Schůze zahájena ve 12 hodin 30 minut.
Přítomni:
Předseda: dr Hruban.
Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, dr Krčméry, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Procházka, Stržil.
100 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Mayr-Harting, dr Peroutka; předsedu nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Adamovskému, dr Baxovi, Kroiherovi a Fr. Novákovi.
Navrhuji, aby byla udělena dovolená do 15. prosince sen. Ant. Šolcovi, zdravotní dovolená do konce prosince sen. Reščukovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Z předsednictva přikázáno.
Žádám o přečtení.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Výboru národohospodářskému:
Tisk 525. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 222) zákona o zatímní ochraně lesů (tisk 977).
Výborní ústavně-právnímu:
Tisk 535. Vládní návrh zákona o cestovních pasech.
Tisk 536. Vládny návrh zákona o zmene niektorých predpisov o vymahaní a účtovaní trestných nákladov vzniklých u súdov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o usnesení poslanecké sněmovny č. t. 525, jakož i o vládních návrzích č. t. 535 a 536 podaly zprávy ve lhůtách osmidenních.
Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj se přijímá.
Budeme projednávati jednací pořad.
Prvním předmětem je:
l. Zpráva I. výborů ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 492) o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovního zákona). Tisk 532.
Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. Trčka, za výbor technicko-dopravní sen. Sehnal.
Dávám slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. Trčkovi.
Zpravodaj sen. Trčka: Slavný senáte! Předložená osnova zákona, tisk 532, mění do jisté míry, doplňuje a unifikuje různé směrnice předválečných zákonů rakouských a uherských, jakož i popřevratové předpisy a vládní nařízení vydané v našem státě. Přirozeně puncovní předpisy dosavadní, založené na zákonných úpravách provedených před více než půl stoletím, nevyhovují již požadavkům doby a domáhají se proto právem kruhy výrobní i obchodní tohoto odvětví náležité reformy dosud platného puncovního zákona.
Zákon je rozdělen na 8 částí, v nichž se pojednává odděleně o zboží platinovém, zlatém a stříbrném, o zboží z obecných kovů a o zboží s obsahem 250/1000 zlata, dále o puncovní kontrole živností, o ustanoveních trestních a o organisaci puncovní služby.
Část I. Týká se zboží platinového, zlatého a stříbrného, pro něž se stanoví povinné úřední označování, což u zboží planinového je novotou. Určují se tu dále zákonité ryzosti tohoto zboží, a to v tisícinách. Tyto ryzosti musí býti podle §u 7 na zboží k puncovní kontrole předkládaném vyznačeny příslušnou číslicí. Kromě toho zboží tuzemské musí býti opatřeno výrobní nebo tovární značkou výrobce, která byla schválena puncovním úřadem. U cizozemského zboží označování výrobní nebo tovární značkou zákon nepředpisuje, a to z toho důvodu, poněvadž od československých puncovních úřadů nelze požadovati znalost všech soukromých značek cizozemských. V §u 12 vypočteny jsou předměty, které puncovní kontrole nepodléhají. Jsou to zejména přístroje vědecké, lékařské, státní mince, starožitnosti a pak předměty platinové a zlaté do 2 g a stříbrné do 3 g celkové váhy.
V §u 3 zmocňuje zákon vládu ke stanovení výše kontrolních a manipulačních poplatků. V odstavci 2. téhož paragrafu původního vládního návrhu byla uvedena maxima kontrolních poplatků z l kg hrubé váhy zboží 3.000 Kč z platiny, 600 Kč ze zlata a 90 Kč ze stříbra.
Dohodou s vládním referentem podařilo se mi tyto maximální poplatky podstatně snížiti, a to z platiny a l kg hrubé váhy zboží ze 3.000 Kč na 2500 Kč, ze zlata ze 600 Kč na 500 Kč.
