(5) Nastane-li náhradnímu ústavu povinnost k výplatě dávky v době, kdy Všeobecný pensijní ústav k dávce z důvodu zajištění není ještě nebo není vůbec povinen, má náhradní ústav právo žádati vydání příslušného úhradového podílu. Použije-li tohoto práva, zanikají závazky Všeobecného pensijního ústavu ze zajištění v tomto případě.

(6) Pojištěnci, jejichž nároky jsou u Všeobecného pensijního ústavu zajištěny, a jejich pozůstalí mohou nároky z pojištění u náhradního ústavu uplatňovati toliko proti náhradnímu ústavu.

(7) Náhradní ústav jest povinen poskytnouti Všeobecnému pensijnímu ústavu všechny údaje a doklady, kterých je třeba, aby byly prokázány podmínky a výše nároků zajištěných.

(8) Náhradní ústav může požadovati, aby se Všeobecný pensijní ústav súčastnil na sporném řízení o nárocích pojištěnců a jejich pozůstalých, jež byly náhradním ústavem zamítnuty.

V tomto případě je rozhodnutí ve sporu mezi náhradním ústavem a tím, kdo vznáší nárok, pokud obsahuje výrok o zákonitých podmínkách a zákonité výměře sporných nároků, závazno také pro Všeobecný pensijní ústav.

(9) Všeobecný pensijní ústav jest oprávněn vyšetřiti svým orgánem, zdali jsou skutečně všichni pojištěním povinní členové náhradního ústavu u něho přihlášeni a zjistiti při tom veškeré okolnosti které jsou rozhodny pro pojišťovací poměr zaměstnanců, rovněž i pro výpočet úhradového podílu, který za příčinou zajištění nebo přestupu se má odevzdati.

(10) K řízení, kterým se mají okolnosti shora uvedené zjistiti výměrem nebo rozhodnutím, přibrán budiž Všeobecný pensijní ústav jako strana.

(11) Všeobecný pensijní ústav jest oprávněn dohlížeti podle potřeby svými orgány k tomu, trvá-li zcela nebo z části povinnost k zajištěné dávce.

(12) Úmluva o zajištění musí obsahovati také ustanovení o zrušení zajišťovacího poměru. V případě zrušení zajišťovacího poměru použíti jest obdobně §§ 113 až 115<

V §u 121. odst. 1 buďtež slova >dozoru ministerstva soc. péče< náhrazena slovy >dozoru Všeobecného pensijního ústavu. <

V §u 124, odst. 10 budiž za slovy >výdělečnou činností< dána tečka a další slova >a jsou-li členy < až > na tomto pojištění< buďtež škrtnuta.

Rovněž budiž škrtnuta následující věta od >Stanovy novinářských< až >tohoto pojištění<.

V §u 162, odst. 2 škrtnuto budiž slovo >alespoň< rovněž škrtnuta budiž poslední věta.

V §u 162 budiž odst. 6. škrtnut.

V §u 163 budiž odst. 2 doplněn slovy >a slouží-li to zájmům pojištěnců<.

V §u 163 buďtež v odst. 1 škrtnuta slova >se schválením ministra soc. péče<.

Nový § 185a) má zníti:

>(1) Nositelé pojištění mohou přiznati do 6 měsíců ode dne, kdy zákon vejde v platnost, doplatek k důchodům, které v době 12 měsíců před vstupem zákona v platnost byly u nich vypláceny anebo na něž vznikl nárok. Tento doplatek jest vyměřiti pro každý důchod tak, aby vyrovnal rozdí1 mezi úhrnem splátek, jež by byly vyplaceny, kdyby byl zákon vstoupil v platnost o 12 měsíců dříve, a mezi úhrnem splátek skutečně vyplacených, čítaje v to drahotní přídavky a případné dary, jež poskytl nositel pojištění.

(2) Usnesení ústředního zastupitelstva Všeobecného pensijního ústavu nebo obdobného orgánu náhradního ústavu vyžaduje schválení ministerstva soc. péče. Žádost o schválení doložiti dlužno průkazem o tom, jak nositel pojištění opatřil prostředky potřebné k úhradě.<

§ 193 budiž škrtnut.

