Čtvrtek 1. prosince 1927

Schůze zahájena u 15 hodin 55 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Soukup.

Zapisovatele: Kalčok, Pastyřík.

120 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Engliš, Udržal; odborový přednosta ministerstva financí dr Vlasák; předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Donátovi, Fahrnerovi, Koukalovi, dr Krupkovi, pro tento týden sen. dr Kovalikovi a dr Krčmérymu a na tento týden sen. dr Brabcovi.

Tiskem bylo rozdáno. Žádám o přečtení.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 538. Poštou. Zpráva I. zahraničního výboru. II. národohospodářského výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění dodatková úmluva ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi československou republikou a republikou Rakouskou (tisk 520).

Tisk 539. Poštou. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení. (Katastrálního zákona) - (tisk 480).

Tisk 537. Zpráva, sociálně-politického výboru o návrhu sen. Hrejsy a spol. na změnu zákona: ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém (tisk 450).

Tisk 540-540/8. Interpelace sen. Pánka a spol. na p. ministra vnitra v záležitosti převodu samosprávných zaměstnanců do zákona č. 103 z r. 1926 t. zv. zákona platového.

Tisk 540/1. Interpelace sen. Pánka a spol. na p. ministra veřejných prací ohledně vydání služebního řádu pro zaměstnance státních hutních a báňských podniků.

Tisk 540/2. Interpelace sen. Pánka a spol. na p. ministra spravedlnosti v záležitosti vydání nového zákona o služebním poměru zaměstnanců ve vyšších službách soukromých t. z.v. zákonu o obchodních pomocnících.

Tisk 540/3. Interpelace sen. Pánka a spol. na p. ministra sociální péče v záležitosti novelizace zákonů o nemocenském a pensijním pojištění soukromého úřednictva.

Tisk 540/4. Interpelace sen. Dundra a soudr. na p. ministra spravedlnosti dr Mayra-Hartinga ve věci konfiskace časopisu >Zájmy českého severu< ze dne 23. července 1927, orgánu československé sociálně-demokratické strany dělnické v župě českolipské.

Tisk 540/5. Interpelace sen. Časného, Dundra, Ant. Nováka a soudr. na p. ministra sociální péče Msgr J. Šrámka v záležitosti porušování osmihodinové doby pracovní a zacházení s dělníky v živnostech pekařských v Československé republice.

Tisk 540/6. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty stran několika případů naprosto nepostačitelných zaopatřovacích požitků.

Tisk 540/7. Interpelace sen. Jokla a soudr. na p. ministra národní obrany stran, poměrů u oddělení pěšího pluku č. 40, který jest posádkou v Bohumíně.

Tisk 540/8. Interpelace sen. Hüttera a soudr. na p. ministra vnitra o chování se správce okresní správy politické ve Varnsdorfu v záležitosti účastenství zahraničních spolků při odhalení praporu.

Tisk 541. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku (tisk 527 a 531).

Tisk 542. Zpráva ústavno-právneho výboru k vládnemu návrhu zákona o zmene niektorých predpisov o vymáhaní a účtovaní trôv spojených s trestným pokračovaním pri súdoch na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tlač. 536).

Tisk 543. Zpráva sociálně-politického výboru k vládnímu návrhu zákona o pomocné praksi porodnické, jakož i o vzdělání a výcviku porodních asistentek (porodních pomocnic) - (tisk 466).

Zápisy o 99. a 100. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 25. října 1927.

Zápisy o 101. a 102. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Předseda: Z předsednictva přikázáno:

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Fijaly pro zločin podle §u 176 tr. z., přečin, podle §u 4, odst. 1., zák. č1. XL/1914 a přestupek podle nařízení ministerstva vnitra z 13. listopadu 1898, č. 766 pres.

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí okres. soudu v Trnavě z 4. listopadu 1927, č. j. T 1766/27, za souhlas k stíhání sen. Sochora pro přečin pomluvy podle §§ l, 3, odst. II., č. 1. zák. čl. XLI/1914,

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání jednacího pořadu.

