Ako dôkaz, že niečo tak strašného sa tu robilo, predložil bystrý strážmajster štátnemu zastupiteľstvu ako corpus delicti z pozberaných po zemi malých kúskov papierkov slepený celý program učebného plánu pre školu komunistickej mládeže, ktorý udajne bol sostavený v ústredí strany. Možná, že je to aj pravda. Čo by na tom bolo zvláštneho? Nevychovávajú Sokolovia, Orli, sociál-demokrati a druhé politické strany svoj dorast? Možná, že niektorý mladý delegát tento program mal u seba a roztrhal ho. To práve nebolo múdré od neho. Ale možná, že ho odhodil pred konferenciou niektorý baňsko-bystrický súdruh. Ale to je všetko jedno - strážmajster slepil dohromady roztrhaný program, na ktorom je medzi iným >Marxizmus<, >Štát- na revolúcia< a podobné, pre neho španielské dediny, dodal to štátnemu zastupiteľstvu a čeká teraz na postup do vyššej platovej stupnice za svoju bystrosť, neúnavnú činnosť a vernosť.
Charakteristické ale je, že četníci u nás začínajú dnes už tak postupovať, ako v Rumunsku, Jugoslávii alebo Maďarsku. Kto nesúhlasí so Šrámkom alebo Hlinkom alebo s niektorou tak zv. štátotvornou stranou, ten musí byť na všetko pripravený. Tomu môže každý policajt vačky poobzerať, poprevracať, môže ho vyslúchať, môže mu vynadať a posadiť ho aj do basy. Dokáže-li mu trestný čin, je dobre; nedokáže-li, je tiež dobre. Docela jednoducho sa vypustí z väznice a môže dotyčný utekať domov a byť rád, že to tak dobre dopadlo.
Dňa 17. januára odohral sa podobný prípad policajtskej šikány v našom žilinskom sekretariáte. Tam tiež četníci obrátili všetko horenožky hľadajuc tajný materiál. Poneváč nič inšieho nenašli, tak si vzali knihy od Lenina: >Štát a revolúcia<, a >Lavičiarstvo, detská nemoc komunizmu<. Neviem, či dali knihy na štátne zastupiteľsvo, alebo sami študujú z nich. Súčasne boly robené prehliadky v bytoch šiesti súdruhov žilinských. Dňa 18. januára boly prevedené domové prehliadky asi u 40 našich súdruhov v Brezne a traja z nich boli zatknutí. Neviem prečo. Ale pravdepodobne mali predplatený legálne vydávaný časopis.
Štátotvorní páni môžu byť s ich četníkmi spokojní; oni sa usilujú, koľko len môžu. Že nič zvláštneho nenajdú, nie je ich vina. Keby tak raz u všetkých známych fašistov boly urobené domové prehliadky, iste by sa všeličo zaujímavého našlo, ale to si četnící nedovolia, pretože vedia, že by prišli o chlieb. U komunistov stojí vec naopak, u tých musia byť prehliadky robené.
Buržoázia sa fašistického štátneho prevratu nebojí; ona by ráda videIa, keby sa fašistom podarilo jej ubohú demokraciu ubiť, ale ona sa bojí prevratu v prospech pracujúceho ľudu. Buržoázia v celom svete, nielen v Československu, cíti, že s jej panstvom to ide ku koncu, že vykorisťovaný a zotročený ľud začína si uvedomovať, čo je príčinou jeho biedy a hľadá cesty k odstraneniu spoločenského poriadku, v ktorom je možné vykorisťovanie cudzej práce pomocu kapitálu, kde je možné vyssávanie člověka človekom, majiteľom výrobných prostriedkovakýmkoľvek špinavým spôsobom nadobúdnutých.
