Tak podobně je tomu také nyní v kladenském revíru. Tam došlo ke stávce, poněvadž všechny možnosti vyjednávání byly vyčerpány a dělníci neměli jiné možnosti nežli zastaviti práci. Nechci pronášeti žádné další úvahy o tom, jak to vypadá u Pražské železářské společnosti. Vyplácela také během tohoto roku značné zisky. Je tedy nesporno, že může povoliti zvýšení mzdy, povážíme-li ještě k tomu, že mzdy nyní již od roku 1923 jsou stejné, ačkoli mezitím individuelní pracovní výkon zcela značně stoupl. K tomu ještě přistupuje, pánové, že, ačkoli stávka v Kladně ještě není skončena - na zítřek stanoveno je vyjednávání - nastává zase jiná otázka, a to Moravská Ostrava. Tam bylo již několikrát vyjednáváno, ještě nežli došlo k vypovědění mzdové smlouvy. Všechno vyjednávání bylo marné a dělníci byli nuceni vypověděti mzdovou smlouvu, která vyprší dne 22. t. m. Nepodaří-li se sjednati přijatelnou smlouvu, dlužno s matematickou přesností počítati s tím, že po uplynutí mzdové smlouvy asi 35.000 horníků zastaví práci. Beze smlouvy se nepracuje. Nechci se šířiti o tom, jaké komplikace z toho vzniknou, chci jen poukázati k jedné skutečnosti, že mzdová smlouva v Moravské Ostravě, která byla právě vypověděna, trvá již od pěti let. Nelze tedy říci, že dělníci vypověděli mzdovou smlouvu překotně, nýbrž že v této smlouvě vytrvali dosti dlouho, a že to jistě byla okolnost zvláště důležitá, která je nutila vypověděti smlouvu. Po našem názoru je moravsko-ostravským majitelům dolů velmi dobře možno povoliti těch 15%, které horníci žádají. Je však potřebí, nemělo-li by dojíti k žádnému zastavení práce, aby vláda, resp. ministerstvo veřejných prací vyjednávalo zcela jinak, nežli jak se dálo dosud. Majitelé dolů v Moravské Ostravě kladli mezi jiným také požadavek, aby se na místě 14tidenní výplaty mzdy zavedla měsíční výplata mzdy, a činí své ústupky závislými od splnění tohoto požadavku. Konstatuji, že to, co ostravští majitelé dolů v této příčině žádají, je nejvyšší měrou nezákonné. Máme pro to mzdový zákon z roku 1912, který stanoví 14tidenní výplatu mzdy, kterou ničím nelze odstraniti. Přes to kladou ostravští podnikatelé tento požadavek. Tento bylo by přece ještě lze vydržeti, poněvadž ho lze odmítnouti, je však neslýchanou věcí, že tento požadavek podnikatelů získává sympatie také v ministerstvu veřejných prací, to jest, že ministerstvo, které je povinno bdíti nad předpisy o hornictví, pokud se týče ochrany horníků, jest ochotno jednoduše přestoupiti tyto předpisy. Vidí-li majitelé dolů, že ministerstvo veřejných prací, které je povinno zahájiti vyjednávání, chová se takovýmto způsobem, pak lze věru také již pochopiti, že se majitelé dolů stávají zpupnými. Zde chtěl bych ještě připojiti - a to zase souvisí se statistikou - že při vyjednávání také otázka konkurence polského uhlí, která nás velice tíží, hrála velikou úlohu. Zde poukazovali zástupcové dělníků na to, že konkurence, které podléháme, vázána je na hranici. Činí to obnos asi 20 Kč za metrický cent. Majitelé dolů prohlásili tento výrok za nesprávný. Prohlásili jsme, že to nemůžeme okamžitě kontrolovati, že máme po ruce jen obchodní statistiku, jinak nic, a tam že je výslovně uvedeno, že cena uhlí v Polsku z jámy, s připočtením dopravních výloh a připočtením pojistného representuje cenu uhlí na hranicích. Kdyby to tedy mělo býti nesprávné, byly by podklady naší obchodní statistiky falešné, a co by mělo platiti pro jednu stranu, mělo by se oceňovati také všeobecně. Především tomu nevěřím, naopak věřím, že údaje v obchodní statistice jsou správné, a bylo by v této příčině také potřebí, aby takovéto argumentace podnikatelů byly uvedeny na pravou míru.