Navrhuji, aby odstavec první dnešního jednacího pořadu přesunut byl na konec, nebude-li žádné námitky. (Nebylo.)

Námitky žádné není, můj návrh je tedy přijat a budeme tak postupovati.

Prvým předmětem je:

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 520), kterým se předkládá Národnímu shromáždění dodatková úmluva ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou. Tisk 538.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor národohospodářský sen. Miller.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Politické a hospodářské vztahy mezi republikou naší a republikou Rakouskou jsou dobré a beze všech třenic. To bylo konstatováno též tyto dny v rozpočtovém výboru Národní rady rakouské, a to jak spolkovým kancléřem dr Seipelem, tak i referentem dr Rennerem. Obě republiky jsou si blízké, mají v mnoha otázkách již z dřívější doby zájmové společenství. Vzájemné obchodní styky těchto dvou republik byly upraveny obchodní dohodou ze dne 4. května 1921, jíž zaručeno bylo oběma státům v oboru celně-tarifním nakládání podle zásad o nejvyšších výhodách. Avšak rapidní pokles rakouské koruny a zavedení vázaného hospodářství vyžádaly si revisi zmíněné obchodní dohody a třemi dodatkovými úmluvami, a to z 27. listopadu 1924, 27. července 1925 a z 23. června 1926, jimiž byly povoleny na různé předměty vzájemně celně-tarifní slevy. Pasivní obchodní bilance rakouská, jež činila v r. 1925 okrouhle 200 milionů šilinků, a zavádění politiky vysokých ochranných cel v jiných státech, vzbudilo jisté obavy též u rakouských politiků a daly jim podnět k zavedení vyšších ochranných cel, což se stalo první a druhou celní novelou v r. 1926. Nevím, jestli to bylo zrovna nutno, neboť pasivní bilance rakouská se stala i bez tohoto lepší, čehož nejlepším důkazem je snížení úrokové míry a vzrůst vkladů v Rakousku. I když obchodní bilance rakouská se jevila v posledních letech pasivní, byly zde přece značné zisky z transitních obchodů, neboť Vídeň zůstala i nadále sídlem středoevropských obchodů a značné provise z těchto obchodů zůstávají i nadále v Rakousku. Ve Vídni je té doby více než 1000 volných celních skladišť a velkoměsto je střediskem veliké bankovní organisace.

Vzhledem k těmto transitním ziskům a dále vzhledem k tomu, že republika Rakouská dováží hlavně polotovary a vyváží hotové výrobky, jichž cenu nelze přesně zachytiti, nemohou býti pokládány oficielní cifry obchodní statistiky, které nám ukazují příliš černě obchodní bilanci rakouskou, za směrodatné, zvláště proto ne, když Rakousko též značně investuje zvláště na př. do velkých elektráren, aby se tak zbavilo nutnosti nakupovati větší množství uhlí v cizích státech.

Republika Rakouská chce tedy po příkladu jiných států své příjmy z obchodní bilance zvýšiti, a to v první řadě tím, že chce býti soběstačnou, a proto ochrání vysokými ochrannými cly svou výrobu. Za tím účelem, aby si postup vůči mám usnadnila, vypověděla mám koncem minulého roku obchodní smlouvu, aby tak pod jistým tlakem bezesmluvního poměru si usnadnila revisi co nejvíce celních položek ve svůj prospěch.

Stejně vyjednává republika Rakouská o revisi dosavadních smluv s Maďarskem a Jugoslavií a chce dojednati obchodní smlouvu též s Německem.