Buržoázia cítí, že jej panstvo je ohrožené, že nestane-li sa nejaký zázrak, musí sa kapitalistický poriadok zrútiť preto, že každý jednotlivý vykorisťovateľ je prinútený svojich otrokov vždy viacej popoháňať k väčšej a väčšej výkonnosti, je prinútený nahradzovať ľud-skú prácu strojami, vyhadzovať robotníctvo na dlažbu a tak armádu nezamestnanych rozmnožovať. K tomu ho núti konkurecia. Je tu boj medzi jednotlivými podnikateľmi, boj medzi skupinami kapitalistov, boj medzi kapitalistami jednoho štátu proti kapitalistom druhých štátov, boj jednoho kontinentu proti druhému a vedľa toho boj všetkých kapitalistov, všetkých štátov proti proletariátu celého sveta. Bellum omnium contra omnes. Je to strašlivý, zúfalý boj na život a na smrť.
Buržoázia instinktívne cítí, že terajšia čiastočná štabilizácia je len prechodná a nastane-li dnes lebo zajtra kríza, takže ti polonajedení otroci, ktorí dnes ešte pracujú, tiež budú vyhodení na dlažbu, že sa potom musí niečo zvláštneho odohrať, čo by jej mohlo byť veľmi nepríjemné. A preto sa buržoázia pripravuje pre všetky eventuality. Rozbíjá robotnické organizácie, prenasleduje komunistov a všetkých poctivých zastáncov pracujúceho ľudu a na druhej strane podpo- ruje všetkých tých, čo s úspechom vedia ľud ohlupovať, čo mu vedia do srdca vštepovať lásku k otrokárom a k ich poriadku, k ich vlasti.
Najprv musí buržoázia každého štátu svoj vlastný národ čo najviacej zotročiť, odpolitizovať, aby potom mohla spoločne napadnúť prvý proletársky štát. To je jej ďalší plán pre budúcnosť, ktorý dnes úž takmer otvorene priznáva.
Dokiaľ sovjetský proletársky štát bude jestvovať, nemôže buržoázia proletariát svojej vlastnej zeme úplne zničiť, úplne umlčať. My vidíme v perzekúcii robotníckeho hnutia u nás prípravu k pohotovosti, keď veľké imperialistické štáty dajú signál k útoku na Sovjetský sväz. Pracujúci ľud musí si uvedomiť, o čo tu beží, čo buržoázia naňho chystá a podľa toho jednať, aby buržoázi prešla chuť vsadiť všetko na jednu kartu. Proletariát nemá čo ztratiť, iba okovy, ale buržoázia môže ztratiť všetko!
Keby u nás strany, majúce štátny aparát v rukách, staraly sa viacej o to aby pracujúci ľud Slovenska a Podkarpatskej Rusi mal prácu a slušný zárobok, aby mohol ľudským spôsobom žíť, o veľa lepšie by poslúžily ľudu - a sami sebe - ako fašizovaním verejnej správy, ako prenasledovaním hladajúceho proletriátu.
Sto razy bolo už v parlamente poukazované na to, že ľud na Slovensku a v Podkarpatsku nemá výživy, že je treba, aby vláda v šetkými prostredkami hľadela tamojšiemu ľudu pomáhať, ale všetko volanie je marné. Vláda môže pomôcť len agrárníkom, pre tých sa prostriedky vždy najdú,
V poslednej dobe mimo iných továrieň stojí aj snová bratislavská továreň muničná pred odbúraním a preložením do Brna. Vláda na jde si aj odôvodnenie k tomuto odbúraniu tak ako pravil jedon člen vlády o kremnickej mincovni: >Keby sa niečo stalo<.
Proletariát ale rozhodne žiada, aby sa nič nestalo. Proletariát žiada, aby vláda naša nepodnikala žiadné dobrodružstvá, žiada, aby bola odstránená neschopná tajná diplomacia, aby ľud vždy bol dopodrobna informovaný, o čo sa jedná, keď on má prinášať tie najväčšie obeti. Ľud sám musí rozhodovať o svojom osude a nie váleční liferanti a generáli.
