Předseda (zvoní): Dávám slovo hlavnímu řečníku ťproŤ, panu sen. Proškovi.

Sen. Prošek: Slavný senáte! Když jsem se 29. února t. r. po řeči pana ministra veřejných prací přihlašoval ke slovu... (Hluk)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Prošek (pokračuje): ...učinil jsem tak proto, abych i já jménem svých kolegů k událostem, které se na našem severu odehrávaly, zaujal své určité stanovisko. Prohlašuji otevřeně, že snad mám určité právo k tomu proto, poněvadž žijí bezprostředně v sousedství tohoto kraje a stýkám se s těmito českými lidmi našeho severu a znám jejich bolesti a tužby. Prohlašuji otevřeně, kdybych se byl býval dostal k slovu, že byl bych prohlásil, že uznávám oprávněnost požadavků hornických za zvýšení jejich mzdy - do jaké míry, do jaké výše - nechtěl bych nikdy říci, poněvadž to je předmět přesných výpočtů na základě statistických dat a životního standardu tohoto dělníka. (Sen. Havlena: To právě nebylo na základě životního standardu dělníkova!) To není mojí věcí, to je věcí odborníků, kteří to musí stanoviti. Na základě toho, co jsem řekl, a na tom trvám dosud, oprávněnost požadavků hornických byl bych býval uznal. (Sen. Havlena: To řekněte panu ministrovi! - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Prošek (pokračuje): Pan ministr neřekl, že je proti jejich požadavkům... (Sen. Jarolim: Ale také zaměstnavatelé byli proti!) l k této věci několika slovy se vrátím. Není možno dosti dobře, aby se ministr stavěl na jiné stanovisko než ostatní zaměstnavatelé proto, poněvadž musí každý podnik, obchodně vedený stejný krok udržovati s ostatními. Máme ve svém státním podnikání celou řadu podniků, vedených na základě soukromých hospodářských zásad, a víme, že podniky tyto povětšině končí schodkem. Kdyby i v tomto podnikání, v této činnosti obchodní se postavil pan ministr, resp. ti, kteří mají odpovědnost za správu těchto dolů, na stanovisko, že by chtěl dělati něco jiného a uznávati požadavky hornických organisací, nemohlo by to pak končiti jinak, než krachem tohoto podniku.

Bylo zde mnoho mluveno o tom, že ministerstvo - a pan kol. dr Heller zejména velmi nelibě nesl celé prohlášení pana ministra veřejných prací - že ministerstvo veřejných prací v této věci se nejprve neangažovalo a nebo ne tak, jak si to pánové přáli. Jednak jako zaměstnavatel, aby se stavělo do čela pokroku, a jednak aby jako zástupcové vlády zasahovali jednostranným způsobem do tohoto sporu. Je pro každého rozumného člověka jistě samozřejmou věcí, že ministr, jako takový, nemůže se stavěti na jednu stranu a musí zůstati objektivní. Nemůže říci, ty máš pravdu ani jedné, ani druhé straně. Musí ponechati průchod projednávání této záležitosti mezi dvěma kompasciscenty. Ministr se také na toto stanovisko postavil. Výtka, že ministerstvo zasahovalo poněkud pozdě, nevím, má-li dosti oprávnění, poněvadž již předem, když se dvě strany chtějí dohodovati, ponechány jsou v prvém okamžiku vždy sobě. Teprve když ministerstvo poznalo, že není možno, aby ty dvě strany samy učinily kompromis, zasáhlo - a ne právě, jak pan dr Heller říká - naprosto nečinným způsobem, nýbrž způsobem iniciativním, podáváním návrhů, které konec konců, když to vezmeme, vedly ke konečnému smíru. (Výkřiky sen. Jarolima.)

Ne, ne. Kdo sledoval, pane kolego... (Výkřiky sen. Jarolima.) ...pan ministr, resp. zástupce pana ministra nechtěl stavěti v prvním okamžiku požadavky jednostranné. (Výkřiky sen. Jarolima.) Ale ne. Pane kolego, je možno, že ministr v tomto svém snažení, aby strany došly ke smíru, vezme jako základ svého návrhu zásadu obou válčících stran, že snad tedy v tomto případě vzal za své stanovisko zaměstnavatelů, ale na druhé straně přijímal i stanovisko zaměstnanců také za své. To jinak není možné. On nemůže se stavěti na jedno stanovisko. Musí, chtě nechtě, státi uprostřed těchto rozvaděných táborů, poněvadž by nebyl smírčím orgánem, kdyby se stavěl na jednu stranu. To jinak není myslitelné, ani možné.