Tak došlo k sjednání této čtvrté dodatkové úmluvy ze dne 21. července 1927, k obchodní dohodě ze 4. května 1921, kterážto čtvrtá prozatímní dohoda byla již uvedena v zatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 2. srpna 1927, čís. 121 Sb. z. a n. Jednání o této záležitosti bylo dosti obtížné a zástupci naší republiky, kteří se na něm účastnili, a jednání to pro republiku naši šťastně skončili, zaslouží našeho uznání. Byli jsme totiž po vypovězení obchodní smlouvy v jisté tísni a následkem toho bylo jednání, jak jsem již řekl, ztíženo a bylo lze dosíci dohody toliko na základě vzájemných rovnocenných kompensací, které se musily povoliti, a to též proto, aby doba trvání obchodní dohody s Rakouskem byla co nejdelší. Tato dodatková úmluva k hlavní obchodní dohodě má význam nejen hospodářský, ale i politický, neboť ona utužuje a prohlubuje vzájemně jak obchod, tak i zahraniční styky dvou blízkých sousedů. Republika Rakouská snaží se poslední léta v prvé řadě býti soběstačnou pokud se týče zemědělské výroby, ale osamostatňuje se též, pokud se týče průmyslu. Tak lze konstatovati, že následkem racionelního zvýšení vlastní výroby nedováží republika Rakouská této doby již žádného žita ani ječmene ani ovsu ani zemáků a pokud se týče pšenice, toliko 35 až 40 % a cukru 30 %. Pokud se týče mléka, tedy postiženy byly naše jižní moravské kraje zavedením cla na mléko, a to na l litr 28 hal., takže vývoz mléka do Rakouska poklesl ročně ze 63 mil. Kč na 11 mil. Kč. To znamená značný úbytek pro naše zemědělce na území sousedící s Rakouskem a má to neblahý vliv na tamní ceny mléka, neboť tím, že je v těch krajích této doby značný nadbytek mléka, klesla tam cena l litru mléka z 1,60 na 0,90 - 1,20 Kč. Poněvadž má býti zvýšeno též clo na máslo, a to ze 60 zlatých korun na 80 zlatých korun na l q, tedy bude i v tomto směru vývoz, pokud se týče másla, do republiky Rakouské ztížen. Přesto, že tímto novým autonomním celním tarifem rakouským nastalo určité ztížení našeho vývozu do Rakouska, přece jen tam vyvážíme ještě po sjednání této čtvrté dohody, měsíčně průměrem za 300 mil. Kč zboží a dovážíme odtud za 150 mil. Kč. Tento značný rozdíl, pokud se týká vývozu, resp. dovozu, je potřebí vysvětliti tím, že mnoho našeho zboží, jak jsem uvedl, jde do Rakouska pouze jako transit a prodává se odtamtud zase se značnými provisemi dále. Tedy vlastně Rakousko na tomto meziobchodě značně vydělává a nelze v tom spatřovati žádné obchodní passivum.

Pokud se týká všeobecných smluvních ustanovení, zůstávají dodatkovou úmluvou nedotčena a pamatováno je také na valutní klausuli, která je v ostatních obchodních smlouvách zavedena.

Tato čtvrtá dodatková úmluva sestává jednak z přílohy A, v níž je uvedeno zboží, jež vyvážíme do republiky Rakouské, z přílohy B se závěrečnými protokoly, v níž je u vedeno zboží, jež odtamtud, dovážíme, a příloha C, jež obsahuje některá ustanovení o nákazách zvířecích.

Našim vyjednavačům šlo hlavně o to, aby pokud možno zůstal co největší počet položek celních nezměněn. To se v mnohém směru jim podařilo. Celkem ovšem, když vezmeme čtvrtou dodatkovou úmluvu, musíme doznati, že je dělána více na prospěch republiky Rakouské, než našeho státu, avšak jak jsem již výše uvedl, byli jsme v situaci takové, že se vidělo lepším přistoupiti na tuto dohodu, než abychom byli zůstali ve stavu bezesmluvním. My přistoupením na tuto čtvrtou dohadu neobětujeme svých vlastních zájmů, nýbrž ona nás bude nutiti, abychom výrobu svou zracionalisovali, zlevnili a zdokonalili.

