Schůze zahájena v 16 hodin 35 minut.

Přítomni:

Předseda: dr. Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr. Brabec, Donát, Klofáč, dr. Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

101 senátor podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Labaj, dr. Mayr-Harting, dr. Štefánek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolené: dodatečně na poslední dvě schůze sen. Filipínskému; na tento týden sen. Činčalovi, Ďurčanskému, Fahrnerovi, dr. Grosschmidovi, dr. Krčmérymu, inž. Oberleithnerovi, Proškovi. Stodolovi, Volkovi; na dnešní schůzi sen. inž. Bečkovi, dr. Brunarovi, Dundrovi, Janíkovi, Klečákovi, Reščukovi, Tschapkovi.

Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená do konce zasedání sen. Šimonkovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Předsednictvu senátu došel přípis předsedy vlády č. j. 1090 S - 29 m. r., ze dne 27. února 1929 o změně v osobě ministra pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Žádám pana zapisovatele sen. dr. Krouského, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. dr. Krouský (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 27. února 1929 žádosti ministra pro sjednocení zákonův a organisace správy dr. Marka Gažíka za zproštění z úřadu a jmenoval rozhodnutím z téhož dne poslance dr. Ludevíta Labaje ministrem a pověřil ho řízením ministerstva pro sjednocení zákonův a organisace správy.

O tom kladu si za čest učiniti sdělení.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Předseda: Do dnešní schůze dostavil se pan ministr školství a národní osvěty dr. Štefánek a pan ministr pro sjednocení zákonův a organisace správy dr. Labaj.

Dovoluji si pány ministry slavnému senátu představiti a srdečně je pozdravuji. (Potlesk.)

Tiskem bylo rozdáno:

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Tisk 826-826/13. Interpelace sen. Wagnera, Plamínkové, Hubky a spol. na pana ministra školství a národní osvěty v příčině obsazování ředitelských míst na středních školách.

Tisk 826/1. Interpelace sen. Wagnera, Pánka a spol. na pana ministra pošt a telegrafů v příčině vydání jubilejních pošt. známek při mileniových oslavách knížete Václava.

Tisk 826/2. Interpelace sen. Plamínkové, Wagnera a spol. na pana předsedu vlády o odmítání žen s akademickým vzděláním, hlavně pak právnickým, které se hlásí do konceptní služby státní a soudní.

Tisk 826/3. Interpelace sen. Plamínkové a spol. na pana ministerského předsedu o překážkách Všeobecného pensijního ústavu, jež mu znemožnily uveřejnění matematické bilance.

Tisk 826/4. Interpelace sen. Plamínkové a spol. na pana ministerského předsedu o tom, proč nebyla ratifikována smlouva o likvidaci rakouského pensijního pojištění soukromých zaměstnanců.

Tisk 826/5. Interpelácia sen. dr. Grosschmida a druhov ministrovi financií a ministrovi vnútra o používaní jazyka maďarského vo finančných úradoch v území okresných súdov v Košiciach, Rimavskej Sobote, Nitre a Sečovciach.

Tisk 826/6. Interpelácia sen. dr. Grosschmida a druhov ministrovi financií o používaní jazyka maďarského vo finančných úradoch v území okresných súdov v Košiciach, Rimavskej Sobote, Nitre a Sečovciach.

Tisk 826/7. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na pana ministra národní obrany stran sebevraždy vojína Maxe Fuchse u dělostřeleckého pluku č. 8, baterie č. 7 v Opavě.

Tisk 826/8. Interpelace sen. dr. Hellera a soudr. na vládu stran odpočivných a zaopatřovacích požitků staropensistů ve službách obcí a okresů resp. jejich pozůstalých.

Tisk 826/9. Interpelace sen. Hüttera a soudr. na ministra vnitra stran úředního nátlaku politického úřadu ve Varnsdorfu k upisování státní půjčky.

Tisk 826/10. Interpelace sen. Friedricha a soudr. na pana ministra železnic stran protizákonného jednání úředníků u přepážek.

Tisk 826/11. Interpelace sen. Hüttera a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran sešitku "Měsíčník pro občanskou nauku a státoobčanskou výchovu", který státní nakladatelství přikládá k "Věstníku".

