Panové, měl bych snad ještě jmenovati dále? Dospěl bych k tomu, že bych vyjmenoval všechny ty okresy, které jsou na své existenci reformou veřejné správy ohroženy. Ale, pánové, vy byste mi mohli říci, že jsou to okresy české. Ne, já zde mám ještě fascikl okresů moravských, kde rovněž tyto okresy se obracejí na příslušné faktory, aby nedopustili zrušení okresů v jednotlivých těchto městech.
K tomu, co jsem zde řekl, budiž mně dovoleno ještě, abych citoval tu obranu, kterou jeden z těch okresů nám podává, to jest, abych citoval obranu okresu polického nad Metují, kde tomuto okresu Police nad Metují, tak významnému okresu, hrozí splynutí s okresem broumovským a kde tento okres praví: >Zdůrazňujeme dále, že v letošním jubilejním roce, kdy veškerý národ jásá nad desetiletým trváním své obnovené samostatnosti, bylo by krutou ironií, aby národně uvědomělému obyvatelstvu okresu polického za jeho neocenitelné služby, prokázané ve staletých zápasech národnostních na hraniční a národnostní výspě, způsoben byl trvalý žal tím, že by bylo obyvatelstvo toto za své věrné služby národu utopeno v německé většině.<
A téhož, vážení pánové, dovolává se i okres Ústí nad Orlicí, kterýžto okres, tak živý kulturně, hospodářsky, má býti připojen k okresu lanškrounskému a rovněž ve svém národnostním bytí ohrožen. Reforma, kterou zde novelisujeme, znamená tedy zničení míst, v nichž převládá živnostenský stav a měli by si právě toho páni ze živnostenské strany povšimnouti. Pravděpodobně ani jeden z nich ta memoranda a ty pamětní spisy nečetl a ani jeden není přítomen v senátě, aby potvrdil, co zde vykládám, když na takovém táboru lidu ve Zbiroze jsme poukazovali na to, kam se poděje ten drobný živnostenský stav z těch malých chaloupek doškových anebo šindelových, až okresní úřady přijdou pryč. Co bude dělal ten drobný obchodník nebo drobný řemeslník, až nebude míti komu prodávat, až jeho majeteček, který má a který je representován malou chaloupkou, bude mnoha procenty znehodnocen? Tento živnostník, řemeslník a obchodník bude nucen prodati tento svůj majetek a odstěhovati se za úřady, aby odtáhl dále do bohatého města Rokycan. Tam v těch Rokycanech, tam bude tento nový vystěhovalec hledati živobytí, tam bude ten nový živnostník vlastně rozmnožovati proletariát živnostenský, proletariát obchodní. Tito pánové ze živnostenské strany nepomýšlejí na tyto věci a na tyto konsekvence, kam to dojde, snad nebrali ohledu. A my vedle toho, vážený senáte, máme ještě celou řadu těch městeček, jichž bychom si měli vážiti pro jejich stavitelské památky a které přivádíme opravdu na stupeň docela mizerných chudých vesnic. Takový Křivoklát, Velvary. Kdyby v Německu na př. na Rýnu měli takováto městečka, co by z nich udělali, jaká památná střediska a jaký turistický ruch by dovedli připoutati k těmto místům. Ale u nás se děje politika docela jiná. Křivoklát a Velvary se zbaví okresních úřadů, aby se z nich staly díry, kde lišky budou dávati dobrou noc, o které město nejen turista, ale žádný jiný občan z okresu ani nezavadí.
Slavný senáte! Já bych ve své řeči chtěl poukázati dále ještě na jiné důsledky reformy veřejné správy. Již dnes bylo zde řečeno, že reforma veřejné správy znamená zavedení jedné koleje, znamená spolupráci státních úřadů se správními činiteli a znamená tedy, že pronikán bude ten živel státní tím živlem autonomním ve prospěch veřejné správy. My zákon o reformě veřejné správy nemáme doposud v účinnosti. Tato účinnost mohla nastati 1. červencem, t. r. V důsledku novelisace bude tato účinnost odložena až do 1. prosince 1928. Tedy prakticky tento zákon mění ještě prováděn, ale, slavný senáte, důsledky tohoto zákona se již prakticky objevují.
