Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Procházka, Stržil.

118 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Černý, ing. Novák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že dal jsem dovolené: na dnešní schůzi sen. Jílkovi, dr Krčmérymu, Křepkovi, Frant. Scholzovi, Tomíkovi; na tento týden sen. Fritscherovi, Klofáčovi, dr Macků, Volkovi.

Slavný senáte! (Senátoři povstávají.)

Hluboce dojat sděluji se slavným senátem, že dne 16. dubna t. r. v chomutovské nemocnici po krátké, ale těžké nemoci zemřel v 71. roce svého požehnaného života člen našeho sboru, pan sen. Theodor Zuleger, předseda klubu senátorů >Bund der Landwirte<.

Theodor Zuleger narodil se dne 28. prosince 1858 v obci Grünu, v okresu bečovském, jako syn staré německé rolnické rodiny. Svá studia počal na státním gymnasiu v Plzni. Po absolvování rolnické školy v Kadani vstoupil do hospodářské praxe a již ve věku 23 let ujal se správy rolnické usedlosti v Libočanech u Žatce, otcem jemu zakoupené. Ve svém novém domově těšil se velmi brzy takové důvěře a vážnosti svých spoluobčanů, že byl již v roce 1883 zvolen starostou obce.

V témže roce stal se členem okresního zastupitelstva žateckého a později náměstkem okresního starosty. V této funkci staral se o uskutečnění programu silničních staveb okresu; také zřízení vlastní úřední budovy okresního zastupitelstva a postavení všeobecné okresní nemocnice jsou nepomíjejícími památníky jeho úspěšné činnosti v okresním zastupitelstvu. Byl též členem místní a okresní školní rady, a po dlouhou dobu členem výboru svazu pěstitelů chmele a známkovny chmele v Žatci.

V r. 1901 vyslán byl okresy žateckým, postoloprtským, kadaňským, doupovským, podbořanským a jesenickým do zemského sněmu českého. V r. 1905 byl zvolen říšským poslancem za venkovský okres Karlovy Vary-Podbořany. Po zavedení všeobecného volebního práva byl znovu zvolen na radu říšskou za volební okres Podbořany, Kadaň, Doupov. Až do roku 1911 pracoval v říšské radě hlavně v otázkách hospodářských a spolupůsobil při vydání zákonů o rayonování řepy, o původu chmele, o všeobecném právu volebním a při jednání o uherském vyrovnání.

V roce 1900 stal se delegátem německého odboru české zemědělské rady za okres žatecký, v roce 1903 místopředsedou a poté pak předsedou tohoto odboru, kterýžto úřad zastával až do své smrti. Jeho obětavé, družné spolupráci s českým odborem zemědělské rady je děkovati, že zemědělská rada povznesla se na vzornou hospodářskou instituci, jejíž význam a důležitost jsou všeobecně uznávány.

Po převratu byl v roce 1920 a opětně v roce 1925 zvolen členem senátu Národního shromáždění. Jeho prací zúčastnil se činně jako předseda klubu senátorů >Bund der Landwirte< a jako člen výboru národohospodářského a posléze také výboru imunitního. Působil hlavně při projednávání otázek zemědělských a všeobecně hospodářské povahy. Po řadu let byl též sněmem zvoleným členem ředitelství české hypoteční banky, předsedou kuratoria vyšší hospodářské školy v Kadani a členem četných zemědělských, kulturních a veřejných korporací.

Theodor Zuleger patřil mezi nejznámější a také všeobecně oblíbené muže veřejného života v našem státě. Byly to především jeho vzácné osobní vlastnosti, obětavá a neúnavná pracovitost, jeho nezištnost, hluboké pojímání smyslu života, zdravá rozvaha, národní i politická snášenlivost a jistá bodrá přímost, které mu získávaly přízeň a sympatie nejširších vrstev.

Zesnulý Theodor Zuleger byl mužem v krásném a pravém slova smyslu. Z jeho lásky a věrnosti ke svému národu a k lidu svému, z lásky a věrnosti ke svému stavu a zděděné půdě prýštilo jeho pochopení pro celek a tyto jeho vlastnosti určovaly také směr všemu jeho životnímu a politickému konání. Theodor Zuleger byl mužem cílevědomé a vždy positivní práce, která sloužila ve svých důsledcích celku. Těmito svými občanskými vlastnostmi a ctnostmi získal si všeobecné důvěry a také uznání i úctu nejen lidu, který zastupoval, nýbrž všech kruhů a také i úctu a respekt u politických svých odpůrců.

Theodor Zuleger byl z předních průkopníků agrárního hnutí mezi německými zemědělci. Sám vzorný a praktický hospodář staral se o povznesení zemědělského stavu, podporováním všech moderních vymoženosti v zemědělství, zejména pak v oboru pěstování chmele a cukrovky, jakož i vývoje zemědělského družstevnictví. Svým krajanům byl obětavým rádcem slovem i skutkem a pomoci potřebným snažil se zmírňovati sociální protivy.

