Žádám, aby byla přečtena ještě jednou resoluce pana sen. Hartla a druhů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Hartla a druhů:

Vláda se vybízí, aby ještě před očekávanou předlohou o konečné úpravě ochrany nájemníků anebo nejpozději současně s touto předlohou podala osnovu zákona, která přihlížejíc k zamýšlenému zvýšení nájemného má za účel dostatečné zvýšení aktivních a odpočivných požitků veřejných úředníků a jejich pozůstalých. Při vypracování této osnovy zákona přibrány buďtež k poradám také organisace úředníků a pensistů.

Předseda: Uděluji slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Jílek: Navrhuji zamítnutí této resoluce, poněvadž tak jako tak pracuje výbor na těchto otázkách a věc by se tím jen ještě zkomplikovala.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Hartla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Na programu dále je:

Táži se pánů zpravodajů, sen. Jílka a sen. Kroihera, zda mají nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Jílek: Nemám žádné změny.

Zpravodaj sen. Kroiher: Není změn.

Předseda: Páni zpravodajové nemají změn.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém a to shodně s předchozím usnesením poslanecké sněmovny.

Kdo souhlasí s resolucí výboru sociálně-politického a rozpočtového, otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce otištěné ve zprávě výborové se přijímají.

Nyní budeme hlasovati o resolučních návrzích pí. sen. Plamínkové a druhů.

Žádám pana tajemníka, aby vždy před hlasováním přečetl příslušnou resoluci. Prosím o přečtení resoluce první.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

První resoluce sen. Plamínkové a druhů:

Majitelům nových domů, stavěných bez státní záruky, kteří se nepřiměřeně obohatili z bídy nebydlících, budiž předepsána zvláštní dávka z výnosu těchto domů, a to na základě šetření, provedeného u domů, stavěných se státní zárukou. Tato dávka budiž určena ve prospěch stavebního fondu pro podporu stavby bytů pro sociálně slabé a v případě nedobytnosti budiž vtělena na dům.

Předseda: Žádám pana zpravodaje, aby se vyjádřil o této resoluci.

Zpravodaj sen. Jílek: Navrhuji zamítnutí této resoluce, poněvadž by se tím prodlužovalo celé jednání a příslušný výbor bude také na těchto otázkách pracovati.

Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou resolucí pí. sen. Plamínkové a druhů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Žádám o přečtení druhé resoluce pí. sen. Plamínkové a druhů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Druhá resoluce sen. Plamínkové a druhů:

Vláda se vybízí, aby dala provésti revisi činží v domech, jež byly vystavěny nebo nástavbou anebo přestavbou opatřeny se státní zárukou, a nařídila snížení činží přiměřeně stavebním nákladům, prokázaným při jednání o státní záruku.

Předseda: Žádám pana zpravodaje, aby se o ní vyjádřil.

Zpravodaj sen. Jílek: Navrhuji též zamítnutí této resoluce. (Hlasy: Proč?)

Předseda: Kdo souhlasí právě s přečtenou druhou resolucí pí. sen. Plamínkové a druhů, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Prosím, aby byla přečtena třetí resoluce pí. sen. Plamínkové a druhů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Třetí resoluce sen. Plamínkové a druhů:

Osvobození od daně domovní, činžovní a třídní a jiné úlevy poplatkové buďtež poskytnuty žadatelům, kteří náležitou kalkulací prokáží, že účinek těchto úlev daňových a poplatkových se projeví ve výši nájemného, vybíraného v jejich domech, nástavbách a přestavbách.

Předseda: Žádám pana zpravodaje o vyjádření.

Zpravodaj sen Jílek: Navrhuji zamítnutí také této resoluce, poněvadž by se nedala prováděti. Když se dům postaví, domácí neví, kolik bude bráti nájemného, poněvadž nájemné bude dostávati až později, ale mezi tím by už tu slevu na dani dostal, poněvadž tu dostane hned po kolaudaci domu.

Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou třetí resolucí pí. sen. Plamínkové a druhů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato resoluce je zamítnuta.

Na programu, dále je:

Táži se pana zpravodaje sen. Jílka, zda má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Jílek: Nemám.

Předseda: Návrhy na korektury nejsou, budeme hlasovati. Prosím, račte zaujmout místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném zněmí také ve čtení druhém, a to shodně s předchozím usnesením poslanecké sněmovny.

Dalším předmětem dnešního pořadu je:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. Lukeš, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher.

Dávám slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Zrovnocenění venkova v ohledu kulturním s městy a průmyslovými obcemi vyžaduje, aby se stal účasten též výhod elektrisace, jež slouží hlavně k účelům osvětlovacím, avšak též jako pohon.

