Ke konci několik závěrů: Jaké poučení plyne ze zkušenosti se svatogotthardským případem?

1. Akutnost výlučného nebezpečí byla znovu co nejdůrazněji demonstrována.

2. Ukázalo se opětně, že Anglie ozbrojuje své vasaly k válce proti Sovětskému svazu.

3. Československo je předurčeno hráti ve válce proti SSSR význačnou roli. Československá buržoasie s touto kontrarevoluční rolí úplně souhlasí a také ji aktivně provádí.

4. Bylo názorně demonstrováno, jakými prostředky připravují kapitalisté novou válku, ideologicky i materielně.

5. Bylo znovu prokázáno, že reformističtí vůdcové nejen budou buržoasii podporovati v případě války, nýbrž že válku aktivně spolu s buržoasii připravují a organisují.

Z toho všeho plyne pro nás povinnost, abychom energičtěji a houževnatěji než dosud, vedli boj proti válečnému nebezpečí, napjali všechny síly k vymanění širokých vrstev zpod vlivu sociálšovinistických vůdců, semkli proletariát a masy drobného rolnictva v jednotné frontě a připravili je jak ideologicky, tak organisačně, aby v rozhodném okamžiku byly schopny následovati příkladu ruských bolševiků z let 1914-1917.

Také u nás máme zase několik příkladů, kdy česká buržoasie odepřela pobyt různým účastníkům z ciziny. Letošního roku byli jsme svědky toho, jak naše úřady vypověděly ruské básníky, kteří sem přijeli, aby zde navázali kulturní styky s našimi kulturními pracovníky bez rozdílu politického zabarvení. Poslední týden vypovězen zástupce státního ukrajinského kina, který chtěl zde konati přednášky a představení.

Bylo by snad nutno zmíniti se též o praksi úřadů při výkladu §u 7 ohledně těch, kdož jsou dlužni daně. Byl to kol. Trčka z vládní koalice, který poukázal na případ, kdy byl odepřen cestovní pas pro živnostníky oboru zahradnického pro nákup různých semen do Erfurtu v Německu z toho důvodu, že nemají zaplaceny daně, zatím co továrník Waldes, ač dlužil, a snad dodnes dluží na 40 mil. Kč daní, cestovní pas do ciziny dostal. Byl by nejvyšší čas, aby se již páni neřídili tím, je-li někdo bohatým fabrikantem nebo chudým živnostníkem. Je nutno, aby prakse našich úřadů byla již jednou postavena na jiný základ, než je dnes.

Ale ani tato předloha mám, nedává záruky, že nastane zejména pro dělnictvo zlepšení, pokud se týče vydávání pasů do ciziny, i pokud se týče povolování vstupu do Československé republiky.

Letošního roku bude konána veliká sportovní slavnost Federace proletářské tělovýchovy, ke které se již dnes hlásí celá řada sportovců ze zahraničí, a také pochopitelně i z Ruska. Nebyly-li dělány překážky při konání sportovních slavností jiných korporací, na př. sokolských a jiných delegátům z cizích států, pak máme plné právo žádati na úřadech Československé republiky, a zejména ministerstvo vnitra, aby totéž stanovisko bylo zaujato k II. Spartakiádě, jíž pořádá Federace proletářské tělovýchovy. Nesmí býti pro úřady rozhodující politická příslušnost žadatelů, ať již u nás nebo z ciziny, aby ony libovolně mohly zakázati vystěhování nebo pouhý dočasný odchod z republiky, poněvadž tím jest omezována osobní svoboda jednotlivců, kteří jistě nechtějí pasy do ciziny proto, aby tam prohýřili kapitál, získaný prací dělníků v tomto státě, jako to dělají kapitalisté, nýbrž naopak kteří tam jdou hledati obživu a existenci.

Máme sice navrženou resoluci ústavně-právním výborem, kde se vláda vyzývá, aby uložila podřízeným úřadům, aby postupovaly proti osobám uvedeným v §u 5 a §u 7 co možná blahovolně, ale myslím, že měla býti resoluce rozšířena v tom směru, aby uloženo bylo ministerstvu vnitra, aby ono samo dalo těmto podřízeným úřadům příklad a nedělalo takové věci, které neslouží ke cti státu, o kterém vy stále tvrdíte, že je demokratickým a dokonce sociálně spravedlivým.

Proto žádáme, aby při vydávání pasů do ciziny a při povolování vstupu do Československé republiky bylo postupováno proti pracujícím vrstvám tak benevolentně, jako se postupuje proti vrstvám zbohatlíků, kteří jezdí do ciziny utráceti peníze vydřené z mozolů dělnických. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr. Brabec: Dalším řečníkem je pan sen. Chlumecký, dávám mu slovo.