Říkám jedno: Jestliže činnost ministerstva veřejných prací končila takovým úspěchem, ke kterému můžeme všichni v zájmu státu a veřejnosti gratulovati, pak byla tato činnost blahodárná, a prospěšná, a nemůžeme nic jiného dělati, než panu ministrovi za tuto jeho blahodárnou činnost co nejsrdečněji poděkovati a jeho prohlášení vzíti na vědomí. (Výborně! - Potlesk. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Rozprava je skončena.

Ve smyslu §u 65 jedn. řádu rozpravu tuto je zakončiti hlasováním, schvaluje-li senát prohlášení pana ministra veřejných prací, čili nic; senát může se však usnésti, že hlasování odkládá. Návrh na odklad hlasování podán nebyl, a budeme tudíž hlasovati o schválení prohlášení pana ministra veřejných prací.

K hlasování podán mně byl dostatečně podporovaný návrh pana sen. Toužila a druhů, aby při hlasování byly hlasy sčítány.

Tomuto návrhu vyhovím.

Kdo schvaluje prohlášení pana ministra veřejných prací, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Žádám pana zapisovatele sen. Pastyříka, aby sečetl hlasy ve středu, pana zapisovatele sen. dr Procházku na pravici a pana sen. Prauseho na levici a aby mi sdělili výsledek hlasování.

(Po provedeném sčítání hlasů.)

Celkem odevzdán byl 101 hlas.

Pro schválení prohlášení pana ministra veřejných prací odevzdáno bylo 67 hlasů, proti 34 hlasy.

Je tudíž prohlášení pana ministra veřejných prací schváleno většinou.

Dalším předmětem je:

4. Druhé čtení zprávy I. výboru rozpočtového, II. výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 571) o vládním návrhu zákona o převzetí předválečného dluhu zajištěného. Tisk 589

Zpravodaji jsou: za výbor rozpočtový pan sen. dr Fáček, za výbor ústavně-právní pan sen. dr Havelka. (Hluk)

Prosím o klid!

Byl mně podán návrh p. sen. dr Hellera a soudr. na vrácení výboru rozpočtovému a ústavně-právnímu.

Žádám pana tajemníka senátu, aby návrh ten přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Podle §u 47 a §u 54 jedn. řádu navrhujeme, aby tato předloha byla vrácena výborům rozpočtovému, ústavně-právnímu a národohospodářskému.

Předseda: Prosím pány zpravodaje, aby se o návrhu vyjádřili.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Slavný senáte! V návrhu nejsou uvedeny důvody, ale páni navrhovatelé sdělili tyto důvody ve schůzi předsedů klubovních před dvěma dny. Jeho důvod byl ten: Domnívá se, že by stanovení, v jaké hodnotě mají býti honorovány markové dluhopisy předválečné, mohlo býti vhodným kompensačním negociačním objektem při jednání o smlouvu obchodní naší republiky s Německem. Schůze klubovních předsedů pozvala do svého středu odborné pány ministry, kteří podali vysvětlení úplně uspokojivé. Vysvětlili, že není zde žádné souvislosti mezi touto otázkou a mezi jednáním obchodně politickým, uvedli také, že vyjednání o smlouvě obchodní s Německem bude pokračováno teprve na podzim, poněvadž dnes tomu brání vnitropolitické poměry v Německu, a na druhé straně bylo zase uváděno, že reparační komise naléhá na to, aby tato otázka předválečného dluhu zajištěného byla u nás co nejdříve skoncována jinou zákonnou úpravou. Také jiné důvody pro to mluví, navrhuji tedy, aby odkládací návrh pana kol. dr Hellera byl zamítnut.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Ne.

Předseda: Prosím, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisem jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí s přílohou k tomuto zákonu tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí s přílohou k tomuto zákonu přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 571 také ve čtení druhém.

Dalším předmětem jednání je:

5. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 574) o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví doba nové organisace pro krajské soudy v Písku a v Plzni. Tisk 588.

