Schůze zahájena v 15 hodin 45 minut.
Přítomni:
Předseda: dr. Hruban.
Místopředsedové: Böhr, dr. Brabec, Donát, Klofáč, dr. Soukup.
Zapisovatelé: dr. Krouský, Prause.
112 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministr dr. Vlasák. Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Koerner.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. inž. Bečkovi, Lukschovi a Pichlovi.
Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.
Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená do konce dubna sen. Polachovi, na dobu 4 neděl sen. dr. Jesserovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Tiskem rozdáno:
Žádám, aby bylo přečteno.
Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):
Tisk 832. Vládní návrh zákona, kterým se provádí úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských.
Tisk 833. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, podepsaná v Budapešti dne 26. května 1928 a Závěrečný zápis k této úmluvě.
Tisk 834. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Trenčíně ze dne 24. října 1928, č. j. Nt VI. 50/28, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Petora pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 zák. č. 50/23 a pro zločin podněcování ke zločinu vojenskému podle §u 15, č. 3 téhož zákona (č. 7360/28 předs.).
Tisk 835. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Moravské Ostravě ze dne 8. ledna 1929, č. j. Nt IX. 58/28, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Herlingera pro přestupek podle §u 3, 19 shromažďovacího zákona (č. 7838/29 předs.).
Tisk 836. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 782), ktorým sa zrušuje zákonný článok XXV./1899 o štátnom dôchodku z výčapu nápojov, ďalej § 11 zákona zo dňa 10. decembra 1918, č. 64 Sb. z. a n., o mimoriadnych prechodných ustanoveniach na Slovensku, a doplňuje živnostenský zákon pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi.
Tisk 837. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrzích na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami (tisk: 674, 675, 677, 678, 679, 687, 693, 703, 704, 705, 706, 707, 708, 710, 711, 712, 713, 716, 718, 719, 720, 721, 722, 723, 724, 725, 726, 752, 765 a 766).
Tisk 838. Zpráva imunitního výboru o žádosti obžalobného senátu sedrie v Trenčíně za souhlas k trestnímu stíhání sen. Kučery pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., (čís. 8013/29 předs.).
Tisk 839. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze za souhlas k trestnímu stíhání sen. Toužila pro přestupek §u 11 zákona o tisku ze dne 17. prosince 1862. č. 6 ř. z. z r. 1863, (čís. 7060/28 předs.).
Tisk 840. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze za souhlas k trestnímu stíhání sen. Starka pro přestupek podle §u 11 zákona o tisku ze dne 17. prosince 1862, č. 6 ř. z. z r. 1863, (čís. 7316/28 předs.).
Tisk 841. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 1897) zákona o státních starobním podporách (tisk 2000).
Tisk 842. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2039), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. dubna 1928, číslo 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 2091).
Tisk 843. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2040), kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (tisk 2092).
Tisk 844. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2044), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, číslo 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklízení místností (tisk 2090).
Tisk 845. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1967), kterým se mění a doplňuje trestní zákony a trestní řády (tisk 2053.)
Tisk 846. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1898), kterým se povoluje užití dílčích dlužních úpisů "Středolabské 51/2% investiční půjčky elektrisační z roku 1928 v částce 20,000.000 Kč jmenovité hodnoty se zemskou zárukou" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 2051).
Tisk 847. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2019), kterým se povoluje užití dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 51/2% investiční půjčky elektrisační z roku 1928 v částce 20,000.000 Kč - jmenovité hodnoty se zemskou zárukou (II. emise)" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 2051).
Zápis o 164. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 20. února 1929.
Těsnopisecká zpráva o 159. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 22. listopadu 1928.
Zápis o 166. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.
Z předsednictva bylo přikázáno:
Výboru imunitnímu:
Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s opětnou žádostí sedrie v Báňské Bystřici za souhlas k stíhání sen. dr. Herze pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a §u 147 voj. trest. zák. (č. 8269).
Předseda (zvoní): Imunitní výbor usnesl se vzíti zpět rozdanou zprávu č. t. 793.
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Usnesení imunitního výboru se schvaluje.
Budeme projednávati pořad jednání.
Prvním předmětem je:
1. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1927 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 732). Tisk 815.