Nadpis §u 77 má zníti:

>Ústřední zastupitelstvo<.

V nadpisu před §em 93 budiž slovo > výboru< nahrazeno slovem >představenstva <.

III. sen. Hartla. Hüttera a druhů:

V §u 1, odst. 1 má čís. 5 po vsunutí slov >bez služební smlouvy< zníti:

>5. cestující, zástupci a jednatelé, i když jsou bez služební smlouvy ustanoveni na provisi<.

V §u 84 buďtež odst. 2 a 3 nahrazeny ustanovením:

> (2) V zemi České patří všechny soudní okresy s českou většinou k obvodu české úřadovny, všechny převážně německé soudní okresy k obvodu německé úřadovny. Jsou-li však v některém soudním okresu obce s většinou jiné národnosti, dlužno tyto obce přikázati úřadovně stejné národnosti.

(3) V zemí Moravskoslezské přikázáni buďtež pojištěnci podle přiznání své národnosti při posledním sčítání lidu úřadovně buď české nebo německé.<

IV. sen. Fahrnera a druhů:

V §u 1 má odst. 5 zníti:

>Zaměstnanci, kteří trvale a ne toliko přechodně jsou zaměstnáni:

a) přikazováním práce dělníkům anebo dozorem nad nimi, aniž by se sami.práce zúčastnili, leč pokud to vyžaduje jejich přikazovací nebo dozorná činnost, jako stavbyvedoucí, dílovedoucí, políři, mistři, podmistři, stárci, dozorci, naddůlní, důlní; zaměstnanci na povrchu a pod zemí, šafáři,, hajní. strojníci u těžkých strojů, atd.

b) přejímáním vyrobeného nebo dodávaného zboží, jeho skladováním nebo vydáváním.<

Úvodní věta §u 2 má zníti:

>Z pojistné povinnosti jsou vyňati:<

Č. 1 budiž škrtnuto.

Č. 2 má zníti:

>Zaměstnanci, jejichž činnost zakládající pojistnou povinnost jest pouze jejich vedlejším zaměstnáním vedle hlavní výdělečné činnosti, která pojistné povinnosti nepodléhá. Za hlavní výdělečnou činnost jest považovati činnost spojenou s vyšším příjmem.<

V §u 2 má odst. 4 zníti:

>Zaměstnanci státu a jiných nucených svazků, které podle zákona jsou oprávněni hraditi své výdaje daněmi nebo přirážkami k nim a za jejichž hospodaření ručí stát dále osoby zaměstnané v duchovní péči a při školské správě zákonně uznaných náboženských společností, všechny tyto osoby, mají-li normální pensijní nároky, které jsou alespoň rovnocenné nárokům podle tohoto zákona. Za stejných předpokladů mormálních a rovnocených pensijních nároků jsou z pojistné povinnosti vyňati i zaměstnanci podniků a ústavů zřízených nebo provozovaných státem nebo svazky jmenovanými v prvé větě, jsou-li jejich pensijní nároky těmito činiteli zajištěny. Vyňati jsou dále obdobně zaměstnanci uvedených zaměstnavatelů, kteří těchto nároků nabudou teprve po ukončení stanovené zkušební doby nebo ustanoveného prozatímního postavení. O rovnocennosti nároků rozhoduje ministerstvo soc. péče po slyšení Všeobecného pensijního ústavu; pro uznáni rovnocennosti dlužno žádati průkaz dostatečného zabezpečení nároků.<

V §u 2 budiž odst. 8 škrtnut.

Eventuální návrh pro případ zamítnutí návrhu 4:

V §u 2 má odst. 8 zníti:

>Za osoby, které požívají starobního důchodu podle §u 20, odst. 1, má zaměstnavatel odváděti pensijnímu ústavu polovici prémie jako u každého jiného pojištěnce.<

V §u 4 má odst.1 zníti:

>Pojištěnci zařadí se k účelu pojištění podle svých ročních služebních požitků do 11 tříd služného, a to osoby s ročními požitky:

V §u 4 má odst. 4 zníti:

>Hodnotu věcných požitků, pokud jde o naturální byt, otop, osvětlení a stravu, stanoví pravidelně pro období jednoho kalendářního roku po prvé do tří měsíců po vyhlášení zákona pro obvod své působnosti Zemský úřad po slyšení zástupců zaměstnanecké organisace a Všeobecného pensijního ústavu a přihlížeje k hodnotě těchto věcných požitků v platných kolektivních smlouvách.<

V §u 4 má odst. 5 zníti:

>Učedníka, který má hotově vyplácený služební požitek, dlužno zařaditi zcela do platové třídy.<

V §u 4 má odst. 6 zníti:

>Několik osob, které v dohodě zaměstnávají téhož zaměstnance, třeba také za oddělené služné, ručí rukou nerozdílnou za pojištění tohoto zaměstnance podle jeho úhrnného služného.<

Další tři věty od slov >Nehledíc k tomuto případu< až do konce tohoto odstavce buďtež škrtnuty.

§ 7 má zníti:

>Zaměstnavatelé i zaměstnanci, obzvláště také členové závodních výborů (zaměstnanci závodních rad) Jsou povinni kdykoliv podati zprávu nositelům pojištění a politickým úřadům o všech okolnostech, které jsou rozhodny pro pojišťovací poměr. Zaměstnavatelé jsou mimo to povinni dovoliti legitimovaným k tomu zmocněncům nositelů pojištění svazu pensijních ústavů a politických úřadů, aby na místě samém nahlédli do záznamu o služném a do jiných zápisů, důležitých pro pojištění, aby si z nich činili výpisy, kterých je třeba ke zjištění pojistného poměru a aby na místě pracovním konali šetření, potřebná ke zjištění povinného pojištění. Tito zaměstnanci jsou oprávněni nahlédnouti u příslušných stavebních úřadů do úředních stavebních povolení. Tito zaměstnanci jsou povinni zachovati mlčení o všech obchodních záležitostech a o provozovacích poměrech, které jim byly označeny za důvěrné.<

K §u 8 budiž připojen odstavec:

>Proti takovémuto předpisu může si zaměstnavatel stěžovati jen potud, může-li prokázati, že předpis odporuje zákonu nebo že se zakládá na zřejmě nesprávných skutečných předpokladech, nebo že řízení bylo podstatně vadné.<

K §u 13:

V odst 1 buďtež slova >po 12 měsících po návratu z presenční služby< nahrazena slovy >po 18 měsících po návratu z presenční služby.<

Odst. 3 má zníti:

>Příspěvkovou dobu zákonité presenční služby jest započísti ve 4. třídě služného.<

V §u l6 má odst. 1 zníti:

>Nárok na dávky podle § 15, č. 1, 2, 3 a 5 jest vázán na dokonání čekací doby 18 příspěvkových měsíců<

V §u 17 má odst. 1 zníti:

>Nárok na invalidní důchod má pojištěnec trvale nezpůsobilý k výkonu svého povolání. Nezpůsobilý jest, kdo pro tělesnou nebo duševní vadu nemůže dále zastávati povinnosti svého posledního povinně pojištěného postavení.<

Eventuální návrh pro případ zamítnutí návrhu 14:

V §u 17 má odst. 1 zníti:

>Nárok na invalidní důchod má pojištěnec, trvale nezpůsobilý k výkonu svého povolání. K výkonu povolání jest nezpůsobilý, kdo pro tělesnou nebo duševní vadu nebo pro slabost tělesných nebo duševních sil nemůže dále zastávati povinnosti svého povolání.<

V §u 18 má odst. 2 zníti:

>V tomto případě je však nositel pojištění povinen po dobu nezpůsobilosti pojištěncovy k povolání vypláceti invalidní důchod celý příslušníkům rodiny, kteří mají proti pojištěnci zákonitý nárok na výživu (§ 42, č. 1).<

V §u 24 má odst. 1 zníti: >Zaměstnanec má právo mezi 45. a 50. rokem svého věku žádati za úřední zjištění své pojišťovací třídy. Vyjde-li v pojistném případě na jevo, že tato zjištěná pojišťovací třída je vyšší než třída v době pojistného případu, použije se jí k úpravě důchodů.<

V §u 30, odst. 1 budiž škrtnuto slovo > potřebným<.

