Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, Klofáč, dr Krčméry, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Procházka, Stržil.

117 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Mayr-Harting, dr Šrámek, dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Adamovskému, Fahrnerovi, Křepkovi, Reščukovi, na tento týden sen. Reiterovi, dr Witovi a Žulegerovi.

Předsednictvo senátu došly přípisy předsedy vlády ze dne 14. března 1929, č. j. 1366/1096/S29 m. r., o ukončení podzimního zasedání 1928 Národního shromáždění a o svolání Národního shromáždění k jarnímu zasedání 1929.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Procházku, aby přípisy ty přečetl. Zapisovatel sen. dr Procházka (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky prohlásil:rozhodnutím ze dne 14. března 1929 zasedání obou sněmoven Národního shromáždění dnem 14.března 1929 za ukončené. Předseda vlády: Udržal v. r:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

President republiky svolal rozhodnutím ze dne 14. března 1929 obě sněmovny Národního shromáždění k jarnímu zasedání do Prahy na den 20. března 1929. Předseda vlády: Udržal v. r.

Předseda: Tiskem rozdáno

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Tisk 850. Poštou. Zpráva I. výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění. II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o státních starobních podporách (tisk 841).

Tisk 851. Poštou. Zpráva I. výboru sociálněpolitického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44. Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 842).

Tisk 852. Poštou. Zpráva I. výboru sociálněpolitického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (tisk 843).

Tisk 853. Poštou. Zpráva výboru sociálněpolitického k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 844).

Tisk 854 Poštou. Zpráva ústavněprávního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákony a trestní řády (tisk 845).

Tisk 848. Návrh sen. Pánka. Wagnera a druhů na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon).

Tisk 849. Návrh sen. Hubky, Šolce, Pichla a druhů na vydání zákona, jímž se mění zákon ze dne 20. prosince 1922, č. 396 Sb. z. a n., kterým se zvyšují drahotní přídavky válečných poškozenců.

Tisk 855. Zpráva I. výboru ústavně právního, II výboru rozpočtového k u snesení poslanecké sněmovny a vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů >Středolabské 51/2% investiční půjčky elektrisační z r. 1928 v částce 20,000.000 Kč jmenovité hodnoty se zemskou zárukou< k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 846)

Tisk 856. Zpráva I. ústavněprávního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů >Jihočeské 51/2% investiční půjčky elektrisační z roku 1928 v částce Kč 20,000.000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou (II. emise)< k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 847).

Těsnopisecké zprávy o 160. až 162. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 30. ledna a 14. února 1929.

Zápis o 166. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 5.března 1929.

Zápis o 167. až 170. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem písemné námytky podány, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Tisk. 848. Návrh sen. Pánka, Wagnera a druhů na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon).

Tisk 849. Návrh sen. Hubky, Šolce, Pichla a druhů na vydání zákona, jímž se mění zákon ze dne 20. prosince 1922, č. 396 Sb. z. a n., kterým se zvyšují drahotní přídavky válečných poškozenců.

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košících se žádostí sedrie v Košicích ze 7. března 1929 Nt V/41/29/4 za souhlas k stíhání sen. Janíka pro přečin utrhání na cti podle §u 1 3/II, č. 1. a 2. a §u 9. č. 1. a 6. zák. čl. XLI 1914 (č. 8313).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešního jednání.

Prvním předmětem je:

Zpravodajem za výbor nárorohospodářský je pan sen. Sáblík, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher. Dávám slovo panu sen. Sáblíkovi.

Zpravodaj sen. Sáblík: Slavný senáte! Jednotlivými členy senátu podáno bylo během roku 30 návrhů na poskytnutí státní podpory krajům postiženým živelními pohromami.

Pohromy ty byly:

1. Krupobití a průtrže mračen, jež postihly jmenovitě okresy: v Čechách: Česká Lípa, Warnsdorf, Tábor, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Chrudim, Pardubice, Rychnov, Žamberk, České Budějovice, Klatovy, Domažlice, Horšův Týn, Hořovice, Roudnice; Na Moravě a Slezsku Šumperk, Šternberk, Rýmařov, Bruntál, Bílovec, Opava, Boskovice, Tišnov, Kroměříž, v menším rozsahu i okresy jiné.

2. Povodněmi postiženy nejvíce okresy Broumov, Trutnov, Jindřichův Hradec a j.

3. Větrnou smrští, jež bořila stavení, vyvracela stromy a odnášela úrodnou prsť z rolí, postižena severní část země moravskoslezské okresy Bílovec, Rýmařov, Bruntál a Opava.

4. Velikými požáry postiženy mnohé obce na Slovensku i v ostatních zemích republiky.

Pohromy tyto způsobily ohromné škody a byly zajisté jen z malé části kryty pojištěním.