Zpravodajem je pan sen. dr. Fáček. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Fáček: Vážený senáte! Jsem již po řadu let zpravodajem o státních závěrečných účtech, a není opravdu příjemno pokaždé začínati zprávu steskem, že tyto účty se netěší v parlamentu takové pozornosti, jaké by nejen podle mého soudu, ale podle soudu státovědeckých odborníků zasluhovaly, neboť jsou protějškem rozpočtu a přísluší jim obdobný význam. Já bych se k tomu nevracel, kdyby letos nebyla situace nová, která činí tento malý zájem ještě podivuhodnějším. Jak bylo ve dřívějších letech i u nás, anebo jak je to dosud v jiných státech, kde státní závěrečný účet předkládá se dlouho po ukončení příslušného správního období - je konečné pochopitelno, že číslice státního účtu z doby vlády, která dávno neexistuje - říkává se tomu "pohrobní kontrola" - nebudí velkého zájmu. Ale u nás dík přičinění nejvyššího účetního kontrolního úřadu jsme dospěli tak daleko, že státní závěrečný účet za r. 1927 byl předložen sněmovnám již v září 1928. Tu by bývalo bylo možno sloučiti projednávání rozpočtu na r. 1929 se závěrečným účtem za r. 1927 a zdá se, že by to bylo bývalo cenné, kdyby takto projednávání souvislých věcí bylo sloučeno. Ale nestalo se to. U nás byl vyřízen státní závěrečný účet v rozpočtovém výboru až v únoru, a na program plena se dostává až dnes, zase, když je ho právě potřebí k vyplnění prázdného místa.
Také v jiném směru jeví se podceňování státního závěrečného účtu. V našem výboru byly na to opětně stesky, že při projednávání účtu nebyli přítomni zástupci odborných ministerstev, ba že nebyli ani pozváni do této schůze. Já nemohu než dáti této stížnosti úplně za pravdu, poněvadž nebylo pak možno požadovati vysvětlení k položkám, nad kterými by se byli členové výboru pozastavovali.
Snad jedna věc omlouvá ten menší zájem, že totiž forma státního závěrečného úctu je pořád ještě dosti nepřístupná laikům. Je dosti složitá a také se v závěrečném účtu nenajde to, co by snad právě při posuzování rozpočtu pro příští rok bylo užitečno vědět. Právě proto jsme velmi uvítali v rozpočtovém výboru prohlášení pana presidenta nejvyššího kontrolního úřadu, že pro příště hodlá formu státního závěrečného účtu v tomto směru zdokonaliti, aby byl přístupnější, jasnější a úplnější. Zejména slíbil pan president, že bude podrobně vypracován výkaz o aktivech a pasivech státního hospodaření na rozpočet i mimo rozpočet, v tom směru že bude uvedeno při jednotlivých pohledávkách státu, jak vznikly, kdy jsou splatny, a že také bude oceněna jejich bonita. Byl nám také slíben systematický výkaz o přesunech položek rozpočtových v jednotlivých kapitolách tak, aby nebylo potřebí hledat pracně vysvětlivky odchylek v řadě poznámek, které bývají připojeny. Také bylo slíbeno více precisovati tyto vysvětlivky, aby nebylo vždy vidět jen úhrnnou odchylku, která resultuje z celé řady složek, nýbrž aby byly konstatovány také odchylky v jednotlivostech. Také bylo slíbeno panem presidentem, že výkaz o cenných papírech v majetku státním, který je letos připojen poprvé, ale neobsahuje všechny, bude příště doplněn, aby poskytoval úplný obraz o tomto úseku státního majetku. Také o dohlídkách vykonávaných u různých úřadů a ústavů státem podporovaných, kdežto teď sděluje jen, kde byly provedeny, pro příště není vyloučeno, ze budou také sděleny závažné výsledky takové dohlídky. Konečně bylo nám slíbeno, že při nedoplatcích, které se uvádějí jako pohledávky státu naproti poplatníkům, nebude uváděna jen úhrnná suma, nýbrž také rozeznáváno, ze kterého roku kolik těch nedoplatků pochází, mnoho-li bylo na staré nedoplatky splaceno, mnoho-li bylo odepsáno. To všecko budou velmi cenné novoty, a můžeme doufati, že právě jimi bude zájem pro státní závěrečné účty vzpružen a že bude pochopení v té věci členům zákonodárných sborů přiblíženo.
Vážený senáte! Co do formálního uspořádání závěrečného účtu vytkl bych jen tu zásadní věc, že se jaksi rok od roku a snad již povážlivě odchylujeme od jednoty rozpočtu státního, od principu, který finanční věda všeobecně postuluje od požadavku vědy, aby byl státní účet jednotný jako rozpočet, aby v něm bylo shrnuto celé státní hospodářství. My se od toho odchylujeme a vracíme se k věci na pohled zastaralé, totiž k hospodářství fondovému. Již několik fondů bylo vedeno v předešlém účtu, letos přibývají dva nové fondy ve státním účtě, fond silniční a fond pro konsolidaci přechodného dluhu. Ale my vedle toho máme celou řadu fondů a bylo také na to ve výboru poukazováno, které nepředkládají vůbec svých účtů ani parlamentu, ani veřejnosti. U některých je to omluvitelno tím, že nejsou hotovy se svým účtováním, na př. platí to o fondech pro reformu pozemkovou, ale pro celou řadu jiných, abych jmenoval fond státního nakladatelství, fond pro opatření hnojiv a fond hospodářství uhelného, není této omluvy. O těch se nedovídáme ničeho a za formální důvod se uvádí, že není zákonného předpisu, aby byly jejich účty předkládány.
