Tedy, pánové, jak zajistíte dělníkům vyšší mzdy úměrné zdražení? V okamžiku, kdy bude zrušena ochrana nájemníků, poletí ceny všech bytů do ohromné výše. Každý majitel domu bude se snažiti vyhnati cenu svého majetku do takové výše, jakou dnes mají novostavby. Byt o pokoji a kuchyni bude státi 5, 6, 7.000 Kč. Byt o jedné místnosti bude státi 3, 4.000 Kč. Za dnešních mezd není ani pomyšlení, že by dělníci mohli toto zvýšení nájemného uhraditi. Je jisto, že budou musiti udělati novou drahotu, že budou musiti chtíti vyšší mzdy, že budou také zdražovati všechny výrobky živnostníci, obchodníci a průmyslníci, a že to budou činiti také agrárníci. Je jisto, že celá hladina cenová bude uvedena zase do kolísání a jest otázka, jaký vliv bude míti toto zakolísání cenové hladiny na stabilitu naší koruny.

Dělnická třída přemýšlí o těchto všech podrobnostech tohoto problému s velkou úzkostí. Slyšíme ustavičně: byly konány porady - a vždy slyšíme, že tenor těch porad a anket v tom směru se nese jedním duchem a jedním přesvědčením, že i toto břemeno, odbourání ochrany nájemníků, zvýšení činží ve starých bytech na úroveň činží v bytech nových je něco, co se může na dělnickou třídu, na malé zaměstnance, malé živnostníky uvaliti, že to ještě unesou.

Pánové, my vás varujeme a upozorňujeme včas, že v dělnické třídě, v zaměstnaneckých kruzích, v chudých vrstvách lidových je přesvědčení, že tento útok by musil býti s jejich strany odražen všemi prostředky, všemi zbraněmi, ke kterým tyto chudé ubožáky nutíte.

Dělnická třída těžce snáší tíhu poválečné doby a toho, že v naší republice zákonodárnými sbory není správně řešen poměr zisků všech stavů. Průmyslníci obohacovali se na úkor agrárníků. Agrárníci na úkor celé nevýrobní vrstvy, agrárně neprodukující vrstvy obyvatelstva, obchod vydělával na úkor průmyslníků i agrárníků a teď přicházejí domácí páni, aby vyčerpali poslední mízu z vrstev chudého pracujícího lidu, která ještě zbyla v jeho žilách.

My navrhli celou řadu návrhů, které změny, jichž si přejeme, vystihují. Prosíme, abyste věnovali našemu upozornění a výstraze porozumění, pochopení, abyste naše návrhy, pokud čelí a vedou k nápravě chyb, jež zde vytýkáme, přijali. Tím končím. (Potlesk senátorů čsl. sociálně demokratické strany dělnické.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Nejbližším řečníkem je pan sen. dr Havelka. Uděluji mu slovo.

Sen. dr Havelka: Slavný senáte! Především budiž mně dovoleno, abych vzdal zahořklý dík těm pánům řečníkům z oposice, kteří byli tak laskaví a měli pro majitele domků a domů alespoň valorisovaná slova, ano jeden z pánů řečníků i vřelá slova. Bohužel, tato vřelá slova nerozmrznou ani jeden vodovod v našich domech. (Sen. Kroiher: V jeho domě!)

Slavný senáte! Bytové zákony končí se v měsíci březnu. My, majitelé domků a domů, musíme trpce žalovat, že během dvou roků, kdy byl čas na přípravu definitivního bytového zákona, kterým by zrušeno bylo vázané hospodářství, tato skvrna na čistém štítě naší republiky, že v této době nebyla připravena definitivní osnova bytových zákonů. My nemůžeme nikoho zprostiti odpovědnosti, který odpovědnost tu nese, že nebyla připravena definitivní osnova, že jsme příštipkovali a jak bylo zde dopoledne dobře řečeno, že jsme příštipkovali botu domovní, páchanou u nás pseudosocialismem. (Výkřiky.) Tam jsou praví socialisté. (Hlas: Kde?) Nalevo! Musíme projednávati několikaměsíční bytové zákony, vlastně prodlužovati zákony stávající. (Sen. Havlena: Ty budeš vydávati vysvědčení o působení socialistů!) Kdo mezi nimi není, ten může věc lépe posouditi, ne ten, kdo tam je. (Sen. Ant. Novák: Platí to také opačně!) Výjimka potvrzuje pravidlo. Až jednou bude se psáti historie poválečné doby u nás, tedy mezi krásnými zjevy u nás a velkou prací, která byla u nás vykonána v naší mladé republice, budeme vidět i stíny, kterými jsou plným právem dosavadní bytové zákony. Stát věnoval na bytovou péči více než 4 miliardy. Žádný stát na celém světě nedal pro řešení bytové krise poměrně tolik prostředků, jako Československá republika.