Pánové, znám případ, jeden za mnohé, že již letos na jaře předseda okresní správy politické zakázal okresní správní komisi na okrese, o jehož zrušení se jednalo, že tato okresní správní komise nesmí svolati veřejnou schůzi, na níž by se o zrušení tohoto okresu jednalo. Okresní správní komise v předpokladu, že státní úřady v tomto životním zájmu okresu nebudou klásti překážek, sezvalo si zástupce všech politických stran. Tito zástupci politických stran, poslanci a senátoři se do tohoto okresního města sjeli. Slavný senáte! Cesta do tohoto okresního města nebyla žádnou příjemnou věcí. Bylo nutno jeti již na noc a bylo nutno cestovati několik hodin v autobusu za počasí zdraví velmi škodlivého, ale přece do tohoto města přijeli poslanci a senátoři, kde ovšem s úžasem se dověděli, že okresní správa politická zakázala konání veřejné schůze, jako příčící se působnosti okresní správní komise. (Sen. Havlena: Ku podivu!) Tato schůze se nekonala a pan okresní hejtman okresní správní komisi nařídil, že ani na poradu, na svou gremiální poradu nesmí položiti tento předmět k jednání, nebude-li pan okresní hejtman přítomen. A pan okresní hejtman již od jara tohoto roku dává si předkládati programy schůzí okresní správní komise. (Hlas: Zaučuje se!) Snad. Ovšem: zaučování tohoto pána začíná prapodivným způsobem. Ten pán má ve svém rayonu okresy dva. Jednomu zakázal jednání, do druhého okresu své správní okresní komise se dostavil jednou, a to v tom okamžiku, kdy na programu schůze této okresní správní komise byl návrh, na zadání stavby mostu přes řeku Berounku, a pan okresní hejtman v této schůzi, ačkoli tam měl býti jen divákem, vyžádal si slovo, při čemž předseda okresní správní komise, jako příslušník republikánské strany, se velmi exponoval pro zadání této stavby jeho vzdálenému příbuznému.
Páni předsedové okresních správ politických, ačkoliv praxe zákona o veřejné správě ještě tu není, jak správně řekl pan kolega, se zaučují, a zaučují se tímhle způsobem. Mám doklady z celé řady jiných okresů, kde předsedové okresních politických správ - budiž jim řečeno ke cti - ne z vlastní iniciativy, nýbrž na rozkaz Prahy, provádějí odedávna inventuru jmění okresních správních komisí a starají se zejména o naturální byty v okresních domech, o automobily, které
okresní správní komise mají, starají se o věci, které znamenají určité pohodlí pro budoucí t. zv. >paši< v jednotlivých okresích. Není to jen fráse, řeknu-li >paša<. Bylo o tom mluveno kol. Proškem, který se divil tomu termínu. Nuže, snad i kol. Prošek se doví, že i v jeho okrese, v jeho župě budou vystupovati takoví pašové, jimž i zelená legitimace bude ničím a kteří i proti republikánským příslušníkům budou vystupovati ve smyslu starorakouských byrokratů. Praxe zákona č. 125 není ještě v běhu a my již máme mnoho dokladů o tom, jak se ty věci budou dělati. Mám zde případ městského úřadu v Pelhřimově, toho města, které nedávno bylo neobyčejně chváleno pro svou správu proto, že prý ji vedou příslušníci strany občanské. Městu ukládá se šetření přípisy, o nichž ještě budu mluviti, a na základě těchto přípisů město píše toto: A jakoby ironií při tom všem šetření najednou ukládá se kategorickým imperativem městu, že musí stavěti velikou moderní budovu pro úřad, a pro úředníky. Dokonce se žádá 6pokojový byt pro nově reformovaný okresní úřad. Tedy na jedné straně se ukládá: ušetřiti nějakou tu tisícovku a na druhé straně vydati miliony, když všechny zdroje vydatnějších řádných příjmů jsou pro pokladnu obecní uzavřeny a levnější úvěr autoritou státní nezaručen.