Zpravodajem je pan sen. dr Procházka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Pro obvody nynějších okresních soudů v Klatovech, Nové Kdyni, Nýrsku a Plánici v obvodu krajského soudu v Plzni a pro obvody nynějších okresních soudů v Sušici, Kašperských Horách a Hartmanicích v obvodu krajského soudu v Písku zřízen byl nařízením vlády ze dne 11. srpna 1921, čís. 277 Sb. z. a n., nový krajský soud a státní zastupitelství v Klatovech.

Tato změna v obvodech uvedených krajských soudů má účinek nové organisace soudní pro soudce těchto sborových soudů a nutno, aby doba této nové organisace soudní byla stanovena zákonem.

Důsledkem této nové organisace soudní mohou býti soudcové z povolání - jinak na svá místa trvale ustanovení proti své vůli přeloženi, sesazeni nebo do výslužby dáni podobu zákonem stanovenou.

Tato opatření mohou podle osnovy zákona býti provedena jen u soudců ustanovených v obvodech krajských soudů v Plzni a v Písku, a to jen po dobu šesti měsíců, počínající dnem vyhlášení zákona.

Přeložení určitého počtu soudců od krajských soudů v Plzni a Písku k novému krajskému soudu v Klatovech jest odůvodněno tím, že obvody sborových soudů v Plzni a v Písku se zmenší o shora uvedené okresní soudy. Avšak tato redukce míst soudcovských a jakýchkoliv jiných služebních míst u krajských soudů v Plzni a v Písku nesmí ohroziti řádné a včasné zdolání agendy těchto krajských soudů.

Podle přehledu systemisace služebních míst soudců u sborových soudů I. stolice, uveřejněného při kapitole 7 - ministerstvo spravedlnosti - státního rozpočtu pro rok 1928 je dosud systemisováno u krajského soudu v Plzni 30 a u krajského soudu v Písku 13 služebních míst soudců.

Nový krajský soud v Klatovech bude vyžadovati asi 12 služebních míst soudcovských. Nutno, aby v rámci stanovené normální potřeby sil byla místa ta řádně systemisována.

Ostatní personál - kancelářský a zřízenecký - pokud ovšem služební potřeba dovolí, může býti přeložen k novému krajskému soudu v Klatovech z úřední moci - § 67 služební pragmatiky ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. - a nutno tato místa služební plně systemisovati.

Účinky nové organisace soudní po šestiměsíční dobu zákonem stanovenou vztahují se podle osnovy i na okresní soudy dosavadních obvodů krajských soudů v Plzni a v Písku.

Soudcové a ostatní personál okresního soudu v Klatovech stanou se zahájením úřední činnosti nového krajského soud u v Klatovech členy tohoto sborového soudu. Zahájení činnosti nového krajského soudu v Klatovech lze očekávati již k 1. červnu 1928. Doby šestiměsíční je potřebí k provedení všech personálních opatření, spojených se zřízením nového krajského soudu v Klatovech.

Poslanecká sněmovna schválila osnovu zákona ve schůzi dne 7. února 1928 a přijala též dvě resoluce ohledně řádného ubytování přemístěného personálu s rodinami a ohledně náhrady veškerých výloh stěhovacích přemístěným osobám. Také je nutno, aby těmto úředním osobám poskytnuty byly výpomoci, jestliže jejich ubytování bude vyžadovati většího nákladu, než jej měli před přemístěním. Bude také nutno vzíti zřetel k tomu, aby při přesazování z Plzně, kde je vyměřeno vyšší činovné podle skupiny míst B, do Klatov, jež je ve skupině míst C, nebyli hmotně poškozeni soudcové, kancelářští úředníci a zřízenci. Bude nutno, aby ministerstvo spravedlnosti, resp. vláda poskytla úředním osobám, které by mohly býti poškozeny ve výši činovného, pokud nebudou povýšeny, přídavky do výše dřívějšího činovného. Tedy takovým způsobem, aby se vyrovnala újma, která se jim snad stane.

Poněvadž systemisace služebních míst soudcovských a zvláště též kancelářských i zřízeneckých vzhledem k stále rostoucí agendě u soudů je nepostačující a má v zápětí namnoze váznutí agendy a průtahy v rozhodování i v časném zpracování záležitostí, navrhuje se též resoluce přijatá ústavně-právním výborem toho obsahu, že se ukládá ministerstvu spravedlnosti, aby při navrhované redukci jakýchkoliv míst u krajských soudů v Plzni a Písku ve prospěch krajského soudu v Klatovech bralo zřetel na sporé obsazení těchto soudů a neprovedlo žádnou takovou redukci, která by jen poněkud mohla ohroziti řádné a včasné zdolání agendy těchto krajských soudů.

