan president i pan ministr Beneš i pan Švehla sami zradili ubohý ukrajinský lid, uvrhli jej do zoufalství a zahrabali do hrobu, do hloubi země.

A náš ubohý lid na tom nešťastném Zakarpatí řve hladem a zimou a není proň ani východiska ani pomoci. A jak na to pohlíží česká buržoasie? Loupí a okrádá jej. Když si člověk přinese na zádech hromádku roští, hned ho četníci chytají, vrhají do vězení, přikazují mu platiti 10, 20 Kč trestu. Když nějaký člen koalice zdefrauduje ohromné tisíce, říkají, že je to mýlka, a když chudý člověk pro sebe vezme trochu roští, to zasluhuje trestu. Taková je pravda.

Nyní víme, že na Zakarpatí není již důvěry v českou buržoasii. Dnes prohlašuji jménem celého národa, že marně přijde na Zakarpatskou Ukrajinu nějaký Čech, neboť nemá tam co pohledávati. Viděli jsme, že jaká byla maďarská buržoasie, taková byla i rumunská a taková je i česká buržoasie. My nemůžeme odnikud očekávati osvobození, můžeme jen spoléhati na své mozolné krvavé ruce a jiného osvobození pro nás není.

Rozumíme, že naše svoboda je tam na Ukrajině, na východě, tam kde jest osvobozený proletariát. V době, kdy buržoasie připravuje útok proti sovětskému Rusku, dovedeme poznati, kde jest náš nepřítel a odkud máme očekávati nepřítele. A tak, jako pan president sbíral své legie za hranicemi, když budoval republiku, a tam je organisoval, v tu dobu i my budeme věděti, kde jsou naše legie, kde je máme organisovati a proti komu máme se obrátiti.

Tak líčím tuto vážnou situaci a člověku stydne krev v žilách, když se podívá na tu nespravedlnost, na to ohromné neštěstí, do kterého česká buržoasie uvrhla toho ubohého zakarpatského Ukrajince, a to nejen zakarpatského Ukrajince, nýbrž vůbec veškeré obyvatelstvo celé republiky, celou dělnickou třídu. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Krčméry: Nasledujúcim rečníkom je pán sen. Luksch. Dávam mu slovo.

Sen. Luksch (německy): Slavný senáte! Mám-li vám zde především vyložiti své osobní stanovisko k tomuto zajisté nesmírně důležitému zákonu, který hluboce zasahuje do našich poměrů, pak je toto stanovisko takovéto: předloha znamená proti nynějšímu stavu, proti našim neudržitelným poměrům, které máme v zemi a okresech, značný pokrok. (Hluk.) Zajisté, není to žádný ideál, to vím tak dobře, jako vy, ale v národnostním ohledu znamená to pro nás Němce jisté plus. (Hluk a různé výkřiky. - Sen. inž. Oberleithner [německy]: Bledne při tom, když to vyslovuje!) Nechte si to! (Sen. inž. Oberleithner [německy]: Vy to nemůžete zodpovídati před sudetsko-německým lidem, co jste tímto zákonem způsobili!) Vy nejste mým voličem, od vás si nepotřebuji nic dát povídat. (Různé výkřiky. - Hluk. - Sen. inž. Oberleithner [německy]: Nesedíme zde jako zástupci jediného stavu, nýbrž veškerého sudetsko-německého lidu!) Zaplať Pánbůh, že nejste mými voliči. Hrubosti si nepotřebuji dát líbiti. (Různé výkřiky. - Sen. inž. Oberleithner [německy]: To nejsou žádné hrubosti, nýbrž pravdy!) Nyní jste zde zase jeden den. Tři měsíce jste zde nebyl. Nyní se zase vykřičí. Je to neuvěřitelné, s jakými lidmi zde člověk musí bojovati. Nazývá se členem parlamentu, to chce býti inteligentním člověkem!

Pánové! Těšíme se... (Hluk a různé výkřiky. - Sen. Stark [německy]: Postaráme se, abyste měli radost! To je smělost říci: Těsíme se! - Hluk, výkřiky něm. soc. demokratů a něm. nacionálů.)

Místopředseda dr Krčméry: Pán sen. Luksch má slovo!