Nové příklady v tomto směru mám od okresní správy politické v Jindřichově Hradci, resp. od městské rady, která přípis od okresní správy politické v Jindř. Hradci dostala a kde se jí nařizuje, že podle §u 1, odst. 4. zákona o organisaci politické správy č. 125 obec, ve které je ústřední okresní úřad, je povinna opatřiti vhodné místnosti pro tento úřad, nésti náklad s jeho umístěním spojený, a okresní správa politická městskému úřadu v Jindř. Hradci dodává: Pod pojem úřadu náleží také naturální byt přednosty a zřízence. A nařizuje proto městskému úřadu, jakým způsobem má se provésti zřízení této budovy pro úřad a také naturálního bytu pro přednostu okresní správy politické i pro příslušného zřízence. Přirozeně, že město Jindř. Hradec obrací se na příslušné kruhy, kde žádá, aby mu bylo vysvětleno, zdali příslušný úřad je oprávněn tyto věci žádati.
Mám zde ještě poznámku ohledně této věci z města Turnova, kde tomu městu okresní správou politickou se ukládá, aby nákladem 100.000 Kč adaptovalo dosavadní budovu okresní správy politické a připravilo také tuto budovu pro budoucí úřad, rovněž aby také připravilo náležitým způsobem naturální byt pro přednostu úřadu politické správy a pro dotyčného zřízence.
A budiž mně dovoleno, abych k těmto otázkám, které dotýkají se financí jednotlivých obcí a okresů, zmínil se ještě o věci, která opravdu, vážení pánové, mne naplňuje úžasem, neobyčejným úžasem, naplňuje mne úžasem proto, poněvadž doklady, které mám v ruce, svědčí o tom, že za dřívější éry, za starého Rakouska nikdy by nebylo bývalo něco podobného možné. Mám na paměti zemský správní výbor a jeho poměr jednak k úřadům státním a jeho poměr k podřízeným autonomním korporacím, okresům a obcím. Závislost zemského správního výboru na úřadech státních ukázala se již v tom okamžiku, kdy obec hlavního města Prahy projednávala otázku systemisace pro své zaměstnance. Obec hlavního města Prahy držela se při této systemisaci naprosto příslušných zákonů. Návrh systemisace předložila zemskému správnímu výboru ke schválení. Zemský správní výbor podle zákona je konečnou instancí v této záležitosti, ale zemský správní výbor zeptal se, co o systemisaci pro obec pražskou soudí ministerstvo vnitra. A ministerstvo vnitra projevilo mínění, že by zemský správní výbor neměl systemisaci zřízenců obce pražské schvalovati do té doby, dokud nebude provedena systemisace u úřadů státních. A zemský správní výbor na toto mínění úřadů státních dal a zemský správní výbor návrh systemisace obce pražské schoval do šuplíku a nechal ho tam ležeti celou řadu měsíců, nedbaje intervencí, nedbaje volání, článků a usnášení ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a nedbaje také své důstojnosti. Když delegace přišla k ministru vnitra a tázala se, jak je to možné, že ministerstvo vnitra zadržuje otázku systemisace úřednické obce pražské, řekl pan ministr Černý: Nemám na tom zájmu, ať zemský správní výbor jedná ve své kompetenci, co mu zákon přikazuje. A deputace odebrala se k předsedovi zemského správního výboru Crhovi. Ten řekl: Ministr vnitra si přeje, abychom tu systemisaci, nepouštěli a já z toho důvodu ji nepropustím. Kde je důstojnost úřadu, důstojnost zemského správního výboru? Já na té stolici zemského správního výboru vidím příslušníky těch šlechtických kruhů, toho Lobkovice, vidím příslušníky těch našich demokratických a liberálních kruhů, vidím Škardu, Herolda. Kdyby za těch dob byl někdo, přišel ze strany státní správy a byl chtěl zasahovati do kompetence zemského výboru, ten by se byl se zlou potázal.