R. 1927 následkom povodne stala sa rieka Tisa nezpôsobilou pre plavenie dreva. Ministerstvo zemedelstva šetrí, nechce vydávať peniaze na opravu Tisy, aby táto stala sa zase splavnou. A tak zostalo asi 4.000 robotníkov na Podkarpatsku bez práce. Začiatkom r.1928 podal náš súdruh sen. Reščuk návrh, na ktorý obdržal dňa 2. aprila 1928 následujúcu odpoveď od predsedníctva senátu:>Předsednictvo senátu N. S. usneslo se ve schůzi dne 29. března 1928 na tom, aby z Vašeho návrhu, podaného dne 20. března 1928 stran provedení regulace řeky Černé Tisy a zmírnění bídy nezaměstnaných vorařů v krajích postižených r. 1927 živelní pohromou, byla podle ustanovení §u 9, lit. m) jedn. řádu sen. vyloučena slova >v Zakarpatské Ukrajine<. O tom se Vám činí sdělení. Předseda senátu N. S. R. Čs. dr Hruban. <.
Predsedníctvo senátu teda uznalo slova >v Zakarpátske Ukrajine< buďto za prejav hrubo urážajúci mravnosť, alebo za prejav velezradný alebo bezpečnosť štátu ohrožujúci. Pravdepodobne to posledné, poneváč za nemravné sa nemôže považovať, jestliže niekto nechce sa dať prekrstiť.
Čierna Tisu až dosiaľ regulovaná nebola, nestalo sa nič. Nezamestnanosť a bieda obyvateľstva v tomto kraji je ohromná. Česká buržoázia postarala sa len o to, aby bolo meno krajiny a národa regulované. To je všetko iba to ešte, že je postarané o to, aby v pravý čas dane boly odvedené a >kanonenfutter< pre obranu vlasti dodaný.
Klotyldina huť vo Volkom Bočkove na Podkarpatsku zamestnávala až do r. 1919 asi 5.000 robotníkov, potom tam nechali pracovať len asi 1.000 ľudí a v rokoch 1924 až 1926 bol závod celkom zastavený. Dnes tam pracuje nie celkom 300 robotníkov.
Taktiež v Trebuši sklárňa bola zastavená, kde pár sto robotníkov malo prácu a výživu.
Tak sa postupne odburáva priemysel na Slovensku a v t. zv. Podkarpatskej Rusi, aby bol koncentrovaný v historických zemiach k vôli racionálizácii, k vôli docieleniu väčšich ziskov podnikateľov. Chudobný ľud Slovenska a Podkarpatskej Rusi ale bude prinútený buďto sa hromadne sťahovať do cudziny, alebo kto nemá peniaze na cestu, bude odsúdený k tomu, aby zpolazdarma pracoval pre bohatych sedliakov, zbytkových statkárov, biskupov a farárov.
To je smutná peršpektiva oslobodeného národa. Má-li sa stať nejaká náprava v dohľadnej dobe, iste že neprijde s hora od českej buržoázie, ale z vlastnej iniciativy pracujúceho ľudu samotného, poneváč základna, na ktorej vláda stojí, sa nikdy nezmení.
Buržoázia pôjde ďalej svojou cestou a proletariát medzinárodne organizovaný v III. Internacionále taktiež.
A konečne pravda zvíťazí! U buržoázie je jednota základnej linie: Zvýšené vykorisťovanie pracujúceho ľudu a racionalizácia, podporovanie vývozu zahraničnou politikou a vojanské opatrenie pre všetky prípady, ktoré by ohrožovaly jej kľudný život.
Buržoázia cítí, že sama je slabá, že potrebuje posily, a preto chce pokračovať v politike rekonštrukcie kapitalizmu spôsobom, ktorého použila vlani v lete pri prejednávaní sociálneho poistenia. Reformisti vyslovili súhlas k spolupráci s dnešnou koalíciou. Po prvý raz má byť vyzkúšaná pri ochrane nájomníkov Na to je treba upozorniť robotníkov včas, aby porozumeli zdánlivej opozícii reformistov a nedali sa mýliť ich postupom, ako sa to stalo pri sociálnom poistení. Jednota v základnej linii imperialistov a vykorisťovatľov neznamená, že by boly odstránené všetky druhotné rozpory v buržoáznom tábore, ako svedčí o tom demisia Hodžova, pripravovaná demisia Gažíkova a Najmanova.