Sen. Luksch (pokračuje): Ale nechte je křičet. (Sen. Reyzl [německy]: Je to nestydatost říkati, že se ještě těší. - Hluk a různé výkřiky.) Nyní musím jednoduše diktovati stenografům, když mne nenecháte mluviti. A tomu vy říkáte parlament! Těšíme se... (Hluk a různé výkřiky. - Sen. Jokl [německy]: Před několika lety mluvil jste docela jinak!) Ve vnitřní politice není žádné důslednosti. (Sen. Beutel [německy]: Ne, jen dovozní povolení na uhlí, úplatky! - Hluk.) Co k tomu má člověk říci? (Sen. Jokl [německy]: Vy jste přímo Švehlovi husaři! Říkáte to také svým voličům?) Těšíme se, že přes statisíce denních listů, které... (Hluk. - Různé výkřiky. - Sen. Stark [německy]: Vy jste kdysi kázali o jednotné frontě!) Pane předsedo, prosím vás, abyste mi zjednal klid, nemohu takto mluviti. (Sen. Stark [německy]: Kejklíři jste všichni!) Včera byli ti lidé všichni lháři, dnes jsou to kejklíři, to je senátor! (Výkřiky (německy): Voličové vám již dají odpověď!) Vašich hlasů se přece zříkám. Mám co činiti se svými voliči a uslyšíte, co tomu říkají moji voliči. Vaši voliči bohudík nejsou mými voliči. (Sen. Jokl [německy]: Roku 1917 chtěl jste ještě míti šibenice pro Čechy! - Hluk.) Těšíme se... (Hluk.) Křičíte zase? (Sen. Stark [německy]: Po kolikáté se těšíte? - Sen. Jokl.[německy]: On se těší, že zradil lid!) Těšíme se, ze přes sta tisíce denních listů... (Sen. Hartl [německy]: Kde je statisíce denních listů?) Ano, že přes statisíce denních listů, které denně vysílají komunistická, socialistická, národní a obzvláště strana, která vůbec nebyla s to, při posledních volbách vyslati jen jediného poslance, nebo senátora do parlamentu, že přes toto nejapné chytání voličů, které je příliš zjevné, účinek se nedostavuje. Staví se právě zájmy stran, a nic jiného to není, nad zájmy lidu. (Sen. Beutel [německy]: U vás!) Těší nás, že se bohudík náš německý lid nedává více sváděti těmito listy a jich hesly a frázemi, poněvadž lid dávno otupěl proti těmto slovům. Lid se již nedá klamati, poněvadž je dávno přesvědčen o tom, že politika, kterou provozujeme od sedmi měsíců, politika aktivistických stran, kryje se zcela s aktivistickou politikou směru Stresemannova v Německu, která způsobila povznesení Německa, a že tato politika jest jedině správnou a v každém směru v plném zájmu našeho německého lidu. (Hluk.) Zabývati se podrobnostmi této obsáhlé předlohy zákona považuji za naprosto zbytečné, poněvadž jsme své stanovisko v nesčetných schůzích před tisíci svých voličů vyložili a svému lidu jasně a určitě projevili svůj úmysl stran tohoto zákona.

Nemohu však opomenouti, abych přímo neodporoval vývodům pana senátora Friedricha, který řekl, že nyní nebude míti nikdo právo sám sebe spravovati. (Hluk.) Proti tomu poukazu ji na nyní panující poměry. (Trvalý hluk.) Buďte přece trochu klidni! Proti tomu poukazuji na nyní panující poměry v zemi a u našich okresů. Podívejte se na Moravu! Myslím, že máme 12 přísedících zemského výboru; z těchto 12 není ani jeden zvolen, všichni jsou jmenováni, máte tam diktaturu, ani vláda jim nesmí nic říci. Nazýváte to ideálním stavem? Nyní přijde něco jiného na místě toho, proto se o tom usnášíme. Podotýkám, že na př. nyní má býti přeložena jedna občanská škola z Břeclavi do jiné obce v mém volebním okresu. Zemská školní rada je pro to, vláda je pro to, jmenovaný zemský výbor je proti tomu a já tuto německou občanskou školu nemohu prosaditi. (Obrácen k sen. Hartlovi): Vy, pane arciněmče, co říkáte nyní? - Nyní mlčíte! (Sen. Jokl [německy]: To je přece vysvědčení chudoby pro vás! - Sen. Hartl [německy]: Je to účastenství na moci?) Ano, to je vysvědčení chudoby. (Výkřiky [německy]: Dva německé ministry mate a nemůžete prosaditi jednu německou školu?) Protože právě je zde absolutně diktující zemský výbor, který není odpovědný, to víte sami. Nelze dnes odvolati zemský výbor pro nějakou školu, tak jednoduché to není. Až bude volen, bude nám odpověden.