Zahraniční výbor senátu usnesl se z důvodů, které jsem zde uvedl a jež uvedeny byly též v tisku čís. 538, navrhnouti senátu, aby v zájmu další dobré politické shody a zahraničních styků s republikou Rakouskou čtvrtou dodatkovou úmluvu, jak je obsažena v tisku senátu č. 520. schválil.

Předseda (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji výboru národohospodářského.

Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! Kdyby naši práci zde v senátě posuzoval některý teoretik s hlediska úspornosti práce, jistě by nám vytkl, že předlohu, na níž konec konců nemůžeme nic měniti, dáváme projednávati dvěma výborům a také dáváme dvěma referentům referovati. Myslím ovšem, že to plyne z toho, že pánové v dolní sněmovně chtějí všechny práce udělati napřed, a my máme býti takovým přikyvovacím aparátem locum sigilli. Ovšem to je mé skromné mínění, které není spojeno s úkolem mým jako referenta, ale přece jsem to považoval za nutné říci, poněvadž se tím rozmnožují všechny ty ohromné haldy tisku.

Dodatková úmluva k obchodní smlouvě s Rakouskem, kterou projednáváme, je uzavřena k obchodní dohodě ze 4. května 1921 a jest již čtvrtou. S naší strany sledována je při rozmanitosti a hojnosti obchodních styků, které máme se svým sousedem, politika přátelské dohody. Rakousko bojovalo po roce 1918 se značnými hospodářskými potížemi. Ty vyplývaly především z rozrušené měny, pak z toho fakta, že Vídeň přestala býti centrem velikého hospodářského území. Nelze se diviti, že Rakousko vyhledávalo teprve svoje hospodářské směrnice. V důsledku toho dohodovalo se opětně a často se svými sousedy o úpravě svých obchodně-politických vztahů. S počátku uplatňovaly se v Rakousku tendence mírně ochranářské a teprve počátkem roku 1926 byla zřejmá snaha cla značně zvýšiti. O tom se uvažovalo z toho důvodu, poněvadž obchodní bilance byla značně pasivní.

Úvahy tyto vedly k tomu, že rakouská vláda předložila parlamentu návrhy na zvýšení celních sazeb u řady zboží. Vládní návrhy tyto byly přijaty a uzákoněny na jaře r. 1926 jako první a druhá celní novela.

Na základě tohoto autonomního celního tarifu se značně zvýšenými celními sazbami přikročila vláda rakouská k obchodně-politickému jednání s různými státy a také s republikou Československou.

Ochranářské tendence, které se v poslední době v Rakousku uplatnily, daly zvláštní ráz tomuto jednání a značně je ztížily. Delegace pověřená tímto jednáním, snažila se v oboustranném zájmu, aby hospodářské styky mezi sousedními republikami byly udrženy. Nepodařilo se to plně a dodatková úmluva obsahuje zvýšení celních sazeb u celé řady výrobků, jak je zřejmo z přílohy A). Vláda republiky Československé přesto dala přednost uzavření této dodatkové smlouvy i za vyšší úrovně celních sazeb před stavem bezesmluvním, a to z důvodů, že nechtěla upustiti od tradiční snahy hospodářského sblížení s cizinou, zvláště s nejbližšími sousedy.

Pro zajímavost sděluji některé číslice našeho dovozu do Rakouska. Je to cukr, celní položka IV za 229 milionů Kč, obilí, sladu, luštěnin vyvážíme za 121 milionů Kč, ovoce, zeleniny za 114 milionů Kč, dobytka za 34 miliony Kč, uhlí za 349 milionů Kč, lnu a lněných výrobků za 61 milion, bavlněných výrobků za 526 milionů -- to jest největší položka v našem dovozu - vlněných výrobků za 434 miliony, hedvábí za 266 milionů. Z celkového vývozu zboží, které vyvážíme z republiky podle statistiky z r. 1926 127 milionů q za celých 17.856,000.000 Kč, dovezeno do Rakouska za 2.904 miliony Kč. Celkového vývozu našeho dovezeme do Rakouska okrouhle 1/6.