Jinak normální sazby kontrolních poplatků dnes skutečně placených jsou: Za l kg váhy hrubého zboží platinového 1.000 Kč, za l kg váhy hrubého zboží zlatého 200 Kč, za l kg váhy hrubého zboží stříbrného 40 Kč. Tato maximální výše kontrolních poplatků je v osnově zákona uvedena proto, aby při event. vzestupu cen drahých kovů, anebo vzestupu režie státu při výkonu kontroly mohla vláda prostým nařízením kontrolní poplatky přiměřeně zvýšiti bez jinak nutné novelisace téhož zákona.
Nebylo by na závadu pro event. zvyšování kontrolních a puncovních poplatků dáti slavné vládě závoru aspoň ve zprávě důvodové, že zvyšovati normální poplatky možno jen tehdy, jestliže toho vyžadovati bude skutečně zvýšená režie státu.
Část druhá týká se zboží z obecných kovů. Aby u obecenstva kupujícího takové zboží nebyl vzbuzován mylný dojem, že jde o zboží cennější, ukládá zákon povinnost, že na takovém zboží musí býti vyznačena slitina, z níž je vyrobeno, a výslovně zakazuje jeho označování takovými názvy, v nichž by bylo slovo platina, zlato nebo stříbro, na př. americké zlato, čínské stříbro, jak tomu bylo dříve.
Část třetí obsahuje předpisy o zboží s obsahem 250/1000 zlata, pro něž stanoví pouze fakultativní puncování, nikoliv povinné. Účelem této části zákona je dáti spolehlivý podklad zejména výrobě kdysi oblíbeného českého granátového zboží. Takové zboží musí být i však vždy opatřeno aspoň číslicí 250 a výrobní značkou.
V části čtvrté je upravena puncovní kontrola živností, které vyrábějí, nebo prodávají zboží, na něž se tento zákon vztahuje. Této kontrole podléhají i zastavárny i dražebny. Tito živnostníci jsou povinni oznamovati puncovním úřadům započetí s provozováním živnosti, jakož i její přesídlení anebo vzdání se živnosti, musí si opatřiti od puncovního úřadu výrobní nebo tovární značku, které jsou pak povinni používati. Puncovní úřady jsou oprávněny vykonávati u těchto živností v případě potřeby prohlídky a závadné zboží zabavovati.
Aby kupující se mohli snadno přesvědčiti o významu značek na zboží, musí tito živnostníci na místě zákazníkům přístupném vyvěsiti vyobrazení puncovních značek. Kromě toho jsou povinni vydati kupujícímu na přání účet nebo stvrzenku, která obsahuje přesná data uzavřené koupě, zejména popis, cenu a označení prodaného předmětu.
Část pátá upravuje předpisy o přestupcích puncovního zákona. Trestní řízení o těchto přestupcích přísluší politickým úřadům, které mohou ukládati peněžité pokuty od 10 do 1.000 KČ, po případě do výše vnitřní hodnoty zboží, nebo do pětinásobného rozdílu ceny mezi skutečnou a nejnižší zákonitou ryzostí zboží. Za nedobytné pokuty nastupuje trest vězení nebo uzamčení až do 1 měsíce.
Pouze při úmyslně spáchaném přestupku §u 35, na př. bylo-li zboží úmyslně opatřeno padělanou úřední značkou, přenechává se trestání soudům, které mohou uložiti trest vězení resp. uzamčení od 3 dnů do 3 měsíců. Kromě toho při opětovném potrestání pro těžší puncovní přestupky může býti odňato živnostenské oprávnění buď na čas nebo na vždy.
S ohledem má zvláštní povahu puncovních přestupků zavádí zákon t. zv. upouštěcí řízení podle obdoby důchodkového trestního práva, takže úřady mohou upustiti od dalšího stíhání, zaplatí-li viník upouštěcí částku, která se rovná příslušné pokutě. Pouze v případě, že by pokuta s vedlejším trestem i se zkráceným puncovním poplatkem převyšovala 1.000 Kč, nelze záležitost vyříditi v upouštěcím řízení.