U nás v republice státní úřad prosloví jen mínění, a zemský správní výbor poslouchá a zemský správní výbor vydává od sebe prazvláštní předpisy, týkající se hospodářství okresního a obecního. A já jeden takový přípis zde mám. Je to připiš ze dne 30. března t. r. čís. 41.760/III. Tento přípis nakazuje okresům a obcím prostřednictvím okresů, jakým způsobem se má díti hospodářství. A povídá: Z rozpočtů připojených k žádostem okresů a obcí za příspěvek vyrovnávacího fondu seznal zemský správní výbor, že značná část okresů a obcí nedbala při sestavování programu 28 pokynů našeho oběžníku č. 116.427. - Bylo by bývalo snad dobře, kdyby tomuto zemskému správnímu výboru bylo odpověděno ve smyslu města Chebu. Nerad se tohoto města dovolávám, ale toto město mělo tolik odvahy, že řeklo, že si do obecního hospodářství nikým nedá poroučeti. A hle zemský správní výbor v otázkách nejdůležitějších, v otázkách finančních si toto dovoluje. A povídá dál: >V důsledku toho vzrostly nároky okresů a obcí na vyrovnávací fond do té míry, že bude možno předloženým žádostem jen částečně vyhověti.< Podívejte se, prosím, když se prováděl zákon, jímž fond se dával dohromady, říkalo se, že na všechny okresy a obce se dostane, že těch 411 milionů úplně stačí. Najednou nelze vyhověti... >Ježto tedy bude nutno ve smyslu odst. 5. §u 10 cit. zákona většinu rozpočtu upravovati, a to velmi podstatně, v důsledku čehož budou pohotové prostředky okresů a obcí velmi omezeny proti rozpočtem očekávaným příjmům, bude potřebí již napřed upraviti hospodaření okresů a obcí na dobu, než provedena bude konečná úprava rozpočtů a bude možno stanoviti výši přídělu z fondů. - Dáváme proto okresům a obcím tyto pokyny, jimiž sluší se bezpodmínečně říditi:
V potřebě řádné smějí býti plněny v prvé řadě závazky spočívající na právním titulu - na př. platy zaměstnanců, plnění ze smluv a závazků právních, úroky a úmory ze zápůjček atd. -. Při plnění úkolů, k nimž jsou obce a okresy povinny po zákonu, budiž dbáno největší šetrnosti co do rozsahu plnění a buďtež uskutečňovány výdaje naprosto nezbytné. Výdaje na plnění tohoto druhu nesmí zpravidla až do vyřízení žádosti za příděl z fondu přesahovati 30 % skutečných nákladů vynaložených k určitému účelu podle účetní závěrky z r. 1926, pokud ovšem náklad v r. 1926 není vyšší než náklad rozpočtený na r. 1928<. Tedy tento předpis o 30%ním využitkovávání skutečných nákladů podle r. 1926 je naprosto nepřípustný. Ten ruší všechny zákony, jimiž upraveno je obecní hospodářství, a zemský správní výbor přesto, že to ví, poněvadž má ve svém sboru právníky, kteří ovládají materiál týkající se obecního hospodářství, nařizuje hospodařiti jen s 30% částkami, a to ještě z r. 1926. - >Plnění ostatních úkolů budiž do té doby úplně odloženo, zejména plnění zcela dobrovolné - subvence, dary atd. -.< Nesmí se dávati žádné subvence, žádné dary, i kdyby to bylo na Ústřední matici školskou a na ty nejchudší, zbídačené občany dotyčné obce, nesmí se nic věnovati, poněvadž zemský správní výbor to zakazuje.