Naše stanovisko k vláde sa nezmenilo, ale práve stupňované vykorisťovanie a stupňované imrperialistické tendencie povedú nás ešte k ostrejšiemu boju.
Místopředseda Böhr (zvoní): Přerušuji schůzi na půl hodiny.
Schůze přerušena v 15 hodin 14 minut. Schůze opět zahájena v 15 hodin 57 min.
Předseda (zvoní): Zahajuji opětně schůzi, která byla přerušena a dávám slovo dalšímu řečníku, panu sen, Thořovi. (Hluk. - Výkřiky. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Sen. Thoř: Slavný senáte! Strany parlamentní majority se zájmem vyslechly vládní prohlášení přednesené nově jmenovaným předsedou vlády a dosavadním ministrem nár. obrany panem Udržalem a s uspokojením konstatují, že mají býti zachovány dosavadní směrnice státní politiky a že změna v osobě předsedy vlády neznamená žádnou změnu v intencích a programu jak vlády, tak většiny.
Ovšem považuji za svou povinnost nejen zaujmouti všeobecně stanovisko k vládnímu prohlášení, nýbrž jakožto strany parlamentní většiny, udávající směr státní politiky a nesoucí zaň také plnou odpovědnost společně s vládou, říci více, než mohla a chtěla říci vláda, a vysloviti to konkretněji a podrobněji aspoň pro nejbližší dobu.
Nežli však přistoupíme k tomuto programovému projevu, je nám věcí svědomí, abychom projevili uznání práce těch, kteří předcházeli a kteří svou spolučinností pomáhali založiti a upraviti s námi půdu pevnou, na níž dnes stojíme a můžeme dále pracovati.
A tu mezi nimi dlužno zejména vzpomenouti Švehly, bohužel nemocného, jenž v obětavé lásce ke státu československému, neznající žádných ohledů k sobě samému, sloužil s obdivuhodným sebezapřením až do vyčerpání a téměř zničení vlastní osobnosti. Za to jsme jemu vděčni a dáváme dnes, kdy Švehla podal demisi, tomuto svému hlubokému pocitu vděčnosti výraz nepokrytý a plný uznání. (Potlesk.)
Zároveň však projevujeme naději, že Švehla zdolá svou chorobu a že se nám vrátí zdráv a bude s námi se svou dřívější energií spolupracovati na dalším rozvoji a upevnění státu za podpory a porozumění nás všech. (Výborně!)
Nového ministerského předsedu pana Udržala srdečně vítáme (Potlesk.) a chceme jeho snahy ve vládním prohlášení projevené podporovati a jeho práci provázeti věcnou kritikou a důvěrou.
Vůči oposičním stranám, pokud se staví na stanovisko státotvorné, nezapomínáme dřívější součinnosti některých z nich ve vládních většinách a doufáme, že i v oposici zachovají zřetel státní, aby jim bylo možno účastniti se v budoucnu v parlamentní většině. (Výkřiky. Předseda zvoní.) Proto se chceme k nim chovati s věcnou kritičností a posuzovati jich podněty a návrhy bez zaujatosti.
Co se týče budoucího programu pracovního, spokojujeme se s vytýčením prací nejbližších, vyhražujíce si od případu k případu podle potřeby, doby a dané politické situace program ten doplňovati a rozšiřovati.
Vedle pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a jejich nemocenského pojištění, jakož i zaopatření přestárlých, o jehož nejrychlejší vyřízení usilujeme, je dlužno věnovati zvláštní pozornost a úsilí revisi platového zákona a systemisace státních zaměstnanců a zaměstnanců státních podniků, (Výborně!) jakož i úpravě služebních a platových poměrů i ostatních veřejných zaměstnanců. (Výborně!)
V souvislosti s otázkou zaměstnaneckou konečně je nutno spravedlivě rozřešiti otázku staropensistů, zejména též s náležitým zřetelem na zvláštní poměry Slovenska. (Souhlas.)
K uklidnění národnostnímu ve smíšených okresích by přispěla urychlená výstavba státně zaměstnaneckých domů a administrativních budov.