Jeho jméno znamenalo positivní pracovní program. Myšlenka národnostního dorozumění a poctivého národního míru měla v něm odedávna upřímného zastánce. Zájmy a blaho zemědělského lidu byly mu vždy vůdčím motivem, nikdy však jednostranným, měl při tom vždycky na mysli zájmy a prospěch celku. Imposantní pohřeb jeho byl důkazem opravdové úcty a lásky, jimž se těšil nejen široko ve svém kraji, ale i v celé veřejnosti této naší krásné historické země české.

Předsednictvo senátu vyslovilo ihned po obdržení zprávy o úmrtí telegraficky rodině zesnulého, jakož i klubu, jehož byl předsedou, upřímnou soustrast, doprovodilo jej zastoupeno předsedou a místopředsedou spolu s četnými členy senátu na poslední cestě. Německá strana zemědělců ztratila v zemřelém jednu z nejstarších vůdčích svých osobností, náš sbor všeobecně váženého a milého kolegu a pracovníka.

Zachováme památku na tohoto vzácného muže všichni ve svých srdcích. Ať odpočívá v pokoji v rodné půdě, do níž byl uložen po bohaté životní práci. Světlo věčné ať mu svítí.

Slavný senát povstáním na znamení smutku se svých míst dal zároveň souhlas, aby dnešní můj projev byl pojat do zápisu schůze. (Senátoři usedají.)

Tiskem rozdáno. Žádám o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 874. Poštou. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským z 1. března 1924, podepsaný v Praze dne 19. listopadu 1928 (tisk 798).

Tisk 875. Poštou. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Španělskem ze dne 29. července 1925, podepsaná v Madridě dne 13. prosince 1928 (tisk 802).

Dnes bylo tiskem rozdáno:

Tisk 824. Návrh sen. dr Törkölyho a druhov na vydanie zákona o sčítání ľudu.

Tisk 825. Návrh sen. dr Törkölyho a spoločníkov na vydanie zákona o práve spolčovacom.

Tisk 861-861/1. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Hellera a soudr, o zabavení časopisu >Sozialdemokrat< ze dne 18. října 1928 (tisk 795/9).

Tisk 861/1. Odpověď vlády na interpelaci sen. Pichla a druhů o tom, proč vláda neodpovídá na protest Čsl. Obce Sokolské proti porušení řádu platného pro udílení velké medaile ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy za zásluhy a vítězství v oboru tělesné výchovy (tisk 822/3).

Tisk 862-862/2. Interpelace sen. Šolce, dr Kloudy a druhů vládě republiky Československé o přeřazení města Poděbrad do skupiny B činovného.

Tisk 862/1. Interpelace sen. Havránka, Wagnera a druhů vládě republiky Československé o přeřazení města Krnova do skupiny B činovného.

Tisk. 862/2. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na pana ministra pošt a telegrafů stran neudržitelných poměrů poštovní a telegrafní služby v Teplicích-Šanově.

Tisk 869. Návrh sen. Hrejsy a spol. na změnu a doplnění zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., kterým se upravuji zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

Tisk 871/1. Interpelace sen. Ecksteinové a soudr. na vládu Československé republiky ve věci výkladu §u 11, odst. 2. vládního na řízení ze dne 17. března 1927 o úpravě služebních a platových poměrů sekundárních lékařů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních a ve Všeobecné nemocnici v Praze a asistentů ve státních ústavech pro vzdělání a výcvik porodních pomocnic (babických školách) a ve státním ústavě pro zubní lékařství.

Tisk 871/2. Interpelace sen. Havránka a druhů panu ministru železnic ohledně přiznání odměn za vícepráce a svízelné výkony při letošních krutých mrazech výpravčím vlaků, dílenskému personálu a průvodčím vlaků.

Tisk 871/3. Interpelace sen. Havleny, Zimáka a soudr. na pana ministra vnitra ohled ně vydaného zákazu podávání informací o železničních nehodách veřejnému tisku.

Tisk 871/4. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na ministra vnitra stran přeřadění města Krnova ze skupiny míst C do skupiny míst B činovného pro státní úředníky, učitele atd.

Tisk 871/5. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na ministra vnitra stran zařadění státních úředníků a učitelů ve Vítkově do skupiny míst B činovného.

Tisk 871/6. Interpelace sen. Jokla a soudr. na pana ministra železnic stran výdeje jízdenek ve stanici Svinově.

Tisk 871/7. Interpelace sen. Reyzla a soudr. na pány ministry sociální péče a vnitra stran neustálé práce přes čas v různých podnicích v Dolní Poustevně a nečinnosti okresního úřadu.

Tisk 872/1. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Dundra a soudr. ve věci konfiskace časopisu >Zájmy kovodělníků< ze dne 22. srpna 1928, č. 34. orgánu svazu kovodělníků v republice Československé (tisk 795/3).

Tisk 872/2. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Havránka, Pánka, Wagnera a druhů o příčinách železničních katastrof na československých státních drahách (tisk 810/2).