>Náklady, vyplývající z rozpočtové potřeby mimořádné určené k provedení nových staveb neb zařízení atd., nesmějí býti vůbec v této lhůtě uskutečňovány. Ukládáme proto okresům a obcím žádající o příděl z fondu, aby upustily od zatajení nebo pokračování, jakož i projektování
jakékoli investice, jako stavbu silnic, vodovodů, budov - nemocnic, škol, chorobinců a pod. - válcování a rekonstrukce silnic, a to i tenkráte, je-li úhrada opatřena zápůjčkou schválenou po 1. červenci 1927. Totéž platí i o stavebním programu elektrizačním, načež sluší též příslušné svazy upozorniti. Jde-li o vydání obcím, která mají býti uhrazena půjčkou povolenou za předpokladu §u 20 cit. zákona, nutno v každém případě před schválením zápůjčky oznámiti toto správě vyrovnávacího fondu. Okresní správní komise vyzýváme, aby obsadí tohoto oběžníku sdělily obcím a dohlížely přísně nad bezvýjimečným zachováváním těchto pokynů obcemi.<
Nuže, pánové a dámy, co bude s podnikáním v obcích, když takovým způsobem všechna investiční práce se zakazuje? Kde bude ta stavba budov, kde bude ta potřeba těch živnostníků, kteří velmi úzce byli spjati se vší tou iniciativní činností, z mimořádné potřeby jednotlivých obcí? Za půl roku, ba snad ještě dříve, setkáváme se s velmi smutnými doklady o tomto působení v československé samosprávě. A my máme, prosím, ještě takové případy, mluví se zde o rozpočtech obcí a okresů. Máme takové případy a velmi mnoho takových případů, že ani dnes od počátku tohoto roku u zemského správního výboru nebyly rozpočty obecní a okresní přezkoušeny a že je lhůta do 15. srpna. To znamená, že obce a okresy hospodaří dnes bez řádných rozpočtů a že teprve snad 15. srpna tyto okresy a obce dostanou upravené rozpočty, ale ukládá se těmto obcím a okresům, aby na základě zkušeností z předešlých rozpočtů okresů a obcí rozpočty okresní a obecní pro r. 1929 předkládaly v září t. r. A obce domáhají se podpory z vyrovnávacího fondu. A, slavný senáte, tento vyrovnávací fond a věc správy. Přednosta kanceláře pro správu vyrovnávacího fondu p. zemský rada Bělohlávek odešel na dovolenou a vrátí se z této dovolené až 1. září a do té doby pravděpodobně příděly z vyrovnávacího fondu budou také na dovolené, poněvadž úředníci podřízení netroufají si sáhnouti do toho nedobratelného pytle vyrovnávacího fondu a netroufají si potřebným okresům a obcím uděliti to, co jim podle zákona patří. Tak to, prosím, vypadá. Vypadá to takhle s tou připravovanou reformou veřejné správy, vypadá to tak s těmi financemi okresními a obecními. A já ke konci si dovolím sáhnouti opětně k vývodům vysoce váženého kolegy sen. Lukeše, k vývodům, které měl, doporučuje zákon o reformě veřejné správy v červenci loňského roku. Kol. sen. Lukeš ve své zprávě jako zpravodaj praví: >Když se vidělo, že župní zřízení nevyhovuje, že má mnoho stinných stránek a že je potřebí je odstraniti nezbývalo nic jiného, než aby župní zřízení bylo novelisováno tak, jak se s ním v zákoně shledáváme. Zákon je dobrý, odpovídá ústavě i naší demokracii, byl nutný z důvodů unifikačních a vyhovuje i po stránce účelnosti a úspornosti. Jde nyní o to, aby byl zákon dobře prováděn. Mrtvá litera není rozhodná, rozhodným je, jak se zákon provádí, a všichni musíme míti snahu, aby v naší demokratické republice byly zákony prováděny skutečně demokraticky, lidově, aby uspokojovaly a sloužily ke blahu lidu i státu.<
Nuže, já bych panu kol. sen. Lukešovi mohl ukázati znova ta všechna memoranda, jež jsem zde citoval, a mnoho memorand jiných, mohl bych mu ukázati ty přípisy jednotlivých měst, kde poukazují na svoji finanční situaci a kde se dovolávají ochrany před nařízením příslušných okresních správ politických ve věci umístění obecních úřadů a naturálních bytů. Mohl bych též poukázati na to, co jsem zde uvedl ve věci poměrů zemského správního výboru k jednotlivým obcím a okresům v otázce hospodaření těchto obcí, a mohl bych se klidně zeptati, zdali je tedy opravdu ta reforma veřejné správy, rozdělující Československou republiku na čtyři teritoria, skutečně taková, aby mohla býti prováděna demokraticky, lidově, zdali uspokojuje a zdali slouží ke blahu lidu i států, a mohl bych. p. sen. kol. Lukeše velmi snadno vyvésti z jeho domnění, kdybych mu ukázal ono memorandum živnostníků z Opavy, na němž on na prvém místě je podepsán, a kde bych mu velmi názorně mohl před oči postaviti, že, co mluvil on, není pravda letos a v důsledku toho, když ani sám kol. Lukeš nemá důvěry k tomu, co dělal vloni, nemůžeme míti důvěry nejen k zákonu, ale ani k té novelisaci a je přirozeno, že budeme hlasovati proti předložené novelisaci. (Potlesk senátorů čsl. národní strany socialistické.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Dále má slovo pan sen. dr Karas.