Sen. Chlumecký: Slavný senát! V hnedouholnom revíre severozápadných Čiech v dôsledku provokativného odmietania oprávnených požiadavkov horníctva a snahy uhlobarónov zhoršiť ešte viac životnú úroveň osadzanstiev, vzplanul boj, ktorý zaujímá a musí zaujímať najširšie vrstvy pracujúceho ľudu. Na 30.000 horníkov bojuje tam o vačšiu skývu chleba. A co vidíme? Kapitalisti so všetkou brutalitou sa snažia zlomiť tento boj, aniž by v najmenšom prejavili ochotu vyjsť v ústrety životným požiadavkom hornictva, ktoré pod ťarchou nesnesitelných pomerov strádá biedou a je vháňané do zúfalstva. Není třeba dokazovať priamo žobrácku úroveň hornických miezd, o tom bolo už veľa mluvené a písané, ani poukazovať na horentné, priamo pohádkové zisky uhlobarónov. To sú veci známe. Príčiny, ktoré bezprostredne viedly k vypuknutiu tohoto sporu, sú rovnež známé, - mluvil tu o nich v poslednej schódzi súdruh Hampl. Je však nutné zdóraznit a pred celou verejnosťou odhaliť, ako sa v tomto veľkom sociálnom zápase chová vláda. Naša vláda si rada hrá na nestranného činiteľa, snažiac sa róznymi papierovými prejavy delníctvu namluviť, že jej ide o spravodlivé vyriešenie sporu medzi prácou a kapitálom, aby tak posobila na delníctvo a umožnila reformistickým kruhom, aby každý boj a zápas mohly čo najskór a bezbolestne v záujme štátu a národného hospodárstva skončit. Tiež v tomto obrovskom boji sa vláda snaží haliť sa do rúcha nestranného činiteľa, ale svojim jednáním dokazuje pravý opak. Nemluvím len o sústavnej konfiškácii dělnického tisku a škandálnej persekucii delníctva - zvláště do očí bijúcou skutočnosťou je zaisťenie úterného čísla >Rudého Práva< s prvými zprávami o vypuknutí stávky a náladách horníkov - ani o t. zv. >jednaniach<, ktoré podniklo ministerstvo sociálnej pečlivosti, ktoré nelzä inak nazvat než priamym výsmechom horníctva, lebo zástupcom vládnymi kruhy vyslaným neišlo o nič iného, než o to, aby primali horníkov ku prijatiu provokačných návrhov uhlobarónov a k odloženiu stávtky, ale chcem poukázať menovite na skutočnosť, že okamžite so zahájením stávky vláda stiahla do stávkového revíru masy četnictva, zo všetkých četnických stanic odkomandovala po jednom i niekoľko mužoch a tak premenila severočeský revír v četnícky tábor. Četníci sú ubytovaní priamo v doloch, v cáchovniach, v kantinách a inde a všetkými prostriedky sa snažia prekážať boja horníkov, znemožňujúc im, aby konali svoje schódze a demonštrativné prejavy, ako sa na pr. stalo v stredu dňa 15. februára horníkom a ich ženám z Horního a Dolního Jiřetína, Komořan a iných hornických obcí, ktorým bol zabráněný prístup do Mostu. Týmto bezprostředným odovzdaním četníkov do služieb uhlobarónov, dopúšťa sa vláda zločinu, proti ktorému co najostrejšie protestujeme. Horníci plným právom žiadajú, aby zvýšená pohotovosť četnictva, ba dokonca i vojska, bola okamžite odvolaná a horníkom nebolo znemožnované, by si svoj boj viedli prostriedkami, aké oni za najlepšie uznajú. Nerobíme si iluzie, vieme, že buržoázny štát je nástrojom vládnucej triedy, ku ktorej náležia aj úhlobaróni, považujeme však za svoju povinnost žiadať, aby ako stranenie banských úřadov, tak i používanie ozbrojenej moci, plátenej z peňazí poplatnictva, bolo namierené proti tým, ktorí sa nedopúšťajú žiadneho zločinu, ale bojujú iba o vačší kus chleba pre seba a svoje rodiny. Horníci si svoj boj s uhľobarónami vybojujú sami za pomoci delníckej triedy. Vláda v tomto boji nemá čo robiť, leda by chcela učiniť nátlak na uhľobarónov, aby zanechali svojej provokativnej politiky proti hornictvu a prijali jeho požiadavky.