Část šestá stanoví organisaci puncovní služby, kterou omezuje na dvě instance. První instancí jsou mincovní úřady a druhou stolicí je ředitelství puncovní služby v Praze, podřízené ministerstvu veřejných prací.
Zároveň zrušuje se 17 dosavadních puncoven zřízených při některých berních úřadech i hlavní puncovní úřad v Praze, na jehož místo nastupuje ředitelství puncovní služby.
Ke zřízení zvláštních odborných puncovních úřadů bylo nutno přistoupiti hlavně proto, že zavedením volnosti slitin z drahých kovů budou od puncovních orgánů požadovány zvláštní odborné znalosti. Dosud to namnoze vykonávali úředníci berních úřadů, bez potřebných znalostí a chemických zkušeností.
Podle části VII. bude při ministerstvu veřejných prací zřízena jako poradní sbor v puncovních záležitostech státní puncovní rada.
Část VIII. obsahuje závěrečná ustanovení, v nichž se výslovně stanoví, že puncování provedené před účinností nového puncovního zákona podrží platnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím předejde se jakýmkoliv pochybnostem o právních účincích provedeného již puncování.
Dále se tu výslovně stanoví povinnost ručení zaměstnanců puncovní služby za ztrátu, zboží jim svěřeného, a to při jakémkoli zavinění, poněvadž s dosavadními předpisy nebylo možno vystačiti.
Poněvadž k provedení reorganisace puncovní služby a k vypracování prováděcích předpisů k tomuto zákonu bude potřebí jistého času, zmocňuje zákon vládu, aby nařízením stanovila den, kterého zákon nabude účinnosti.
Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi podrobně osnovu puncovního zákona a doporučuje ji slavnému senátu tu přijetí. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji panu sen. Sehnalovi za výbor technicko-dopravní.
Zpravodaj sen. Sehnal: Slavný senáte! Předložený vládní návrh zákona sleduje týž cíl jako zákony a nařízení dosavadní, totiž: chrániti kupce před nesvědomitými zlatníky a obchodníky, poněvadž kupec zde je zpravidla úplně odkázán na svědomitost prodávajícího, a dále chrániti svědomité zlatníky a obchodníky před nekalou soutěží nesvědomitých nepoctivců.
Dalším cílem předložené osnovy je zmodernisování starých zákonů, na jejichž, podkladě právní stav tohoto oboru dosud spočívá. Těchto starých zákonů a nařízení je celkem 6. Rovněž naše republika touto otázkou se několikráte zabývala a máme celkem jednotlivých zákonů a nařízení 10. Je tedy potřebí unifikace těchto 16 různých zákonů a nařízení.
Z toho je vidno tedy, že nutnost unifikace této spleti zákonů a nařízení přímo volala po předložení tohoto návrhu zákona. Návrh tento také béře náležitý zřetel na přání odborných kruhů, které volaly předně, jak již shora bylo uvedeno, po unifikaci zákona resp. platných práv, přizpůsobení zákona průmyslovému pokroku, úředním označování předmětů z platiny, povolení volnosti výroby slitin drahých kovů, dále po odstranění výroby t. zv. nového zlata a zavedení místo něho výroby zboží s obsahem 250/1000. Za dosavadního stavu bylo možno vyráběti zboží to počínaje od nuly až do 250/1000 a v důsledku toho, poněvadž nepodléhalo žádnému úřednímu označování a kontrole, bylo možno v této věci prováděti největší podvody.
Celkem výbor technicko-dopravní souhlasí s návrhy, které byly již předneseny referentem výboru ústavně-právního a připojuje se ke změnám, které byly navrženy, a to ke změnám jednak v §u 3, v §u 7, v §u 32, odst. 1., a v §u 43.