Sen. dr Karas: Slavný senáte! Bylo zde tvrzeno, že vláda sama pokládala lhůtu 1. července 1928 za dostatečnou, aby mohly býti provedeny všechny přípravy k uskutečnění zákona o reformě veřejného života. Oposice se k tomu tvrzení připojuje také a je přesvědčena, že doba ta by byla stačila, aby 1. července mohl zákon vejíti v platnost. Pan sen. dr Veselý to výslovně řekl. Je pravda, že toto přesvědčení tu bylo všeobecné; ale v poslední době přece se ukázalo, že lhůta ta nestačila a že 1. července není vše připraveno, aby zákon ten mohl vejíti v platnost. Jak bylo zde již upozorňováno, byly místnosti i byty pro pány úředníky okresní správy politické i zemské připraveny, úředníci vybrali si byty u okresních výborů dřívějších. Kanceláře byly vybrány, psací stoly, dokonce již v zemském výboru si vybrali přednostové úřadů politických, kde budou úřadovati a podpisovati. V tom směru bylo všechno připraveno. Bylo také stanoveno, kterou agendu si která politická správa vezme. Ale na jednu věc se zapomnělo, a ta věc připravena nebyla: síly úřednické, které tu agendu mají vyřizovati.
Převzetí úředníků autonomních, úředníků zemských nebylo připraveno. Zemský výbor v Praze, v Brně a Opavě má jeden a půl tisíce zaměstnanců, a jich převzetí je ohromná práce, kterou vláda nemohla za rok zmoci. 240.000 úředníků státních bylo během roku převedeno podle nového zákona, ale převésti jeden a půl tisíce zaměstnanců zemských, to je tak ohromná a namáhavá práce, že na tom vláda pracuje rok a dnes není ani převod podle zákona z r. 1925 proveden, neřku-li z r. 1926. Zde je tedy ta příčina, pro kterou zákon nemohl vejíti v platnost, neboť tato ohromná práce nemohla býti statní správou provedena. Když se uvažuje, s jakou pečlivostí vláda každého zřízence prohlíží, jestli snad nepovýšil, aby nepřeskočil trienálku, i mrtvému se béře nazpátek trienálka - nezanechal-li ten mrtvý dědiců, není možno, na kom by se to hojilo, mrtvý nic nemá. A s takovou bedlivostí se připravuje tato správní reforma, a proto není divu, že do roka nemohla býti připravena.