Ústavně-právní výbor doporučuje senátu, aby přijal osnovu zákona ve znění, usneseném poslaneckou sněmovnou a obsaženém v tisku č. 574 sen., i s oběma resolucemi přijatými poslaneckou sněmovnou, jakož i s další resolucí ohledně redukce služebních míst, o které jsem právě mluvil.

Předseda (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Hubka. Než mu dám slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání ¼ hodiny.

Není žádné námitky? (Námitek nebylo)

Je tedy stanovená řečnická lhůta na 15 minut. Dávám slovo panu sen. Hubkovi.

Sen. Hubka: Slavný senáte! Předmětem mé kritiky vládního návrhu zákona, tisk 574, kterým se stanoví doba nové organisace pro krajské soudy v Písku a v Plzni, je nikoliv předloha sama, ale důsledky z jejího uzákonění plynoucí, jakož i příčiny, proč vlastně je potřebí takový návrh předkládati. Již v r. 1921 provedena byla vládním nařízením změna v organisaci soudů na území státu a zřízen nový krajský soud a nové státní zastupitelství v Klatovech. (Předsednictví převzal místopředseda dr Soukup.) Město uvítalo tuto úpravu s velkým povděkem a za vyznamenání, jehož se mu jako sídlu krajského soudu dostalo, i za různé materielní výhody, plynoucí ze zřízení nového úřadu s působností pro celý širý kraj, ochotně vzalo na sebe břemena, jež s sebou přinášelo umístění krajského soudu i státního zastupitelství a opatření bytů pro všechen nový úřední personál.

Mezi nádražím a vlastním městem vyrostla z prostředků obecních rozsáhlá, nákladná úřední budova, dnes již úplně připravená pro svůj účel. Kdo tu však chybí, jsou její obyvatelé. Lze opravdu jen litovati toho, že za celých 7 let, t. j. od doby, kdy zřízen byl krajský soud v Klatovech, dodnes nedospěly přípravy naší justiční správy ve věci personální tak daleko, aby současně s ukončením stavby byla vyřešena i otázka osobní. Justiční správa sice tvrdí, že dotazy s vnitřním úředním rázem nepodařilo se získati dostatek dobrovolných přihlášek kvalifikovaných soudců pro obsazení asi 12 systemisovaných míst nového krajského soudu. Sahá proto k výjimečnému opatření zákonitému, jímž ruší se, byť i jen na čas, důležité právo o soudcovské nepřesaditelnosti.

Zdá se, že tu byl nedostatek akční schopnosti justiční správy a tím že bylo opomenuto použíti v čas obvyklé úřední cesty při obsazování míst, t. j. řízení konkursního, a že kromě toho nebylo vykonáno vše, aby odstraněny byly překážky, jak soudíme rázu materielního, aby osoby, v úvahu přicházející, samy hlásily se na nové místo. Že by do Klatov se úředníkům nechtělo z jiných než existenčních důvodů, to nechceme připustiti.

Klatovy nejsou sice velkoměsto, ani nejsou metropolí českého západu, ale jsou obcí spořádanou, místem živým, v němž o vzdělání mládeže je všestranně postaráno, kde společenský život je zcela přijatelný a zdravotní poměry místní, zejména pak krásné okolí, hoví i nejpřísnějším požadavkům. President krajského soudu bude v městě i širokém okolí první osobou, a jen trochu ctižádostivý člověk najde tu vděčné pole prospěti veřejnému životu, kde jen bude chtíti.

Že se sem nikdo nehlásil, bylo jen proto, že Klatovy jsou v nižší třídě činovného než Plzeň, a že snad drahotní poměry jsou tady poněkud horší než jinde. Tyto překážky měla justiční správa vhodným způsobem paralysovati. Jak, o tom ji dostatečnou měrou poučují obě první resoluce ústavně-právního výboru, schválené již poslaneckou sněmovnou.