K podpoře postižených živelními pohromami byly zákonem ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., při zemědělských radách v Podkarpatské Rusi při zemědělském referátu civilní právy zřízeny fondy, do nichž přispívají podle §u 108 zákona o přímých daních ze dne 15 června 1927 č. 76 Sb. z. a n. stát částkou 8 mil. Kč ročně a držitelé půdy zvláštní přirážkou, vybíranou zároveň s pozemkovou daní ve výši 12 % státní daně. Dále přispívá do fondů těchto stát 30 % zvláštního příspěvku. § 105 odst. 2. zák. z 15. června 1927 předepsaného v obvodu dotyčného fondu, z veškeré půdy kromě lesů, a obce částkou ve výši 10 % pozemkové daně předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů.

Z těchto prostředků poskytují zmíněné fondy podpory tím způsobem, že se poškozeným povoluje náhrada pozemkové daně se zvláštním příspěvkem podle § 105 a přirážkami, odpovídající části naturálního výtěžku zničeného živelní pohromou.

Přebytků fondů může býti použito k poskytnutí mimořádných podpor hospodářsky slabým poplatníkům na př. na zakoupení. osiva atd..

Tímto způsobem hradí se ovšem jen malá část škod, a proto usnesl se výbor národohospodářský ve schůzi své dne 5. března 1929, aby veškeré návrhy uvedené postoupeny byly vládě a této uloženo:

1. aby vždy provedla rychlé a správné vyšetření škod;.

2. aby mimo daně pozemkové, hrazené ze zvláštního fondu, prominula, příp. snížila poškozeným též daň důchodovou a daň z obratu;

3. aby povolila postiženým podpory na zakoupení osiva a hnojiva a povolila slevu dovozného na drahách pro osivo a hnojivo;

4. aby podporovala finančně opravu poškozených cest, silnic a mostů;

5. aby tam, kde nestačí podpory ze zvláštních fondů poskytala rychlou a vydatnou finanční podporu postiženým.

Výbor národohospodářský doporučuje senátu návrhy tyto ke schválení.

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového panu sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Rozpočtový výbor usnesl se připojiti se k návrhu výboru národohospodářského v tom smyslu, aby t. zv. nouzové návrhy byly předány vládě k blahovolnému uvážení. Nemohu ale zamlčeti, že v rozpočtovém výboru při této debatě bylo vysloveno a jednomyslně zástupci všech klubů schváleno přání, aby bylo doporučeno jednotlivým klubům, aby příště nepodávaly takovýchto nouzových návrhů proto, poněvadž to nemůže býti zájmem žádné jednotlivé strany, nýbrž je to zájmem všeobecně občanským a následkem toho je nutno, abychom všichni, jako celek, jako senát, tlačili na to, aby vláda v tomto směru konala vždy svou povinnost včas, a za druhé také proto jsme se na tom usnesli navrhnouti klubům toto opatření pro budoucnost, poněvadž takovéto opožděné projednávání formálních návrhů nemůže příznivě působiti na veřejnost, poněvadž jsme měli prokázáno, že jednotlivé resorty vládní již vykonaly svou povinnost v tomto směru, a tak my formálně tuto věc později projednávajíce upadáváme vlastně do zdání, jako bychom my, zástupci lidu, přicházeli až po vládě. Prosím snažně, aby jednotlivé kluby v tomto směru se pro příště zařídily.

Předseda (zvoní): Račte se posaditi. (Děje se.) Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem obou výborů č. 1 až 5 tak, jak je vyznačen ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navrh tento je přijat.

Dalším předmětem je:

Zpravodajem je pan sen. Hrejsa.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Nemám ničeho.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Dějese.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Budeme nyní hlasovati o resoluci pana sen. Zimáka a soudr. Žádám, aby byla přečtena.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Resolúcia sen. Zimáka a súdr.:

>Vláda sa vyzýva, aby predložila osnovu zákona na prísnejšie zamedzovanie znehodnocovania a falšovania vína.<

Předseda (zvoní): Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Navrhuji přijetí této resoluce s doplňkem: >a aby unifikovala príslušné predpisy.<

Zněla by tedy tato resoluce takto: >Vláda sa vyzýva, aby predložila osnovu zákona na prísnejšie zamedzovanie znehodnocovania a falšovania vína a aby unifikovala príslušné predpisy.<

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Zimáka a soudr. i s doplňkem panem zpravodajem navrženým, ať zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Resoluce tato i s doplňkem je schválena.