§ 32 má zníti:

>Sirotčí důchod činí pro každé jednostranně osiřelé dítě 1/4, pro každé oboustranně osiřelé dítě polovinu invalidního nebo starobního důchodu bez případných zvýšení podle §§ 21 a 22, jehož pojištěnec v době úmrtí požíval nebo na nějž měl nárok.

Oboustranně osiřelému dítěti, jehož oba rodiče byli pojištěni, vyměří se sirotčí důchod polovinou vyššího důchodu.

Úhrn vdovského (vdoveckého) důchodu a sirotčích důchodů nesmí činiti více než důchod podle § 21, jehož zemřelý požíval nebo na nějž měl nárok zvýšený o vychovávací příplatky podle § 22. Činí-li úhrn více, dlužno poměrně snížiti sirotčí důchody. Sirotčí důchod pro jedno dítě nesmí však býti menší než 1500 Kč ročně, pro oboustranně osiřelé dítě 3.000.- Kč ročně.

Oboustranně osiřelému dítěti jest na roveň postaviti jednostranně osiřelé dítě, jestliže a pokud jeho matka nemá nároku na vdovský důchod.<

§ 33 má zníti:

>Požitek sirotčího důchodu počíná dnem úmrtí pojištěného rodiče, po případě pozdějším dnem narození dítěte a končí dokonaným 18. rokem věku nebo dřívějším úmrtím dítěte.

Také po dokončení 18. roku věku, nejdéle však do 24. roku dlužno vypláceti sirotčí důchod:

a) pokud dítě je nezpůsobilé k výdělku pro duševní nebo tělesnou vadu,

b) pokud dítě se nemůže samo živiti pro vědeckou nebo odbornou průpravu až do jejího řádného skončení.<

V §u 34 buďtež škrtnuta slova > jestliže jsou potřební a<.

Jako nový § 35a) budiž vsunuto ustanovení:

>Osamostatní-lí se pojištěnec nebo vystěhuje-li se do ciziny a vystoupí tedy z pojištění, má při vystěhování do cizích států, v nichž není podobného pensijního pojištění nebo s nimiž Československá republika nemá smluv o vzájemném převedení pojištěnců, nárok na 50 % zaplaceného pojistného.<

V §u 37, odst. 1 škrtnuta buďtež slova >jsou-li potřební a<.

V §u 43 budiž promlčecí lhůta stanovena na 10 let.

V §u 44, odst. 3 budiž škrtnuto ustanovení >a ta o částku, o kterou by úhrn důchodů převyšoval průměr služebních požitků započitatelných podle § 4 v posledních 60 příspěvkových měsících nebo případně v kratší době příspěvkové.<

V §u 48. odst. 2 budiž škrtnuto ustanovení >pokud jde pak o důchodce náhradních ústavů, podle výše důchodu, jehož by požívali u Všeobecného pensijního ústavu<.

Po slově >služného< vložena buďtež slova >na základě právního nároku<.

§ 56 má zníti:

>Všeobecný pensijní ústav jest oprávněn poskytovati podpory v nezaměstnanosti nezaměstnaným osobám, které byly u něho pojištěny až do skončení posledního služebního poměru.

Zásady a podmínky pro přiznávání podpory v nezaměstnanosti a její výši stanoví ústřední zastupitelství Všeobecného pensijního ústavu na základě rovnoprávnosti pojištěnců. Dokud se bude používati Gentské soustavy a nositelé pojištění budou se při svých podmínkách pro podporu opírati o tento zákon, musí se rovnoprávnost vztahovati na všechny pojištěnce, kteří jsou příslušníky některé odborové organisace zaměstnanců.

Podpora nesmí býti vyšší než invalidní důchod, na který by měl pojištěnec nárok v době, kdy pozbyl zaměstnání, kdyby nebylo čekací doby.

Na úhradu podpor v nezaměstnanosti. lze vedle peněz z fondu pro nezaměstnané vynaložiti každého roku nejvýše půl procenta pojistného vybraného v uplynulém účetním roce.

Fond pro nezaměstnané budiž utvořen z části hospodářských přebytků pro to určené, z pokut a ze zvláštních věnování.