Druhá výtka, kterou včera senátor Friedrich pronesl, byla ta: Nyní bude okresní hejtman pašou. Táži se vás: Co máme nyní? Nyní je okresní hejtman zcela sám, později dostane okresní správní komisi. A když tam budou zasedati obratní členové, dovedou také prosaditi naše zájmy ať národnostní, nebo hospodářské. Zde vidíte, jak se ve světě pracuje hesly, neboť je přece heslem, říkáte-li: Na ustanovení nic nedám. Prospívám svému lidu; co vy říkáte, je vedlejší věcí. (Sen. Stark [německy]: Hlavní věcí je, využívám svého prospěchu!) To je hrozne, to jsou senátoři! Pánové, ten muž je senátorem. Včera nazýval všechny lháři. Kam vlastně patříte? Takové sprosté výrazy, prospěch, zloděj, lhář, to jsou sova pana Starka. (Sen. Stark [německy]: To bylo jednou vašim řemeslem!) Nikdy jste ode mně něco takového neslyšel. (Sen. Stark [německy]: Nebylo ostřejšího nad vás!) Ale nebyl jsem nikdy sprostý! (Sen. Stark [německy]: Ne, vy jste vždycky přišel jemně!) Říká se dále, že německé menšiny zmizí, že německé okresy budou odstraněny a vytýká se nám proto zrada. (Výkřiky [německy]: Je tomu tak!] Nuže, pánové, totéž slyšíme o Češích. Slyšíte, že čeští socialisté, národní socialisté, rozšiřovali letáky, kde zase viní české měšťácké strany ze zrady; při volebním právu vojínů bylo tomu právě tak, tam se volalo: nadešla poslední hodina, dopouštíte se zrady, přijmete-li tuto předlohu! Právě totéž: Zrádci tam, zrádci zde! Ale lid dovede již všechny tyto sprosté přezdívky správně oceniti, přechází bohudík již dávno klidně přes všechna tato silná slova, kterých se dnes užívá a príštího dne pokud možno ještě více, neboť Stark předstihuje sebe sám. (Sen. Hartl [německy]: Slova sjezdu německých právníků, anebo sdružení geometrů jsou také sprosté přezdívky?) To s těmi kursy pro geometry jest ujednání. Pamatujte si to! A je to národnostní čin, co my jsme vykonali, při čemž jsme souhlasili s rektorem techniky, aby dvě vysoké školy přišly do Čech, lesnická vysoká škola a obchodní vysoká škola, a jedna do Brna. To bylo ujednání; nevíte-li to, nemohu za to. (Sen. Hartl [německy]: Kdepak jsou ty dvě vysoké školy, kde jest pevný slib?) Pro to je zde přímo zákon (Sen. Stark [německy]: Co je s Hanreichem a Mayerem?) A co bylo s Kreibichem? Pánové, pan dr Heller poukazoval včera na sjezd právníků. Zamlčuje však - a zdá se úmyslně - že dnešní předloha vypadá zcela jinak, nežli ta, která tehdy byla projednávána. (Sen. Stark [německy]: Komu to vypravujete?) Dnes stojí názor právníků proti názoru právníků. V prvé instanci mluví právník tak a ve druhé onak. To si přizpůsobí, jak se mu to hodí, je právníkem a může kroutiti paragrafy se shora a zdola. Já bych tomu také jako zcela obyčejný člověk, bohudík - a bylo by špatné, kdyby všichni lidé na světě byli právníky - nemohl rozuměti a žádný zdravý lidský rozum nemohl by tomu rozuměti, že týž sjezd právníků se jednomyslně usnesl, předsedovi panu ministru Mayr-Hartingovi vysloviti důvěru. Že panu min stru Mayr-Hartingovi zase byla projevena důvěra, říká mi o právnících mnohem více, nežli vy mi zde povídáte.

A nyní mi dovolte, abych jménem parlamentního klubu ťBund der LandwirteŤ... (Sen. Hartl [německy]: Také jménem pana Eckerta?) Zeptejte se ho sám, já nemohu jít naproti a ptáti se Eckerta. Ale je nehezké, jak zde vše mícháte dohromady. To jsou osobní věci, které zde nemají co činiti, které se vyřídí v klubu. Styďte se, že mluvíte takovým způsobem! (Sen. Hartl [německy]: Nemám k tomu žádné příčiny!) Nemáte-li vy, pak má vaše strana příčinu! Myslíte, že hrubými výrazy všechno vyřídíte. S nadávkami a silnými výrazy ničeho nevyřídíte...