Dalším předmětem je:

Zpravodajem je pan sen. Trčka.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Trčka: Nemám.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, její nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Dalším předmětem je:

Zpravodajem je pan sen. dr Procházka, dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! V knize vydané předsednictvy senátu a poslanecké sněmovny o činnosti Národního shromáždění v prvém desetiletí republiky Československé uvádí se v článku o právu trestním, že již v Revolučním Národním shromáždění byla snaha ulehčiti soudům, jichž činnost byla mimořádně ztížena vzrůstem agendy a stále citelnějším nedostatkem soudců. Usnesen také Revolučním Národním shromážděním důležitý zákon ze dne 18. prosince 1919, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, kterýmž změněna některá ustanovení trestního řádu.

Vláda podala pak v r. 1920 Stálému výboru podle §u 54 ústavní listiny návrh obsahující důležité změny trestního práva a částečné přesuny příslušnosti trestních soudů. Účelem opatření Stálého výboru č. 480 z r. 1920 Sb. z. a n. bylo, aby zejména snížením trestní sazby na určité zločiny ulehčilo se soudům. Další zákony na úlevy soudům vyhlášeny pod č. 471 z r. 1921 Sb. z. a n., č. 471/1923, č. 259/1925 a č. 107/1927. Tedy již od Revolučního Národního shromáždění po 10 let trvá přesvědčení o přetíženosti soudů a nedostatku soudců.

V prvém desetiletí naší republiky usnesly se zákonodárné sbory na 1025 zákonech, z nichž připadá jen na soudnictví 73 zákonů, nehledíc k četným zákonům připadajícím do jiných oborů a dotýkajících se soudnictví. Práce soudům přibývalo novými zákony, bylo proto nutno také soudům ulehčiti, zejména když faktický stav pracujících soudců se neměnil. K výkonu spravedlnosti nutno, aby zde bylo dostatek soudců a po mocného personálu, kteří by byli s to všechnu agendu soudní bezvadně a rychle vyřizovati.

Ale zde vidíme, že v naší republice na stal velký nedostatek soudců, a že dnes není možno, aby stále vzrůstající agenda soudní byla zdolána nynějším počtem soudců.

Před platovým zákonem č. 103/1926 bylo v celé republice systemisováno 2.151 míst pro soudce a státní zástupce. Podle nynější systemisace je jich sice systemisováno 2.289, ale ve skutečnosti obsazeno jen 2.190 míst. To vše, ačkoliv agenda neustále stoupá a je stále komplikovanější následkem výjimečných zákonů. Důsledkem toho jsou soudcové přetíženi, upadají do chorob z přepracovanosti, odcházejí do pense, nebo do soukromého zaměstnání, a není skoro dorostu, ježto počet soudcovských čekatelů byl dokonce snížen z 758 míst na 373. k tomu soudcové jako ostatní vysokoškoláci a vůbec všichni státní zaměstnanci jsou namnoze nespokojeni, ba roztrpčeni ustanoveními platového zákona. Následkem této přetíženosti a nedostatku soudců trpí výkon spravedlnosti. Vyřízení záležitostí soudních se protahuje. V prvních instancích nařizují se ústní jednání a hlavní přelíčení na měsíce, takže rozsudky obdrží strany až po měsících. Druhé instance nemohou rychle zdolati došlé věci. Trvá to až léta, než záležitost konečně vyřídí se projitím všech instancí. To rovná se skoro již odpírání práva, když straně nedostane se práva zavčas.

Reflexe toho všeho na veškerý život obyvatelstva jsou zřejmy. Ale přicházíme i v cizině do nepříznivého posuzování spořádanosti právních zařízení našeho státu, čímž trpí náš mezinárodní úvěr, náš mezinárodní obchod, prestiž našeho státu. Nemůžeme si zakrývati, že je zde již určitá krise našeho soudnictví a že je nejvyšší čas, aby byly odstraněny příčiny této krise. Jam proximius ardet Ucalegon. Vláda přichází proto s důležitými osnovami zákonů na změnu a doplnění trestních zákonů a trestních řádů, o kteréžto osnově právě jednáme, jakož i o doplnění a změnu některých ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním, o kteréžto osnově stalo se již usnesení poslanecké sněmovny a jež přijde co nejdříve na pořad senátního projednání.

O platových poměrech soudců podáno 6 iniciativních návrhů zákonů jednotlivými kluby senátu, a bude se o nich jednati ve výborech senátních. Důkaz to, že Národní shromáždění vážně pomýšlí na úpravu otázek soudcovských. Osnova zákona, jak se na něm již usnesla poslanecká sněmovna, o změně a doplnění trestních zákonů a trestních řádů především stanoví, že zvyšují se na desetinásobek peněžité částky, které podle trestních zákonů vydaných před 28. říjnem 1918, jakož i podle zákona ze dne 14. října 1919, čís. 556 Sb. z. a n., měnícího některá ustanovení vojenského trestního zákona, jsou rozhodné pro posouzení, zdali soudně trestný čin je zločin, přečin nebo přestupek, nebo jsou rozhodné pro trestní sazbu. Z tohoto všeobecného ustanovení určují se však výjimky v osnově blíže uvedené v §u 1, 2 a 3.