Tisk 826/12. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran vyplácení valutární diference učitelstvu bývalého východoslezského plebiscitního území.

Tisk 826/13. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na pana ministra financí stran přeložení archivu katastrálních map z Opavy do Brna.

Tisk 828-828/11. Odpověď vlády na interpelaci sen. Habrmana, dr. Hellera a soudr. ve věci zdražení cukru a ostatních důležitých životních potřeb (tisk 751).

Tisk 828/1. Odpověď vlády na interpelaci sen. Pánka, Wagnera, Hubky a spol. v příčině zdražení cukru (tisk 750).

Tisk 828/2. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen.Janíka a spol. stran úmyslného nevyřizování žádostí, podaných zaměstnanci slovenským ředitelstvím státních drah (tisk 764).

Tisk 828/3. Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci sen. Pánka a spol. ohledně vydání služebního řádu pro zaměstnance státních hutních a báňských podniků (tisk 540/1).

Tisk 828/4. Odpověď vlády na interpelaci sen. Friedricha a soudr. stran smrti státních horníků v Jáchymově radiem (tisk 631/6).

Tisk 828/5. Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci sen. dr. Hellera a soudr. stran budovy pražského ústavu pro hluchoněmé (tisk 631/17).

Tisk 828/6. Odpověď předsedy vlády na interpelaci sen. Friedricha a soudr. o odstrkování státních zaměstnanců (tisk 689/6).

Tisk 828/7. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Jokla, Polacha a soudr. stran zřízení státního ústavu pro vzdělání opatrovatelek v Opavě (tisk 762/9).

Tisk 828/8. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr. Hellera a soudr. stran naroveň postavení staropensistů s novopensisty (tisk 762/12).

Tisk 828/9. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Teschnera, Hartla a soudr. o tom, jak se chovali službu konající dopravní úředník a průvodčí vlaků dne 8. července 1928 při odjezdu osobního vlaku čís. 1503 v 18 hod. v Mostě (tisk 762/4).

Tisk 828/10. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran samosprávných úředníků okresních zastupitelstev, kteří mají býti převzati do státní služby (tisk 762/13).

Tisk 828/11. Odpověď vlády na interpelaci sen. Hartla, Fahrnera a soudr. stran konečného zákonitého naroveň postavení všech státních pensistů (tisk 762/14).

Tisk 829. Návrh sen. dr. Hellera a soudr. na změnu resp. doplnění několika ustanovení části druhé zákona ze dne 24. června 1926. č. 1003 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 830. Návrh sen. dr. Hellera a soudr. na zrovnoprávnění všech skupin státních a veřejných zaměstnanců na odpočinku a pozůstalých po takovýchto zaměstnancích.

Tisk 831. Interpelace sen. Donáta, Vraného a spol. na pana ministra financí v záležitosti nesprávného provádění zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n., některými berními správami.

Zápisy o 162. a 163. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 14. a 15. února 1929.

Těsnopisecká zpráva o 158. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 21. listopadu 1928.

Zápisy o 164. a 165. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva bylo přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 829. Návrh sen. dr. Hellera a soudr.na změnu resp. doplnění několika ustanovení části druhé zákona ze dne 24. června 1926. č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 830. Návrh sen. dr. Hellera a soudr. na zrovnoprávnění všech skupin státních a veřejných zaměstnanců na odpočinku a pozůstalých po takovýchto zaměstnancích.

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 21. února 1929 přikázáno:

Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 805. Návrh sen. Pánka a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 820. Návrh sen. Habrmana, Jaroše, dr. Witta, Pociska a soudr. na poskytnutí mimořádné výpomoci letošní krutou zimou postiženým.

Tisk 821. Návrh sen. Šťastného a druhů, aby rodinám, strádajícím letošními krutými mrazy a zvláště rodinám nezaměstnaných dělníků byla poskytnuta okamžitá přiměřená výpomoc z prostředků státních.

Z předsednictva bylo dále přikázáno:

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí okresního soudu v Chustu z 9. ledna 1929 Nt. 41/28 za souhlas k stíhání sen. Bodnara pro přečin ublížení na cti podle §u 2 zák. čl. XLI. z r. 1914 (č. 8156).

