Dovolím si tu upozorniti, že příštím rokem, v jubilejním roce desetiletí dosažení naší samostatnosti, jsou projektovány dvě mezinárodní konference v Praze, pro které bych si přál, aby naše česká veřejnost měla hodně porozumění a zájmu. Jsou to především konference generální rady interparlamentární unie, do které také náš parlament vysílá své členy a která se bude konati začátkem dubna příštího roku, a je to druhá významná mezinárodní konference, svolaná z podnětu mezinárodní unie pro Svaz národů, tak zv. konference národohospodářská, asi tak na dobu mezi svatodušními svátky a 1. červencem projektovaná, která se má zabývat usneseními národohospodářské konference ženevské a hlavně uvažovati, jakým způsobem by bylo možno se co nejvíce a nejrychleji přiblížiti k uskutečnění těchto problémů. Jsou to ovšem otázky nesmírně delikátní, kde velkou roli hrají zájmy různého průmyslu a různých výrobních vrstev i různých států. Ale myslím, že to má jistý význam, že, světová veřejnost se obrátila na Prahu, aby v ní, jakožto ve středu Evropy a jakožto ve státě, který má určitou konsolidaci za sebou, třeba ve státě mladém, aby v ní o těchto otázkách bylo nejváženějšími kruhy politickými i odbornými, národohospodářskými i finančními jednáno a usnesení předkládáno celému světu.
Nebudou to ovšem žádné zázraky přirozeně, jak by snad někteří pochybovat rádi chtěli, aby se vyhlašovalo, aby věc a výsledek mohli snižovat, ale Praha tím způsobem jistě nabude na svém významu a mimo to jsou zajímavé tím, že po těchto poradách máme se dnes odebrat na kongres interparlamentární unie v Berlíně. A tu mají pánové, kteří jistou nespokojenost projevovali, pokud se týče našeho vztahu k nejbližším sousedům, jistý předpoklad, že není dnes tak daleko do Berlína a k našemu nejbližšímu sousedu k Německu, nehledě ovšem k tomu, že máme s ním i velmi mnoho jiných styků, naše obchodní i mezinárodní smlouvy.
S jistým uspokojením jsem slyšel výrok pana kol. Teschnera, že Němci nepotřebují se báti o svou budoucnost, totiž v našem československém státě. Já ovšem té obavy nikdy neměl, ale že by stát náš stál a padal s Němci, to myslím, že je pouhá fráze. Jako jsme si dovedli po 300 letech poroby dobýti znovu svou samostatnost proti vůli našich Němců, což jim ani nijak nezazlívám, tak ji dovedeme také udržet. Arciť raději budu a doufám pevně, že řada německých lidí s námi spolupracujících se udrží a že se ještě rozmnoží.
Pro naši českou veřejnost bych ještě upozornil, že Společnost národů a zmíněné mezinárodní unie zasluhují zvláštního ocenění se stanoviska národů a států malých nebo menších, jako jsme i my. Za dřívějších mezinárodních systémů velké státy dělaly mezinárodní politiku bez nás a přes nás. Dnes má každý, i malý stát, který se o to interesuje, svůj hlas na mezinárodním foru a třebas měly velmoci převážný vliv, přece je ten hlas malého státu slyšen a musí býti slyšen. To je jedna z významných skutečností, pro které my ve vlastním zájmu musíme vyvíjet stálou činnost v mezinárodní konferenci, a to je jedna z významných skutečností, pro které my ve vlastním zájmu musíme vyvíjeti stálou činnost v mezinárodních konferencích a to bez obavy, že byla zbytečnou a marnou.
Lituji upřímně, že v tomto souboru mezinárodních činností není zúčastněno Rusko.
To, co se v posledních dnech odehrávalo na odzbrojovací konferenci v Ženevě za účasti sovětských delegátů, bylo zjevem hodně ubohým. Sovětští delegáti přišli s velkou dávkou sebevědomí, ale přednesené názory a návrhy nebylo lze vážně pojímati. Bylo to vypočítáno pro efekt na široké negramotné masy, jádra skutečnosti v tom však vůbec nebylo. Ostatně - dovolím si ještě malou kritickou exkursi - oni si úžasně odporují ve svém počínání. Oni hlásají, že jsou proti válce, totiž proti mezinárodní válce. Žádají, abych tak řekl, integrální odzbrojení, ale těmiže ústy hlásají revoluci. Co je to revoluce? To je nejhorší forma války, válka občanská! Kdo je proti útočné válce, musí býti také logicky proti útočné revoluci. A revoluce bolševiků jest a byla útočná, ačkoli se o tom málo ve veřejnosti mluví. Revoluce bolševiků nebyla již obranná, jelikož bojovali proti provedené revoluci ruských demokratů a socialistů.