Města a průmyslové obce byly šťastnější, že v době, dokud nebyly tak drahé investiční náklady, již vzhledem k tomu, že síť je mnohem menší, byly zelektrifikovány již v dřívějších letech s menšími náklady elektrisačními. V posledních letech teprve došlo na naše venkovské obce, jichž elektrifikace umožňuje se za podpory zemské a státní. Tento úkol elektrifikování venkova ve středních Čechách v zastupitelských okresech Českém Brodě, Novém Bydžově, Čáslavi, Habrech, Chlumci n./Cidlinou, Uhlířských Janovicích, Kolíně, Kostelci n./Č. lesy, Kouřimi, Městci Králové, Nymburce a Poděbradech provádí Elektrárenský svaz středolabských okresů, společnost s. o. r. v Kolíně, všeužitečný podnik ve smyslu §u 4 a násl. zákona z 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n.

Tento svaz založen byl s kmenovým kapitálem 12,900.000 Kč. Z tohoto kapitálu náleží podíl 1 mil. 800.000 Kč státu a stejný podíl zemi České, kdežto zbytek patří 12ti zastupitelským okresům.

Na financování tohoto rozsáhlého podniku nestačil kmenový kapitál a Svaz byl nucen používati též drahého úvěru bankovního a dodavatelských firem, úvěru to krátkodobého.

Proto usnesly se valné hromady společníků, konané dne 31. července 1927 a 27. října 1927 zjednati si zápůjčku vydáním nezaložených 5,5 %, během 40ti let slosováním splatitelných dílčích dlužních úpisů v celkové jmenovité hodnotě 20 milionů Kč.

Z této částky mají se pak jednak zkonvertovati výše uvedené dluhy, a to jak u bank, tak u dodavatelských firem, jednak mají se těmito prostředky financovati další investice.

Za zúročení a splacení převzal zemský správní výbor český záruku a vláda schválila toto usnesení s poznámkou, že Svaz se podrobí podmínkám jemu uloženým. Ministerstvo financí tuto zápůjčku povolilo v této formě výnosem ze 6. listopadu 1928 s podmínkou, že dlužním úpisům přiznána bude sirotčí jistota zvláštním zákonem. To se děje právě tímto zákonem.

Ústavně-právní výbor navrhuje senátu, aby usnesení posl. sněmovny, jak je obsaženo v tisku 846, schválil.

Předseda (zvoní): Dále má slovo zpravodaj výboru rozpočtového, pan sen. Kroiher.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Rozpočtový výbor, projednav předložený návrh zákona, přišel k poznání, že se jím nijak nedotýkají ani státní příjmy, ani státní vydání a následkem toho není příčiny, proč by nedoporučil slavnému senátu, aby tento zákon přijal beze změny tak, jak se na něm usnesla posl. sněmovna.

Předseda (zvoní): O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém tak, jak je vyznačeno v tisku 846. souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 846, ve čtení prvém.

Dalším předmětem je:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. Lukeš, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher. Dávám slovo panu sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Elektrisaci v jižních Čechách provádějí elektrárenské svazy: lužnický v Táboře, otavský v Písku, povltavský v Č. Budějovicích a posázavský v Něm. Brodě. Tyto svazy mají celkový kapitál 60 mil., z nichž patří státu a zemi České podíly po 9 mil., jmenovaným čtyřem svazům podíly rovněž po 9 milionech a zbytek 6 milionů je v rukou soukromého kapitálu. Společnost provádí soustavnou elektrisaci v 53 jihočeských okresech. Délka sítě činila 31. prosince 1927 - 1.417.911 km. Kapitál 60 mil. opatřily jednak obce a okresy, dále země a stát. Další potřebný kapitál ve výši 20 mil. Kč byl opatřen 6% výpůjčkou v dílčích dlužních úpisech slosovatelných ve 40 letech.

Tato první emise již získala sirotčí jistoty zákonem z 1. července 1926, č. 143 Sb. z. a n. Bylo však potřebí ještě dalšího kapitálu k investicím. Společnost opatřila si jej zápůjčkami, a to od okresů a svazů, v jejichž území byly z výnosu zmíněné zápůjčky stavěny sítě. Společnost se však zavázala, že těmto věřitelům odevzdá ke konversi jejich pohledávek své dílčí dlužní úpisy se zemskou zárukou a sirotčí jistotou.