Žádost okresního soudu v Chrastavě za souhlas k stíhání sen. Hampla pro přestupek podle §u 2 zák. z 15. listopadu 1867. čís. 135 ř. z. (č. 8168).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze.

Prvním předmětem je:

1 Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 794), jímž se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, sjednaná v Paříži dne 2. července 1928. Tisk 817

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. dr. Krupka, za výbor národohospodářský pan sen. Miller.

Dáván slovo panu sen. dr. Krupkovi, jako zpravodaji výboru zahraničního.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Obchodní poměry mezi Francií a Československou republikou upraveny byly dosud smlouvou ze dne 17. srpna 1923 a dodatkem k této smlouvě ze dne 18. srpna 1924. Tyto smlouvy... (Hluk.)

Předseda (zvoní:) Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr. Krupka (pokračuje): ... byly sice založeny na principu nejvyšších výhod, avšak Francie sama neposkytovala nám těchto výhod u všech druhů zboží, kdežto s naší strany na základě určité, námi vyslovené zásady, vůbec bylo všem státům, se kterými se uzavírají obchodní smlouvy, přiznáno toto právo výhod nejvyšších. Poněvadž jsme tedy nepoužívali stejné výhody, jako jsme propůjčovali sami, bylo nutno, aby se tyto poměry nyní náležitě upravily, a právě přítomná smlouva má za účel poskytnouti tyto nejvyšší výhody ohledně všech druhů zboží. V tom spočívá zajisté nepopíratelný pokrok proti dřívějšku.

Co do formální stránky sestává smlouva tato z vlastní meritorní smlouvy, jakož i závěrečného protokolu, v němž obsaženy jsou bližší vysvětlivky, doplňky a někde také modifikace původní smlouvy. Mimo to připojeny jsou pak čtyři přílohy, a to jedno dodatečné prohlášení, nesoucí se k tomu, aby ihned byla uvedena největší část ustanovení této smlouvy v platnost, jakož i vyměněné listy mezi oběma zástupci smluvních stran, z nichž prvý obsahuje určité záruky našeho státu o používání úpravy pro kosmetické prostředky, druhý příznivé nám francouzské vysvětlení ohledně záruk nám daných vzhledem k naší obavě, že by smlouva, která mezi Francií a Německem před tím byla uzavřena, nám mohla býti na újmu. Třetí pak obsahuje příznivou přípověď francouzského sátu ohledně připuštění československých cestujících do francouzských osadních držav. K této úmluvě i s dodatkem připojeny jsou pak přílohy litera A - D, na které se hlavní smlouva odvolává.

Jako přednosti smlouvy přítomné sluší považovati jednak přiznání určitých slev francouzského minimálního tarifu, jednak tarifikačních úlev celkem při 16 číslech francouzského sazebníku, kdežto čs. stát poskytl Francii slevy s dosavadních celních sazeb při 22 položkách celního tarifu. Jako další výhody dlužno uvésti, že celní sazby smluvené vyjádřeny jsou v cifrách absolutních, takže nějaká změna výše cla je vyloučena, dále v tom, že za základ vyclívání bude pro československé zboží vždycky brána fakturovaná cena naše československá a nikoli nějaká cena francouzská, dále v tom, že celá řada smluvních výhod platí též ohledně výměny zboží pro francouzské osady a Tunis, jakož i v tom, že zboží, zasílanému do Francie z 16 přístavů na pouhý průkaz nákladním listem, mají býti přiznány výhody přímé dopravy, čímž odpadnou zdlouhavé a nákladné formality při vyclívání.

Mimo to dosaženo též smluvní ochrany proti nekalé soutěži, pokud se týče a to je také pro nás důležité - našeho chmele a plzeňského piva. Proti tomu museli jsme dáti kompensaci, že námi zajištěná ochrana francouzského sýra Roquefort, jakož i živnostenského vlastnictví vůbec.