A právem mohu tvrditi, že obnosy, které byly vydány, bohužel, byly velice často vydány neúčelně, že těžké statisíce a miliony od poplatníků zaplacené byly v pravém slova smyslu vyhozeny. Kdyby náš stát jen část ze všech těchto obnosů povolil na odbourávání hospodářství bytového, měli bychom krisi u nás již dávno vyřešenu. Za miliony státních peněz postavily bohaté průmyslové koncerny velké stavby, stavěly se vily a stavěly se také oposiční paláce. Stamiliony, ba miliardy, vydělal stavební průmysl a uvažme, že tento stavební průmysl je převážně v rukou cizích příslušníků. Podívejte se, vážení pánové, komu patří dnes akcie největších průmyslových podniků stavebních v naší republice? Většinu akcií cementáren mají v rukou cizinci, rakouští a říšští Němci. (Výkřiky.) Báňská a hutní společnost, Pražská železářská společnost, Poldina Huť atd. atd. (Sen. Ant. Novák: Zloději na kvadrát!) patří Němcům a Francouzům. Stamiliony zisků průmyslových podniků našich každého roku získávají cizinci. V důsledku vázaného bytového hospodářství a tím vzniknuvší bytové krise měli jsme loňského roku a snad budeme míti i letos nezdravý stavební ruch. (Výkřiky.) Staví se draho, kvapem a špatně, a z tohoto kvapu vznikají nám nejen poříčské katastrofy, ale plní se kapsy zahraničních bankéřů, souvěrců. (Sen. Ant. Novák: A domácích také!)

Právem stavíme si otázku, jak dlouho potrvá toto stavební šílenství, a obáváme se právem katastrofy, která nastane. Stavební ruch tak, jako se vyvíjel v posledních letech, připravuje opravdu těžkou hospodářskou katastrofu v našem státě. Tisíce těch, kteří věnovali a věnují své úspory do novostaveb, může býti v důsledku této katastrofy ožebračeno. Z dosavadní konjunktury plynou zisky klidně do ciziny. Statisíce dělníků, kteří pozbudou práci, jakmile nastane krise stavebního průmyslu, půjde na stát se žádostí, aby jim byly vypláceny podpory v nezaměstnanosti. Zisky odvezené do ciziny nikdy se nám nevrátí a ochuzení majitelé domků a domů budou nuceni, aby ještě ve formě daní přispívali pak na placení podpor v nezaměstnanosti. (Výkřiky.) Právem se ptáme, najde se přeci několik národohospodářů, kteří by měli kuráž poukázati na tento neutěšený, ba již katastrofální stav? Jak dlouho bude u nás zdravý rozum a střízlivá úvaha ustupovati před šílenstvím demagogie neodpovědných agitátorů, kterým nejde než o získání neuvědomělých mas? (Výkřiky.) V řadách majitelů domků a domů propukla odůvodněná nespokojenost. Majitelé domů žádali a očekávali, že konečně bude projednána definitivní osnova a že konečně majetek jejich bude uvolněn. Bytové zákony stávají se eminentní otázkou netoliko hospodářskou, ale i politickou. S díkem budiž uvedeno, že dnešní občanská koalice koná pilně porady o zásadách, které připravovalo ministerstvo soc. péče a na kterých mají býti vybudovány bytové zákony. Chtělo se sice, aby provisorium dnešní prodlouženo bylo opět na několik let. S tím bychom nemohli souhlasiti my, slavný senáte, majitelé domků a domů. Chceme definitivní zákony, chceme viděti konečně, kdy majitelé domků a domů budou svobodní a jak s jejich majetkem bude v příštích letech nakládáno. (Výkřiky.) Proto z nouze je lepší toto několikaměsíční provisorium, několikaměsíční prodloužení starého zákona. A i s tím musíme z nouze souhlasiti, jenom proto, aby bylo umožněno, abychom se dostali k definitivu. (Výkřiky.)

Slavný senáte! Kdyby se s malými změnami dnešní zákony prodloužily na dvě léta, byli bychom za dvě léta opět tam, kde jsme dnes. Toho si nepřejeme. Raději několik měsíců budeme čekati, aby byly připraveny definitivní zákony, než ona dvě léta prodlužovati zákony dnešní s nějakými bezvýznamnými změnami. Bohužel, politické strany nedívají se na řešení této otázky s hlediska věcného a počítají, kolik je voličů v řadách majitelů domů a kolik mezi nájemníky. (Sen. A. Novák: Které?) Ti, kdo se ozývají. Dočítáme se v novinách, že některé politické strany se bojí dělati bytové zákony... (Výkřiky.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Prosím o klid!

Sen. dr Havelka (pokračuje):... jen z obavy před příštími volbami, aby nájemníci, kteří jsou u nich organisováni, je neopustili.

Slavný senáte! Kam to spějeme? Není přece možno, aby u nás trvale byla dělána politika jen s hlediska získání hlasů, vždyť i v politice musí býti smysl pro právo a spravedlnost. A poněvadž jsme přesvědčeni, že právo a spravedlnost je na naší straně a poněvadž jednání maše, majitelů domů a domků, je poctivé, pak všichni lidé dobré vůle bez rozdílu stran mají přímo povinnost postaviti se za naše požadavky. (Hluk. - Výkřiky.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Prosím o klid!

Sen. dr Havelka (pokračuje): Slavný senáte! Postavení majitelů domů je skutečně zlé, je katastrofální (Výkřiky. - Předsednictví se ujal předseda dr Hruban.) Neračte tu věc hnáti do krajnosti. Majitelé domů a domků jsou již tam, že jejich postavení je možno označiti slovy: Morituri salutant, patria! (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Prohlašuji rozpravu za skončenu a přistupuji k dokončení jednání o každé osnově zvlášť.

Ad 3. Zpráva I. výboru sociálně-politického. II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 842) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků. Tisk 851.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Jarolima a soudr., sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr. a resoluční návrh sen. Hartla a druhů.

Žádám, aby byly přečteny.

Zástupce tajemníka senátu dr Trmal (čte):

1. Pozměňovací návrh sen. Jarolima a soudr.:

V §u l buďtež škrtnuta slova >do 31. října 1929<.

2. Pozměňovací návrh sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.:

V §u l buďtež místo slov >do 31. října 1929< dána slova >až do vydání a působnosti zákona nového o ochraně nájemníků<.

3. Eventuální návrh sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.:

Nebude-li náš pozměňovací návrh přijat, navrhujeme, aby v §u l místo slov >do 31. října 1929< byla dána slova >do konce roku 1930<.

4. Resoluční návrh sen. Hartla a soudr.:

Vláda se vybízí, aby ještě před očekávanou předlohou o konečné úpravě ochrany nájemníků anebo nejpozději současně s touto předlohou podala osnovu zákona, která přihlížejíc k zamyšlenému zvýšení nájemného má za účel dostatečné zvýšení aktivních a odpočivných požitků veřejných úředníků a jejich pozůstalých. Při vypracování této osnovy zákona přibrány buďtež k poradám také organisace úředníků a pensistů.

Předseda (zvoní): Návrhy jsou předmětem jednání.

K doslovu dávám slovo panu zpravodaji výboru soc. politického, sen. Jílkovi.

Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! V debatě, která zde byla teď provedena, bylo dosti námětů, jakým způsobem upraviti těžké problémy bytové. Byly zde také proneseny stížnosti na ten špatný zákon bytový. Ale, vždyť jej dělali také právě ti pánové, kteří si nyní nejvíce stěžují. (Sen. Šťastný: My jsme to chtěli dělati jináč, my jsme to také prohráli!) Já mluvím jen o těch, kteří měli tenkráte svého ministra.

Pánové, nenaříkejte a nestrkejte vinu na druhého a řekněte: My jsme tenkráte také udělali něco, co jsme dělati neměli. A proč jsme to dělali? Poněvadž jsme tenkráte byli všichni v takovém postavení, nouze zde byla o byty, stavěno jinak nic nebylo a dělalo se tenkráte, co se vůbec dělati mohlo. Tedy právě proto nesvádějme to na jiné a řekněme: byly zde takové poměry a tyto poměry těžko by se daly tenkráte jiným způsobem řešiti.

Velevážený senáte! My jenom na krátkou lhůtu prodlužujeme tento zákon. (Sen. Ant. Novák: Vy ho rádi na zimu prodloužíte dále!) Právě vy ten návrh podáváte, aby lhůta byla delší, ale když uděláme hodně dlouhé lhůty, řekne se, je na to dosti času. Když tedy bude lhůta tato kratší, spíše se budeme činiti, abychom přišli k pravé věci.

Velevážení! Já jenom chci několik námětů zde dáti. Jsou zde u bytového a stavebního ruchu věci, na které se tenkráte zapomínalo. Kdybychom bývali tenkráte, hned r. 1919, kdy se bytové zákony dělaly, uzákonili, aby se takové veliké průmyslové podniky nestěhovaly do velikých měst a center, jako Prahy, Brna, Bratislavy atd., mohli jsme si mnoho věcí ušetřiti, poněvadž, kdyby takové továrny, které dnes zaujímají veliké prostory kolem Prahy, byly dále u Českého Brodu, anebo ještě dále od Prahy, tu jednak by se neshrnul ten lid všechen na jedno místo, bylo by se to rozdělilo... (Sen. Ani. Novák: S čím to souviselo? Z jakých důvodů se to stalo?) To jsou věci, které se tenkráte nemohly jinak dělati. Tomu průmyslu by to bylo jedno, je-li kus od města. (Sen. Ant. Novák: Není pravda, Příbram dává zadarmo pozemky, nabízí všechny možné výhody, proč tam nechce nikdo jíti?) Velevážení! Právě proto říkám, že jsme měli na to pamatovati a přinutiti je. Mnohému tomu dělníku by to bylo mnohem milejší, kdyby byl na venkově, než v tom nezdravém bytě ve městě v těch úzkých uličkách a v těch bytech, které zde má. (Sen. Šťastný: Vždyť to je na celém světě stejné!) Ano, a jednou k tomu dojde, a vy sám, pane kolego, na to budete naléhati, aby se ten tovární ruch tlačil z města ven. Podívejte, vždyť pořád naříkáte v novinách na ten nešťastný kouř. (Sen. Toužil: Kam dáš Zinkeisla z Třebíče?) My jsme u nás v Třebíči již překonali tu bytovou krisi. U nás již není to tak zlé. U nás jsou, pane kolego, takové poměry, že všichni ševci se odstěhovali na vesnice, tam v Třebíči nikdo není. Oni přišli na to, že je na venkově zdravěji nežli ve městě.

Na tuto věc se mělo pamatovati a nedělati takovou ohromnou hlavu, abychom tak řekli, neměli jsme dělati tak veliké město, do kterého se všechno stahuje.

Když se podíváte dnes na takové město Velké Meziříčí, Byteš, Bystřici n. Perštýnem, Nové Město atd., shledáte, že se úplně vylidňují. (Sen. Ant. Novák: Je potřebí, aby byly postaveny trati!) Je tam továrna, a trati tam také jsou. A ta továrna se stěhuje sem do velkého města, ti lidé musí jíti s sebou a byty zůstaly prázdné. A je ještě řada jiných chyb, kterých jsme se dopouštěli a proto je potřebí... (Sen. Ant. Novák: Dalo by se to nadiktovati zákonem?)... To se všechno dá dělati. (Sen. Ant. Novák: Vy jste všeho schopni!) Tedy, velevážení, mějme na paměti, abychom v budoucím zákoně hleděli mnohé věci, které by nám škodily, napraviti. Doporučuji, abyste hlasovali pro zákon. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. dr Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Nutno konstatovati, že zde byly promluveny velmi věcné řeči a že se celá otázka pojímá velmi vážně. Jedná se ovšem... (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím, pánové, o klid!

Zpravodaj sen. dr Procházka (pokračuje):... o problém hospodářsky náramně těžký, k jehož řešení se musíme všichni vlastně spojiti. Pravda, kritika je lehká, ale těžko zkonstruovati zákon tak, aby vyhovoval všem zájmům, a nepovstala škoda nikomu. To je ovšem věcí budoucnosti, jakým způsobem takový definitivní zákon bude upraven, ale zajisté, že tyto podněty, které byly předneseny při dnešní debatě budou základem k tomu, jak nový zákon bude nutno vypracovati. Nutno uznati, pravda, že potíže jsou zde již z doby válečné. Vidíme, jak jsem již uvedl ve své zprávě, že již je zde zákon z r. 1917 a zákony a nařízení z r. 1918, takže máme nařízení a zákonů, které upravovaly tyto otázky, v celku 10. A přece dodnes jsme nevyřešili otázku ochrany nájemníků a stavebního ruchu.

Již bylo řečeno, že je to důsledkem těch těžkých poměrů poválečných a že všechny vlády, jak zde byly, všechny většiny, které vládly, byly spoluodpovědny na těchto zákonech a spolupracovaly na nich.

Máme za to, že již bude konečně nutno tuto otázku definitivně upraviti. Ohledně toho stavebního ruchu chci říci, že se jedná nejen o majitele domů, nýbrž též o podporu nezaměstnaných. Vždyť ve všech těch podporách stavebního ruchu byla vlastně skryta podpora nezaměstnaným. Já si vzpomínám na první doby našeho voleného Národního shromáždění, kdy jsme se sesedli spolu se členy nynější oposice a řekli jsme si, že musíme pomoci tomuto stavebnímu ruchu a že se musí aspoň miliarda věnovati na jeho podporu. A vidíte, že z té jedné miliardy povstaly miliardy 4 a že nejsme ještě u konce této otázky.

Vítám, že se strany oposice na pravici byla vyslovena slova, že se nevyhýbají spolupráci a odpovědnosti. Mám za to, že i jiné strany budou spolupracovati a ponesou odpovědnost za zákony, na kterých se teprve usneseme.

Jinak navrhuji, aby pozměňovací návrhy byly všechny zamítnuty, neboť přijetí jejich by znamenalo, že by věc přišla nazpět, a to není již možné, poněvadž od 1. dubna musí býti nový zákon na ochranu nájemníků. Přišli bychom do velikých nesnází a nastal by veliký chaos a zmatek, za který bychom nemohli odpovídati. Proto žádám vážený senát, aby všechny pozměňovací návrhy zamítl a přijal osnovy tak, jak byly přijaty poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Prosím, račte se posaditi. (Děje se.) Budeme hlasovati.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati takto:

o §u l podle návrhu sen. Jarolima a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o zbytku zákona (§ 2, § 3), nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.)

Není námitek proti tomu, návrh je přijat.

Budeme tedy hlasovati tak, jak jsem prohlásil.

Prosím, pánové, račte se posaditi, a prosím o klid. (Děje se.)

Kdo souhlasí s tím, aby § l zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku.

(Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Ecksteinové a spudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby zněl podle event. návrhu sen. Ecksteinové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby zbytek zákona (§ 2 a § 5), nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Zbytek zákona a tudíž celý zákon, nadpis a úvodní formule přijaty jsou podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny otištěném v tisku 842 ve čtení prvém.

Budeme jednati o dalším odstavci:

Ad 4. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 843) o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje zálkon ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu. Tisk 852.

K tomuto odstavci byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Jarolima a soudr., sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr. a resoluční návrhy sen. Plamínkové a druhů.

Žádám, aby byly přečteny. Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Pozměňovací návrh sen. Jarolima a soudr.:

V §u l buďtež škrtnuta slova >až do 31. října 1929<.

2. Pozměňovací návrh sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.:

V §u l, odst. 1 buďtež slova >do 31. října 1929< nahrazena slovy >do vydání a působnosti nového zákona o stavebním ruchu.<

5. Eventuální návrh sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.:

Bude-li náš pozměňovací návrh k §u 1 zamítnut, buďtež v §u 1 slova >do 31. října 1929< nahrazena slovy >do konce oku 1930<.

4. Pozměňovací návrh sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.:

V §u 2, odst. 2 budiž číslice 200,000.000 Kč nahrazena číslicí 300,000.000 Kč.

5. První resoluce sen. Plamínkové a druhů:

Majitelům nových domů, stavěných bez státní záruky, kteří se nepřiměřeně obohatili z bídy nebydlících, budiž předepsána zvláštní dávka z výnosu těchto domů, a to na základě šetření, provedeného u domů stavěných se státní zárukou. Tato dávka budiž určena ve prospěch stavebního fondu pro podporu tavby bytů pro sociálně slabé a v případě nedobytnosti budiž vtěleno na dům.

6. Druhá resoluce sen. Plamínkové a druhů:

Vláda se vybízí, aby dala provésti revisi činží v domech, jež byly vystavěny nebo nástavbou anebo přestavbou opatřeny se státní zárukou, a nařídila snížení činží přiměřeně stavebním nákladům, prokázaným při jednání o státní záruku.

7. Třetí resoluce sen. Plamínkové a druhů:

Osvobození od daně domovní, činžovní a třídní a jiné úlevy poplatkové buďtež poskytnuty žadatelům, kteří náležitou kalkulací prokáží, že účinek těchto úlev daňových a poplatkových se projeví ve výši nájemného, vybíraného v jejich domech, nástavbách, a přestavbách.

Předseda (zvoní): Poněvadž páni zpravodajové o slovo k doslovu nežádají, budeme ihned hlasovati.

Vzhledem k pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati takto:

o §u l podle návrhu sen. Jarolima a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 2 podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o zbytku zákona (§ 3 až § 6), nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy tak postupovati.

Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § l zněl podle event. návrhu sen. Ecksteinové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § l zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby zbytek zákona (§ 3 až § 6), nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se. Tím osnova zákona, nadpis a úvodní formule přijaty jsou podle zprávy výborové ouhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 843 ve čtení prvém.

Přikročíme k projednávání dalšího odstavce pořadu jednání, jímž je:

Ad 5. Zpráva výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 844) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, čís. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností. Tisk 853.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.

Žádám, aby byly přečteny. Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Pozměňovací návrh sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.:

V §u l buďtež slova >do 31. října 1929< nahrazena slovy >až do vydání a působnosti nového zákona o odkladu exekučního vyklízení místností<.

2. Eventuální návrh sen. Ecksteinové, Jaroše a soudr.:

Bude-li náš pozměňovací návrh zamítnut, buďtež v §u l slova >do 31. října 1929< nahrazena slovy >do konce roku 1930<.

Předseda (zvoní): Poněvadž pan zpravodaj si slova nepřeje, budeme ihned hlasovati.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati takto:

o §u l podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové:

o zbytku zákona (§ 2 a § 5), nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Budeme tedy tak postupovati.

Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § l zněl podle event. návrhu sen. Ecksteinové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § l zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby zbytek zákona (§ 2 a § 3), nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se. Tím celá osnova zákona, nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 844 ve čtení prvém.

Dalším předmětem pořadu jednání je:

6. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu byly projednány osnovy zákonů:

a) zákona o státních starobních podporách, tisk 850;

b) zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, tisk 851;

c) zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, tisk 852;

d) zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklízení místností, tisk 853.

Poněvadž se jedná o osnovy zákonů, které mají býti co nejdříve předloženy k sankci, a aby účinnost jejich co nejdříve nastala, je potřebí věci tyto se všemožným urychlením vyříditi. Vzhledem k tomu navrhuji, aby věcem těmto ve smyslu §u 55 jedn. řádu byla přiznána pilnost a projednány byly jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost těmto věcem se přiznává.

Přistoupíme ke hlasování o těchto osnovách ve čtení druhém.

7. Druhé čtení osnovy zákona o státních starobních podporách. Tisk 850.

Táži se pánů zpravodajů, sen. Hrejsy a sen. Thoře, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Nejsou žádné měny.

Zpravodaj sen. Thoř: Nenavrhuji žádných změn.

Předseda: Není změn.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém, a to shodně s předchozím usnesením poslanecké sněmovny.

Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěné ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se schvaluje.

Dalším bodem je:

8. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků. Tisk 851.

Táži se pánů zpravodajů, sen. Jílka a sen. dr Procházky, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Jílek: Nemám žádných změn.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Nenavrhuji rovněž změn.

Předseda: Není změn.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení druhém, a to hodně s předchozím usnesením poslanecké sněmovny.