Číselné výsledky státního hospodaření v r. 1927 uvedl jsem ve zprávě výborové, také jsem je tam srovnal jednak s rozpočtem, jednak s výsledky předchozího roku a mám za to, že není potřebí tu podrobných číslic opakovati. Jenom hlavní věci bych zdůraznil.
Především - potěšitelná věc je to, že pokladní účet v roce 1927 po prvé po řadě let vykazuje přebytek, a to 576 mil. Kč, přebytek, který podstatně přispěl ke zvýšení pokladní hotovosti státního hospodářství, Dále příznivým zjevem je, že správní účet, ve kterém se srovnává náležitost s rozpočtem, vykazuje přebytek 91.5 mil. Kč, kdežto v rozpočtu bylo počítáno s 20.4 mil. Kč a tohoto výsledku bylo dosaženo přesto, že výdaje byly větší, nežli se počítalo, byly 10.364 mil. Kč proti rozpočtu větší o 660 mil. Kč kromě ovšem 172 mil. Kč, které byly uhrazeny úvěrem. Celkový výsledek je přece lepší o 70 mil. Kč, nežli bylo počítáno, protože se i příjmy oproti rozpočtu zvýšily, a to o 731 mil. Kč na 10.455 mil. Kč.
Jako další příznivý moment vyzdvihuji, že státní dluh, tentokráte po prvé, vykazuje koncem roku nižší sumu, nežli počátkem. Po prvé v r. 1927 klesl, ovšem prozatím jen o 8 mil. Kč. A konečně se stanoviska administrativního je také potěšitelno, že snížilo se saldo, a ještě větší měrou se snížila suma nedoúčtovaných položek aktivních a pasivních. Tyto neúčtované položky vznikají tím, že poukazující úřady z jakéhosi pohodlí si navykly neúčtovati poukázané obnosy na účet určitých rozpočtových položek, nýbrž jako zálohu, jejíž zúčtování se odkládá na později. Nejvyšší účetní kontrolní úřad důsledně a vytrvale bojoval proti tomuto zlořádu a v poklesu oněch číslic se jeví úspěch jeho úsilí.
Ovšem jsou také v závěrečném státním účtu za r. 1927 zjevy méně příznivé, zjevy, které nám musí býti mementem k jisté opatrnosti. Ze srovnání účtu za r. 1927 s účtem za rok předchozí je viděti, že výdaje státní, přes to, že se stále a mnoho mluvilo o úspornosti státní správy, vzrostly o 489 mil. a ještě povážlivější v té souvislosti je, že státní příjmy proti předchozímu roku poklesly velmi značně, ve srovnání náležitostí poklesly o 1.944 mil., srovnává-li se platba s platbou, poklesly o 579 mil. Kč. To spadá hlavně na vrub daní a zejména daní přímých. Vysvětluje se to tím, že na r. 1927 v důsledku zákona o reformě přímých daní nebyly přímé daně v tom roce předpisovány, nýbrž až v r. 1928. Ale přece jenom toto vysvětlení neuspokojuje docela, protože zákon o reformě přímých daní neříkal, že se v r. 1927 nemají daně platiti. Poplatník měl platiti podle starého předpisu z r. 1926, který vlastně zpravidla byl vyšší nežli definitivní předpis z r. 1927, takže by se neměl objeviti úbytek ve státním příjmu v tomto oboru.
Nedoplatky daní a dávek klesly na 967 mil. Kč, takže činí koncem roku 5.827 mil. Kč. Ovšem, jdeme-li do detailu, ukáže se, že nebyly to jen splátky starých nedoplatků, které snížily úhrnný zůstatek, ale že to byly z velké části také odpisy, a to jednak odpisy na stížnosti, odpisy obnosů neprávem předepsaných, odpisy obnosů nedobytných a také odpisy daní slevených na základě zákona z r. 1924, který takové slevy připouštěl v případech, kde by placením daní byla existence poplatníkova ohrožena. Tak vidíme, že jen při čtyřech osobních daních činily odpisy dohromady 1.295 mil. Kč. Obdobné poměry jsou také při dávce z majetku, která pořád ještě vykazuje velké nedoplatky, ale kdy splátky další rok od roku klesají.
Také jedna věc ruší radost z výsledku hospodaření v r. 1927, že totiž pohledávka státu ze záloh na učitelské platy a v posledním roce na zvýšené učitelské platy opětně značně stoupala a dostoupila již enormní výše 4.466,000.000.-. Při tom je to pohledávka, při níž jistě nikdo si nečiní ilusí, že by jednou zeměmi byla státu splacena. Všechny tyto okolnosti, pokles příjmů z daní, alespoň z některých daní, ztenčování té reservy, která byla ještě pro stát v nedoplatcích daňových a poplatkových, a při tom zřejmá nespolehlivost této reservy, když musíme počítati z velké části s nedobytností nedoplatků, a konečně ta okolnost, které jsem se posledně dotkl, že stát koná pravidelné platy, jako zálohy na platy učitelské, pro které nemá v rozpočtu úhrady, vše to je nám vážným mementem, přímo příkazem pro úsilí, aby se docilovalo úspor v příštích rozpočtech. Je to také napomenutím, aby parlament byl zdrženlivý v povolování nových výdajů mimo posavadní. Mám za to, že bude musit tento zřetel padnout silně na váhu i při úvahách, které jsou dnes na denním pořádku v souvislosti se zaváděním zlaté měnové jednotky, zda má býti splacena rychle značná část státovkového dluhu, to znamená, zda tento dluh neúročný a neumořitelný, který státní finance nijak nezatěžuje, má býti nahrazen emisí dluhu po případě vysoko zúročitelného a umořovatelného.