Vysoce důležité je též další ustanovení - závěrečný protokol k čl. XXI. - vyhovující našim sociálním požadavkům, že úmluva tato platí stejně pro všechny státní občany, zejména též pro dělnictvo, zaměstnanectvo, jakož i jiné osoby, pracující za mzdu, při čemž obě strany se zavazují, že budou blahovolně zkoumati, jak zacházeti s dělníky a zaměstnanci jedné strany na území strany druhé ve věci ochran dělníků i zaměstnanců a sociálního pojištění, aby oboustrannou činností poskytnuty byly v té příčině osobám zmíněným výhody pokud možno rovnocenné.

Nemálo důležitým je též obapolný závazek, učiniti příslušná opatření, "aby do dvou měsíců od uvedení v platnost této úmluvy byla zahájena jednání o zvláštní úmluvě, určené ke všemožnému usnadnění vzájemného obchodu předměty rostlinnými a živočišnými mezi oběma zeměmi, zajišťujíce si však ochranu svých životních zájmů v této věci."

Ostatní body úmluvy odpovídají celkem obvyklým ustanovením obchodních smluv, spočívajících na nejvyšších výhodách.

Na konec dlužno poukázati k tomu, že pro obě strany ve příčině živnostenského vlastnictví platiti má Mezinárodní úmluva z 20. března 1883, revidovaná ve Washingoně 2. června 1921, a dodatečná dohoda v Haagu 5. listopadu 1925, ve příčině režimu železničního statut o mezinárodním režimu na železnicích dtto. v Ženevě 9. prosince 1923, o plavbě na mezinárodních řekách statut Barcelonský ze dne 20. dubna 1921, o plavbě na Dunaji Mezinárodní úmluva Pařížská ze dne 23. června 1921, o námořních přístavech Statut ženevský ze dne 9. prosince 1923 s jistými zvláště smluvenými modifikacemi: v případech sporných co do výkladu nebo provádění této úmluvy cesta diplomatická a v druhé řadě kompromisní cestou dovolání se buď k Stálému mezinárodnímu soudnímu dvoru, buď k soudu arbitrážnímu za podmínek a řízení, stanoveného Haagskou úmluvou z 18. října 1907.

V platnost vstoupí dohoda dnem, na kterém se obě vlády dohodnou, a pozbývá platnosti tříměsíční výpovědí, danou počínajíc 1. dubnem 1929. Mimo to stanoveny pro určité případy - čl. XXXIV. úmluvy a k čl. a V. závěrečného protokolu, kratší výpovědní lhůty, a to dvouměsíční, kdyby před tím kompromisní jednání nevedlo k cíli.

Připomínám, že obě sněmovny francouzské ratifikovaly tuto úmluvu již v měsíci prosinci, kdežto my přicházíme k ratifikaci teprve teď.

Důležito je, a je to zejména v zájmu našeho obchodnictva, které si také velmi přeje, aby tato smlouva nabyla co nejdříve platnosti.

Vzhledem k těmto důvodům navrhuje zahraniční výbor toto usnesení:

Senát republiky Československé projevuje souhlas s obchodní úmluvou mezi republikou Československou a Francií, sjednanou v Paříži dne 2. července 1928.

Předseda (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji výboru národohospodářského, sen. Millerovi.

Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! Obchodní smlouva s Francií uzavřena byla dne 17. srpna 1923 a doplněna dodatkem ze dne 18. srpna 1924. Mezitím nastal se strany francouzské pozměněný výklad zásady o obchodních smlouvách, běžné o poskytování nejvyšších výhod. Musíme přiznati, že se tak stalo pod tlakem svízelné situace hospodářské, která mimo jiné úkazy se projevila klesáním hodnoty franku. Francie totiž upustila od poskytování nejvyšších výhod při vyclení zboží, pocházejícího ze států, s nimiž uzavřela obchodní smlouvy v době poválečné, a poskytovala je jen těm státům, které s ní měly smlouvy z doby předválečné. Tím ony státy se octly při soutěži ve značné nevýhodě proti těmto.

Československo setrvalo naproti tomu na linii a poskytovalo Francii při dovozu k nám přestože naše zboží dovážené do Francie bylo z části vyclíváno podle nejnižších sazeb podle zásady nejvyšších výhod, z části podle tzv. středního tarifu, z části podle tarifu generálního.