Ostatně bolševici a komunisté jejich rázu jsou vlastně lidé názorů hodně zastaralých a zpátečnických.
Pro ně všecka zla, která trápí lidstvo, mají příčinu politickou a podle jich názoru je nutno, aby tato zla byla léčena násilím - jako dříve ohněm a mečem; nic jinak, než jak to dělali římští imperátoři proti prvním křesťanům, a po nich celá řada tyranů císařských, královských a v revoluci francouzské proletářských.
Rozcházejí se s námi zásadně v nazírání na instituty rodiny, vlastnictví a náboženství a při tom mají veřejně doznané snahy a touhy, rozdmýchati revoluci ve všech jiných státech, a také se jim to leckde podařilo a daří - jak víme, v Maroku, Číně a velmi značná hnutí v Anglii a Francii. Oni otevřeně hlásají, že v tom zrevolucionování celého světa vidí podmínku udržení své moci a svou budoucnost, jinak že by jejich sověty a vláda sovětů se neudržely. Jim nestačí, aby provedli uspořádáním poměrů státních ve své oblasti mocenský důkaz o správnosti svých plánů, jim nestačí, že doma zničili a rozvrátili ruskou společnost a obětovali blahobyt a životy milionů lidí, oni to chtějí vnutiti také jiným národům a státům, oni zkrátka vedou boj už nepolitický, nýbrž boj proti celé západní civilisaci. To již není boj politický, to je zápas o bytí a nebytí všeho, co lidstvo má na základě tisíciletého vývoje, t. j. boj na život a na smrt o naši civilisaci. Já se vás táži, je-li možno s takovým státem navázati pravidelné diplomatické styky? Náš odpor proti uznání Sovětů není nic citového, to je odpor věcný a zásadní. (Sen. dr Witt: V jiných státech se dějí také nekulturní věci!) Připouštím, ale s těmi už ty styky snad máme. Mezi sovětským státem a námi je propast názorová. My se nechceme vzdáti dědictví po svých předcích, my chceme zlepšení poměrů společenských cestou vývoje, a jako jsme proti útočné válce mezinárodní, tak jsme také proti násilným praktikám revolučním, poněvadž víme, že žádným násilím se problémy lidského života nedají řešiti, nýbrž že se tak díti musí pouze postupně vytrvalou a cílevědomou prací... (Sen. dr Witt: A násilnosti v Rumunsku, pane kolego, jsou jiné než tam?) O mnoho jiné... a bez zbytečné ničivosti, aby statky civilisací nashromážděné nebyly pro potomstvo ztracené. Myslím, že se nedá upříti, že bilance revoluce v Rusku je pasivní, že bylo mnohem více životů i statků zničeno, než nového lepšího vytvořeno.
Jako jsme proti válce a její ničivosti v ohledu mravním i hmotném, proti destrukci a demoralisaci, kterou každá válka s sebou nese, stejně tak musíme se stavěti proti oné ještě horší formě války, proti válce občanské.
Pánové ze stran komunistických, ovšem též socialistických, bouří proti kapitalistickému systému, ač dobře vědí, že kapitál je z největší části výsledkem práce a že jen společným úsilím práce a kapitálu je možno tvořiti rychlejším postupem nové statky na prospěch lidstva.
Co bídy mohlo býti ušetřeno ubohému Rusku, kdyby místo destruktivní činnosti bolševiků byla nastala konstruktivní činnost, jak na př. my jsme ji dělali, třeba s mnohými chybami po převratě v Československé republice. (Sen. dr Witt: Teď to napravujete!) Neříkám, že napravujeme, my pokračujeme snad mírnějším snesitelnějším tempem, abychom se nedostali ke stadiu, kde by nám nebylo možno jíti dále. My jsme si tehdy v den 28. října říkali, že nemá téci žádná lidská krev v Praze, a skutečně také naše revoluce byla provedena nekrvavá, která celému světu imponovala.