Z celkového našeho dovozu 65,708.000 q za 15 miliard dovážíme z Rakouska za 1.130 milionů Kč. tedy okrouhle 1/4. To jest viděti, že styky naše s republikou Rakouskou jsou aktivní.

I přesto že národohospodářský výbor s politováním vzal na vědomí, že byl loňský vývoz do Rakouska stížen, navrhuje, aby tato úmluva byla schválena tak podle vládního návrhu, jak je vytištěna v tisku 520.

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan sen. Polach. Než mu udělím slovo, navrhuji řečnickou lhůtu 1/2 hodiny. Jsou námitky ? (Námitek nebylo.)

Poněvadž není námitek, zůstává při tom.

Dávám slovo panu sen. Polachovi.

Sen. Polach (německy): Slavný senáte! Důvodová zpráva k nynější předloze, a to jak zahraničního výboru, tak také národohospodářského výboru ukazuje nám, že naše obchodně-politické styky s naším rakouským sousedem staly se velmi neutěšenými, i dlužno v této souvislosti říci, že nutno velmi litovati, že pan ministr věcí zahraničních dr Beneš od několika let ve sněmovně nepodal žádné zprávy o našem zahraničním a obchodně-politickém poměru k Rakousku, že se nedostavil a že neposkytl příležitosti, aby se promluvilo otázce našich obchodně-politických vztahů k našim sousedním státům.

Od naší prvé obchodní smlouvy s Rakouskem ze dne 4. května 1921 - a to je charakteristické pro potíže, abychom došli k řádnému poměru s tímto naším sousedem - je tento návrh dodatku k obchodní smlouvě s Rakouskem již čtvrtý. Celní ochranářské tendence se na rakouské straně v posledních měsících a letech mimořádně zesílily, a poněvadž rakouská obchodní bilance s námi - se stanoviska rakouského - vykazuje veliké pasivum, vidíme, že základem zde jsou věci a hospodářské skutečnosti, které vysvětlují tuto změnu obchodní politiky na rakouské straně.

Chci jen poukázati k tomu, že pasivum obchodní bilance Rakouska k Československu před třemi lety činilo 2.300 milionů korun a ještě v roce 1926 skoro 1.800 milionů korun. Ale chceme-li býti objektivními a spravedlivými, musíme říci, že tato politováníhodná skutečnost, že se Rakousko z tohoto důvodu proti nám staví celně ochranářsky, zcela jasně se vysvětluje nemožností udržeti rakouský stát v jeho nynější podobě, v jeho nynějších hranicích. Je tedy, poněvadž Rakousko na podkladě svých nynějších existenčních podmínek existovati nemůže, zcela pochopitelné, že se snaží přivoditi sblížení s Německem, a že tento požadavek není požadavkem denní politiky, nýbrž dějinným, pro život důležitým požadavkem, který dlužno vysvětliti existenčními podmínkami tohoto státu samotného, i dlužno vášnivé snahy velikých států a jejich souputníků, malých států, zabrániti totiž tomuto připojení, označiti nejen jako krutost, nýbrž dlužno to označiti také jako něco naprosto nerozumného. Neboť odůvodnění, s jakým se toto odmítnutí vždy děje, leží v tom, že se pomýšlí na situaci v případě vypuknutí války. Ale také se stanoviska těch, kteří stále ještě ve své mentalitě neustále operují s možností války, dlužno říci, že státnímu, životnímu spojení mezi Rakouskem a Německem nikterak nelze zabrániti podle zeměpisné a podle strategické logiky. V případě války bylo by přece Rakousko nástupištěm a mohlo by se asi právě tak, jak jsme to viděli v roku 1914 sotva zabrániti tomu, aby Rakousko ve vážném případě nebylo nástupištěm pro všechny, kteří zamýšlejí bojovati proti Německu.