Toto ustanovení platí obdobně i pro náhradní ústavy.<

V §u 62 buďtež po slovech >na dávky podle tohoto zákona< vložena slova >na výdaje léčebné péče, na podpory v nezaměstnanosti a na správná a jiné výdaje přípustné podle tohoto zákona.<

§ 69 má zníti:

>Za pojistné ručí společně a nerozdílně:

1. spolupodnikatelé a dílčí podnikatelé (akordanti),

2. majitel podniku, v němž jest pojištěnec zaměstnán,

3. manželka (manžel), která (který) bydlí se zaměstnavatelem ve společné domácnosti, pokud pojistné stalo se splatným v době společné domácnosti.<

V §u 84 má odst. 1 zníti:

>Přímý styk se členy převezmou nynější zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu (zemská úřadovna I a II v Praze, zemská úřadovna I a II v Brně, zemská úřadovna v Opavě a zemská úřadovna v Bratislavě), které jako úřadovny jménem Všeobecného pensijního ústavu a podle jeho instrukcí obstarávají věci jim svěřené tímto zákonem nebo stanovami Všeobecného pensijního ústavu nebo zvláštním usnesením představenstva nebo výboru Všeobecného pensijního ústavu. Stanovy Všeobecného pensijního ústavu upravují příslušnost úřadoven podržujíce při tom faktický stav, platný podle zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.

V §u 87 má odst. 1 zníti:

>Předseda úřadovny a jeho dva náměstkové volí se ze skupiny zaměstnanců a ze skupiny zaměstnavatelů na dobu 6 let. Předseda musí býti státní občan československý, musí bydleti v sídle úřadovny a nesmí býti členem výboru Všeobecného pensijního ústavu.

V §u 92, odst. 2 má poslední věta zníti: >Řád služební a disciplinární vyžaduje schválení ministerstva soc. péče.

Schválení služebního a disciplinárního řádu ministerstvem financí nechť odpadne.

§ 103 má zníti:

>Vedle Všeobecného pensijního ústavu jsou nositeli pojištění podle tohoto zákona také náhradní ústavy. Pojistné povinnosti podle tohoto zákona lze učiniti zadost pojištěním u náhradního ústavu.

Náhradní ústav je právnickou osobou: může svým jménem nabývati práv a zavazovati se, před soudem žalovati a býti žalován.

Jeho členy jsou:

a) povinně pojištění zaměstnanci u něho pojištění,

b) jiné osoby, povinně nepojištěné. které byly podle stanov přijaty jako členové.

c) jejich zaměstnavatel,<

V §u 112 budiž odst. 1 doplněn ustanovením:

>Úředníci Všeobecného pensijního ústavu nemohou býti současně úředníky Svazu pensijních ústavů, po případě nemohou vésti jeho agendu.<

V §u 113 připojen budiž nový odst. 5a):

>Nastane-li pojistný případ v době, kdy přestupujícímu pojištěnci nebyly ještě nároky zabezpečeny, a vykonal-li přestupující pojištěnec u dosavadního nositele pojištění čekací dobu, je tento nositel po jištění osvobozen od povinnosti převodu, nahradí však novému nositeli potištění přiznanou dávku ve výši, ke které by byl povinen, kdyby bylo nedošlo ke změně pojistné příslušnosti. V tomto případě však dlužno snad již vplacenou převedenou částku vrátiti dosavadnímu nositeli pojištění. Nový nositel pojištění vyměří dávku, tak, jako kdyby bylo došlo k použití převedené částky podle odst. 6.<

V §u 123, odst. 1 budiž za slova, >aby získal nárok < vloženo ustanovení:

>a) na starobní důchod dříve než jsou splněny podmínky § 20, a to:

dokončením 480. příspěvkového měsíce nebo

dokončením 420. příspěvkového měsíce a tomu odpovídající dávky ostatní;

b) na zvýšení starobního důchodu odsunutím jeho požitku, při čemž se použijte nevyplacených splátek starobního důchodu, který připadl podle § 20, odst. 1. nebo podle odst. 1a) tohoto paragrafu;

c) na starobní důchod, dříve než jsou splněny podmínky § 20. použitím zákupní prémie podle § 177, odst. 2, písm. b);

d) na pevný důchod invalidní a starobní a ostatní dávky v poměru a za podmínek §§ 17 až 38 za přeplatek při přestupu pojištěnce bodle §§ 113 až 115;

e) na zkrácený starobní důchod. který je splatný dříve, než ještě jsou splněny podmínky § 20, odst. 1 bez placení zvláštního pojistného;

f) na zrušení celé nebo části čekací doby pro pojištěnce, jímž přestupem od nositelů pojištění podle tohoto zákona nebo jiných zákonů prodloužila by se nebo znovu vznikla čekací doba.<

V §u 162 budiž odst. 2 škrtnut.

V §u 162. budiž odst. škrtnut.

V §u 168 má odst. 1 zníti:

>Nositelé pojištění podle tohoto zákona podléhají dozoru státní správy, pokud je to nutno, aby byla splněna ustanovení tohoto zákona.<

V §u 168 má odst. 5 zníti:

> Nositelé pojištění jsou povinni podávati ministrovi soc. péče za každý kalendářní rok zprávu a statistické výkazy o svém hospodaření, stavu fondů a způsobu jich uložení. Ministerstvo soc. péče může naříditi, jakým způsobem mají býti tyto zprávy a statistické výkazy podávány a jaký obsah mají míti.

Ministr soc. péče jest oprávněn žádati aby jemu nebo organům jím jmenovaným nositelé pojištění předložili knihy, listiny, zápisy a doklady a dávali mu vysvětlení potřebná k výkonu státního dozoru.<

V §u 168 buďtež odst. 6 a 7 škrtnuty.

V §u 169 budiž odst. 2 škrtnut.

V §u 169 buďtež odst. 1 a 5 škrtnuty.

V §u 177. odst. 2. lit. c) buďtež nahrazena slova >nejdéle do 3 měsíců< všude slovy > nejdéle do 6 měsíců<.

V §u 177 budiž připojen k odst. 8 dodatek:

>Se svolením ministerstva soc. péče lze započítati pojištěncům, kteří do 31. prosince 1921 přeložili své trvalé bydliště do území Československé republiky, jako příspěvkovou dobu podle § 12 tohoto zákona dodatečně ještě příspěvkovou dobu u dřívějšího nositele pojištění. Jehož sídlo je mimo Českoslonenskou republiku.<

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): 180 budiž škrtnut.

Jako nový § 184 a) budiž vsunuto:

>(1) Nositelé pojištění mohou do 6 měsíců ode dne vstupu tohoto zákona v účinnost poskytovati doplatky k důchodům, které vyplatili během 12 měsíců před tím, než zákon nabyl účinnosti nebo na které vznikly nároky Tento doplatek budiž pro každý důchod vyměřen tak, aby jím byl vyrovnán rozdíl mezi úhrnem splátek, které byly vyplaceny kdyby by1 zákon nabyl účinnosti o 12 měsíců dříve, a úhrnem skutečně vyplacených splátek i s drahotními přídavky a případnými příplatky nositele pojištění.

(2) Usnesení ústředního zastupitelstva Všeobecného pensijního ústavu nebo obdobného činitele náhradního ústavu potřebuje schválení ministerstva soc. péče. Žádost o schválení dlužno doložiti průkazem, jak nositel pojištění opatří úhradu.<

Jako nový § 185 a) budiž vloženo ustanovení:

>(1) Vykazuje-li příspěvková doba měsíce ve třídách I až XVI starého zákona o pensijním pojištění, zvýší se důchody plynoucí z tohoto zákona započtením nepojištěné služební doby tím způsobem, že se započítá veškerá služební doba pokud nebyla započítána pro vyměření dávek, z polovice jako příspěvková doba a to v platové třídě, ve které byl pojištěnec zařáděn v posledním měsíci před vstupem tohoto zákona v účinnost; u důchodců rozhoduje platová třída v posledním měsíci před tím než nastal pojistný případ. Pro takto vypočtené příspěvkové měsíce zvýší se invalidní (starobní) důchod o částky uvedené v § 177, odst. 1, lit. b).