Konečně bych vvzdvihl, že výsledky státních podniků jsou pořád neuspokojivé. Zde je jisté zatemňování, poněvadž do skupiny státních podniků jsou zařazeny také finanční monopoly, tabáková režie a loterie, které nejsou vlastními podniky, poněvadž v ceně jejich výrobků se vybírá daň. A také nepatří tam docela administrativní monopoly, jako pošty, železnice a příslušná odvětví. Když všechno to vyloučíme, pak to, co zbývá, vlastní skutečné podniky státní, odvádějí státu v posledních letech rok od roku méně. Ještě v r. 1925 odvedly 73 miliony, v r. 1926 již jen 46 milionů a v r. 1927 již jen 28 milionů. Ovšem zdá se, že má tento menší odvod svou příčinu také ve snaze těchto podniků, která není docela zavrženíhodná, ve snaze, aby po způsobu soukromých podniků střádaly si skryté podnikové reservy ve svém hospodářství.
Pokud jde o srovnávání účtů s rozpočtem, při podnicích je takové srovnání vlastně nemožné a bylo by neúčelné, poněvadž rozpočet těchto podniků, jak bývá parlamentu předkládán, má docela jinou povahu, než rozpočet kapitol administrativních, a také proto, že podnikové účetnictví těchto podniků se odchyluje od rozpočtové struktury. Musíme se proto při srovnávání omeziti na vlastní obory administrativy a tu konstatujeme, že ve všech odborech státní administrativy v osobních výdajích bylo značné překročení původních položek. Vysvětluje se to výdaji, které nastaly v důsledku nové úpravy platů státních zaměstnanců. Na ty vlastně bylo již pamatováno v rozpočtu, a byla pro ten účel v kapitole "všeobecná pokladní správa" vložena celková položka 450 milionů, která zůstala nepoužita, naproti tomu úhrnem asi o stejný obnos se zvýšily rozpočtené položky v jednotlivých kapitolách. Tedy vyrovnání, proti kterému nelze ničeho namítati.
Přesunů mezi položkami v rámci jednotlivých kapitol bylo v r. 1927 na počet více než r. 1926, ale úhrnná suma jejich byla menší, a zdá se, že jednání o těchto přesunech s Nejvyšším účetním kontrolním úřadem ve smyslu zákona bylo provedeno ve všech případech. Alespoň schází tentokrát v poznámkách dřívější připomínka velice častá, že v tom a v tom směru nebylo zavedeno řízení s Nejvyšším účetním kontrolním úřadem.
Úkolem našeho zákonodárného sboru je v prvé řadě posouditi, zda státní hospodářství v tomto roce nepřekročilo mezí, které mu byly dány jednak původním rozpočtem samým po stránce výdajové, jednak dalšími výdaji, které byly založeny ve zvláštních právních titulech, v určitých zákonech, jako zálohy místním drahám, provoz košicko-bohumínské dráhy, učitelské platy a pod. V tomto směru konstatuje Nejvyšší účetní kontrolní úřad ve své zprávě, že tyto meze nebyly překročeny.
Jiná věc je dodržování rozpočtu jednotlivých kapitol. Poslední finanční zákon na r. 1927 zavedl nové ustanovení, že takové překročení v jednotlivých kapitolách je přípustno jen se souhlasem Národního shromáždění. To je nové ustanovení zákona, s nímž letos poprvé mělo státní hospodaření co činiti. Zpráva o státním závěrečném účtu konstatuje, že stalo se takové překročení, a to ve čtyřech kapitolách. Avšak se stanoviska parlamentní kontroly jsou všechny tyto případy docela omluvitelné. Je to především překročení o 49 milionů v kapitole Zahraničního ministerstva, které vzniklo ruskou pomocnou akcí a mohlo se takto projeviti naposled již v r. 1927, poněvadž v rozpočtu na r. 1928 už pro tuto akci jsou v různých kapitolách vloženy částky dostačující. V r. 1927 ještě po starém způsobu nebylo vloženo pro tento účel nic, a úhradu opatřilo ministerstvo zahraničí jednak úsporami v jiných titulech svého rozpočtu, a zbývající částkou 49 milionů rozpočet svůj překročilo.