Volby mohly prý býti provedeny již z jara. Je to pravda, není o tom pochyby, že volby mohly býti vypsány a mohly se konati. Ale proč se nekonaly? Na tom má spíše větší vinu oposice. (Sen. dr Witt: Proč, řekněte to!) Je známo, že právě oposice od počátku, kdy projevila koalice úmysl zákon o sociálním pojištění novelisovati, stále nejširším vrstvám tvrdila, že se bude tímto zákonem sahati na sociální pojištění. (Sen. dr Witt: To jest její právo a povinnost!) Já vím, já to nevytýkám, jen konstatuji, že se to stále tvrdí zaměstnanectvu a že ta vláda zpátečnická, reakční, vystupuje proti nejširším vrstvám dělnickým. Dělnické vrstvy, když to stále slyší a čtou ve svých časopisech, co divu, že jsou o tom přesvědčeny? (Sen. dr Witt: Konečně jste kápl božskou!) Také se jednou shodla koalice s oposice! Za této nálady měly se konati volby. Oposice ovšem byla ráda, že za takové nálady se budou konati. My, poněvadž jsme nemohli poučiti vrstvy dělnické, že není pravda, že se sahá na sociální pojištění... (Sen. dr Witt: Proč?) Poněvadž nejdou na naše schůze a nečtou naše noviny. (Sen. dr Witt: Jakpak to?) Vždyť to víme. Musila nám býti dána možnost, přesvědčiti dělnictvo, že se nesahá na jeho vymoženosti, a to je možno, jen tím, až zákon o sociální reformě se provede a dělník uvidí: Platím méně a dostanu více. (Sen. dr Witt: A jak to bude vidět?) Až bude míti platební rozkaz. (Sen. dr Witt: Ale rentu nebude míti větší!) Ale bude platit polovinu toho, co dosud. Rentu také dosud dělník neviděl, jen v zákoně byla stanovena. V zákoně je dána a tam zase bude ji viděti. Platí méně. A to bude to, co ho přesvědčí. Nebude musiti choditi, na naše schůze a čísti naše noviny. Uvidí: Dostanu platební rozkaz na polovičku kvóty a uvidí, že celá agitace, kde se tvrdí, že se sahá na jeho sociální vymoženosti, byla falešná, nespravedlivá a zaujetí proti dnešní vládě odpadne. (Sen. dr Witt: A co ti, kteří byli vyloučeni?) Uvidí, že nejsou vyloučeni. Chceme čekati, až zákon vejde v platnost a dělnictvo uvidí na příkladech, jak vypadá. Dnes je to stále agitace a neřekne se na konkrétním příkladě, v čem se sahá na sociální vymoženosti dělníka. Mluvím stále o sociálních vymoženostech. O jiných se nezmiňují. (Sen. Toužil: Vždyť s tím nesouhlasí ani vaši příslušníci!) Snad mění dohody v některých momentech o těchto otázkách. V koalici je více stran. Zajisté každá má své náhledy na každou konkrétní věc, jako vy míváte často nedorozumění. Není divu, že některá strana se na některou fasi dívá jinak a přála by si ji tak a ne jinak. Ale ta věc musí býti vyřízena kompromisem, a ne diktátem jediné strany. Není pochyby, že k tomu kompromisu, i když k němu snad ještě nedošlo, dojde v nejkratší době. (Výkřiky senátorů strany soc. dem.)
Také bylo tvrzeno se strany oposice... (Sen. Toužil: K čemu je takový spěch?) Stojí-li to peníze, může-li se na tom ušetřiti, udělá se to dříve. Ale to není spěch, se kterými se ta věc projednává. Když si již na projednávání té věci naříkáte, není to spěch, spíše byste si měli naříkati, že se projednává příliš pomalu a ne že by se projednávala příliš rychle.