Jménem parlamentního klubu ťBund der LandwirteŤ a německé strany živnostenské mám k projednávaným vládním předlohám podati toto prohlášení:

ťZřídka, kdy byla některá zákonitá osnova jako předložená osnova o reformě veřejné správy potírána tak vzájemně si odporujícími důvody, jak tomu je zde. Rovněž tak zřídka bylo o nějaké osnově zákona tolik a tak dlouho jednáno, jak o této. Od února tohoto roku bylo ve stech poradách a schůzích pro jednáváno pro a contra jednotlivých oddílů. Bylo předsevzato daleko přes 100 různých změn, takže z původního návrhu téměř žádný odstavec nezůstal nezměněn. K různým pochybnostem bylo podle možnosti přihlédnuto, a byť i vládní předloha také ve své nynější formě nemůže býti považována za dokonalou, poněvadž právě jako výsledek kompromisu nemůže všem směrům poskytnouti vše dokonalé, dlužno přece konstatovati, že se před oženou osnovou zákona tvoří upotřebitelný začátek pro reformu veřejné správy. Nezneuznáváme nikterak, že také s našeho stanoviska leccos v předloze této úplně neuspokojuje, avšak velmi často je to, co je lepší, nepřítelem dobrého, pročež v politické prozíravosti a bez úzkoprsosti zasazujeme se o předloženou osnovu zákona doufajíce, že při provádění tvrdosti budou zmírněny a nedostatky odstraněny, takže z prakse samo sebou vyplyne to, co je lepší. Poslední okolnost týče se obzvláště úpravy užívání jazyků, čímž všem členům budoucích zastupitelských korporací, tak také zpravodajům umožněno bude užívání jejich jazyka a tím jejich spolupráce. Právě v poslední příčině ozvaly se obavy, a ježto v předloze samé nebylo vyhověno všem přáním, v té příčině vysloveným, jsou také jisté kruhy rychle ochotny vysloviti odsuzující úsudek o celé osnově zákona. Při tom nebéře se zřetele k tomu, že reforma veřejné správy jakožto takové je nezbytně nutna, že již ve starém Rakousku byla pociťována nutnost reformy veřejné správy a že tehdy směrodatným kruhům v řešení této otázky zabráněno bylo právě tak jako dnes nejnevhodnějšími námitkami. Bez předsudku, při veškerém kritickém zkoumání, nepřehlížíme vedle jistých vad, které lpí na každém zákoně, poněvadž každé lidské dílo je kusé,přece jisté přednosti reformy správy. Odstranění t. zv. dvojí koleje, které již v rakouských studiích z roku 1904 bylo považováno za nutné a účelné, povede k zjednodušení a zlevnění správy a bude nutno oceniti jako pokrok. Společnou prací lidí z lidu volených a z hospodářských kruhů povolaných s úřednictvem umožněno bude lepší a obyvatelstvo uspokojující vyřizování běžné agendy. Víme, že řádná samospráva v prvé řadě pracovati má k hospodářskému posílení veškerého lidu, že vyloučiti dlužno všechny pokusy, jež obyvatelstvo zatěžují, a vítáme proto povolání odborníků z hospodářských kruhů na návrh příslušných odborných korporací. Doufáme, že tím samosprávné korporace nabudou onoho hospodářského názoru, kterého potřebují, aby svým úkolům dostály, a obyvatelstvo vedly ke zdárnému pokroku. Vítáme, že rámcem samosprávných korporací zůstaly historické zemské jednotky se zvětšenými okresy, a nemáme za to, že by bylo potřebí vsunovati další instance mezi ně. Rovněž nemáme za to, že by rozdělen správních obvodů, podle žup, při čemž by odpadly země a okresy, přáním obyvatelstva více vyhovovalo, již z národnostních důvodů nikoli, poněvadž rozdělení v národnostně pokud možno jednotné obvody provésti lze jen při obvodech okresní správy. Litujeme, že země Slezská jako úplně samostatná správní jednotka nemůže zůstati, musíme však na druhé straně přihlédnouti ke skutečnosti, že se zbytky, během staletí ještě pozůstalé z bývalého historického pojmu Slezska, moravskými enklavami mimo to rozkouskované, z důvodů techniky administrativní spojují s Moravou. Vítáme, že podle této předlohy historické jméno země zůstává zachováno, jakož i že největší část hospodářské agendy, tak jako dříve obstarávána bude ve starém hlavním městě země Opavě. Vítáme to tím více, ježto podle stávajícího župního zákona země Slezská jako taková vůbec a také podle jména by byla přestala existovati a její území by bylo bývalo přiděleno dvěma moravským župám. Víme, že po přijetí této osnovy zákona ještě leccos v jednotlivých zákonitých ustanoveních této předlohy bude potřebí vybudovati, avšak bude věcí všech, kdož maj poctivou vůli, spoluprací přispívati k tomu, aby bylo lépe, a nikoli jednostrannou negací tomu brániti. Budeme hlasovati pro tuto předlohu zákona u vědomí, že působiti máme nikoli ničivě, nýbrž tvořivě, abychom dosáhli svého cíle, blaha našeho národa. Heil!Ť (Potlesk stoupenců.)