Jednání o obchodní smlouvu započato v Paříži 16. března 1928 a skončeno 2. srpna 1928 podepsáním smlouvy.

Nepodařilo se sice prosaditi plně a cele zásadu o nejvyšších výhodách vzájemně poskytovaných, přesto však získány celé řadě našich vyvážených výrobků značné výhody a docíleno podstatného snížení celních sazeb.

Zboží naše dovážené do Francie bude podléhati dvěma druhům celní sazby, a to nejvyšších výhod a tzv. minimálního celního tarifu. V seznamu B ke smlouvě přiloženém vyjmenováno je zboží, které při vyclívání bude vyclíváno podle generelního seznamu, ačkoli seznam tento vykazuje 145 čísel francouzského tarifu celního, obsahuje téměř vesměs jen položky týkající se zboží, které my do Francie nevyvážíme.

Výhoda této smlouvy pro nás je v tom, že jsme postaveni ostatním státům naroveň, neb i Německo uzavřelo s Francií smlouvu, kterou jí přiznává nejvyšší výhody de jure, ona jemu de facto.

Obtíže, které se vyskytly při uzavírání této smlouvy,svědčí o skutečnosti, že hospodářské důsledky nesouvisejí nijak s politickým přátelstvím a sympatiemi, jednotlivé národy spolu vážícími. Chápeme však počínání státníků Francie, že velmi tuze a hodně přísně ochraňují zájmy své země. Veliká válka, která nejdéle a nejkrutěji řádila na území Francie, zpustošila způsobem, který celý svět v úžas uvedl, značný díl tohoto státu, přinesla jí sice výsledek na výsost čestný - ale těžké hmotné starosti - a nedostatečnou válečnou náhradu, když se objevilo, že škody byly té výše, že mohou býti státem k náhradě povinným jen z části a pozvolným tempem uhrazeny.

Uvědomujíce si toto, jsme potěšeni uzavřením této obchodní smlouvy, neb i na krutým válčením rozdrásaných nivách rostla svoboda našeho národa; ač se nepodařilo se stránky čistě obchodní splnění všech přání naší výroby.

V obchodě s Francií jsme silně pasivní. Tak příkladem v r. 1927 vyvezli jsme do Francie zboží za 240 milionů Kč, Francie k nám za 784 mil. Kč, pasivum činí tedy 543 mil Kč. Přibližná čísla vykazuje i rok 1928. Já jsem zde poznamenal již některá čísla našeho obchodu s Francií. Dovážíme do Francouzské republiky: ovoce a zeleninu za 22 mil. Kč, nápoje za 10 mil. Kč, len, konopí a jutu za 5 mil. Kč, vlnu, přízi, slad atd. za 11 mil. Kč, zboží konfekční za 13 mil. Kč, papír 14 mil. Kč, sklo - to je hlavní předmět našeho vývozu - a skleněné zboží za 49 mil. Kč, zboží hliněné za 13 mil. Kč, železo a železné zboží za 12 mil. Kč, stroje a součásti strojů za 10 mil. Kč

Francie k nám dováží: obilí a slad za 15 mil. Kč, ovoce za 22 mil. Kč, masné oleje 16 mil. Kč, nerosty - fosfát 2 mil. Kč, klovatinu a gumu za 10 mil. Kč, bavlněnou přízi 39 mil. Kč, len, konopí 5 mil. Kč, vlnu a vlněné zboží 394 mil. Kč, hedvábí 32 mil. Kč, kaučuk 51 mil. Kč, kůže a galanterie 24 mil. Kč, zboží kožešnické 18 mil. Kč, a automobily za 30 mil. Kč. Naším hlavním předmětem vývozu do Francie je sklo. Hlavním předmětem dovozním je vlna.