Při reformě školní budiž dbáno především výchovy a pečlivě uvažováno, aby se nedělaly nepromyšlené pokusy na škodu nynější generace. (Výborně!)
Pokud se týče dalšího školského programu, je pamatovati na újezdné občanské školy a podobně řešitelné školy živnostensko-pokračovací, jakož i na zřízení zemské školní rady na Slovensku. (Tak jest!)
Další velikou a naléhavou otázkou je vyřešení ochrany nájemníků a stavebního ruchu. Tento zbytek vázaného hospodářství musí býti konečně odstraněn, ale ovšem tak postupně a s ohledy na posici sociálně slabších vrstev občanstva.
Nesmíme dále zapomínati, že to bylo v senátu, kde se objevily první snahy o celní ochranu zemědělství a vedly pak ku semknutí se nynějších koaličních stran ke společné práci parlamentní ve většinu před téměř již třemi roky. Na této zásadě celní ochrany zemědělství a prvovýroby vůbec trváme stejně, jako na čelní ochraně výroby průmyslové, pokud je takové ochrany potřebí k udržení rovnováhy hospodářské, obchodní bilance a přiměřené zaměstnanosti našich dělníků rukou i ducha, aniž bychom zavírali oči před nutným zřetelem na drahotní poměry a na konkurenční schopnost našeho exportu s cizinou.
To jest jen několik málo konkretních bodů, a my prozatím nepodáváme další výpočet, jsouce si vědomi, že i tyto zde uvedené budou vyžadovati delší doby k jich vyřešení. Se zvláštním uspokojením podtrhujeme z vládního prohlášení větu, že jen nejdůkladnější vzdělání může nám zabezpečiti intensitu práce, což nebylo vždy respektováno, zejména v prvých dobách naší obnovené samostatnosti.
A konečně přistupujeme ještě k jedné věci, která je velmi důležitá v našem státním životě a stále není dobře chápána. Nechceme tím nikoho obviňovati, ale v tomto důležitém okamžiku nemůžeme zamlčeti tuto pravdu. My máme sice v ústavě jasně vyslovený dvoukomorový systém, ale nevidíme dosud, že by byl našimi vládami praktikován tak, aby skutečně obě komory, až na ty nečetné výhrady v ústavě, byly v zákonodárné práci rovnocenny Považujeme za hospodářsky i politicky účelné, aby vládní osnovy zákonů byly senátu v hojnější míře předkládány k projednání, než se dálo dosud. To by bylo na prospěch zdravého parlamentarismu a uplatnění dvoukomorového systému. Takovým postupem budou využitkovány na prospěch celku obě parlamentní složky stejnoměrně. (Výborně! - Potlesk.)
Čím se lépe prací Národního shromáždění bude pak dokumentovati ustálenost poměrů ve státě, tím silnější bude jeho posice při všech mezistátních jednáních politických a hospodářských. A příznivé důsledky toho objeví se přirozeně ve vnitřním politickém i hospodářském životě státního občanstva a docílí se zmírnění vzájemných protiv a neshod. Pak také nebude příčiny nebo vlastně záminky k předčasnému odvolávání se k voličstvu.
Za těchto předpokladů a na těchto zásadách jsme ochotni podporovati vládu i jejího předsedu v práci na zvelebení státu a pro blaho jeho obyvatelstva bez rozdílu národnosti, náboženství i sociálního postavení. (Výborně! - Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo panu sen. Lukschovi.
Sen. Luksch (německy): Jménem klubu senátorů svazu německých zemědělců, německé křesťansko-sociální strany lidové a německé strany živnostenské pokládám si za čest, k prohlášení většinových stran připojiti toto:
Nynější vláda jeví se pod svým novým předsedou, kterého co nejsrdečněji vítáme, býti pokračováním dosavadní koaliční vlády. Je tudíž vázána prohlášením, které o vývoj státu zasloužilý ministerský předseda Švehla dne 14. října 1926 také v této síni pronesl a které tehdy umožnilo vstup německých stran do většiny a do vlády.
Konsolidace veřejných poměrů a úprava národnostního spolužití a spolupráce byly hlavními body programu onoho prohlášení.