Dovoluji sobě uvésti, že podal jsem s klubovními druhy již dne 28. listopadu 1921 pod čís. tisku 1112 návrh na částečnou změnu berních zákonů tím, že navrhli jsme zásadně pětinásobné zvýšení obnosů, rozhodných pro posuzování a trestání činů trestních.

Té doby však nepokládalo ministerstvo spravedlnosti ještě za ustálenou naši měnu a nezvolena proto cesta stálého přizpůsobování peněžitých částek, rozhodných pro posouzení trestných činů, kolísající hodnotě peněz.

Pročež odpoutalo československé zákonodárství jen některá ustanovení trestního zákona od pevných peněžitých hranic a svěřilo veřejnému žalobci, aby přihlížeje k znehodnocení peněz a k povaze činu navrhl buď potrestání podle nižší trestní sazby, než jaké bylo podle zákona užíti § 4 a 6 zákona čís.471/1921 Sb. z. a n. a tím přivedl věc k rozhodování před nalézací senát místo před porotní soud, nebo před samosoudce místo před nalézací senát, nebo aby dokonce navrhl místo potrestání pro zločin, potrestání pro přestupek na Slovensku a Podkarpatské Rusi pro přečin a tím přivedl věc místo před sborový soud I. stolice před okresní soud § 9 zák. č. 471/1921 Sb. z. a n. Tato úprava byla pak během doby rozšířena v celém svém rozsahu i na vojenské trestní právo a soudnictví.

Bylo jí dosaženo žádoucí pružnosti, takže trestní soudnictví mohlo se rychle přizpůsobovati změnám hodnoty peněz, a zároveň bylo docíleno v trestním soudnictví aspoň částečné úlevy u přetížených sborových soudů I. stolice.

Účinnost této úpravy byla však časově omezena a později prodlužována zákony č. 259/23 a 257/25 Sb. z. a n. Nyní je účinnost prodloužena do 31. března 1929. Nutno proto učiniti zákonodárná opatření pro dobu další od 1. dubna 1929 počínající, což právě se děje osnovou zákona.

Přes velké výhody, které skýtá dosavadní úprava svou pružností a myšlenkou, že se má vždy přihlížeti také k povaze činu a pachatele, nelze upříti, že má též určité nevýhody. Podstatnou z nich je ta, že zákon dává právo navrhnouti mírnější potrestání nebo mírnější kvalifikaci trestného činu žalobci, tedy straně.

Soud je sice oprávněn přezkoušeti návrh na potrestání podle mírnější trestní sazby beze změny kvalifikace trestného činu a může vysloviti svou nepříslušnost.

Jinak je tomu však při návrhu na mírnější kvalifikaci trestného činu podle §u 9 zákona čís. 471/1921 Sb. z. a n. Zde má toliko státní zástupce možnost navrhnouti, aby viník byl potrestán místo pro zločin jen pro přestupek, přečin.

Tato právní konstrukce, podle které státní zástupce určuje jednostranně kvalifikaci trestného činu, je tedy již sama o sobě dosti povážlivou.

Vpravdě neuspokojovaly však výsledky této úpravy také proto, že nebylo možno docíliti, aby státní zástupcové užívali tohoto práva aspoň přibližně stejnoměrně. Průměry v obvodech jednotlivých státních zastupitelství značně se odchylují od celkového průměru a nedají se vysvětliti ani rozdílem v kriminalitě obyvatelstva ani vhodnou individualisací.

K tomu přistupuje i ta další okolnost, že v oněch asi 20.000 trestních věcech ročně, u nichž se činí návrh podle §u 9 cit. zákona, koná se namnoze přípravné řízení a věci ty musí projíti státními zastupitelstvy a býti jimi zpracovány dříve, nežli jsou postoupeny s návrhem podle §u 9 citovaného zákona okresnímu soudu. To vše by odpadlo, kdyby peněžité částky byly zvýšeny, a věci ty mohly býti projednávány u okresních soudů bez přípravného řízení, přímo při hlavním přelíčení.

Konečně ustálila se již hodnota peněz a tím odpadl prvý a hlavní důvod dosavadní provisorní úpravy.

Proto nyní zvolena cesta zvýšení peněžitých částek, rozhodných pro posouzení, zdali soudně trestný čin je zločin, přečin nebo přestupek neb rozhodných pro trestní sazbu. S tímto zvýšením souvisí též zvýšení peněžitých trestů, pořádkových trestů a pokut, jež zvyšují se zpravidla pětinásobně.