Ke smlouvě je připojeno 6 dopisů, vyměněných mezi ministrem Briandem a naším vyslancem Štefánem Osuským. Tyto podávají výklad o některých bodech smlouvy, které by snad připouštěly výklad různý. Tak se tu osvětluje požadavek československé vlády ohledně zdravotního osvědčení kosmetických prostředků z Francie vyvážených. V druhém dopise je důležité ujištění vlády francouzské, že čl. 6 obchodní smlouvy francouzsko-německé ze 17. srpna 1927 a čl. II. obchodní smlouvy Francouzské republiky s republikou Československou nepřivodily jakoukoli nevýhodu na újmu Československa. Dále je dopis, vysvětlující, že záruky čl. II. obchodní smlouvy mezi Francií a Československem skýtají větší záruky, než čl. VI. obchodní smlouvy francouzsko-německé. Dále se tu praví, že francouzská vláda nepomýšlí na to, aby soustava záruk volená Československem mohla býti příčinou méně příznivého zacházení, než je to, které vyplývá z ustanovení čl. VI. obchodní smlouvy francouzsko-německé.

Vzhledem k tomu, že smlouva tato přinese našemu obchodu zajisté mnoho cenných výhod, národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi dne 15. února o této smlouvě a doporučuje plenu senátu vyslovení souhlasu s touto smlouvou.

Předseda (zvoní): Poněvadž ke slovu není nikdo přihlášen, budeme hlasovati. Prosím pány členy senátu, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, jak je vyznačeno ve zprávě výboru tisk čís. 817, ve čtení prvém, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění ve čtení prvém.

Dalším předmětem dnešního pořadu je:

2. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu byla projednána zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 794), jímž se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, sjednaná v Paříži dne 2. července 1928. Tisk 817.

Jelikož se jedná o záležitost z důvodů hospodářských velice důležitou a naléhavou, navrhuji, aby projednána byla v době co nejkratší a aby jejímu projednání přiznána byla pilnost podle §u 55 jedn. řádu senátu.

Kdo s návrhem na přiznání pilnosti souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím se pilnost této věci přiznává.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme ihned hlasovati ve čtení druhém.

Přistoupíme tedy k bodu dalšímu, jímž je:

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, jímž se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, sjednaná v Paříži dne 2. července 1928. Tisk 817.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké tiskové korektury?

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Ke schvalovacímu usnesení návrhu nemám, avšak v obchodní úmluvě, o níž jde, jest opraviti tiskovou chybu na str. 144 a 145 tisku 794. Tam v čísle francouzského sazebníku Ex 604 má u položky "harmoniky dechové atd." jak ve francouzském, tak v českém textu býti clo včetně násobku místo 60.00 fr. správně uvedeno číslicí 294.00.

Předseda: Má druhý pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj sen. Miller: Mám tutéž korekturu.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, račte zvednouti ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém a jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 817.

Dalším předmětem je:

4. Zpráva zahraničního výboru o vládním návrhu (tisk 763), jímž se předkládá Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky, podepsaná v Katovicích dne 18. února 1928, se závěrečným protokolem. Tisk 812.

Zpravodajem je pan sen. Lukeš. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sem. Lukeš: Slavný senáte!

Ve Slezsku je několik toků, které mají rychlý spád a ponejvíce pohyblivé štěrkové koryto. Tyto toky, hlavně Opavice, Moravice, Ostravice, Morávka, Odra, Olše a Lucina při vyšších stavech vody zahrnuji koryta řečiště štěrkem, trhají břehy, odnášejí ornou půdu a tvoří nová koryta. Tím způsobovány jsou obyvatelstvu poblíže zmíněných toků veliké škody.

Tyto řeky jsou zregulovány hlavně jen ve svých horních tocích a způsobují tak rychlejším spádem tím více škod dole. Při regulování řek uplatňovaly se v býv. Rakousku též vlivy mocenské, avšak nebylo ani na prospěch to, že některé toky reguloval stát a jiné země, a že k regulaci toků, jež tvořily hranice zemí a států, bylo nadto potřebí vzájemné dohody. Tím práce regulační se ještě více ztěžovaly a prodlužovaly.

K těmto dravým horským řekám na Těšínsku patří řeka Olše s jejími přítoky Petrůvkou a Stonávkou. Nutnost regulace této řeky byla uznána již v dřívějších letech a v r. 1912 pochozí komise ministerská určila důkladný regulační plán, jehož provedení se oddálilo jednak příliš pozvolným vyjednáváním o odstoupení k regulaci potřebných pozemků a řešením otázky Rajského jezu, a konečně též poukazem na nedostatek peněz k tomuto účelu potřebných.