Druhé překročení je u ministerstva národní obrany částkou poměrně nepatrnou 195.000 Kč - z opatření augmentačních zásob. To je případ, kde přímo ani nebylo možno žádati předem o souhlas k překročení, poněvadž toto překročení vyšlo najevo dlouho po uplynutí příslušného právního období konečným zúčtováním.
U agendy ministerstva unifikačního vzniklo překročení 246.000 Kč tím, že, když se rozpočet schvaloval, nebylo zvláštního ministerstva pro tento účel, ale potom za nové politické situace bylo ministerstvo zase znovu parlamentním ministrem obsazeno. U ministerstva zásobování pak nastalo překročení o 325.000 Kč v důsledku vyúčtování některých rakouských ústředen, na něž se také nemohlo v rozpočtu pamatovat.
Navrhuji jménem rozpočtového výboru, aby byl schválen státní závěrečný účet za r. 1927 i s připojenými účty jednotlivých fondů a aby zároveň byl udělen souhlas k překročení ve čtyřech kapitolách, o němž jsem se ke konci svého referátu zmínil.
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Ke slovu jsou přihlášeni: pp. sen. Reyzl, Pánek, dr. Karas.
Dříve, nežli dám prvému z nich slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 25 minut. Je nějaká námitka? (Námitky nebyly.)
Námitek není. Zůstává tedy při tom, co jsem prohlásil a řečnická lhůta je stanovena dobou 25 minut.
Dávám slovo panu sen. Reyzlovi.
Sen. Reyzl (německy): Slavný senáte! Pan zpravodaj kol. Fáček žádal již ve své zprávě v rozpočtovém výboru, aby se při projednávání účetní uzávěrky dostavili alespoň ministři těch oborů, jejichž rozpočty byly překročeny. Tento požadavek kladli jsme již dávno, poněvadž se mám tato překročení zdají nejvýš podivnými. Při poradě v rozpočtovém výboru pronesl president Nejvyššího kontrolního úřadu dlouhou a velice zajímavou řeč, i jsme mu zajisté za jeho výklady povděčni. Ale to, co při účetní závěrce musíme vytýkati, co chceme věděti a čeho si přejeme, to nám pan president nevyložil, nýbrž prohlásil zcela jednoduše, že jeho kompetence v té příčině tak daleko nesahá.
Nechci dnes říci mnoho o účetní závěrce, poněvadž jsem již ve své řeči o berní reformě přednesl, co bylo nutno říci o účetní závěrce, a učinil vhodná přirovnání. Chci jen konstatovati, že také tato účetní závěrka, jak přece již konstatoval pan zpravodaj, obsahuje zase překročení, a to také taková, která nejsou rozpočtově ospravedlněna, kdežto na druhé straně vykazuje úspory, kterých se svého stanoviska litujeme, tak obzvláště u válečných poškozenců a také u jiných kapitol. Vytýkáme také vysoké nedoplatky daňové. Pan zpravodaj sám přiznal, že daňové nedoplatky činí asi 6 miliard. Shledáváme, že daň z obratu vykazuje nedoplatek 1086 milionů Kč a že spotřební daně vykazují nedoplatek asi 177 mil. Kč. Jde zde o daně, které skutečně již byly vybrány a které se odnímají státnímu hospodářství. Jinými slovy řečeno, s těmito penězi pracují soukromí kapitalisté. Pan zpravodaj dále uvedl, že osobní náklad proti roku loňskému stoup!. Kolega Thoř při tom zvolal: A tu se vždycky říká, že úředníci dostávají příliš málo! Ale chtěli bychom se zde tázati, kde vlastně tento osobní náklad stoupl, a vidíme, že právě těm, kteří naléhavě potřebují zvýšení svých požitků nedostalo se žádného zlepšení. Dnes právě tak, jako před třemi lety, dostává na příklad dělník na vrchní stavbě za hodinu přes čas 1.30 Kč. Musí to tedy býti jiné kategorie státních zaměstnanců, jimž tento zvýšený osobní náklad je na prospěch, patrně však ti, kteří toho tak nutně nepotřebují.