Úhrnem chtěl bych tudíž položiti důraz na to, a také většina této komory má možnost míti vliv na to, aby ministerstvo veřejných prací učinilo vše, aby jednání, která se nyní konají, vedla k úspěšnému konci, tak aby docíleno bylo ústupků, které dělníci mohou přijmouti. Nestane-li se tak, přijde-li něco jiného, nejsou tím vinni dělníci, nýbrž ti, kteří nepoužili příležitosti, aby vhodně zprostředkovali, a ti, kdož byli dosti zpupní, aby bezohledně zůstali ležeti na svém peněžním žoku, bez ohledu k tomu, jak se vede dělníkovi. (Souhlas a potlesk něm. soc. dem. senátorů.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Havlena. Dávám mu slovo.

Sen. Havlena: Slavný senáte! Srdce svírá se člověku rozčilením, slyší-li zprávu, že opět došlo v Praze ke strašné stavební katastrofě, jichž tady již bylo tolik. Zřítila se opět několikapatrová stavba ze železobetonu a pohřbila ve svých troskách, jak se praví, všechno dělnictvo se stavitelem, inženýrem, šéfkonstruktérem - snad 40 až 50 osob. Postiženo bylo také mnoho chodců a je nebezpečí, že se ubožákům nebude moci pomoci a že všechno dělnictvo, které je pohřbeno pod troskami, také zahyne. Pokud zprávy došly, je prý obvazováno 15 raněných, ponejvíce chodců. Je nebezpečí, že nešťastníkům nebude moci býti pomoženo. Je možno to změřiti na té okolností, že pod troskami je viděti ženu sténající a volající o pomoc a žádný jí pomoci nemůže. Vážení pánové! Je to přímo tragedie a řeknu, že lze litovati toho, že si naše zákonodárné sbory a zejména tato vládní většina musí přičísti vinu, že se dělají takové zákony přes všechno varování, jako je onen zákon, o podpoře stavebního ruchu, tak krátkodobý, který dává daňové výhody, aby stavba byla rychle provedena. Stavební spěch je důsledkem toho, že v několika měsících chtějí stavebníci všechno dostati pod střechu a zachytit daňovou úlevu. Podívejte se na lešení, stojící jako na sirkách, na která se naklade těžký materiál, železné pruty a beton.

Při rozpočtové debatě minulého roku jsme podali resoluční návrh na základě zprávy živnostenských inspektorů, aby bylo pro příště pamatováno větší položkou v rozpočtu na zlepšení a náležité vybudování péče živnostenské. Návrh tento nedošel uznání a jako mnoho jiných věcných návrhů byl zamítnut. Dnes za těchto okolností nemůžeme ubožákům těm pomoci, ačkoli by to bylo přímo povinností podati pomoci, když je tu soustava neštěstí jako důsledek nemožných zákonů. Co je platno rodinám, je-li tu úrazová pomoc z úrazového zákona plynoucí, když živitele rodinám nikdo nemůže nahraditi.

Neprospěli bychom okamžitě těm, kteří opět dnes byli v takovém velkém počtu postiženi, ale bylo by to aspoň mravně zapůsobilo a rád bych býval i viděl, kdyby z předsednictva bylo učiněno opatření, aby schůze senátu na znamení smutku nad tím, co se u nás v Praze na stavbách děje, byla přerušena.

Kéž by aspoň tato tragedie, kterou trpí stavební dělnictvo v Praze, pohnula svědomím těch vrstev, které přihlížejí lhostejně, aby aspoň dovedly chápati, co je život pracující třídy toho kterého odvětví.