Náš klub k tomu navrhuje ještě resoluci třetí, v níž se vláda vybízí, aby podle odst. 7 §u 12 plat. zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. zařadila město Klatovy do vyšší skupiny či rovného. Doufáme, že většinou senátu bude také tato resoluce schválena. Výsledky, jež by odhlasovaný návrh mohl vyvolati, jsou tlumočeny ve třetí resoluci ústavně-právního výboru a je odtud patrno, že navrhovatel této resoluce, jimž je pravděpodobně pan zpravodaj sám, je znalec osobních poměrů v našem soudnictví. Uvažoval, co by mohlo následovati a co může následovati v takovém případě při zřízení krajského soudu. Tady jdou věci již tak daleko, že možno mluviti o velmi nebezpečné krisi.

V živé paměti chovám řeč kol. Wagnera, pronesenou v rozpočtové debatě, v níž řečník podrobně obíral se nekalými a neblahými záležitostmi soudcovského stavu. Nejsou také neznámy stížnosti, jež do poměrů u soudů přednášela před 1/4 rokem stavovská jejich organisace. Žurnalisticky se opět a opět otázky ty ventilují, ale justiční správa, ministerstvo spravedlnosti, jakoby ke své tradicionelní slepotě raněno bylo i nedoslýchavostí.

Nedostatek soudců a tím vyčerpávající přetížení veškerého soudního personálu dávají vznikati plánům, podle kterých organisují se sice nové soudy, jako je krajský soud v Klatovech, ale současně dnes snad jen akademicky, ale přece mluví se o rušení krajských soudů jinde. Pověsti o tom dostaly se i do Písku. Bylo prý, nebo dokonce ještě je uvažováno o tom, aby tamní krajský soud v civilně-právních a obchodních sporech málo prý zatížený, byl zkasírován. Plány jdou tak daleko, že se uvádí dostatečnost jen 10 krajských soudů v Čechách, 4 na Moravě a pro Slezsko prý by stačil jen jeden krajský soud. Pro Slovensko vystačí prý se se 3-4 sedriemi, pro Podkarpatskou Rus se sedrií jednou. Místo toho, aby se vhodným způsobem získával dostatečný počet personálu pro dosavadní soudy, hledá se náprava zmenšováním poctu úřadů a tím se má krisi odpomoci. Půjde-li to potom lépe, nechť usoudí znalci a zejména nechť vyjádří se o tom pan zpravodaj jako zvláště kvalifikovaná osobnost, sám. Je přirozeno, že místa a kraje, kde mají takovým způsobem býti poškozeny, energicky se brání plánům justiční správy.

Město Písek již důrazně veřejným projevem protestovalo proti případnému zrušení tamního krajského soudu, a aby se tak nestalo, odhodlalo se k velké finanční oběti, že pro tamní krajský soud postaví novou účelnou budovu. Já s tohoto místa varuji před podobným činem státní správy a varuji před tím, aby krajský soud v Písku byl rušen. Že plně souhlasím s návrhem třetí resoluce ústavně-právního výboru je samozřejmé.

A nyní ještě několik slov o krajském soudu v Klatovech. Do obvod u tohoto sborového soudu I. instance přiděleny budou z dosavadního obvodu krajského soudu v Plzni okresní soudy v Klatovech, Nové Kdyni. Plánici a v Nýrsku a z obvodu krajského soudu v Písku okr. soudy v Sušici, Kašperských Horách a Hartmanicích. Některé z těchto soudů nalézají se v území jazykově smíšeném a tu krajinský tisk německý, když psal o nově zřizovaném krajském soudu v Klatovech dovolával se jazykových práv při úředním území této soudní instance. Jsem o tom pevně přesvědčen, že nebude ani tady žádnému občanu německé národnosti po jazykové stránce ukřivděno.

Budiž mi však dovoleno, když již jazyková stránka v celé věci byla nadhozena, abych, třeba stručně, pověděl něco o jazykových poměrech některých okresních soudů nového obvodu klatovského krajského soudu a přidal k tomu obrázky odjinud z Pošumaví.