Chtěl bych nyní srovnati rozpočet na rok 1928 se skutečnými pravděpodobnými příjmy. Nemůže nám býti lhostejno, že při předložení rozpočtu byly nám k usnášení předloženy sumy, které jsou v silném rozporu se skutečnými výdaji. Účetní závěrka za rok 1927 končí dosti velikými pokladničními přebytky, a to činí tyto 1.343 mil. Kč; k tomu přistupuje ještě 426 mil. Kč na cenných papírech. Nelze tudíž zde skutečně mluviti o nedostatku peněz, a přece se u nás spoří na věcech, kde spoření není na místě. Zpráva Národní banky z ledna 1929 praví o clech, že v prvých devíti měsících 1928 vybráno bylo asi 1.070 mil. Kč. Připočteme-li k tomu poměrný díl za poslední čtvrtletí částkou 360 mil. Kč, dojdeme k sumě 1.440 mil. Kč. Preliminováno však je na rok 1928 jen t.100 mil. Kč, takže zde ministr financí dociluje nepreliminovaného vyššího příjmu 340 mil. Kč. Zpráva Národní banky za únor, kterou jsme obdrželi před několika dny, praví nám, že na dani z obratu za 11 měsíců od ledna do listopadu vybráno bylo 1.686 mil. Kč, na dani z přepychu 78 mil. Kč, dohromady 1.765 mil. Kč; preliminováno bylo na rok 1928 jen 1.125 mil. Kč, takže těchto 11 měsíců vyneslo na dani z obratu a z přepychu o 640 mil. Kč více, nežli bylo preliminováno na celý rok. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Brabec.) Připočteme-li k tomu ještě poměrnou část za prosinec obnosem 60 mil. Kč, docházíme k sumě 700 mil. Kč, o kterou na dani z přepychu a z obratu bylo vybráno více, než bylo na rok 1928 skutečně preliminováno. Roku 1927 bylo bez podílu samosprávných korporací na dani z obratu a z přepychu preliminováno 1.101 mil. Kč. Předpisy za tento rok činí 1.151 mil. Kč. Ačkoli tedy předpis byl o 50 mil. Kč vyšší a ačkoli jsme v hospodářském roce 1928 zajisté měli dobrou konjunkturu, bylo pro rok 1928 preliminováno jen o 24 mil. Kč více, tedy 1.125 mil. Kč, přesto, že již příjmy a předpisy v roce 1927 byly značně vyšší: větší výtěžek je pak také, jak již řečeno, asi o 700 mil. Kč vyšší, při dani z obratu a přepychové. Podle finančního zákona musí se většího výtěžku přes 5% rozpočtu použíti ke konsolidaci nezaloženého dluhu, takže tedy ministrovi financí zůstává k disposici 5% z 1.1000 mil. Kč, to jest asi 55 mil. Kč. Příjmy na daň z přepychu a obratu činí v prvých 11 měsících 1928 včetně podílu samosprávných korporací 2.080 mil. Kč, bez tohoto podílu 1.687 mil. Kč. Zbývá tedy pro těchto 11 měsíců jako podíl samosprávných korporací částka 393 mil. Kč, přepočítáno na 1 rok asi 430 mil. Kč. Podle rozpočtu mají samosprávné korporace obdržeti 874 mil. Kč. Dlužno tedy zde konstatovati schodek asi 440 mil. Kč. Nevím, zdali to znamená, že samosprávné korporace mají býti o tuto částku zkráceny. Nevím, z jakých prostředků to má býti doplněno. To neznamenalo by nic jiného, nežli že se ještě více seškrtají rozpočty obcí a okresů, které beztoho se nalézají ve strašlivé finanční tísni. Zpráva zemského výboru praví nám o vyrovnávacím fondu, jak sděleno bylo v jednom z posledních čísel "Práva Lidu", že z tohoto vyrovnávacího fondu žádalo 206 okresů 302 mil. Kč a 2734 obcí 340 mil. Kč, dohromady tedy 642 mil. Kč. Okresní a zemské úřady seškrtaly tyto rozpočty takže pro okresy zbylo jen 53 a pro obce jen 84, dohromady tedy 137 mil. Kč, které mají obdržeti. Škrtnuto bylo tedy obcím a okresům v jejich dosavadním oboru působnosti 505 mil. Kč. Obce namáhaly se poctivě a na rozkaz úřadů seškrtaly rozpočty tak, že skoro žádný sociální obor nemohl býti splněn a že všechny jiné věci v obcích, jako kanalisace, stavba silnic atd. musily býti zanedbány a zůstaly neprovedeny. Přesto byly tyto požadavky na vyrovnávací fond tak seškrtány, ze 642 na 137 mil. Kč. Ale nedosti na tom, ministerstvo financí sdělilo také ještě zemskému výboru, že až do konce roku zaplatiti může jenom 120 mil. Kč. Tak ke škrtnutým již 505 milionům přistupuje ještě 17 mil. Kč. Na jedné straně se obcím a okresům rozpočty seškrtají a na druhé straně se zdá, že podle výkazu Národní banky mají býti obce připraveny také o svůj právní podíl z daně z obratu a přepychové.