Teď je veliký zápas horníků na Kladensku. Předmět, o němž jednáme, není sice v souvislosti s daňovou základnou, rozhodnou pro zápis protokolovaných firem, může se týkati jen firem zaměstnavatelských. Stávka horníků je však důležitější událostí. Zápas horníků nevznikl nadarmo. Ať se nenamlouvá celé společnosti, že tu jde o nějaký zápas, vyvolaný komunisty, nebo že komunisté jsou zápasem tím jedině vinni. Je pravda, že mají vedení, že koalované svazy stávku nevedou, ale nechtějte nyní, jak je to zvykem v našem buržoasním a kapitalistickém světě, sváděti všechnu vinu na organisace. Je potřebí viděti život, jakým dělník žije. Měli byste se snažiti rozuměti jeho životu, jak jsem již loni v rozpočtové debatě po tom volal. Horníků se přece dotýká stále stoupající drahota a nízké mzdy. Vždyť mzdy v revíru kladenském jsou daleko nižší než v revíru západočeském a severočeském. Vždyť nutno rozuměti tomu, že je to nízká životní úroveň horníků, která je žene do zápasu. Vždyť to pro ně není žádný pamlsek vyvolávati zápasy, jíti do nich, ztráceti po řadu neděl výdělek a strádati v tom boji proti přemoci kapitalistické i s rodinami. Vážení pánové, my bychom při nejmenším měli věděti, že práce hornická není vůbec zaplacena, a veřejnost by měla rozuměti tomu, že všechny ty zápasy, kolik jich zde bylo od převratu, při nichž dělníci také ztratili na mzdách a přinesli oběti, vyvěraly ze skutečné bídy a nízké životní úrovně. A v minulém posledním zápase kladenské hornictvo nejhůře dopadlo a nejvíce vyšlo poškozeno a neuspokojeno. Vážení pánové, koalované svazy hornické nevýhodnou poslední úpravou nejsou vázány a také ne odpovědnými smluvními účastníky v tomto hornickém revíru. Jako nebyly minule, nejsou také tentokráte za vedení boje zodpovědny, ale právě proto také padá na váhu jejich živé svědectví obsažené v neděli v prohlášení, uveřejněném v našich časopisech, že boj horníků kladenských je spravedlivý a že ho jako spravedlivý uznávají.

Vážení pánové, jen lidé bezcitní a nespravedliví mohou horníkům upírati nároky na lepší existenční úroveň. V buržoasních a zaměstnavatelských kruzích je zvykem posuzovati každé mzdové hnutí v dělnických řadách nenávistně, s nepřízní a jednostranně. Vždy se projeví jednotný třídní zájem kasty zaměstnavatelské, ať jde o kterýkoliv obor, vždy se objeví jednotný odpor proti třídě dělnické a proti zápasu, který vede. Nepozastavujeme se ani nad psaním jisté části našich denních listů; to už je denní úkol buržoasní žurnalistiky, že musí se zastávati zájmů kapitalistických a zaměstnavatelských.

Nejde jen o horníky kladenské, i na Ostravsku je hornictvo opět v akci za úpravu svých existenčních poměrů a ani tam nenalézá dostatečného pochopení pro svou bídu a touhu po lepší úpravě platů, mezd a hornických poměrů vůbec. Pánové, myslím, že jsou zde dokonce někteří kolegové, kteří se zúčastnili té exkurse, když jsme šli podívati se na ty doly. (Předsednictví ujímá se předseda dr Hruban.) Snad si vzpomenou na výroky, které učinili tehdy vlastními ústy: "Zde bych nechtěl pracovati ani týden!" A já bych řekl, ani den, ani hodinu, poněvadž je to dobrovolné vězení, do kterého horník jde pod tíhou krutých poměrů a z povinnosti opatřiti denní chléb sobě a své rodině. Kdyby se horníkovi měla platiti jeho práce ještě více, nežli požaduje, nemůže býti přece zaplacena nikdy. To by si měl uvědomiti každý, kdo nemá v tomto zápase pro hornické potřeby a pro lepší životní úroveň horníků pochopení. A není-li pochopení pro existence hornické u zaměstnavatelstva, naplňuje tím více hořkostí, že vládní kruhy, zejména ministerstvo veřejných prací, nezasáhly zavčas a nepřičinily se, aby kruhy zaměstnavatelské přiměly k rozvaze, aby zapůsobily náležitě proti vzpupnosti zaměstnavatelské, že neučinilo všechny kroky k snesitelné úpravě poměrů a zabránění konfliktu a že dostatečným způsobem nezasahují ani nyní, když už konflikt nastal a trvá. S největším důrazem musíme protestovati proti těm opatřením, která byla vládními kruhy učiněna, proti opatřením, která ve žhavém obvodu kladenském nemohou přispěti k uklidnění myslí, naopak jsou způsobilá vzbuditi mezi stávkujícími přesvědčení, že stát a dnešní jeho vláda vystupuje tu v roli obhájce zájmů zaměstnavatelských a kapitalistických proti zájmům dělnickým. A jsou-li obvody stávkové zaplavovány zdaleka a široka četnictvem jen proto, aby chránilo nepatrnou část dělníků, proviňujících se na příkazu solidarity a na společných zájmech hornictva - ať tak činí z nevědomosti, nebo na komando žlutých organisací - nemůže to působiti jinak, nežli že to stávkující dráždí a znepokojuje. (Souhlas.) Je špatným prostředkem k udržení klidu, postupuje-li se ještě s ostrostí, jak se to na Kladensku v mnohých případech stalo a jak o tom bylo již mluveno.