Zatím páchala rozvodněná Olše další škody, které jen v r. 1927 byly komisionelně odhadnuty na zemědělských plodinách obnosem asi 1 mil. Kč. Zejména trpěli veliké škody zemědělci menší, kteří měli své pozemky na březích této řeky. Uvádím toliko jednu škodu ze zmíněného roku, kdy z osmi jiter bylo Olší jedné chalupnici ve Starém městě odplaveno 7 jiter.

Smutné a do jisté míry nespravedlivé je, že ten, komu jsou pozemky řekou odplaveny, nedostává náhrady při změněném toku následkem povodně. Regulace řeky Olše podléhá zemskému stavebnímu úřadu. Olše vine se hadovitě, tvoří na mnohých místech, zvláště na pozemcích katastru obce Starého Města u Fryštátu a Bohumína kolena, zanáší sta hektarů pozemků štěrkem a znehodnocuje je takto.

A právě tato řeka Olše stala se rozhodnutím konference velvyslanců v Paříži 28. července 1920 při dělení Těšínska, země to koruny České, základní hranicí mezi státem naším a polským. V některých místech, a to nad obcí Rájem, jde státní hranice přímo středem řečiště, jinde zase, a to v dolním toku Olše, kde se vlévá do Odry, je tok řeky Olše velmi klikatý a následkem toho hranice státní nekryje se s řekou, nýbrž jednou je na té straně řeky a po druhé na oné straně. Ve středním toku Olše je celá tato řeka na našem území. Vzhledem k výše uvedenému mají oba státy, jak Československá republika, tak republika Polská zájem na tom, aby tok Olše a jejího přítoku Petrůvky řádně byl zregulován jednak proto, aby hranice státní, pokud ji tvoří Olše, stala se pevnou, jednak aby škody na majetku způsobené rozvodněnou Olší a Petrůvkou byly zmenšeny na nejmenší míru.

Regulace Olše a Petrůvky může býti účelně, úsporně a technicky dokonale provedena jen společně oběma státy a po vzájemné dohodě. A to je právě účelem projednávané smlouvy, která stanoví, ve kterých tratích se má regulace provésti, jakým způsobem, kdo vypracuje povšechný a podrobný projekt, a dále stanoví, že náklad na regulaci Olše v horním a dolním toku nese stejnou měrou stát československý a stát polský, kdežto ve středním toku, kde je Olše na našem území, přispívá stát polský toliko 12¹/₂% do maximální částky 1,100.000 Kč. Náklady na tuto regulaci nese každý stát z vlastních prostředků. Kolaudace prováděti se bude společně a každý stát hradí též náklady její.

Ke snazšímu provedení smlouvy zřídí se podle této smlouvy společná technická komise, jejíž práva se přesně vymezují. Tato technická společná komise má charakter sboru poradního, neboť jen ty její návrhy, které budou příslušnými ústředními úřady schváleny, stanou se usneseními.

Ve smlouvě této se též stanoví, že pro regulaci potřebné stavební hmoty, přístroje, nářadí budou požívati zvláštních výhoda to pokud se týká toku horního a spodního. Pokud se týká toku středního, poněvadž je na našem výlučném území, nebude zvláštních celních výhod.

Podstatnou součástí této smlouvy je závěrečný protokol, kterým se každému státu ponechává volnost, jakým způsobem uhradí si náklady regulace, zda sám, či zda bude přispívati země nebo okres či katastrální obce nebo po případě jednotlivci, a dále stanoví, že stavební činnost v naléhavých případech nesmí býti znesnadňována vyhotovením projektů.

Důležito by bylo, aby při regulování Olše bylo zároveň pamatováno na vystavění kanálu oderského, kterého tak nutné potřebujeme, a bude věcí povolaných činitelů, aby tuto záležitost neodkládali, nýbrž pracovali o nejrychlejší uskutečnění tohoto projektu.

Zahraniční výbor navrhuje, aby slavný senát smlouvu mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky, podepsanou v Katovicích dne 18. února 1928, se závěrečným protokolem, schválil. (Souhlas.)