Ale uvedl jsem již, že si zde ministr financí zjednává sestavením rozpočtu zálohu, která po mém názoru je nepřípustná. Neboť to boří všechny rozpočty, všechno preliminování se strany parlamentu nemá žádného smyslu, jestliže ministr financí sestavuje rozpočet tak, že jednotlivé obory vykazují takovéto vyšší příjmy. Pak vysvětluje se velmi snadno, odkud se kryje toto značné překročování rozpočtu v jednotlivých oborech. Ale parlament se při tom vzdává svého práva kontroly a stojí ke konci roku, anebo když se nám předkládá účetní závěrka, před hotovou skutečností, kterou již nemůže změniti. Pokladní hotovost s cennými papíry činila koncem roku 1927 1.769 mil. Kč. Připočteme-li k tomu větší výtěžek, přesahující rozpočet, při clech ve výši 340 mil. Kč, u daně z obratu ve výši 55 mil. Kč a u tabákové režie ve výši 423 mil. Kč, přicházíme k sumě asi 21/2 miliardy Kč, které tu skutečně jsou mimo rozpočet, kterými ministr financí může naložiti podle svého volného uvážení, poněvadž v rozpočtu není žádného ustanovení o tomto obnosu. Táži se nyní: proč za takovéto finanční situace státu toto zkracování důchodů přestárlých, proč tato úzkoprsost, řekl bych, špinavost u staropensistů, proč takový žebrácký groš pro podporu stavebního ruchu, tedy věc, kterou by měšťácké strany měly podporovati v zájmu státního hospodářství, již z vlastního zájmu, poněvadž se tato věc přece pohybuje v linii zrušení ochrany nájemníků. Také zde jen zapnuté kapsy! Proč se tyto větší příjmy státu nevěnují také částečně obcím a okresům, aby tím mohly poněkud sanovati své hospodářství?
Věcí pro sebe je překročování rozpočtu ministerstva národní obrany. Zákonem o ozbrojovacím fondu byly výdaje ministerstva národní obrany, nemýlím-li se, normovány částkou 1400 mil. Kč. Nyní vidíme, že se tento preliminář neustále překračuje: augmentační zásoby, rozmnožovací zásoby! Myslím, že k tomu účelu právě byl ozbrojovací fond utvořen. Že tato věc je na pováženou, také mužům, kteří něčemu rozumí ze státního hospodářství, ukazuje článek bývalého ministra financí dr. Engliše v "Lidových Novinách". Praví v této příčině, že toto překročování rozpočtu ministerstva národní obrany je velice na pováženou. Nejedná se zde o finanční zákon, o rozpočet, nýbrž jedná se zde o zákon o ozbrojovacím fondu, jenž výdaje tohoto oboru omezuje; je pravda, že si parlament pro překročování rozpočtu nechal, abych tak řekl, otevřená dvířka ve finančním zákoně, ale parlament nemá práva, aby takřka sobě sám uděloval indemnitu stran překročení zákona, není-li překročení zákonem povoleno. Víme, jak se věci dále vyvíjely. Bývalý ministr financí musel si dát líbiti od české agrární strany velice pádné odpovědi, musil snésti útoky "Venkova" a také útoky ústředního orgánu českých klerikálů a odpovědi na to také v "Prager Presse". Není divu, napadají-li tyto listy ministra financí, když zde něco odhaluje, zač je vlastně spoluodpovědným. Ministr financí, dokud byl ministrem financí, nestavěl se proti tomu, mlčel k tomu, dálo se to za jeho úřadování, a padá tudíž vina na těchto věcech stejně na něho. Vyslovuje v článku ke konci myšlenku, že celá věc se stala a moha by se státi zajímavou otázkou ústavní. "Venkov" chtěl hroziti porušením úředního tajemství. Ministr financí Engliš odpověděl zcela dobře tím, že lze hledati jiné formy, nežli hledati způsob, jakým by bylo lze vésti proti němu spor. Naše stanovisko k ministru financí Englišovi nemusím zde objasňovati. Měli jsme o něm, nežli se ještě stal ministrem financí, dosti dobré mínění, poněvadž jsme se domnívali, že dojde-li k moci, stane-li se ministrem financí, splní svůj program, který si vytýčil jako národní hospodář, totiž snížení spotřebních daní. Ale dožili jsme se pravého opaku. Ministr financí Engliš neprovedl svůj program, nýbrž po vůli měšťácké vlády činil opak. Zvýšil totiž ještě spotřební daně a přímé daně snížil. Před berní reformou byl poměr přímých daní k nepřímým 22 : 78, dnes je tento poměr 18 : 82. Vidíte tedy, že ministr financí Engliš svou berní reformou provedl opak toho, co sobě jako národní hospodář stavil vždy za svůj cíl.