Tak v Nýrsku jsou, vlastně byli, dva soudci, jeden Němec, přednosta soud u, a druhý Čech. Ostatní personál je půl český a půl německý. Jedná se nyní o obsazení místa přednosty a tu je zcela přirozené přání, aby tentokráte byl to Čech. V Kašperských Horách jsou soudci jen národnosti německé; z kancelářského personálu je jeden úředník a jeden kancelářský pomocník české národnosti. V Hartmanicích jsou u tamního soudu samí Němci. V Přimdě jsou jen Němci; v Plané u Mar. Lázní z 8 zaměstnanců jsou jen dva podřízení úředníci Češi, v Pobějovicích z 5ti osob 3 Němci, v Hostouni ze 6 osob 4 Němci, v Stodu jsou soudcové jen německé národnosti, ve Volarech je jen jedna pomocná kancelářská síla národnosti české, ostatní personál samí Němci, v Kaplici je auskultantem Čech a 2 zřízenci Češi, ostatní Němci, ve Vyšším Brodě všichni soudní zaměstnanci jsou Němci; zrovna tak v Horní Plané. V Nových Hradech je z 5 osob jen jeden Čech. A tak bychom mohli probrati jeden pohraniční okresní soud za druhým a většinu našli bychom obsazenu tak, jak jsem vylíčil.

Snad by se mi mohlo namítnouti, že národnost již podle ústavy nesmí býti překážkou pro ustanovení úředníkem. Dobrá! Ale tady je otázka národnostní úzce spjata s jazykovou kvalifikací příslušného úředníka. U okresních soudů a právě tady - je přece jen nesmírně důležitým, aby alespoň vedoucí úředníci ovládali státní jazyk. S čím se tu však shledáváme, je ubohým vysvědčením o tom, jak se nedbá vládních předpisů a jaký šlendrián panuje ve státní administrativě právě u soudů. Tady všecka úřední akta, vydaná v jazyku státním, dostává k vyřizování ten jeden nebo ti dva, třeba hodně subalterní zaměstnanci, protože jsou jediní, kteří jim rozumějí. Ti jsou agendou zavalováni, druzi si z pohodlného důvod u ťnerozumímŤ hoví. Máme tu pány, kteří sice dělali několikrát jazykovou zkoušku, kteří byli i na praksi v českém území, ale kteří kromě zkomolené odpovědi na český pozdrav česky mluvit nedovedou, nebo nechtějí.

A co zatím čeští lidé si do těchto poměrů stále a trpce stěžují, pan ministr spravedlnosti si pochvaluje tento stav, říká mu ťpolitický úspěch Ť a dokumentuje tím, že mu jako přednímu obhájci zákona na plnění zákonných předpisů mnoho nezáleží, že je tedy ve svém úřadě v první řadě exponovaným živlem německých snah v tomto státě, a teprve potom státním úředníkem.

Je mi líto, že musím ty věci líčiti tak, jak jsou. Nečiním to na adresu pana ministra, ten se nezmění, ale obracím se k pánům z českých stran vládní většiny a vybízím je, volám k nim: Máte moc v rukou, užívejte jí ve prospěch české věci a jednejte včas, aby nebylo jednou pozdě! (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Byl mně podán resoluční návrh p. sen. Hubky a druhů.

Prosím pana tajemníka, aby jej přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. Hubky a druhů:

ťVláda se vybízí, aby podle odstavce 7 §u 12 platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. zařadilo město Klatovy do vyšší skupiny činovného.Ť

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodaji panu sen. dr Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Slavný senáte! Pan sen. Hubka podal zde návrh resoluce a také ji šíře odůvodnil. Dovoluj i si k jeho vývodům a navržené resoluci podotknouti toto: Resoluce je zajisté navržena za tím účelem, aby město Klatovy dostalo se do vyššího stupně činovného z toho důvodu, že zřízen tam byl nový krajský soud, a tím aby se veškerému státnímu zaměstnanectvu tam dostalo vyššího činovného.

Ovšem zde musíme uvážiti, že kdyby se takovou resolucí město okrouhle se 14.000 obyvateli pozvedlo do vyšší stupnice činovného, byla by to událost rázu mimořádného. My máme teď nedávno přijatý platový zákon z roku 1926, kde bylo stanoveno, pokud určitá místa se vřaďují do určité skupiny činovného, kde byl vysloven požadavek, že do vyšší stupnice činovného mají přijíti města s více než 25.000 obyvateli. Zde máme velký rozdíl mezi 14.000 a 25.000 a nemůže tedy odůvodňovati ta okolnost, že tam bude zřízen nový krajský soud, to vřadění města Klatov do vyšší stupnice, nýbrž je nutno, aby tyto otázky toho vřaďování do vyšší stupnice těch určitých míst, jichž je celá řada a kde přijdeme podle podaných návrhů i jiných přání na celou skupinu měst, nebyly luštěny jednotlivě, nýbrž všeobecně s vyššího hlediska, aby zase druhým místům nebylo tímto způsobem křivděno.

