Co se týče novely zákona o sociálním pojištění, když mluvíme s dělníky ve fabrikách i zemědělskými, slyšíme, že je to zlepšení, jenže, bohužel, není ho ještě pociťovat a vidět a dělníci čekají na to, aby už to zlepšení také skutečně stalo se skutkem, aby nemusili platit, a za to nic nebrali. My chceme, když platí, aby také brali, ať už dělníci vaši, nebo naši. To je to zlepšení. (Sen. Dundr: Proto jste jim toho tolik dali!) Více než vy, poněvadž vy jim nedáváte skoro nic.
Pokud se týče toho, že státní starobní podpory jsou nedostatečné, tedy pravím sám, že bychom si přáli, kdybychom mohli povoliti podporu větší, ale musíme počítati s finanční situací státu, na kterou musí vládni většina také bráti zřetel. (Sen. Toužil: U generálů jste nepočítali!) Co se týká generálů, ti žádné zvýšení pense dosud nemají. (Různé výkřiky. - Sen. Toužil: Jak si to představujete, co jsme, nebo že nerozumíme věci, jak nám to vykládáte?) Pravím, že generálové zvýšení pensí nemají. (Sen. Dundr: Poněvadž se stydíte to tady udělat, tak ty věci jsou!)
Stát musí dbáti své finanční situace. Za vaši koalice jste se zabývali hlavně otázkami sociálními, které bylo potřebí také řešiti. Ale nikoli jen otázky sociální, sociální ohledy neuživí člověka, ani stát, třeba také dbáti na chléb, na otázky hospodářské, které jsou podkladem a základem všech sociálních reforem a oprav. A naše hospodářská základna není tak silná, abychom unesli ty sociální reformy a sociální reformy stanou se pak bezpředmětné a bezcenné. Nechť vládní většina nezapomíná na řešení otázek sociálních, ale nechť je podkládá také otázkami hospodářskými a finančními, aby byly úměrně a harmonicky řešeny otázky sociální i otázky hospodářské a finanční.
Končím a doporučuji vládní návrh zákona ke přijetí slavnému senátu. (Potlesk.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Druhý pan zpravodaj si slova nepřeje. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.
Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati takto:
o §u l podle návrhu sen. Šťastného a druhů, pak podle návrhu sen. Jaroše a soudr,, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Jaroše a soudr., pak podle návrhu sen. Jarolima a soudr., pak podle návrhu sen. Hartla a druhů, pak podle návrhu sen. Průši a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 2 podle návrhu sen. Průši a druhů na škrtnutí, pak podle návrhu sen. Šťastného a druhů, pak podle návrhu sen. Jarolima a soudr., pak podle návrhu sen. Hartla a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 3 podle návrhu sen. Šťastného a druhů, pak podle návrhu sen. Jaroše a soudr., bude-li zamítnut, podle ev. návrhu sen. Jaroše a soudr., bude-li zamítnut, pak podle návrhu sen. Jarolima a soudr., pak podle návrhu sen. Hartla a druhů, pak podle návrhu sen. Průši a druhů, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Průši a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 4 podle návrhu sen. Průši a druhů na škrtnutí, pak podle návrhu sen. Šťastného a druhů, pak podle návrhu sen. Hartla a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Jarolima a soudr., na vložení nového odstavce 3;
o §u 5 podle návrhu sen. Jaroše a soudr., pak podle návrhu sen. Jarolima a soudr., pak podle návrhu sen. Hartla a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 6 podle návrhu sen. Jaroše a soudr., pak podle návrhu sen. Jarolima a soudr., pak podle návrhu sen. Průši a druhů, pak podle návrhu sen. Hartla a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 7 podle návrhu sen. Jarolima a soudr., pak podle návrhu sen. Průši a druhů na škrtnutí 2. odst., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 8 podle návrhu sen. Jarolima a soudr. na škrtnutí tohoto paragrafu, pak podle návrhu, sen. Šťastného a druhů, pak podle návrhu sen. Jaroše a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Jaroše a soudr., pak podle návrhu sen. Hartla a druhů na škrtnutí odst. l., pak podle návrhu sen. Průši a druhů k odst. 1. a 2., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §u 9 podle návrhu sen. Šťastného a druhů, pak podle návrhu sen. Jarolima a soudr., pak podle návrhu sen. Průši a druhů, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §§ech 10 až 12 podle zprávy výborové;
o §u 13 podle návrhu sen. Jarolima a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 14, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto návrhu námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tak postupovati a přikračujeme ke hlasování ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Šťastného a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Jaroše a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle event. návrhu sen. Jaroše a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 byl škrtnut podle návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Šťastného a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Šťastného a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Jaroše a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle event. návrhu sen. Jaroše a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle event. návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 byl škrtnut podle návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle návrhu sen. Šťastného a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 4 doplněn byl novým odstavcem 3. podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Jaroše a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Jaroše a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku, (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku, (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 byl škrtnut podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle návrhu sen. Šťastného a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle návrhu sen. Jaroše a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle event. návrhu sen. Jaroše a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle návrhu sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 9 zněl podle návrhu sen. Šťastného a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 9 zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 9 zněl podle návrhu sen. Průši a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 9 až 12 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 13 zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí., aby §§ 13 a 14, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Tím byla přijata osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí v prvém čtení podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením poslanecké sněmovny.
Přikročíme k dalšímu bodu programu, jímž je:
2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 845) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákony a trestní řády. Tisk 854.
Zpravodajem jest pan sen. dr Procházka.
Táži se pana zpravodaje, zda má nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Nemám.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí, s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů případně částí, jakož i s úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova s nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů, případně částí, jakož i s úvodní formulí přijímá se - v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Přikročíme ještě ke hlasování o resoluci.
Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato se přijímá.
Přikročíme k dalším bodům pořadu, kterými jsou:
3. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 842) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků. Tisk 851.
4. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 843) o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z, a n., o stavebním ruchu. Tisk 852.
5. Zpráva výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 844) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklízení místností. Tisk 853.
Navrhuji, aby odst. 3., 4. a 5. sloučeny byly v jediné projednávání a v jedinou rozpravu.
Budeme hlasovati.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Budeme tudíž tak postupovati.
Zpravodaji jsou:
k odst. 3. za výbor sociálně-politický sen. Jílek, za výbor rozpočtový sen. dr Procházka;
k odst. 4. za výbor sociálně-politický sen. Jílek, za výbor rozpočtový sen. Kroiher;
k odst. 5. za výbor sociálně-politický sen. Jílek.
Dávám slovo prvému zpravodaji, panu sen. Jílkovi za výbor sociálně-politický k bodu 3.
Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor pojednal obšírně o ochraně nájemníků a vyzvedl světlé a stinné stránky dosavadního tohoto zákona, který je označován jako výjimečný, a usnesl se doporučiti senátu, aby přijal beze změny návrh tohoto zákona tak, jak byl usnesen poslaneckou sněmovnou. Výbor sociálně-politický vyslovuje přání, aby začalo se pracovati bez průtahu na novém bytovém zákoně tak, aby od 1. listopadu t. r. vstoupil v platnost definitivní zákon bytový. Poměry bytové, jak u nás teď jsou, nedají se řešiti přes noc a budou potřebovati důkladného studia a důkladné práce, má-li sa při novém zákoně státi již jedenkráte náprava v tom smyslu, aby uspokojil jak nájemníky, tak majitele domů. A právě proto projednáváme prodloužení tohoto zákona, aby bylo dostatek času, a aby nebyl kvap, neboť, velevážený senáte, ochrana nájemníků, ať již další prodloužení, nová úprava, anebo zrušení tohoto zákona, nedá se tak provésti, jak někdo by si myslil, jedním rázem, jedním skokem. Musíme zde uvážiti všechny okolnosti, týkající se jak nájemníků, tak i domácích pánů, majitelů domů. Proto sociálně-politický výbor navrhuje, aby dosavadní zákon o ochraně nájemníků prodloužen byl do 31. října 1929. Prosím, aby slavný senát usnesení poslanecké sněmovny beze změny přijal.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. dr Procházkovi k bodu 3.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Náš občanský zákoník ve své 25. hlavě upravuje právní poměry nájemní a pachtovní. Celé generace řídily se těmito ustanoveními a vpravily se do právních poměrů, upravených zákonem. Byli tehdy v celku spokojeni domácí páni i nájemníci. Avšak válkou nastaly výjimečné poměry a bylo nutno vydati výjimečné zákony, upravující hlavně trvání nájemního poměru, právo výpovědní a výši nájemného. Pojmenovali jsme zákony ty zákony o ochraně nájemníků. Již za války vyhlášeny o ochraně nájemníků právní předpisy, hlavně zákonem ze dne 24. července 1917, čís. 203 ř. z. V republice Československé máme od prvního nařízení ministerského ze dne 17. prosince 1918, čís. 83 Sb. z. a n., o ochraně nájemců v celku 10 zákonů a nařízení jednajících o ochraně nájemníků.
Dosud jsme nedospěli k definitivnímu vyřešení otázky o úpravě nájemních právních poměrů, jak toho vyžaduje jednak ochrana sociálně slabých nájemců, jednak právo majitelů na restituci jejich vlastnických práv, jednak veřejný zájem na zdravém ubytování obyvatelstva.
Vzhledem k tomu, že účinnost posledního zákona o ochraně nájemníků ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., končí 31. března 1929, nutno prodloužiti účinnost zákona toho až do doby, kdy bude možno zákonem po několik roků působícím upraviti nájemní poměry tak, aby přechodem do trvalých poměrů nenastaly potíže pro nájemníky, z nichž státní správě záleží především na ubytování veřejných zaměstnanců.
Ovšem také nutno pamatovati na práva majitelů domů, aby časem vráceno jim bylo úplně právo disposiční nad byty, obmezené hlavně jen smluvním poměrem s nájemci, a zajištěna jim byla také již v přechodné době určitá rentabilita peněžitých prostředků do domu vložených, což ovšem má též svou důležitost pro zbudování novostaveb, jimiž se bytová nouze umenšuje.
Také komplikovanost nynějších zákonů výjimečných, jimiž přespříliš je zatěžováno naše soudnictví, musí v dohledné době přestati a nutno navrátiti se k jasným a jednoduchým ustanovením o právu nájemném.
Podle osnovy zákona prodlužuje se pouze účinnost zákona č. 44/1928 Sb. z. a n. do 31. října 1929, kdežto ostatní ustanovení zákona se nemění.
Pro rozpočtový výbor přicházejí ze zákona č. 44/1928 Sb. z, a n. v úvahu hlavně ustanovení o nezapočítávání zvýšení nájemného do vyměřovacího základu daně činžovní - § 10 odst. l - jakož i ustanovení o poplatcích - č. 29 - kterážto ustanovení zůstávají nezměněná.
Rozpočtový výbor doporučuje senátu, aby osnovu zákona přijal podle usnesení poslanecké sněmovny ve znění sen. tisku č. 842. (Souhlas.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji, za výbor sociálně-politický, panu sen. Jílkovi k bodu 4.
Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Troufám si říci, že otázka stavebního ruchu, jehož platnost končí dnem 31. března 1929, je důležitější než bytový zákon, poněvadž touto otázkou budeme se musiti zabývati celou řadu let, i kdyby snad ochrany nájemníků nebylo. Již před válkou jsme měli zákony o stavebním ruchu, kterými podporovaly se stavby malých domků a bytů.
Ježto vládou chystaný jednotný bytový zákon, kterým má býti upraven stavební ruch v souvislosti s konečným řešením otázky ochrany nájemníků a jiných otázek stavební a bytové péče, potřebuje důkladného studia a přípravy, a poněvadž začíná nová stavební saisona, je nutno učiniti zákonné opatření, aby účinnost ustanovení dosavadního zákona, týkajících se vyvlastňování pozemků a poskytování podpor, byla přiměřeně prodloužena.
Vládní návrh prodlužuje tudíž účinnost ustanovení o vyvlastnění stavebních pozemků do 31. října 1929. Rovněž podpora na stavby může býti udělena, pokud tyto byly zahájeny do 31. října 1929. Úhrnná částka zápůjček, za které může býti převzata státní záruka, zvyšuje se z dosavadních 150 mil. na 200 mil. Kč. Daňové a poplatkové úlevy budou končiti koncem r. 1930. Poněvadž se stavbou je možno započíti do posledního října 1929, má ještě každý stavebník dosti času a nemusí tedy stavěti překotně.
Sociálně-politický výbor navrhuje, aby toto prodloužení zákona o stavebním ruchu tak, jak bylo přijato posl. sněmovnou, bylo přijato i v senátě. (Souhlas.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji k odst. 4., za výbor rozpočtový, panu sen. Kroiherovi.
Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Předloha, kterou právě projednáváme, týká se úkolů rozpočtového výboru pouze po té stránce, že stát zvětšuje záruku za stavby o dalších 50 mil. Kč. takže celková státní záruka staveb na základě tohoto zákona má vzrůsti na 200 mil. Kč.
Mimo to se ovšem také státních příjmů a vydání týká otázka dalšího osvobození těchto novostaveb.
Rozpočtový výbor probíraje tuto záležitost, přišel k poznání, že může s dobrým svědomím doporučiti slavnému senátu, aby schválil tuto předlohu beze změny, a rovněž vyslovil přání, aby, dokud bude platiti tento zákon, bylo přikročeno k definitivnímu rozřešení celé této otázky. (Souhlas.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo k odst. 5., zpravodaji za výbor soc. politický, panu sen. Jílkovi.
Zpravodaj sen. Jílek: Vážený senáte! V důsledku prodloužení ochrany nájemníků je také nutno, aby byla prodloužena doba nuceného exekučního vyklizování místností. Poněvadž to takřka zapadá do sebe, je na místě, aby i platnost tohoto zákona byla prodloužena, poněvadž, kdybychom prodloužili jeden zákon a druhý nikoli, nastaly by zmatky.
Proto také sociálně-politický výbor se usnesl, doporučiti slavnému senátu, aby usnesení posl. sněmovny bylo v senátě přijato. (Souhlas.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Na listině řečnické jsou zapisáni páni senátoři: Löw, Pichl, Pánek, Hampl, Hartl, Modráček, Ecksteinová, Zimák, Ant. Novák, Časný a dr Havelka.
Dříve než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická lhůta stanovena byla 3/4 hodinou. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Lhůta řečnická je stanovena na 3/4 hodiny.
Dávám slovo prvému zapsanému řečníku, jímž je pan sen. Löw.
Sen. Löw (německy): Slavný senáte! Když jsme loňského roku projednávali zákon o stavebním ruchu a bytové péči, byla nám předložena zpráva sociálně-politického výboru poslanecké sněmovny, ve které se zcela jasně pravilo, že veřejnost lituje, že jsme dostali tak krátkodobý zákon o stavebním ruchu. Neboť viděli jsme přece a zakusili jsme také, že krátkodobé zákony na podporu stavebního ruchu - měli bychom je vlastně jinak překřtíti a říci, že to nejsou zákony na podporu stavebního ruchu, nýbrž zákony na zamezení stavebního ruchu - že tedy tyto zákony na zamezení stavebního ruchu nejsou přizpůsobeny k tomu, aby vůbec podporovaly stavební živnosti a stavební ruch, poněvadž následkem toho, že zákon je tak krátkodobý, všechno se děje překotně. Vidíme, že ceny stavebního materiálu stouply do nezměrna, čímž se stavby značně zdražily, a seznali jsme dále, že stavba musila býti předčasně skončena, takže musila býti konána práce z části ledabylá a následek toho je, že zaznamenáváme celou řadu neštěstí na stavbách. Ještě dnes jsou otevřeny rány, které způsobily tyto nehody na stavbách v Praze, a bylo by již z toho důvodu bývalo potřebí, aby pan ministr sociální péče se postaral o nápravu, pan ministr Šrámek, kterého jsem ještě před chvílí viděl zde v domě, takže jsem se domníval, že se zúčastní porady o tomto zákoně. Ale zdá se, že se nás bojí jako zlé nemoci, jako zlého svědomí, že se nám vyhýbá, poněvadž nechce ničeho věděti o díle, které vytvořil. Neboť sotva vidíme, že jde o jeho resort, dá se na útěk. Je tomu ovšem jíž tak, jakoby zlá kletba spočívala právě na tomto resortu, neboť všechno, co odtamtud přichází, je vybudováno na nezdravém základě, jak jsme to viděli, u zákona o náhradách válečných poškozenců, u bytové péče a u podpory stavebního ruchu. Ale přesto měl by pan ministr, který složil slib chudoby, býti první, který by se zasazoval o to, aby se chudým lidem konečně opatřily byty, ve kterých by také jako lidé mohli žíti, a nikoli, jak tomu bylo dosud, aby dvě až tři a ještě více rodin, tedy 7-10 osob musila bydleti vtěsnáno do prostory 10 m2. Ale, jak jsem již řekl, stíhá zlé neštěstí netoliko tento resort, nýbrž všechny nejdůležitější resorty. Máme zimu za sebou a musili jsme viděti, že jsme se v našem dopravnictví octli v takových situacích, že jsme se před celou civilisovanou veřejností ciziny učinili směšnými. Když jsem včera při svém příjezdu vstoupil do elektriky, ukázalo se, že od Klárova ústavu slepců až nahoru na Hradčany stála celá kolona vozů, které nemohly dále. poněvadž se ukázala nějaká překážka. Když jsem se průvodčího tázal po příčině, odpověděl mi, že nemůžeme proto dále, poněvadž vpředu sedí patrně Najman. Při jdeme-li do ministerstva sociální péče a tážeme se, proč to s nějakým zákonem nejde kupředu, pak se obyčejně řekne, že vpředu sedí páter Šrámek a že my proto nemůžeme dále. Hledáme-li u ministerstva spravedlnosti své právo, sedí tu zase Popelka, který řekne: zákon je vedlejší, do toho mi nic není, zde jsem já. Dokud máme takovéto poměry, dokud tito Popelkové, Šrámkové a Najmanové stojí v čele takovýchto důležitých resortů, dotud nemůže v tomto státě nastati pořádek, poněvadž tyto muže přece také podporují poslanci a senátoři, kteří vycházejí s téhož stanoviska a vedeni jsou touže myšlenkou.
Tak je tomu také se zákonem, který nyní projednáváme. Již loňského roku, když jsme jednali o tomto krátkodobém zákoně, řekla nám důvodová zpráva, že se lituje, že nelze přijíti s dlouhodobým stavebním zákonem, poněvadž jen v tom by byla záruka, že bychom konečně mohli dojíti ke zřizování bytů. Měli jsme celý rok času, kdy jsme se o tom mohli raditi, kdy byla možno vyslechnouti znalce, kdy bylo možno dát si vypracovati moderní zákon na podporu stavebního ruchu, když si ho již nedovedeme sami vypracovati, a když nyní stojíme před koncem platnosti zákona, nemáme, nic jiného a nevěděli jsme si jiné rady, nežli stávající nesociální zákon prodloužiti až do 31. října. To bylo všechno naše umění, které jsme sehnali, a nyní, když stojíme před alternativou buď zákon přijmouti, anebo nemíti vůbec žádný zákon, budeme musit asi dojíti k tomu, bychom hlasovali pro zákon, aby nenastalo žádné vacuum a abychom vůbec měli nějaký zákon. Poslední doba nám však ukázala, že se jeví nutným pomýšleti na to, abychom vytvořili nový, moderní dlouhodobý zákon, poněvadž jsme tímto záplatováním, které jsme dosud měli, nemohli ničeho dosáhnouti. Musí se přistoupiti k opatřování bytů pro lidi, kteří dodnes ze zákona na podporu stavebního ruchu, z bytového zákona a ze zákona na ochranu nájemníků ničeho nezískali. Zákonem z roku 1923 bylo by bývalo možno něco vytvořiti, kdyby k němu nebyla bývala připojena klausule, kterou stavební činnost byla skoro znemožněna. Je správné, že se chceme modernisovati, také ve stavební živnosti, a zasazujeme se o to, abychom konečně dospěli k modernímu bydlení. Ale nemůžeme generalisovati, musíme poměry bráti tak, jaké právě jsou. Nemůžeme připustiti, aby v místech zcela malých, kde není ani kanalisace, ani vodovod, ani jinaké hygienické zařízení, (Předsednictví převzal místopředseda dr Soukup.) vydávány byly předpisy, které stavební činnost skoro znemožňují.
Podle posledního zákona je tomu tak, že stát nějakou dávku vůbec nepřejímá, přejímá jen záruku, ručení za to, aby do druhé položky mohl některý peněžní ústav poskytnouti kapitál, aby se tedy mohlo stavěti. Shledali jsme však, že stát od dvou let nevydal ani haléře na tyto záruky, ačkoli pro tyto účely stanoveno bylo 150 a potom 200 mil. Kč. Nežli stát přijde k tomu, aby mohl býti přinucen k placení, musí býti již znemožněny všechny předpoklady, že může býti něco placeno, a to se dosud nestalo. Ještě v žádném výkaze a v žádné statistice jsem nenalezl, že by se na základě zákona o podpoře stavebního ruchu z roku 1927/1928 byl někdo pro neschopnost k placení obrátil na stát, aby tento převzal dávky za úroky a amortisaci. Kdo měl po ruce určitý obnos, mohl si přece vystavěti vlastní domek, nežili však dospěl k tomu, že obdržel povolení této záruky, kterou vláda navrhovala, musil nastoupiti dalekou cestu utrpení. Především musil zaslati předepsané doklady, knihovní výtah, rozpočet, průkaz, že disponuje obnosem alespoň 20 % kapitálu, pak musil ještě předložiti průkaz, že může platiti úroky, že má nějaké povolání, že má pravidelný příjem, a když to všechno podal, obdržel rozkaz, aby plán, kdyby po případě nevyhovoval, změnil tak, aby každý v tomto domě projektovaný byt tvořil pro sebe uzavřený celek. Měl jsem loňského roku s tohoto místa příležitost říci, jak to učinila obec Sedlec, ve které jsme před několika dny obdrželi vyřízení zemské správy; zemský úřad byl při tom přece tak moudrý, že se držel důvodové zprávy zákona z loňského roku, ve které se praví, že podle § 34 zákona o ochraně nájemníků tato ochrana nemůže přicházeti v úvahu pro obce pod 2.000 obyvatelů, jestliže nejde o samostatné, tedy uzavřené bytové území. Obec Sedlec nedbá však toho, co řekl sociálně-politický výbor, nýbrž usnesla se znovu zrušiti ochranu nájemníků, a prohlásila, že v Sedlci, podobně jako v obci Žatci, kde lze obchodem chmelem nabýti nesmírného bohatství, rovněž lze dobýváním a zpracováním kaolinu získati nesmírného bohatství a zisku. Při tom tomu pánové rozuměli, že v dřívějších letech také veškerý obecní pozemek, který většinou tvoří ložiska kaolinu, rozdělili mezi sebou, ježto jim nikdo v tom nebránil. Dnes, kdy vlastně jde jen o místní obec, která se skládá ze tří obcí, poměr se změnil. Dnes máme v politické obci sociálně-demokratickou správu, v místní obci Sedlci ryze agrární a v Čankově a Rosnici rovněž sociálně-demokratickou správu. Můžete si tedy představiti, jak věci tam vypadají. Pánové ze Sedlce nechtějí se naprosto podrobiti ustanovení zákona. Říkají, zaplať pánbůh, ještě je zde Popelka, který každé zákonité ustanovení učiní ilusorním. Učinili jsme tam zkušenost, že 3-4 rodiny bydlí spolu v jedné místnosti. Představte si jen, kterak v takovéto obci, kde není ani kanalisace, ani vodovod, ani nějaké zdravotní zařízení, má si takový chudák vystavěti domek, který musí odpovídati všem zákonitým předpisům stavebním. Zákon mu předpisuje různé věci, prováděcí nařízení mu předpisuje různé věci, a neučiní-li tak, neobdrží žádné záruky pro stavební úvěr, který si musí opatřiti. Záruka má jen za účel obdržeti stavební úvěr od ústavu, který dává levné stavební úvěry. Dosud byla to také ústřední sociální pojišťovna, která takovéto úvěry poskytovala. Tato nyní vydala oběžník, že poskytuje úvěry do prvého pořadí na 5,25 % a do druhého pořadí se státní zárukou na 5,5 %. Ve skutečnosti však věc takto nevypadá. Uchází-li se někdo o takovýto stavební úvěr, obdrží od ústřední sociální pojišťovny, má-li jeho domek cenu 90.000 Kč, úvěr 60.000 Kč v prvé a ve druhé hypotéce, potom však přijde přípis od Hypoteční banky, kde se vyzývá, aby zaslal určitý obnos, aby bylo lze provésti odhad. Tedy se stavbou se vůbec ještě nezačalo a už má uchazeč zaslati Hypoteční bance 500-600 Kč za účelem provedení odhadu. Tak vypadají poměry ve skutečnosti, spoléhá-li se někdo na zákon, který zase má býti prodloužen. Následkem toho v posledním čase celá řada stavebníků opomenula obrátiti se na vládu, a obrátila se raději na soukromé peněžní ústavy. Vidíte tedy, že za takovýchto okolností mluviti lze jen o překážkách v podpoře stavebního ruchu. Musíme za všech okolností trvati na tom, aby konečně došlo k dlouhodobému zákonu, poněvadž jest jinak nemožno docíliti pokroku v oboru podpory stavebního ruchu a ochranu nájemníků - nechci říci zrušiti - ale alespoň uvolniti.