(2) Při tomto započtení nepojištěné doby hradí příslušné zvýšení důchodů (státní příspěvek) Všeobecnému pensijnímu ústavu stát. Způsob vyúčtování státního příspěvku upraví na návrh Všeobecného pensijního ústavu ministerstvo soc. péče v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Zvýšení ostatních dávek odpovídající tomuto započtení nepojištěné služební doby hradí Všeobecný pensijní ústav ze svého.

(4) Cizí státní příslušníci mají jen tehdy nárok na státní přispěvek podle odst. 1 nebo 2, je-li v jejich vlasti rovněž proedeno pensijní pojištění a poskytuje-li se tam československým státním občanům k jejich důchodům státní příspěvek.

(5) Nárok na započtení nepojištěné služební doby pro vyměření dávek dlužno uplatniti u Všeobecného pensijního ústavu do 18 měsíců po vstupu tohoto zákona v účinnost; žádost o započtení dlužno doložiti potřebnými průkazy o služební době.

(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro náhradní ústavy.<

K §u 193 budiž připojen dodatek:

>Jmenování uvedená v §§ 191,192 a 193 jsou přípustná nejvýše na dobu 6 měsíců. Během 6 měsíců dlužno provésti volby do uvedených korporací. <

§ 196 má zníti:

>Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1929.<

B. Návrhy resoluční

I. sen. dr Brabce, dr Šrobára, Habrmana, dr Reyla, dr Kloudy, inž. Klimko, Thoře, Toužila, dr Hellera, dr Hilgenreinera, Kahlera, Prause a ostatních předsedů klubů:

Navrhujeme, aby slavný senát se usnesl na následovním projevu k vládě republiky Československé:

Vzhledem k nynějším mimořádným živelním pohromám, způsobeným trvalými mrazy a sněhovými vánicemi, a vzniklým z toho obtížím komunikačním a krisi zásobovací, vyzývá se vláda republiky Československé, aby bezodkladně učinila opatření příslušnými orgány státní správy, zejména okresními politickými správami, za účelem zmírnění nouze, výše zmíněnými mimořádnými poměry způsobené, a aby k tomu účelu poskytla potřebné peněžní prostředky.

II. sen. dr Fáčka, Thoře, Donáta, dr Procházky, Lukeše, dr Kovalika, dr HiIgenreinera, Prause a druhů:

Slavný senáte, račiž se usnésti na resoluci:

Doporučujeme vládě, aby znovu uvažovala o vhodných opatřeních, která by aspoň u starších pojištěnců umožnila zvýšení důchodu částečným započítáním služebních let před vstupem do pojištění.

III. sen. Pánka a druhů:

1. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

2. Vláda se vyzývá, aby na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., vydala nařízení, dle něhož poskytuje se nositelům pensijního pojištění dočasný státní příspěvek, aby mohly pojištěncům a důchodcům započítati nepojištěnou dobu ve smyslu návrhu odborné vládní komise (§ 194, odst. 1 a 2 návrhu odborné komise).

3. Vláda se vyzývá, aby zmocnila nositele pensijního pojištění, aby přiznali do 6 měsíců ode dne, kdy nový pensijní zákon vejde v platnost, doplatek k důchodům, které v době 12 měsíců před vstupem zákona v platnost byly u nich vypláceny nebo na něž vznikl nárok. Tento doplatek jest vyměřiti tak, aby vyrovnal rozdíl důchodů vyplacených po-dle starého zákona včetně drahotních přídavků a případných darů a důchodů, které by byly vyplaceny, kdyby nový zákon vstoupil o 12 měsíců dříve v platnost.

IV. sen. Jarolima, Dundra, Jaroše a soudr.:

1. Vláda se vybízí, aby zvláštním zákonem uskutečnila ustanovení §u 194 elaborátu odborné komise pro reformu pensijního pojištění soukromých zaměstnanců o státním příspěvku, kterým má býti započtena polovice nepojištěné doby pojištěnců a důchodců.

2. Vláda se vybízí, aby k vypracování vládních nařízení k zákonu o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců přibrala a vyslechla zástupce organisací zaměstnanců.