A pak nastala ona budující činnost, která trvá až dodnes, je pomalá a svízelná, namnoze netrpělivými elementy v lidu neuznávaná a vysmívaná. (Sen. Dundr: Na které jste mnoho neparticipovali!) My jsme na ní participovali od převratu až dodneška. Ale co důležité je, na našich rukách nelpí krev, naše svědomí netíží zničené existence a zničené statky lidské civilisace.
My jsme pochopili a uskutečňujeme mírové názory nejen za hranice státu, nýbrž i dovnitř. Náš stát a jeho vlády za krátkých 9 let podaly nesporné důkazy tohoto pravého mírového snažení v obou směrech.
A z těchto důvodů mohu prohlásiti s klidným svědomím jménem našeho klubu i strany, že budeme hlasovati pro rozpočet vládou předložený. (Výborně! - Potlesk.)
Místopředseda Donát (zvoní): K poznámce je přihlášen pan sen. Sochor.
Sen. Sochor: Vážený senáte! Já jsem nucen ještě krátce před ukončením debaty si stěžovati na porušování jednacího řádu, a to z těchto důvodů:
Předsednictvo sněmovny má podle §u 9 jednu řádu vylučovati projevy urážející hrubě veřejnou mravnost, projevy velezrádné nebo bezpečnost státu ohrožující ze stenografického protokolu. Co však provádí předsednictvo senátu, to ukazuje, že jeho členové buď nerozumí česky, nebo nemají zdravý rozum a nebo chtějí prováděti úplnou zvůli...
Místopředseda Donát (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku.
Sen. Sochor (pokračuje):.... a domnívají se, že senát a jeho členové budou ke všemu mlčeti.
Z mé řeči byla konfiskována tato dvě místa: (čte): Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu ze dne 16. prosince 1927 podle §u 9, lit m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) A pak tato část věty: (čte): (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu ze dne 16. prosince 1927 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)
Prosím, tyto dvě věty byly konfiskovány. Tedy co uráží veřejnou mravnost? To, co jsem řekl já, anebo to, co provádí předsednictvo senátu?
Jaký veřejný zájem chránilo předsednictvo senátu touto konfiskací? To by se neodvážil učiniti ani státní návladní, protože by k tomu neměl zákonitého podkladu. Předsednictvo senátu je jistě raritou v tomto směru a bude hanbou celého senátu, dá-li si podobné řádění líbiti. Předsednictvo senátu není přece sekretariátem agrární a národně-demokratické strany. A proto protestuji proti tomuto řádění předsednictva a porušování jednacího řádu.
Místopředseda Donát (zvoní): Podle §u 9, lit. m) vyhrazuji si censurování řeči pana sen. Sochora.
Debata je skončena.
Ke státnímu rozpočtu a finančnímu zákonu podali dostatečně podporované pozměňovací návrhy: sen. Modráček a soudr., Zimák a soudr., Kučera a druzi, Průša a druzi, dr Soukup, dr Klouda, dr Heller a soudr., Reyzl a soudr., Hartl a druzi, Hütter a druzi, Friedrich a druzi, Fahrner a druzi;
resoluční návrhy podali: sen. Donát a druzi, dr Šrobár a druzi, Lukeš a druzi, Hrejsa a druzi, Sechtr a druzi, Trčka a druzi, dr Němec a druzi, Průša a druzi, Kučera a druzi, Zimák a soudr., Modráček a soudr., Hartl a druzi, Hütter a druzi, Friedrich a druzi, Fahrner a druzi, Reyzl a soudr., Havlena a soudr.
Návrhy tyto jsou předmětem jednání. Nebude-li námitek, dám tyto pozměňovací návrhy přečísti jednotlivě před hlasováním o nich. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Nyní dám přečísti resoluční návrhy.
Žádám pana tajemníka senátu, aby resoluční návrhy přečetl.
Tajemník senátu dr Šafarovič (čte):
Resoluce všeobecné:
Sen. Fahrnera a druhů:
Vláda se vybízí, aby čekatelé na všechna místa ve státní službě a ve službě státních drah přijímala dle klíče obyvatelstva.
Vláda se vybízí, aby zrušila následky nepříznivě složených jazykových zkoušek (špatnou kvalifikaci a její následky pro postup).
Vláda se vybízí, aby při obsazování vedoucích míst u státních ústředních úřadů v Praze a na venkově vzala za podklad číselný poměr jednotlivých národností.