Z těchto důvodů prohlašujeme, že účetní závěrka, o které si většinové strany tolik domýšlejí, pro nás není aktivní, nýbrž po našem názoru končí tato účetní závěrka s morálním deficitem. Podíváte-li se na hospodářskou situaci, neuvidíte, že by byla obzvláště skvělou. Situace dělnictva, hlavně v pohraničních územích, stává se den ze dne horší a nesnesitelnější. Přistupuje nyní k tomu ještě vleklá krise, která situaci přiostřuje. Vidíme, že státní úředníci nižších kategorií jsou nespokojeni. Vidíme, že naše dopravnictví úplně selhalo. Chtěl bych při této příležitosti poukázati k pověsti, o které jsem se v těchto dnech dozvěděl, a podle které říšskoněmecká železniční správa nabídla naší železniční správě opětně 50 lokomotiv a že tato nabídku odmítla. Máme železniční dopravu, kterou nelze popsati. Je to skoro tak špatné jako v době válečné. Nikdo více nemůže cestovati, poněvadž neví, zdali dojede ke svému cíli. K tomu přistupuje ještě okolnost, že se naše dráhy nalézají v politováníhodném stavu. Chci vyjmouti jen jeden příklad. Trať z Rumburka do Šluknova byla již před 9 lety zralá, aby se obnovila vrchní stavba, nalézá se však ještě v témže špatném stavu. Nebezpečnost tohoto stavu vysvítá nejlépe z ustanovení tamních železničních úřadů, že vlaky smějí jezditi jen rychlostí 20 km za hodinu. Jedeme-li na této trati, nevíme, nalézáme-li se na hrbolaté silnici nebo v železničním vagoně. Nyní má se konečně provésti oprava tratě, ale nikoli celé tratě najednou, nýbrž těch 10 km, které přicházejí v úvahu, má se rozděliti na 5 let, mají se tedy ročně opraviti 2 km. Táži se, pánové, zdali takovéto poměry jsou důstojny středoevropského, kulturního státu! Cestující, kteří této tratě používají, nejsou si nikdy jisti, zdali se nestane nějaké neštěstí. Projíždí zde tuto trať denně 16 vlaků, jde zde tedy o dopravu již poněkud silnější.
Již před týdny, když nastala velká zima, mluvilo se o tom, že naše vláda - z jakých důvodů, není mně známo - zamítla nabídku Německa na zapůjčení lokomotiv a železničních vagonů. Myslím, že zde převládala pýcha, která nebyla na místě. Vláda byla by měla nabídku Německa přijmouti již v zájmu občanů státu. Dnes má se věc tak, že mnozí cestující z jednoho pohraničního území Československa do druhého jezdí přes Sasko, takže tím přirozeně československé železniční správě utíkají veliké příjmy. Tak na příklad jezdí se do Děčína přes Sasko, do Zittau přes Sasko, poněvadž se zcela jednoduše nikdo nechce více dávat dopravovati po našich drahách.
Položil jsem již před tím otázku, proč se při této příznivé situaci našich státních pokladen nepřistupuje k alespoň částečnému napravení škod a nepřístojností. Bylo by lze dále přebytků použíti v zájmu přestárlých, obcí a staropensistů. Že tento požadavek je skutečně oprávněný, lze nejlépe dokázati tím, že také kolega Hilgenreiner, tedy člen většinových stran, již o tom mluvil, že se v této věci dosud ničeho nestalo. Také on poukázal v rozpočtovém výboru k tomu, že je přímo nepochopitelno, jestliže při příznivém stavu státních financí nikdy není nazbyt peněz pro staropensisty a pro sociální péči vůbec.
Při této příležitosti chtěl bych se dotknouti také věci, která se udála v posledních dnech. Zajisté bude nám cizina záviděti takové aféry, jako je aféra nadporučíka Sidka. K tomu zdá se ještě, že se věc má ututlati. Na místě aby se vláda a směrodatní činitelé zde energicky vložili do věci, poskytuje se ještě příležitost k tomu, aby se takovéto korupční aféry zastíraly. Je zde tím více příčin provésti pronikavé vyšetřování, poněvadž do aféry zapleteni jsou také členové zákonodárných sborů.
Po našem názoru nelze účetní závěrku, na kterou si pan zpravodaj tolik domýšlí, oceňovati v tak příznivém smyslu. Domníváme se naopak, že by si tu bylo ještě leccos přáti. My můžeme státní rozpočet označiti teprve tehdy za dobrý, je-li v něm postaráno o to, aby také přiměřeně poděleny byly vrstvy obyvatelstva, které nejvíce přispívají k udržení celého státního hospodářství. Podívejte se na bídu válečných poškozenců, kteří v jednom projevu za druhým ukazují svou bídu! Podívejte se přece na bídu našich staropensistů! My oposiční poslanci, kteří jsme zahrnováni žalobami a stížnostmi těchto lidí, dovedli bychom o tom vypravovati. Jak se s těmito lidmi jedná, přesahuje daleko hranice přípustnosti. Ale zde vidíme, že se ve státních pokladnách ke konci roku nalézají miliardy, kdežto pro tyto největší chudáky nepodniká se ničeho.
Proto mohu jménem své strany jen prohlásiti, že nás tato účetní uzávěrka, i když předložena byla ve formě administrativně bezvadné a ve smyslu zákona včas, uspokojiti nemůže, již proto nikoli, poněvadž nám srovnání rozpočtových cifer s předchozím rokem ukazuje, že se nám předkládá rozpočet, vybudovaný na domovních číslech, na chybných cifrách, jen k tomu účelu, aby ministr financí těmito penězi hraditi mohl výdaje, o kterých se parlament vůbec nemá usnášeti a rozhodovati. Nebudeme proto hlasovati pro schválení účetní uzávěrky. (Potlesk senátorů něm. soc. dem. strany.)