Poukazuji, že velice mnoho zabývaly se oba výbory také tím, jak bude potřebí mnoho zavésti nových puncovních úřadů, po př. expositur. Aby bylo jasno, že není možno ták snadno zavésti potřebné úřady, poněvadž náklady s tím spojené jsou velice značné, použil jsem právě ve své zprávě podané za výbor technicko-dopravní výkazů vybraných puncovních poplatků jednotlivých puncoven v r. 1926, z něhož je jasně viděti, že nebude možno těchto úřadů příliš mnoho zříditi. Připomínám ještě, že dosavad prováděly puncovní službu některé berní úřady svými úředníky, čímž ovšem ztrácen čas pro vlastní berní úřad, pak dělo se puncování jednoduchým způsobem zkouškou jehlami a na kameni. Dnešní způsob výroby, zejména předlohou touto pod kontrolu dané, bude často vyžadovati i zkoušek chemickými rozbory. Proto nutná je tato nová organisace, a to i proto, že trvale přechází tento obor do ministerstva veřejných prací, a tu není možno používati úředníků správy finanční, ale ministerstvo veřejných prací ve vlastní agendě vlastními odbornými silami a vybudovanými úřady musí umožniti náležitou správu tak, aby vyhovovala i obchodu a živnostem. Proto očekává výbor, že budou zřízeny další puncovní úřady, jakmile to poměry dovolí, a to zejména pro obvod Slovenska a Podkarpatské Rusi, snad v Bratislavě.
Jinak technicko-dopravní výbor doporučuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění, jak bylo vytištěno v tisku č. 532, a mně jako referentu přísluší, abych požádal slavný výbor, aby zákon schválil tak, jak v tomto tisku jest obsažen.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.
Byl mně podán dostatečně podporovaný resoluční návrh p. sen. dr Hilgenreinera a druhů.
Žádám, aby byl přečten.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Návrh sen. dr Hilgenreinera, Böhra, Fritschera, Prause, Donáta, dr Šrobára, dr Procházky, Zulegera, Luksche, dr Kovalika, inž. Klimko, dr Brabce, dr Němce, Thoře, Pastyříka a druhů:
Slavný senáte, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby zřídila puncovní úřady v Praze, Brně, Bratislavě a Mor. Třebové a podle potřeby i další puncovní úřady a expositury v jiných místech republiky, jakož i aby při výkonu puncovní služby bylo přihlíženo k potřebám výrobců a obchodníků zbožím puncovní kontrole podléhajícím.
Předsedá: Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj sen. Trčka: Podotýkám jen k resoluci, že nelze hned přesně určiti, kde rozvoj zlatnického nebo stříbrného zboží nastane a kde bude potřebí puncovní úřady nebo expositury zřizovati. Proto jsme navrhovali a také nyní navrhuji ke schválení resoluci, ve které jsou vyznačeny taxativně puncovní úřady, které se budou zřizovati hned, a do budoucna se budou zřizovati úřady nebo expositury, kde toho bude vyžadovati nově vzniknuvší nebo rozšířivší se zlatnický průmysl.
Předseda: Budeme hlasovati. Račte se posaditi. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivých částí, jakož i úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomuto návrhu námitky. (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve zprávě výborové tisk 532, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijímá se podle znění zprávy výborové tisk 532 ve čtení prvém.
Dalším předmětem jednacího pořadu je:
2. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 526), kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 15. září 1927. Tisk 530.
Zpravodajové jsou: za výbor zahraniční sen. Stodola, za výbor národohospodářský sen. dr Rozkošný.
Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny nebo chyby.
Zpravodaj sen. Stodola: Nikoli.
Předseda: Není jich, budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Dalším předmětem jednacího pořadu jest bod 3. a 4.
Navrhuji, aby pro jednávání odstavce 3., totiž
zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1925 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku, tisk 533
a odstavec 4., totiž
zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1926 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku, tisk 534,
sloučeny byly v jediné projednávání a případně v jedinou rozpravu.
Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Budeme tudíž tak postupovati.
Zpravodajem v těchto věcech je pan sen. dr Fáček, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! (Hluk.)