Nemohu jako zpravodaj navrhnouti, aby tato resoluce byla přijata... (Hluk)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr Procházka (pokračuje): ...nýbrž navrhuji, aby byla zamítnuta.

Pan sen. Hubka zmínil se také o tom, že ministerstvo spravedlnosti mělo zavčas vyřešiti personální otázky. Dovoluj i si k tomu podotknouti, že to nešlo tak, jak si to pan sen. Hubka myslí. Budova krajského soudu je teprve novostavbou, je vlhká a nezdravá a nelze přece žádati, aby se zahájila tam úřední činnost za takových okolností, kde nutno se obávati, že úředníci, kteří by v budově té musili úřadovati, byli by ohroženi na svém zdraví. V tomto směru je nutno vyčkati, až budova bude ve stavu, aby se v ní mohlo úřadovati, aby tam nebyly zdravotní závady. To bude možno asi teprve k 1. červnu.

Nelze také beze všeho hned tam ustanoviti úředníky. Vždyť zákon výslovně předpisuje celou tu proceduru, která se musí odbývati, aby to obsazení krajského soudu se mohlo uskutečniti. Je zde potřebí vydání řádné systemisace služebních míst u nového soudu, je potřebí splniti určité formální požadavky předepsané zákonem o soudní instrukci, jako vypsání konkursu, projednávání návrhů na obsazení míst v personálních senátech sborových soudů, případně nejvyššího soudu, projednávání v ministerstvu spravedlnosti, u vlády, případně u pana presidenta republiky. Nelze zkrátka takovou věc beze všeho jaksi krátkou rukou vyříditi.

Pan senátor se také zmínil o tom, že snad nebylo nutno tohoto zákona proto, že by mohli býti jaksi vzati v úvahu soudcové nebo úředníci, kteří by se dobrovolně přihlásili do Klatov. Já zase panu senátorovi musím odpověděti, že je zde zákon ze dne 26. dubna 1873, čís. 62 ř. z., který jedná o tom, jak se má předejíti, když jsou zde změny v obvodech sborových soudů I. instance a že každá změna v teritoriálním oddělení dvou nebo více sborových soudů má pro soudce dotyčných obvodů účinek změny organisace podle §u 43 zákona z 21. května 1868, čís. 46. Samo sebou, když se ze dvou krajských soudů utvoří tři krajské soudy, je to taková změna, že je nutno, aby to bylo stanoveno zákonem, a zákonem musí býti také stanovena doba, po kterou tato organisace trvá, a to se právě nynější osnovou děje, že se stanoví doba 6 měsíců, po kterou ta organisace trvá.

Dovoluji si také odpověděti panu senátorovi, že podle daných mně informací byl dán interní dotaz pro soudce a úředníky dotyčných sborových soudů, zda by se dobrovolně nepřihlásili ke krajskému soudu do Klatov, a že se nikdo nepřihlásil. Je to vysvětlitelno tím, že každý státní zaměstnanec a specielně soudcové čekají, že budou vyzváni, nebo z úřední povinnosti přeloženi, aby mohli dostati nahrazeny výlohy přestěhování. Kdyby se soudcové dobrovolně hlásili, pak by neměli nároky na stěhovací náklady. Když bude vyzván nebo z úřední moci přeložen, má nárok na tyto stěhovací náklady. Z tohoto vysvětlitelného čistě materielního důvodu nepřihlásil se nikdo do Klatov.

Pan sen. Hubka se také zmínil o tom, že mají býti zrušeny různé krajské soudy, specielně krajský soud v Písku. Mně bylo dáno autoritativní ujištění, že není v běhu žádné zrušení krajského soudu. Specielně mohu ujistiti pana sen. Hubku, že nejde nikterak o zrušení krajského soudu v Písku, kde je nová budova krajského soudu, a že jsou to pouhé poplašné zprávy, které nezakládají se na pravdě.

Prosím, aby navržená osnova zákona i s resolucemi, schválenými výborem, byla přijata. (Pochvala.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 574 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 574 ve čtení prvém.