Vláda se vybízí, aby Národnímu shromáždění co nejdříve předložila osnovu všeobecného plánu o zamýšleném zřízení ústředního fondu pro různé obory hospodářské.
Vláda se vybízí, aby při ustanovování doby pro výplatu subvencí, jež povoleny byly na základě rozpočtu, brala zřetel k hospodářské situaci dotyčných sdružení a korporací, a aby při tom postupovala dle spravedlivého národnostního klíče rozdělovacího.
Vláda se vybízí, aby provedla novou systemisaci s přibráním organisací a zástupců všech parlamentárních skupin, poněvadž provedenou systemisací úřednických míst vzbuzena byla veliká nespokojenost a tento stav nepřispívá ke zvýšení chuti k práci.
Vláda se vybízí, aby znovu prozkoumala žádosti všech dle ustanovení zákona č. 286-1926 restringovaných a zaměstnanců státních drah za zrušení restrikce, pokud byli zamítnuti. K tomuto přezkoumání přibráni buďtež zástupcové organisací, postižených osob.
Vláda se vybízí, aby všechny státní zaměstnance a zaměstnance státních drah, kteří svého času za účelem naučení se jazyku českému přeloženi byli do českého území, v nejkratší době přeložila zpět do německého území, jakmile složením jazykové zkoušky prokážou žádané jazykové znalosti.
Sen. Friedricha a druhů:
Senát račiž se usnésti na této resoluci:
V Československé republice má platiti zásada, že každý státní občan má býti souzen a spravován jen soudci resp. úředníky své vlastní národnosti. Aby této zásadě zjednána byla platnost, má se při obsazování soudcovských a úřednických míst bráti zřetel k národnostním poměrům obyvatelstva tím způsobem, aby při všech soudech a úřadech ustanovováni byli jak soudcové, tak úředníci všech národností, a to při výkonných úřadech a soudech I. instance dle poměrného počtu jednotlivých národností v dotyčném okresu, u II. instance dle poměrného počtu úhrnu jednotlivých národností v dotyčné zemi a u III. instance dle poměru úhrnného počtu jednotlivých národností v celé republice.
Vláda se vybízí, aby této zásadě při obsazování systemisovaných míst soudcovských, úřednických a zřízeneckých zjednala platnost a aby předložila výkaz aktivních soudců, úředníků a zřízenců, ze kterého seznati jest národnost těchto osob, aby bylo lze zkoumati, zdali této zásadě bylo vyhověno.
Sen. dr Šrobára, Donáta a druhů:
Vládě se ukládá, aby postarala se co nejdříve o odškodnění těch našich občanů, kteří utrpěli škody na svém majetku následkem válečných operací průběhem světové války na území bývalého Rakousko-Uherska a nacházejí se následkem toho v nezaviněné bídě.
Resoluce k jednotlivým kapitolám:
Ke kapitole II.
Resoluce sen. Fahrnera a druhů:
Předsednictvu Národního shromáždění se ukládá, aby pečovalo o to, by všechny vládní předlohy také s důvodovými zprávami německým členům ihned v německém jazyce byly dodávány.
Senát se usnáší na dosazení výboru pro jednací řád o 31 členech za účelem doplnění jednacího řádu po stránce jazykové a parlamentně-technické, jež by odpovídala potřebám doby. Tomuto výboru přikázány buďtež iniciativní návrhy o reformě jednacího řádu, jež byly již podány.
Ke kapitole III.
Vláda se vybízí, aby Národnímu shromáždění podala zprávu o použití ročního disposičního fondu.
Resoluce sen. Zimáka, Modráčka a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby podle §u 3, odst. 2. zákona ze dne 22. pros. 1924, čís. 286 Sb. z. a n., povolala do komisí jednající o zlepšení státní správy, také zástupce odborových organisací státních zaměstnanců.
Resoluce sen. Reyzla a soudr.:
Vláda se vybízí, aby předložila přesný a podrobný výkaz o všech zaměstnancích státu podle resortů, kategorií, služebního stáří a národnosti. Při tom jest sděliti stav ze dne 31. prosince 1926 a nynější stav.
Vláda se vybízí, aby ještě v tomto zasedání předložila osnovu zákona o ručení státu za škody způsobené jeho orgány.
Vláda se vybízí, aby při novém ustanovování úředníků především přihlížela k příslušníkům národnostních menšin tak dlouho, až zjednán bude poměr, přiměřený klíči obyvatelstva, jak u ústředních úřadů, tak také u podřízených úřadů a státních podniků.