Obzvláště Československo mělo by mnoho dobrých důvodů, zanechati odporu proti snahám o připojení. Není pochybnosti o tom, pokud jde o podmínky našeho hospodářského života, že velmi úzce souvisíme se svými nejbližšími sousedy, a že náš osud velmi silně jest určován způsobem, jaké postavení zaujímáme v hospodářském ohledu vůči bezprostředním sousedům našeho státu. Je zajímavo, že důvodová zpráva zahraničního výboru k této předloze si vlastně toto stanovisko osvojuje, byť také frazí, při které si ten, kdo ji psal, nepomyslil, že připouští interpretaci. Mluví totiž také důvodová zpráva zahraničního výboru o nutnosti prohloubení a posílení hospodářských obchodně-politických styků, tedy netoliko hospodářských, nýbrž také politických, i domnívám se, že by nebylo lepšího způsobu takovéhoto prohloubení, kdybychom tomu, co je toužebným přáním obyvatelstva rakouského, přání, které pochází z touhy zachovati se při životě, kdybychom tomuto přání po připojení nekladli odporu, ježto nyní vůbec ve střední Evropě namnoze můžeme znamenati snahy, podle kterých nastati má sblížení životních podmínek států stejnoměrnou úpravou v zákonodárství a stejnoměrnou úpravou jistých životních podmínek. Poskytneme vám se své strany příležitost, abyste k tomu zaujali stanovisko, také pokud jde o Československo; přinášíme vám resoluční návrh, který také v zájmu Československa staví požadavek zákonodárného a hospodářského sblížení mezi Československem a jinými středoevropskými státy.

Význam Rakouska pro naši obchodní politiku lze seznati z prosté skutečnosti, že Rakousko mezi odběrateli naších výrobků stojí na druhém místě, že tedy má nesmírný význam, jak se náš poměr k Rakousku vyvíjí a zařídí. Ale proti krásným slovům o nutnosti hospodářského a obchodně-politického sblížení se státy stojí praxe naší obchodní politiky, která toto stanovisko velmi silně popírá. Neboť, zkoumáme-li veškerou naši obchodně-politickou situaci, musíme říci, že tato situace všeobecně, pokud jde o všechny státy, které vůbec přicházejí v úvahu, pro obchod Československa označena býti musí za velice smutnou, neřku-li přímo bezútěšnou. Nedostáváme se od dlouhé doby ve svém obchodně-politickém vyjednávání s Německem s místa, neustále musíme operovati s provisorii a potížemi. Ale také s našimi spojenci, s kterými jsme společně v Malé Dohodě, s Rumunskem a Jugoslavií, je tomu podobně, obzvláště s Jugoslavií, ke které také jinak mimo podmínky Malé Dohody cítíme náklonnost. S Maďarskem máme sice příznivou obchodní smlouvu, která nesporně našemu vývozu do Maďarska napomáhá, ale těm, kteří se tím zabývají, nebude neznámo, že se proti nynější obchodní smlouvě s Maďarskem v Maďarsku samotném projevuje rostoucí odpor, jenž neslibuje dlouhého trvání této smlouvy. Zajímavý je náš poměr k Francii, našemu politickému protektoru a příznivci. Že naše obchodní bilance, pokud jde o Francii, jest pasivní, lze ovšem vysvětliti všeobecnými poměry. Dostáváme ovšem pro potřebu buržoasie, která vstupuje do lepší životní sféry, značné množství luxusního zboží a vína a jiných podobných věcí z Francie. Ale nehledě k pasivitě naší obchodní bilance zachází Francie s námi, protekčními dětmi Francie, velmi špatně, neboť nemáme ještě ani největších výhod v našem obchodně-politickém poměru s Francií. Ani toho, co Francie ve svých obchodních smlouvách poskytuje celé řadě států, nebylo použito, pokud jde o náš stát. Ohledně celého množství druhů zboží, důležitého pro naše obchodní styky, jediná Francie s námi hůře nežli s jinými státy, i bývalými nepřátelskými státy. A jak jste včera mohli čísti v novinách, vyjednávání, pokud jde o Francii, stala se v poslední době ještě obtížnějšími.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP