Ku koncu odôvodňujem svoju rezolúciu. ktorú podávam. Pán referent, venuje zvláštnu pozornosť vývodom rečníkovým, ale to je už takový nemrav nášho slávneho senátu. V rezolucii žiadam, aby vláda prišla s osnovou zákona, ktorýni zákonom by sa zprísnil zákaz znehodnocovinia a falšovania vína. Je to nútnosť. Slávny senát! Maďarké víno má chýr po celom svete. Prečo má chýr? Preto, že majú a mali prísny zákon. Maďarsko nestrpí podla svojho zákona to najmenšie falšovanie, a znehodnocovanie vína. Bol som svedkom niekoľkokráť, že celé hektolitry vína išly do kanála preto, poneváč boly všeliakými prísadami falšované alebo znehodnocované.
My máme v Československu dva zákony o víne: maďarský a rakúsky. Rakúsky zákon zakazuje falšovanie vína, ale len potiaľ, pokiaľ to nie je zdraviu škodlivé alebo keď je to náležite označené. Tak sa stávalo, že v prvých rokoch po prevrate dostávali sme najedenkráť na ten náš vinný kraj, do Bratislavy, vermouthové víno z Prahy. A laciné bolo to víno. Poneváč vraj na Slovensko do Bratislavy prijde pán prezident, prečo by sa chudobný člověk nenapil laciného vína? Že z neho bude boleť hlava a že to nie je víno, lež panč, to bola vedľajšia otázka. Zakročili sme a víno bolo zhabané, ale úrady si nevedely rady, na koľko majú potrestať týchto falšovateľov, lebo podľa rakúskych zákonov na území Československej republiky platiacich je možno takto označené víno do predaja dodať. Jestli je to možné odpredávať i na Slovensku, poneváč je to jednotné territorium, o tom úrady si neveděly rady. Boly v rozpakoch. Ale nakoniec víno bolo zhabané a dalo sa na výrobu octa, a tak táto otázka bola vyriešená. Ale pri tom tí prísní úradníci, ktorí dbajú na to, aby na Slovensku sa nefalšovalo víno a na Slovensko falšované víno sa nedodávalo, majú obavy, jestli nebudú prenasledovaní shora, ked' oni budú tak prísní na dodržovanie zákona na Slovensku platného.
My potrebujeme jednotný prísny zákon v Československej republike, aby sa falšovanie vína prísne trestalo, zakázovalo v tom smysle, ako to robí zákon maďarský. Poriad sa odvolávate na to Maďarsko, povedáte, že tam boly zlé pomery atd'. Ale jedon politik povedal: >Čo je dobré, aj do čerta je dobré.< A tento zákon proti falšovaniu vína je dobrý, i keď je od Maďarska.
V týchto tendenciách nech sa upraví zákon tiež pre Československú republiku, aby sme mali jedonkrát zdravý, poctivý nápoj v celej republike. Choďte po Prahe, nenajdete tu poctivý pohár vína, nenajdete ho po celej Prahe. (Hlas: Tady je dobrá voda!) To by nebolo zlé, keby to bola voda, ale to je horšie než voda.
Ja som podobné rezolúcie podával viacraz. Keď sme boli v koalicii, boly prijaté, ale nic sa nestalo a keď nie sme v koalicii, sa namietajú, že vraj máme už zákon proti falšovaniu vína. Hovorím, že takýto zákon nepostačí, je treba prísnejšieho. Tedy, prosím, radi vitáme tento zákon, ale nemôžeme preň v jeho celku hlasovať preto, že sú v ňom tieto novosti, ktoré omedzujú alebo zošňorovávajú občianske práva na Slovensku. (Potlesk senátorů čsl. strany soc. demokratické.)
Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. dr Herz.
Dávám mu slovo.
Sen. dr Herz (maďarsky): Ctený senát!
Návrh zákona, ktorý leží na stole senátu, smeruje vlastne k lapaniu. sedliakov. Produkcia vína v Československu je za našich hospodárskych pomerov veľmi podradnej významnosti. Len južná část Slovenska, teda len úzky pruh je tým územím, kde sa víno rodí, a i tam len tí väčší vinohradníci budú tí, ktorí z tohoto zákona budú mať určitý zvláštny osoh. A keďže zákon činí ďalej opatrenie i o tom, že tí ovocnári, ktorí vyrábäjú liehové nápoje z ovocia, budú môct' predávať jablkové či rybizlové víno a podobné liehové nápoje, - tedy môže tu byť reč len o producentoch, ktorí pestujú toto ovocie vo veľkom. Počet interesentov je tedy veľmi malý.
Návrh zákona má vlastne ten účel, aby poskytnul kortešské odmeny producentom v počte pomerne veľmi malom. Boli sme predo mnou svedkovia reči so strany sociálne demokratickej, kde sociálni demokrati vítajú tento návrh zákona, ktorým sa zamýšľa usnadniť predaj liehových nápojov a tým i rozširovanie alkoholizmu.
My komunisti sme proti každému takému zákonu, proti každému opatreniu, ktoré napomáhajú alebo podporujú rozširovanie ľudových chorôb. Alkoholizmus je tiež ľudovou chorobou a jedinou. príčinou alkoholizmu je konzum liehových nápojov. Alkoholizmus je však takou ľudovou chorobou, ktorá napomáha rozširovaniu a zachovaniu ostatných ľudových chorôb. Alkoholizmus podporuje tuberkulozu, podporuje rozširovanie pohlavných chorôb a iných nákažlivých nemocí z toho hľadiska, lebo alkoholizmus následkom požívania liehových nápojov oslabuje odolnosť organizmu proti ľudovým nemociam. Už pred válkou a tiež po doba války vedúce kruhy, ktoré riadily veci zemí a národov, pod nátlakom vedy a zkúseností zahájily boj proti alkoholizmu a ač výsledok nebol veľký, ale tento boj aspoň podporovaly. Tiež za války boly učinené opatrenia ohľadom obmedzenia požívania liehových nápojov. Vo Spojených státoch severoamerických bola zavedená všeobecná prohibicia požívania alkoholu. Tu však hraly zástoj zväčša dôvody hospodárske pri zavedení prohibicie, lebo robotníci, ktorí poživali lie hoviny, boli menej práce schopní a neboli v stave získať toľko profitu pánom továrníkom, ako robotníci, ktorí sú abstinenti.
Avšak i v Amerike vidíme to, že i tam v epoche kapitalizmu, pod nadvládou kapitalizmu, a za kapitalistického výrobného riadu, kde má hlavný zástoj profit a kde i z odpredaja liehových nápojov lzä obrovské profity strčiť do kapsy, - nelzä alkoholizmus za takéhoto systemu, za tohoto kapitalistického systemu spoločenského zdolať. A síce nelzä preto, lebo veď liehový nápoj si môže každý shotoviť doma. A predsa nie je pravdivé tvrdenie, ako keby sa vo Spojených státoch severo-amerických od tých čias, čo je zavedená prohíbicia,.bol konsum liehových nápojov zväčšil. Toto tvrdenie propagujú iba záujemci alkoholového kapitálu tým cieľom, aby alkoholovú prohíbiciu vo Spojených státoch zvrhli.
Dnes v predvečer pádu kapitalizmu dobrý je k tomu každý prostriedok v tejto krizi kapitalizmu, bez ohľadu na to, či to národom škodí a či nie a či to škodí širokým vrstvám pracovníkov. Dôležitým je len to, aby tým dosažený bol a zveľabovaný bol profit buržoazie a v tomto prípade je každý prostriedok dobrý.
Taký je i tento návrh zákona, ktorý podporuje konzum liehových nápojov a rôznych vín a prispieva tým k rozširovaniu alkoholizmu, napomáha k udržovaniu alkoholizmu a podporuje udržovanie a rozširova. nie ostatných ľudových chorôb, tuberkolozy a chorôb pohlavných.
My protestujeme proti akémukoľvek predávaniu liehových nápojov. V Sovjetskej unii, kde vládnu robotníci a sedliaci, bola vláda nútena učiniť ústupok v tom smysle, že zahájila výrobu a predaj liehových nápojov; lebo, ako som sa už zmienil, alkoholová prohíbicia sama ešte nestačí. Liehové nápoje môže si vyrábäť ktokoľvek sám a veľmi ľahko a sedliaci aj použili týchto vedomostí a vyrábäli z potravín liehové nápoje. Aby tomu bolo zabránené, pokladala sovjetská vláda za nutné, aby sama vzala do ruky výrobu a predaj liehových nápojov. Avšak sú zkúsenosti i v sovjetskej unii, že konzum liehových nápojov má škodlivý vliv na práceschopnosť robotníkov, snižuje pracovnú kázeň robotníctva v továrniach a preto sovjetská vláda zahájila boj proti konzumu liehových nápojov.
V sovjetskej unii a na celom jej území rozširuje sa veľmi rozsiahla antialokoholistická propaganda, ktorá je sovjetskou vládou energicky podporovaná. Naproti tomu v Československu a kapitalistických státoch vôbec doznáva: protialkoholistické hnutie vždy menšej a nepatrnejšej podpory. Z tohoto hľadiska robí sa v kapitalistických státoch všetko opačne, k tomu sú totíž buržoazia a kapitalizmus nútené, lebo len týmto spôsobom môžu svoju nadvládu a svoje profity uhájiť.
V dnešnej epoche kapitalizmu napriek tomu, že výroba bola, zdánlive zveľabovaná racionalizáciou, sriaďovaním nových strojov, lzä profitové prebytky zabezpečovať len tak, že kapitalizmus stupňuje vykorisťovanie robotníckych tried a obrovské massy robotmíkov zbavuje práce.
V dobe, keď kapitalizmus ešte nebol na tej výške vývinu dnešného, ako na pr. pred válkou, s vývojom kapitalizmu postupoval vývoj miezd a mzdy robotníkov sa zvyšovaly, ľud bohatnul. Dnes vidíme práve opak toho, lebo s vývojom kapitalizmu súčasne sú robotníci, pracovníci v stupňovanej miere vykorisťovaní a profitu nabývať lzä len stupňovaným útiskom a úžerou. Sedliactvo samo je postižené stupňovanými daňami, a opatrenie tie, ako je i tento návrh zákona, o ktorom práve pojednávame, nie sú sedliactvu - vynímajúc niekoľko ľudí - na užitok. A práve preto my komunisti, ktorí v prvom rade berieme zreteľ na záujem pracovníkov, protestujeme proti usnadňovaniu predaja liehových nápojov. (Potlesk komunistických senátorů.)
Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu již přihlášen.
Nejprve dám přečísti dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy pana sen. Zimáka a soudr.
Žádám, aby byly přečteny.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
1. Návrh sen. Zimáka a súdr.:
Navrhujeme, aby vládný návrh zákona t. 789 o predaji vína vlastnej výroby bol vrátený národohospodárskemu výboru k novému projednániu.
2. Pozměňovací návrh sen. Zimáka a súdr.:
§ 6 nech znie:
K výčapu oprávnený nesmie predávať iné nápoje, tiež nie vo vlastnej režii pokrmy a nesmie' strpeť v miestnostiach k výčapu určených tanečné produkcie.
3. Rezolúcia sen. Zimáka a súdr.:
Vláda sa vyzýva, aby predložila osnovu zákona na prísnejšie zamedzovanie znehodnocovania a falšovania vína.
Předseda (zvoní): Návrhy tyto jsou předmětem jednání.
Dávám slovo panu zpravodaji sen. Hrejsovi k doslovu.
Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte!
Pan sen. Zimák ve své řeči se obracel hlavně proti ustanovení §u 6 předloženého zákona, kde plaidoval pro povolení hry v karty, že prý to přispívá k osvěžení atd. a je nespokojen, že §em 6 zakazuje se v místnostech >pod věchýtkem< hra v karty. Hra v karty je částí koncese hostinské. Proto se také nemohlo dáti vinohradníkům, kteří čepují víno >pod věchýtkem<, povolení her v karty. Mezi hostinskými a vinohradníky byl sjednán kompromis. Nebylo vyhověno ani jedněm, ani druhým. Proto bylo vynecháno ustanovení, že se smí hráti v karty. Význam hry v karty jest ovšem věcí osobního názoru, někde to pokládaji za příjemnou zábavu, a někde, jak říkají Němci, za >Stumpfsinn<. To je věc zákona, neodpovídalo by zákonu, aby hra v karty, která je částí hostinské koncese, byla povolena také výčepníkům.
Druhá výtka p. sen. Zimák a zní: >rovnako tak nesmí výčapník zjednávať hudebníkov, aby v miestnostech k výčapu určených, vyhrávali<. Zde zase vytýká, že to odporuje smyslu našemu pro hudbu, že to poškozuje i ráz Bratislavy a pod. V zákoně se praví, že.vinohradník nesmí objednávati hudebníky. Ale terčetům, která jako obvykle chodí od výčepu k výčepu, může povoliti., aby tam hrála. Tedy přímo si nesmí najmouti hudebníky, ale když tam přijdou, mohou hráti jako dosud. Tím tato výtka p. sen. Zimák a padá.
Jeho výtky nejsou na místě, a proto navrhuji, aby byly odmítnuty. návrhy p. sen. Zimáka a soudr. až na resoluci. kterou předložil, jíž navrhuji ke přijetí.
Navrhuji, aby slavný senát předlohu zákona přijal v tom znění, jak byla vládou předložena. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím, aby se páni posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati takto:
O návrhu sen. Zimáka a soudr., - aby byl vládní návrh vrácen k novému projednání výboru národohospodářskému, bude-li zamítnut, pak
o §u 1 až §u 5, podle zprávy výborové;
o §u 6 podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 7 až 12, o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.
Žádných námitek není. Bude se tedy hlasovati, jak jsem byl právě prohlásil.
Budeme hlasovati ve čtení prvém.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Zimáka a soudr., aby byl vládní návrh vrácen k novému projednání výboru národohospodářskému, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí, aby §§ 1 až 5 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tyto paragrafy, t. j. §§ 1 až 5 včetně, přijímají se.
Kdo souhlasí. aby § 6, který byl přečten, zněl podle návrhu sen. Zimáka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí, aby §§y 6 až 12, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tyto §§ 6 až 12 včetně jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím byla přijata osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule ve čtení prvém.
Dalším předmětem je:
2. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 782), ktorým sa zrušuje zákonný článok XXV/1899 o štátnom dôchodku z výčapu nápojov, d'alej § 11 zákona zo dňa 10. decembra 1918, č. 64 Sb. z. a n., o mimoriadnych prechodných ustanoveniach na Slovensku, a doplňuje živnostenský zákon pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Tisk 836:
Zpravodajem za omluveného p. sen. Trčku je pan sen. Pastyřík. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Pastyřík: Slavný senáte!
Živnostenskému výboru byl předložen k projednání vládní návrh zákona, jímž se zrušuje zák. čl. XXV/1899 o státním důchodku z výčepu nápojů, dále § 11 zák. ze dne 10. prosince 1918, čís. 64 Sb. z. a n., o mimořádných ustanoveních přechodných na Slovensku a doplňuje živnostenský zákon pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dříve než bude pojednáno o jednotlivých ustanoveních zákona, nutno poukázati na důvody, které vedly k podání tohoto návrhu.
Je to především moment unifikační. Před zavedením živnostenského zákona na Slovensku a Podkarpatské Rusi, který recipoval ustanovení platná v oboru živnostensko-právním v zemích mimoslovenských, udělovaly hostinské a výčepní povolení úřady finanční. Za toto povolení, t. zv. licenci, byli majitelé této povinni platiti každoročně licenční poplatek - závazek to zajisté tíživý. Nový živnostenský zákon zrušil ustanovení zák. čl., XXV/1899, podle něhož tyto licence byly udělovány, pro budoucnost, to znamená po prvním červnu 1925, kdy začal na Slovensku a Podkarpatské Rusi platiti dříve zmíněný živnostenský zákon, udělují koncese hostinské a výčepnické již úřady živnostenské. Pro staré již udělené licence platí však nadále zák. čl. XXV/1899. Tak jsou na Slovensku a Podkarpatské Rusi dnes dvě kategorie hostinských a výčepníků. Staří licenciáti - ti platí každoročně licenční poplatek a nemohou býti členy živnostenských společenstev a noví koncesionáři, ti jsou členy živnostenských společenstev a neplatí žádného poplatku. Tento rozdíl mezi hostinskými a výčepníky, jichž práva jsou totožná, povinnosti však různé, způsobuje mnoho potíží a účelem osnovy je tento rozdíl odstraniti, aniž by na právech majitelů licencí. bylo něčeho měněno.
Dalším důvodem podání vládní osnovy je t. zv. zákon Šrobárův. Pod tímto označením míněn, je zákaz výčepu lihových nápojů kromě piva a vína, vyslovený v § 11 zákona ze dne 10. prosince 1918, čís. 64 Sb. z. a n. Poněvadž v rušných dobách těsně popřevratových nebyl všude chápán správně význam nabyté samostatnosti a svobody a pod vlivem alkoholu docházelo k četným přehmatům, zakázala vláda v zájmu udržení pořádku. na Slovensku a Podkarpatské Rusi výčep lihových nápojů kromě piva a vína. Tento zákaz účel svůj již splnil a není dnes proto nutno trvati dále na jeho udržení, povážíme-li že zabraňováno jest jím hostinskému prodati' kalíšek lihoviny, avšak dovoleno je mu prodati hostu celou láhev lihoviny! Ostatně dnes, právě u vědomi účelu t. zv. zákona Šrobárova, se lihoviny téměř všude čepují a je proto také v zájmu prestyže státu, aby zrušen byl předpis, na jehož striktním dodržování není zájmu a jehož překročováním a netrestáním podrývá se autorita zákona. Nutno totiž také poznamenati, že vysloven byl sice zákaz výčepu lihovin, ale nebyly stanoveny - trestní sankce na zachování. tohoto zákazu.
Konečně třetím důvodem podání tohoto návrhu zákona je nutnost úpravy t. zv. výčepu vína pod víchem. Ve vinorodých krajích Slovenska a Podkarpatské Rusi měli dříve pěstitelé vína právo čepovati v několika obdobích bez jakéhokoliv povolení svoje víno. Stará uherská vláda zrušila v roce 1888 toto právo a upravila výčep vlastního vína producenty, t. zv. >pod víchem<.
To jsou tři hlavní důvody, proč vláda přikročila k podání tohoto návrhu.
Pokud jde o jednotlivá ustanovení jeho, budiž znova poznamenáno, že zákon tento. nemění ničeho na nabytých oprávněních majitelů výčepních licencí a tyto podle jejich přání a v zájmu utužení živnostenských společenstevních organisací prohlašuje za živnostníky podle živnostenského zákona a zprošťuje je povinnosti platiti roční licenční poplatek. Poněvadž pak výměna starých licencí za koncese podle živnostenského zákona znamenala by nesmírné zatížení státní administrativy a přeměnou licencí na koncese by mohli na svém oprávnění býti zkráceni majitelé licencí, podrží tito svoje licence do vymření, resp. po dobu provozování právem vdovským a zůstanou pro ně v platnosti předpisy o jejich oprávnění. Poněvadž pak zák. čl. XXV/1899 se má zrušiti jako celek, je v § 2 vypočten rozsah jednotlivých oprávnění. Zásada, že na nabytém právu se ničeho nemění,. je vyjádřena též ustanovením § 3. § 4 obsahuje definici lihového nápoje.. Předpis § 5 o odnětí licence převzat byl opět ze zák. čl. XXV/1899 a doplněn v důsledku § 1 ustanovením, že licence může býti odňata též z důvodů vypočtených v živnostenském zákoně z roku 1925.
§ 6 stanoví, kdo je kompetentní vysloviti odnětí licence. Předpisem § 7 - o právu vdovském - vyhovuje se oprávněným požadavkům majitelů licencí - jsou jím lépe chráněny děti zemřelého výčepníka. V § 8 stanovena jest účinnost zákona a zároveň dochází v něm výrazu druhý důvod vydání tohoto zákona, t. j. zrušuje se § 11 zák. č. 64/I918, t. zv. zákona Šrobárova.
Posuzuje-li se podaný vládní návrh, budiž konstatováno, že uzákonění jeho je nutné jak se stanoviska státního - zjednodušení administrativy - na místo úřadu finančního a živnostenského bude tu rozhodovati pouze úřad živnostenský - tak i se stanoviska národohospodářského. Poněvadž pak osnova zákona byla projednána se zájemníky na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a na jejich přání byl v mezích možnosti vzat zřetel, doporučuje živnostensko-obchodní výbor návrh zákona ke schválení, jak je otištěn ve zprávě výborové.
Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme proto hlasovati.
Račte se, pánové, posaditi. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou, nebude-li žádných námitek. (Námitky nebyly.)
Námitky není, budeme, tedy tak hlasovati:
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve zprávě výborové tisk 836 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnov a zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové tisk 836 ve čtení prvém.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Navrhuji, aby se příští schůze senátu konala za 5 minut za účelem přikázání došlých usnesení poslanecké sněmovny výborům. Bude to schůze formální. (Námitky nebyly.)
Není žádné námitky, zůstává při tom, co jsem prohlásil.
Končím schůzi.
Konec schůze v 11 hod. 6 min.