Dalším bodem pořadu je:

6. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 568) k vládnímu návrhu zákona, kterým se zrušují některé předpisy omezující volné nakládání nemovitostmi v Podkarpatské Rusi. Tisk 594

Zpravodajem výboru je pan sen. Hrejsa, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! Uherské ministerstvo vydalo r. 1917 nařízení... (Hluk.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. Hrejsa (pokračuje): ...platné pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, které stanovilo, že zcizení nemovitostí, jakož i pronájem jich může se díti pouze písemnou smlouvou a platnost této smlouvy je odvislá od schválení administrativního úřadu. Toto opatření bylo vyvoláno mimořádnými válečnými poměry jako mnohá jiná. Pro Slovensko bylo toto nařízení vlády uherské zrušeno nařízením ministra s plnou mocí pro správu Slovenska roku 1919, avšak pro Podkarpatskou Rus platilo toto nařízení dále a platí dosud.

Vidíme zde nestejnost v judikatuře mezi zeměmi historickými a Slovenskem na jedné straně a Podkarpatskou Rusí na straně druhé. Je v zájmu unifikace zákonodárství, jakož i v zájmu obyvatelstva Podkarpatské Rusi, aby toto vládní nařízení uherské bylo zrušeno a aby zcizení nemovitostí a jejich pronájem mohlo se díti bez schválení úřadů administrativních.

Vláda nemůže toto nařízení zrušiti nařízením podle svého oprávnění proto, poněvadž by platilo ode dne vydání. Ale poněvadž jde také o to, aby tento zákon, který předkládá vláda, měl zpětnou účinnost pro ta zcizení, která se stala před účinností tohoto zákona, pokud nebyla snad ještě schválena, anebo soudním rozsudkem uznána, předkládá vláda tuto předlohu zákona, kterou poslanecká sněmovna při jala, a je potřebí, abychom také my tak učinili.

Pokud se týká půdy zabrané, jež se přiděluje podle zákona o pozemkové reformě, nevztahuje se tento zákon na tuto zabranou půdu, nýbrž platí zde dále § 7 zákona záborového, podle něhož každé zcizení přidělené půdy podléhá schválení Státního pozemkového úřadu.

Jelikož je tedy v zájmu unifikace zákonodárství i v zájmu obyvatelstva Podkarpatské Rusi, aby toto obmezení válečné bylo zrušeno, navrhuji jménem národohospodářského výboru, aby také senát toto usnesení poslanecké sněmovny schválil. (Potlesk.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme tedy hlasovati.

O osnově zákona, jenž má 2 paragrafy jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Námitek není? (Nebylo.) Námitek není.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 568 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 568 ve čtení prvém.

Sděluji, že do výboru branného na místo sen. Klofáče nastupuje sen. dr Klouda.

do výboru kulturního za sen. Kavana sen. dr Karas, za sen. Pastyříka sen. Trčka.

K žádosti výboru ústavně-právního navrhuji, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské, tisk 563, byl přikázán též výboru ústavně-právnímu k jednání.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Věc tato přikazuje se také výboru ústavně-právnímu.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 20. března 1928 o 16. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Rimavskej Sobote ze dne 30. srpna 1927, č. j. Nt III. 20/27/3, za souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Herze pro přečin rozšiřování nepravdivých zpráv podle §u 18, č. 1 a 3 zák. č. 50 Sb. z. a n. z roku 1923, a pro zločin podněcování ke zločinu vojenskému a k hromadnému spáchání přečinu podle branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., podle §u 15, č. 3. zák. č. 50/1923, (č. 4463 předs.). Tisk 582.

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Bratislavě ze dne 22. října 1927, č. j. Nt XIII. 45/27/3, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Fijaly pro zločin podle §u 176 uh. trest. zák., přečin podle §u 4, odst. 1 zák. čl. XL/1914 a přestupek podle nařízení ministerstva vnitra ze dne 13. února 1898, č. 766 Prez., (č. 4817 předs.). Tisk 583.

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze k trestnímu stíhání sen. Dyka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §ú 487, 488 tr. z. (č. 1432 předs.). Tisk 600.

4. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 574) o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví doba nové organisace pro krajské soudy v Písku a v Plzni. Tisk 588.

5. Druhé čtení zprávy národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 568) k vládnímu návrhu zákona, kterým se zrušují některé předpisy omezující volné nakládání nemovitostmi v Podkarpatské Rusi. Tisk 594.

Jsou námitky? (Nebyly.) Není jich.

Návrh můj je schválen.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 12 hodin 45 min.