Vláda se vybízí, aby ještě dříve nežli vstoupí v platnost zákon o organisaci politické správy, uspořádala anketu o reformě správy, ku které přibráni buďtež odborníci, zástupcové všech politických stran a svazů samosprávných korporací. Na základě usnesení ankety provedena budiž novelizace zákona.
Ke kapitole IV.
Resoluce sen. Fahrnera a druhů:
Ministerstvu věcí zahraničních se ukládá, aby vyjednáváním s dotyčnými evropskými státy pracovalo k dalšímu zrušení pasových vis.
Ministerstvu věcí zahraničních se ukládá, aby připravilo zjednodušení zastoupení v cizině.
Resoluce sen. Zimáka, Modráčka a soudr.:
Ministerstvo zahraničia sa vyzýva, aby šoférov, ktorí sú v službe čsl. vyslanectví alebo konsulátov, keď títo sú príslušníkmi Čsl. republiky zariadilo medzi pragmatikálnych štátnych zamestnancov.
Ministerstvo zahraničia sa vyzýva, aby šoférom, stojacím v službe čsl. vyslanectví alebo konsulatov, pokial sú čsl. príslušníkmi, umožnilo byť členmi Všeobecného pensijního ústavu v Čsl. republike.
Resoluce sen. Reyzla a soudr.:
Vláda se vybízí, aby bez dalšího průtahu provedla uznání sovětského Ruska de jure.
Resoluce sen. Průši a druhů:
Vládě se ukládá, aby okamžitě uznala Svaz Sovětských Socialistických Republik de jure.
Ministrovi zahraničních věcí se ukládá, aby do týdne podal senátu přesnou ústní i písemnou zprávu o vyjednávání československé vlády s Vatikánem. Ve zprávě budiž zejména podrobně vysvětleno o čem se s Vatikánem jednalo, v jakém je toto jednání stavu, zdali se jednalo o vyučování náboženství na školách o ponechání církevních statků, o způsobu oslav Husova svátku, a jaké jsou vůbec jednotlivé body tohoto jednání.
Vládě se ukládá, aby okamžitě přerušila všechno jednání s Vatikánem, aby s ním neprodleně přerušila veškeré styky a do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se uskutečňuje odluka církví od státu a školy od církví.
Ministru zahraničních věcí se ukládá, aby do jednoho měsíce podal senátu podrobnou zprávu o usnesení ministerské rady z května r. 1921, kterým bylo ministerstvo zahraničních věcí pověřeno péčí o ruské a ukrajinské uprchlíky, a o tom, jaký náklad si doposud tato podpora vyžádala.
Ke kapitole V.
Resoluce sen. Fahrnera a druhů:
Ministerstvo národní obrany se vybízí, aby pokud možno omezilo povolávání ke cvičení ve zbrani a jeho dobu.
Ministerstvo národní obrany se vybízí, aby malé skupině vojenských gážistů, kteří následkem válečného zajetí s výhradou pořadu a šarže v postupu byli pominuti a jejichž ospravedlňovací řízení na straně bývalého likvidujícího ministerstva války (ministerstva zeměbrany) mělo příznivý výsledek, vyhovělo jejich oprávněné žádosti za dodatečný postup.
Ministerstvo národní obrany se vybízí, aby všem také v cizině žijícím vojenským pensistům, poskytlo výhody vyrovnávacího zákona 288/1924.
Baráky v Hradci u Opavy, jež vojenská správa sama uznala za zdraví škodlivé, buďtež co nejdříve odstraněny a provedena místo nich stavba vhodných nových kasáren.
Resoluce sen. Zimáka a súdr.:
Ministerstvo zahraničných vecí sa vyzýva, aby svojich smluvních zamestnancov v zahraničných našich legaciích, pokial sú príslušníkmi Čsl. republiky, umožnilo poistiť v Sociálnej poistovné v Československu.
Ministerstvo zahraničných vecí sa vyzýva, aby pôsobilo k tomu, aby úmluva s Maďarskom, týkajúca sa poštovej sporitelne v Budapešti bola čím skor ratifikována týmiž štátmi, ktoré tak dosial neurobily.