Bylo namítáno, že prý veškerá moc v novém zřízení veřejné správy dává se do rukou byrokracie. (Sen. Toužil: Spíše přiznejte, že ze strachu před volbami!) Pánové, to byla uměle nálada vyvolána. Byly by to volby, které neodpovídají skutečnosti. - Dnes se oposicí ukazuje, že úřednictvo je konservativní, že spíše bude hověti přáním občanské vlády. Já jsem také úředníkem a jsem ve stálém styku s úřednickými kruhy. Mohu říci, že úřednictvo není konservativní. Právě po převratu přeběhlo úřednictvo ze stran konservativních k vám socialistům. (Výkřiky sen. dr Witta.) Ministerstva a politické úřady dnes mají zajisté tři čtvrtiny svých zaměstnanců ve stranách oposičních, ve stranách socialistických, nechci říci stran převratových, ale stran sociálních reforem. Právě naopak úřednické vrstvy dnes zastávají vaše zájmy v úřadech, i když jste v oposici. Máte tam tedy lepší zabezpečení než my, členové vládní koalice. (Výkřiky sen. dr Witta.) Pane kolego, podívejte se, jak právě pozemkový úřad dělá více ochoty vám než nám. Ta byrokracie jestli vládne, vládne jistě ve vašem prospěchu a vašem zájmu. (Výkřiky sen. Nováka a dr Witta.)
Bylo zde také namítáno právě posledním řečníkem kol. Hubkou, že prý jsou malé okresy zrušovány a že z okresních měst se stávají jen dědiny a že nutí se občanstvo, aby si opatřovalo věci ve vzdálených místech okresního hejtmanství. Proti tomu se dá namítnouti: Zrušení malých okresů vyslovil již župní zákon, který byl usnesen r. 1920, když právě dnešní oposice byla ve vládě, ba měla vládu ve svých rukou. Tehdy byl usnesen župní zákon, který zrušil veškeré malé okresy, který všechna ta malá města obětoval a který právě vyslovil tu zásadu: Vy lidé z malých okresů budete musiti choditi do vzdálených měst okresů. Jestliže dnes na tom zrušení se trvá, není to naše vina, řekněte si >mea culpa!< Jestliže někdo proti tomu vystupoval, byla to strana lidová v r. 1920, která si nepřála zrušení těchto malých okresů. Dnes je to hotovou věcí. (Sen. Ant. Novák: Strana si přála malé!)
Také se mluvilo o okresích. Při tom se nesmí zapomínati, že malé obvody těžko dnes plní úkoly, které dnes na veřejnou správu se kladou. Vezměte na př. stavbu silnic. Když takový okres malý má prováděti stavbu silnic - mluvilo se o Křivoklátu, Zbirohu, Manětíně - který má základ daňový 200 až 300.000. (Hlas: Když se velkým poplatníkům základ snižuje!) A když tam velkých poplatníků není? A když takový okres má stavěti silnice, silnice moderní vyžaduje velikých nákladů, technické požadavky jsou docela jiné, aby jízda byla pohodlnější, aby silnice byla širší, dnes kilometr každé silnice stojí ohromné peníze: kde ten chudý horský okres má vzíti peníze na takovou komunikaci? Když si takový okres neopatřil ke stavbě předem prostředky, ale myslil si, když začnu se stavbou, budou mně musiti dáti do toho peníze. S takovým diktátem se na úřady přicházeti nemůže. Jestliže se tvoří správní obvod s větší básí daňovou, ten bohatý okres, který má již svou komunikaci, bude musiti přispívati tomu okresu, který komunikaci neměl. Jinak by si ten chudý člověk musil sám stavěti silnice a nestačil by na to.
V tomto směru bych neviděl ty nejhorší účinky tohoto zákona. O třetím důvodu, zde mluvil p. kol. Hubka. Četl memorandum okresů, že lidé budou musiti jako z Manětína 8 hodin daleko docházeti na okresní hejtmanství do Dolních Královic. Kam docházeli dosud? Dosud tam chodili také. Vždyť se nezrušuje jediné okresní hejtmanství a zůstávají všechna (Sen. Ant. Novák: Okresní výbory se zrušují!) Agenda okresních výborů není jedna desetina intervencí občanů. Devět desetin intervencí občanů a záležitostí vyřizuje politický úřad. Okresní úřad vyřizuje sotva jednu desetinu. To jsou jen nějaké stavební a honební věci. Znám tu agendu a mohu prohlásiti, že na okresní úřad autonomní občanstvo chodilo tak málo, takže v tomto směru, bude-li musiti docházeti na okres, spojí si to s tou věcí okresního úřadu.