Podporována jsouc německými většinovými stranami, pracovala vláda v posledních dvou letech v zájmu veřejného blaha, docílila v tomto oboru nepochybně mnohých úspěchů, jež veškerému obyvatelstvu bez rozdílu národnosti přinesly užitek.
Naproti tomu snaha po všestranném národnostním uspokojení nedoznala bohužel dosud oněch pokroků, jichž v zajmu svého německého lidu musíme požadovati. Po našem přesvědčení musí zůstati úkolem každé československé vlády, aby v tomto státě také vůči nám Němcům uskutečnila rovnoprávnost všech státních občanů bez rozdílu rasy, jazyka a vyznání ve všech občanských a politických právech, jaká odpovídá počtu našeho obyvatelstva, našemu kulturnímu a hospodářskému vývoji, jakož i našim tisíciletým dějinám v této zemi, a která nám nad to zaručena je mírovou smlouvou St.-Germainskou a ústavou republiky.
Abychom dosáhli této státoobčanské rovnoprávnosti, která také dnes po našem názoru v různých oborech dosud není provedena, vstoupili jsme před dvěma lety do vládní většiny. Vítáme tudíž, jestliže vláda ve svém nejnovějším prohlášení slibuje, že hledati chce blaho veškerého obyvatelstva bez rozdílu národnostní, náboženské, sociální anebo politické povahy. Očekáváme však, že dílo národnostního uspokojení učiní nyní rychlejší pokroky a Německé vládní struny uznávají důležitost různých zájmů, zmíněných ve vládním prohlášení, a jsou ochotny napomáhati vládě podle svých sil při podporování těchto zájmů, žádají však se své strany rovnoprávnost, která německému národu ve státě přísluší.
V tomto smyslu béřeme vládní prohlášení na vědomí a jako vodítko své další parlamentární činnosti. (Souhlas a potlesk něm.většinových stran.)
Předseda (zvoní): Rozprava o prohlášení pana ministerského předsedy je skončena.
Podle §u 65 jedn. řádu je nám tuto rozpravu zakončiti hlasováním, schvaluje-li senát prohlášení pana ministerského předsedy či ne Senát se však také může usnésti, že hlasování odkládá. Takový návrh mně však podán nebyl, budeme proto hlasovati.
Prosím pány, aby se posadili. (Děje se.)
Kdo souhlasí s prohlášením pana ministerského předsedy, prosím, aby zvedl ruku.(Děje se.)
To je většina. Prohlášení toto je schváleno. (Potlesk koaličních stran. Nyní budeme projednávati dále odst.
1. dnešního pořadu.(Výkřiky sen. dr Hellera a sen. Jarolima. - Předseda zvoní.) Prosím klid!
Bodem tím je:
3. Zpráva I. výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění, II výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 803) k vládnímu návrhu zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Tisk 814 - (pokračování).