Resoluce sen. Průši a druhů:
Vládě se ukladá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o zákazu prohlížení kufrů a tělesných prohlídek, nestává-li podezření ze sprostých zločinů.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se opravňují příslušníci branné moci k podávání kolektivních stížností.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zrušují disciplinární tresty: nasluhování, cvičení z trestu, odnímání stravy a žoldu a odnímání vycházek a dovolené.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zrušují vojenské soudy a vojenský trestní zákon i vojenský trestní řád a všichni příslušníci branné moci se podřizují civilním soudům.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, který by umožňoval volnou účast příslušníků branné moci v politickém životě, jakož i zaručoval úplnou koaliční svobodu za účely politickými a odborovými.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o zákazu používání vojska v politických a hospodářských zápasech dělnictva.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zavádí v armádě teritoriální systém a složení vojenských těles podle národností, aby tak mohla býti uplatněna práva národnostních menšin a aby velení a služební styk mohl se díti v mateřské řeči.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se znovu zavádí aktivní i pasivní volební právo příslušníkům branné moci.
Resoluce sen. Reyzla a soudr.:
Vláda se vybízí, aby neprodleně ještě před provedením příštích odvodů předložila osnovu o snížení vojenské doby služební na 12 měsíců jakožto přípravu pro stupňovité další zkracování vojenské doby služební.
Vzhledem k tomu, že odzbrojení z důvodů zabezpečení míru i z důvodů finančních jest nutné, vybízí se vláda, aby ještě v tomto zasedání připravila osnovu zákona o snížení mírového presenčního stavu vojska.
Vláda se vybízí, aby ihned zrušila nařízení ze dne 7. července 1926, č. 160 Sb. z. a n., a aby tudíž znovu zavedla drahotní přídavky pro mužstvo.
Ministrovi N. O. se ukládá, aby branným výborům obou komor předložil podrobnou zprávu o použití fondu pro věcné potřeby národní obrany v roce 1927.
Ke kapitole VI.
Resoluce sen. Fahrnera a druhů:
Ministerstvo vnitra se vybízí, aby ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o dvoujazyčném označování hostinských a výčepních místností vydalo všem okresním správám politickým jednotný pokyn, ve kterém se rozhodnutím správního soudu zjednává všeobecný právní účinek.
Vláda se vybízí, aby v zájmu oživení stavebního ruchu a financování novostaveb a přístaveb co nejdříve předložila osnovu zákona o zajištění právních požadavků stavebních.
Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona o úpravě soukromoprávních poměrů vnitrozemské plavby.
Resoluce sen. Modráčka, Zimáka a soudr.:
Vláda se vyzývá:
1. aby předložila návrh zákona, jímž by spojila všechny výkonné sbory služeb bezpečnostních pod jednotné vedení a velení a tak službu bezpečnostní jednak zlepšila, jednak splnila povinnosti, k nimž se zavázala v §u 20 novely k obecnímu zřízení převzetím nákladů na veřejnou bezpečnost,
2. aby četnictvu připravenému o právo volební povolila aspoň volnou, nepolitickou odborovou organisaci, jakož i všechna jiná kolektivní hospodářská, kulturní a sociální podnikání, v prvé řadě pak aby dovolila, aby volené funkce (záložny čsl. četnictva) v Praze směly býti vykonávány aktivními příslušníky četnictva,
3. aby při provádění §u 148 platového zákona upravila četnický přídavek na jednotnou výši 4.000 Kč ročně pro všechny příslušníky četnictva a aby zvýšila o 100% paušály kancelářský, ubytovací a oděvní, jakož i požitky stravného, diet, nocležného a zavedla odměny za práci přes čas,
4. aby pomáhala odstraniti nezaměstnanost tím, že obsadí všechna místa ve službě četnické, u četnictva zavede zásadu práce osmihodinové, jakož i poskytne četnictvu v nehostinných krajích měsíčně 4 dny volna ku návštěvě kulturních středisk a rodiny,
5. aby vytvořila při ministerstvu vnitra poradní sbor pro službu bezpečnostní a v dorozumění s tímto sborem upravila dosud u četnictva po více německé a nesrozumitelné předpisy služební,
6. aby konečně vydala prováděcí nařízení k zákonům ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 Sb. z. a n., a ze dne 4. července 1923, čís. 153 Sb. z. a n.