V důsledku toho usnesla se valná hromada akcionářů na sjednání nové výpůjčky vydáním 5,5% nejpozději dnem 1. července 1966 slosováním splatných dílčích dlužních úpisů na majitele v obnosu rovněž 20 mil. Kč se zemskou zárukou a sirotčí jistotou. To byla tedy druhá emise, za kterou převzal zemský správní výbor záruku, a vláda toto usnesení dne 26. září 1928 schválila. Ministerstvo financí povolilo v dohodě s ministerstvem vnitra vydání dílčích úpisů s výhradou, že se jim zákonem přizná sirotčí jistota.

Ústavně-právní výbor navrhuje sl. senátu, aby toto usnesení, jak jest obsaženo v tisku senátu č. 847, schválil beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Rozpočtový výbor z těchže důvodů, které jsem uvedl u předešlé osnovy zákona, navrhuje plenu, by tento zákon byl přijat beze změny.

Předseda: O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou, nebude-li námitek. (Námitek nebylo.) Námitek není. Proto budeme hlasovati najednou o celém zákoně.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 847, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém a to souhlasně s předchozím usnesením poslanecké sněmovny.

Dalším předmětem jednání je:

Věci tyto z důvodů národohospodářských jsou velmi důležité a vyžadují urychleného projednání. Vzhledem k tomu navrhuji, aby jim ve smyslu §u 55 jedn. řádu přiznána byla pilnost a projednány byly jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost těmto věcem se přiznává.

Dalším bodem je:

Táži se pánů zpravodajů, sen. Lukeše a sen. Kroihera, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nemám. Zpravodaj sen. Kroiher: Rovněž ne. Předseda: Není změn.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se v naznačeném znění ve čtení druhém.

Na pořadu dále je:

Táži se pánů zpravodajů, sen. Lukeše a sen. Kroihera, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nejsou. Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv. Předseda: Není změn.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v uvedeném znění také ve čtení druhém.

Dalším předmětem pořadu jednání je:

Jelikož jedná se o osnovu, jež sleduje zájmy národohospodářské, jichž naléhavá potřeba je zjevná, navrhuji, aby záležitost tato projednána byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat. Dalším předmětem pořadu je:

Jedná se o osnovu, která souvisí s předešlou a kterou zájmy elektrisační mají býti podpořeny po stránce finanční a jež tedy vyhledává urychleného vyřízení.

Navrhuji, aby byla tato osnova projednána jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se. Dalším předmětem je:

Jelikož se jedná o záležitost z důvodů národohospodářských velmi důležitou, navrhuji, aby jejímu projednání přiznána byla pilnost ve smyslu §u 55 jedn. řádu a projednána byla jednáním zkráceným.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Posledním předmětem pořadu je:

Jelikož nebude možno, aby byly záležitosti tyto projednány ve lhůtě §em 43 úst. listiny stanovené, navrhuji, aby prodloužena byla lhůta k projednání osnovy zákona o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů o 6 měsíců a k projednání osnovy zákona o súdnom pokračovaní vo veciach občianskych a o pokračovaní exekučnom o 2 měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh se přijímá.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Žádám o přečtení tiskem rozdaných vládních návrhů a zpráv.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 863. Vládní návrh zákona, kterým se provádí třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách.

Tisk 864. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách (č. 60/1926 Sb. z. a n,), podepsaný v Praze dne 27. listopadu 1928. Tisk 865. Vládní návrh zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů >Dražické 5,5%ní investiční půjčky elektrisační z roku 1928 v částce Kč 30,000.000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou< k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Tisk 866. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru živnostensko-obchodního, III. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 3. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr Československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské (tisk 857).

Tisk 867. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Bradáče, dr Dolanského, dr Labaje, dr Kramáře, Mlčocha, Windirsche, dr Luschky, Stenzla, Staňka, Dubického, Nejezohleb-Marchy, dr inž. Botto, Adámka, F. Navrátila, Šamalíka a druhů na změnu zákona ze dne 1. července 1926, čís. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova (tisk 859).

Tisk 868. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Bradáče, dr. Dolanského, dr Labaje, dr. Kramáře, Mlčocha, Windirsche, dr Luschky, Stenzla, Staňka, Dubického, Nejezchleb-Marchy, dr inž. Botto, Adámka, F. Navrátila, Šamalíka a druhů na vydání zákona o elektrisačním fondu (tisk 860).

Předseda (zvoní): Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 22. března 1929 o 9. hodině s tímto pořadem jednání:

1. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 859) o návrhu posl. Bradáče a spol. na změnu zákona ze dne 1. července 1926, čís. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova. Tisk 867.

2. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 860) o návrhu posl. Bradáče a spol. na vydání zákona o elektrisačním fondu. Tisk 868.

3. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru živnostensko-obchodního, III. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 857) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 13. června 1922, čís. 188 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr Československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské. Tisk 866.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Končím schůzi.