Pokud se týče zaměstnavatelů, musí je ochrana stávkokazů přece utvrzovati v neústupnosti, poněvadž vidí na své straně státní ozbrojenou moc. Vláda svými opatřeními pomáhá vlastně konflikt prodlužovati a jeho urovnání oddalovati, ovšem k velké škodě celého našeho národního hospodářství. Prostředky, jakých používají zaměstnavatelé, výhrůžky vyhazováním z bytů a propouštěním nemohou přispěti k urovnání sporu a ukazují, že u zaměstnavatelstva dobré vůle k urovnání není.

My protestujeme proti jednostrannému zasahování vlády prostřednictvím ministerstva vnitra s používáním mas četnictva tam, kde by více a prospěšněji mohlo u zaměstnavatelstva zasáhnouti svým zprostředkujícím vlivem ministerstvo veřejných prací. Žádáme, aby ministerstvo veřejných prací učinilo všechno, aby konflikt byl urovnán za podmínek pro hornictvo přijatelných.

Naše sympatie patří bojujícím horníkům na Kladensku a Ostravsku. (Potlesk senátorů čsl. soc. dem. strany dělnické.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Přerušuji jednání o této věci.

Slavný senáte! Dnes odpoledne stalo se v Praze nové politováníhodné velké neštěstí. (Senátoři povstávají.) Na novostavbě na Poříčí na rohu Biskupské ulice zhroutilo se nejvyšší poschodí a strhlo celou stavbu. V sutinách uvnitř stavby octla se část zaměstnaného dělnictva a také na ulici dopadlo takové množství padajícího staviva, že provoz pouliční byl znemožněn a chodci ohroženi. Podle úředních zpráv, které jsem si ihned vyžádal, zaměstnáno bylo na stavbě asi 60 osob. Bohužel neštěstí vyžádalo si i lidských životů. Posud se nedá zjistit počet mrtvých a raněných. Podle úředního posledního sdělení asi třetina zaměstnaných prý se včas zachránila. Zatím byla ze sutin vynesena jedna mrtvola. Při převozu raněných do nemocnice z počtu 23 dva zemřeli. Pracuje se však nejintensivněji a s napětím všech sil a použitím všech prostředků na záchranných pracích všemi orgány s přibráním vojska.

Sděluje tuto smutnou zprávu slavnému senátu, nemohu jinak, nežli z té duše a z toho srdce vysloviti nejupřímnější účast s obětmi na životech i na zdraví lidském a ujišťuji rodiny a pozůstalé postižených opravdovým nejhlubším soucitem předsednictva i všech členů senátu Národního shromáždění.

Dnešní neštěstí není bohužel v poslední době ojedinělé a apeluji důrazně na povolané a odpovědné činitele, aby co nejsvědomitěji, energicky a nejrychleji se starali o zjištění příčin všech katastrof, zvláště té hrozné dnešní, a podle výsledku, aby pak s plnou přísností zakročili. Celá naše veřejnost také očekává, že podobné, bezpečnost života a zdraví ohrožující, rozrušující případy budou v budoucnosti znemožněny. Povstáním dali jste, pánové a dámy, výraz svému smutku a soustrasti a já na znamení hluboké účasti senátu přerušuji jednání o dnešním pořadu a ukončím schůzi. (Senátoři usedají.)

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 10. října 1928 o ¹/₂ 10. hod. s tímto

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 737) k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk posl. sněm. 1415) o vládním návrhu zákona (tisk senátu 527, 531, 541) o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku. Tisk 748.

2. Zpráva I. výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 740) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Tisk 756.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.