Přikročíme nyní ke hlasování
o osnově zákona, jeho nadpisu resp. nadpisech a úvodní formuli hodlám dáti vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hlasovati takto:
o §u 1 podle návrhu sen. Hartla a druhů k odst. 1., č. 5., pak podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., č. 5., pak podle návrhu sen. Pánka a druhů k. odst. 1., č. 6., lit. a), budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 2 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k č. 1., pak podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k č. 1., 2., 4. a 8., bude-li tento návrh k č. 8. zamítnut, pak podle event. návrhu sen. Fahrnera a druhů k čís. 8., budou-li zamítnuty,
o §§ 2 a 3 podle zprávy výborové;
o §u 4 podle návrhů sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., 4., 5., 6., pak podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a druhů k odst. 4., budou-li zamítnuty,
o §u 4 až 6 podle zprávy výborové;
o §u 7 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů, bude-li zamítnut,
o §§ 7 a 8 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Fahrnera a druhů k §u 8;
o §§ech 9 až 12 podle zprávy výborové;
o §u 13 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1. a 3.; pak podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a druhů k odst. 3., budou-li zamítnuty,
o §§ech 13 až 15 podle zprávy výborové;
o §u 16 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., pak podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 2., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 17 podle návrhů sen. Pánka a druhů k odst. 1. a 2., pak podle návrhu sen. Jarolima. Dundra a soudy. k odst. 1., pak podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., bude-li tento návrh zamítnut, podle event. návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst, 1., pak budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 18 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů, bude-li zamítnut,
o §§ech 18 až 23 podle zprávy výborové;
o §u 24 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., bude-li zamítnut,
o §§ech 24 a 25 podle zprávy výborové;
o §u 26 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k čís. 2., 5., 6., bude-li zamítnut,
o §§eeh 26 až 29 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. na vložení nového §u 29 a);
o §u 30 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., bude-li zamítnut,
o §§ech 30 a 31 podle zprávy výborové;
o §u 32 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 33 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů, budeli zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 34 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů, bude-li zamítnut,
o §§ech 34 a 35 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Fahrnera a druhů na vložení nového §u 35 a);
o §u 36 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1. a 2., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 37 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., bude-li zamítnut,
o §§ech 37 až 41 podle zprávy výborové;
o §u 42 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1. a 2. a na vložení nové závěrečné věty, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 43 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 44 podle návrhu sen. Pánka a druhů k odst. 1., pak podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 3., budou-li zamítnuty,
o §§ech 44 až 47 podle zprávy výborové;
o §u 48 podle návrhů sen. Pánka a druhů k odst. 1. a 2., pak podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 2., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §§ech 48 až 55 podle zprávy výborové; pak o návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. na vložení nového §u 55 a);
o §u 56 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů, pak podle návrhu sen.Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 2. a na vložení nových odstavců 3. až 6.,budou-Ii zamítnuty, pak
o §§ech 56 až 61 podle zprávy výborové;
`o §u 62 podle návrhu sen, Fahrnera a druhů, bude-li zamítnut,
o §§ 62 a 63 podle zprávy výborové; pak o návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. na vložení nového odst. č. 2.;
o §u 64 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1., bude-li zamítnut,
o §§ 64 až 68 podle zprávy výborové;
o §u 69 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů, bude-li zamítnut,
o §§ 69 až 71 podle zprávy výborové;
o §u 72 podle návrhu sen. Pánka a druhů k odst. 1., bude-li zamítnut,
o §§ 72 až 74 podle zprávy výborové; pak o doplňovacím návrhu sen, Jarolima, Dundra a soudr, k §u 74;
o §u 75 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 76 podle návrhu sem. Jarolima, Dudra a soudr., bude i zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 77 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1. a 2., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 78 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1. až 4. a k odst. 6., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 79 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1., 2., 3., 4., 5. a 6., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 80 podle návrhu sen, Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1. až 3., budeli zamítnut,
o §§ 80 a 81 podle zprávy výborové; o §u 82 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1. a 2., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 83 podle návrhu sen. Pánka a druhů k odst. 1., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 84 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., pak podle návrhu sen. Pánka a druhů k odst. 1. a 2., pak podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1., 2. a 5., pak podle návrhů sen. Hartla a druhů k odst. 2. a 3., budou-li zamítnuty,
o §§ 84 a 85 podle zprávy vyborové;
o §u 86 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k otdst. 1. a 2., bude-li zamítnut, podle zprávy výborvé;
o §u 87 podle návrhu sen. Pánka a druhů k odst. 1., pak podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 1., pak podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 1., 2. a 3., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 88 podle návrhu sen. Jarolima. Dundra a soudr. k odst. 1., lit. b), bude-li zamítnut,
o §§ 88 až 90 podle zprávy výborové;
o §u 91 podle návrhu sen.Jarolima, Dundra a soudr., bude-li zamítnut., podle zprávy výborové;
o §u 92 podle návrhu sen. Fahrnera a druhů k odst. 2., pak podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 2. a 5., bude-li zamítnut tento návrh, pak podle event. návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr. k odst. 2. a 5., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 93 podle návrhu sen. Jarolima, Dundra a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;