Ministerstvo vnitra se vyzývá:
1. aby poskytlo všem četnickým gážistům peněžní výpomoc na zakoupení výstrojných součástek vycházkových, jejichž nošení nařídilo výnosem ze dne 17. února 1927, čís. 77795, aspoň v takové míře, jak podobnou výpomoc při stejné příležitosti poskytlo ministerstvo národní obrany po dvakráte svým gážistům,
2. aby stanovilo právo četnického gážisty na výměnu služebního místa po dvouleté službě v krajích nehostinných nebo svou drahotou proslulých do oddílu podle jeho volby a vůbec do takových míst, aby přidělovalo jen svobodné gážisty,
3. aby zastavilo dnešní praksi v upírání výchovného na nemanželské děti nebo na nevlastní děti četnických gážistů z důvodů, že jsou jejich matky k výživě schopny, fysicky zdrávy a mohou vedlejším výdělkem o výživu děcka se starati.
Resoluce sen. Reyzla a soudr.:
Pan ministr vnitra nechť ještě v tomto zasedání předloží Národnímu shromáždění osnovu zákona o změně nyní platného zákona stran podpory příslušníků osob, k činné službě povolaných. Při této předloze dlužno vzíti za zásadu, že příslušníci každého, kdož béře mzdu nebo služné, mají nárok, na vyživovací příspěvek, pokud dotyčný jest přibrán k aktivní službě vojenské.
Vláda se vybízí, aby neprodleně předložila osnovu zákona o zabezpečení koaličního práva četníků.
Dosavadní prakse při udílení státního občanství byla krajně tvrdá a nespravedlivá, a obzvláště uchazečům německé národnosti prakticky téměř znemožňovala dosažení státního občanství. Tuto praksi dlužno důkladně změniti. Ukládá se tedy ministerstvu vnitra, aby všechny zamítavé nálezy ve věcech státního občanství podrobilo opětnému přezkoumání. Ministerstvu se dále ukládá, aby všechny výměry ve věcech státního občanství opatřilo podrobným odůvodněním.
Ježto stávající vyživovací příspěvky jsou zcela nedostatečné a prakse při jich přiznávání nespravedlivě krutá, vybízí se vláda, aby parlamentu ještě v tomto zasedání předložila osnovu zákona o nové úpravě vyživovacích příspěvků pro rodiny osob, které nastoupily vojenskou službu.
Resoluce sen. Průši a druhů:
Vládě se ukládá, aby učinila všechna nutná opatření na zrušení veškeré censury tisku, uměleckých děl všeho druhu, censury divadelní a filmové a do měsíce předložila příslušný návrh zákona o zrušení této censury senátu.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se upravuje koaliční právo příslušníků branné moci, četnictva a policejní stráže a to v tom smyslu, že se nebude činiti rozdílu mezi příslušníky branné moci, četnictva a policejní stráže a ostatními občany ČSR.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se znovu zavádí aktivní i pasivní volební právo příslušníků branné moci a četnictva.
Ke kapitole VII.
Resoluce sen. Reyzla a soudr.:
Vláda se vybízí, aby připravovanou osnovu zákona proti nemravným publikacím před podáním v parlamentě předložila všem organisacím pro ochranu dětí a péči o mládež, organisacím žurnalistů jakož i všem parlamentním kruhům, aby o ní podaly dobrozdání.
Resoluce sen. Průši a druhů:
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o permanentní inspekci všech věznic v ČSR. členy Národního shromáždění.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o poskytování asylu cizincům, uchýlivším se do ČSR. z ciziny z důvodu stíhání pro politické delikty.
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, jenž by zaručoval politickým vězňům a vyšetřovancům aspoň tolik práv, kolik jich měli v bývalém Rakousku před válkou.
Ke kapitole IX.
Resoluce sen. Reyzla a soudr.:
Vláda se vybízí, aby ještě v tomto zasedání předložila osnovu zákona o aktivování zemských senátů a o řízení před nimi.
Vláda se vybízí, aby počet senátů u správního soudu rozmnožila o dva.
Ke kapitole X.
Resoluce sen. Fahrnera a druhů:
Zákon o školském dozoru z 9. dubna 1919, č. 292, budiž zrušen.
Rozdílení státních prostředků pro účely kulturní dějž se až do vydání zákona o kulturní a školské samosprávě, jenž o tom obsahovati má přesná ustanovení, již pro rok 1928 podle poměru síly jednotlivých národností ve státě a podle jejich poplatnosti.
Vláda se vybízí, aby v nejkratší době předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o zřízení zvěrolékařské fakulty na německé universitě.