Tisk 872/3. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Průši a soudr. o konfiskaci časopisu >Výboj< č. 5., ročník VIII. orgánu Federace Proletářské Tělovýchovy pro tělovýchovné a organisační pracovníky (tisk 795/2)..

Tisk 872/4. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Jokla a soudr. stran zabavení čís. 62 periodického časopisu >Volkspresse< vycházejícího v Opavě (tisk 795/1).

Tisk 872/5. Odpověď předsedy vlády a ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Soukupa, Habrmana, Jaroše, Ecksteinové, Dundra a soudr. ve věci prodeje nadačních domů a pozemků v Praze na Příkopech a v ulici Panské (tisk 810) a na interpelaci sen. Hubky a druhů v téže věci (tisk 810/3).

Tisk 872/6. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Wagnera, Plamínkové, Hubky a spol. v příčině obsazování ředitelských míst na středních školách (tisk 826).

Tisk 872/7. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Pánka, dr Krouského a druhů o zadržováni uchopitelské odměny kontroloru Janu Šíkovi a legionáři Vítu Votípkovi hlavním finančním ředitelstvím v Užhorodě (tisk 795/10).

Tisk 872/8. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Kloudy, Šolce a druhů o přeřazení města Litoměřic do skupiny B činovného (tisk 822/2).

Tisk 872/9. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Löwa, dr Hellera a soudr. stran konfiskační praxe u karlovarského censurního úřadu (tisk 795).

Tisk 872/10. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran sešitku >Měsíčník pro občanskou nauku a státoobčanskou výchovu<, který Státní nakladatelství přikládá k >Věstníku< (tisk 826/11).

Tisk 873. Návrh sen. Hartla a soudr. na vydání všeobecného pensijního zákona.

Tisk 876. Zpráva technicko-dopravního výboru k vládnímu návrhu zákona o organisaci zeměměřických prací (tisk 518).

Tisk 877. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů >Dražické 5 1/2%ní investiční půjčky elektrisační z roku 1928 v částce Kč 30,000.000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou< k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 865).

Tisk 878. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru, III. zahraničního výboru o vládním návrhu zákona, kterým se provádí Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakouskouherských korunách (tisk 863).

Tisk 879. Zpráva I. zahraničního výboru, II. ústavně-právního výboru, III. rozpočtového výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách (č. 60/1926 Sb. z. a n.), podepsaný v Praze dne 27. listopadu 1928 (tisk 864).

Tisk 880. Zpráva živnostensko-obchodního výboru o návrhu sen. Pastyříka, Thoře a druhů na změnu § 151 živnostenského řádu (nov. z r. 1907) - (tisk 86).

Tisk 881. Vládní návrh zákona, kterým se osvobozují věnování na oslavu Svatováclavského tisíciletí od kolků a poplatků a daně z obohacení.

Tisk 882. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2035) o Národním divadle v Praze (tisk 2113).

Zápisy o 165. a 171. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 21. února a 20. března 1929.

Těsnopisecké zprávy o 163. až 171. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 15., 20., 21. února, 5., 12., 14. a 20. března 1929.

Z cizích parlamentů r. 1929, roč. X, č. 3. a 4.

Zápisy o 172. a 173. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 824. Návrh sen. dr Törkölyho a druhov na vydanie zákona o sčítání ľudu.

Tisk 825. Návrh sen. dr Törkölyho a spoločníkov na vydanie zákona o práve spolčovacom.

Tisk 869. Návrh sen. Hrejsy a spol. na změnu a doplnění zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z.. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

Tisk 873. Návrh sen. Hartla a soudr. na vydání všeobecného pensijního zákona. Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 22. března 1929 bylo přikázáno:

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Tisk 829. Návrh sen. dr Hellera a soudr. na změnu resp. doplnění několika ustanovení části druhé zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 830. Návrh sen. dr Hellera a soudr. na zrovnoprávnění všech skupin státních a veřejných zaměstnanců na odpočinku a pozůstalých po takovýchto zaměstnancích.

Tisk 848. Návrh sen. Pánka, Wagnera a druhů na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon).

Tisk 849. Návrh sen. Hubky, Šolce, Pichla a druhů na vydání zákona, jímž se mění zákon ze dne 20. prosince 1922, č. 396 Sb. z. a n., kterým se zvyšují drahotní přídavky válečných poškozenců.

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích se žádostí krajského soudu v Chustu za souhlas k stíhání sen. Reščuka pro přečin podle §u 11, bod 2. zákona na ochranu republiky (č. 8436).

Žádost okresního soudu ve Frýštátě za souhlas k stíhání sen. Herlingera pro zločin podle §u 15, odst. 3. zákona na ochranu republiky (č. 8446).

Žádost krajského soudu v Mor. Ostravě za souhlas k stíhání sen. Herlingera pro přečin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 8575).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Prvním předmětem je:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Krupka, za výbor národohospodářský sen. Miller.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Naše obchodní styky s Italií upraveny jsou rámcovou smlouvou ze dne 23. března 1921, kteráž uvedena byla u nás v prozatímní platnost r. 1922 a ratifikována byla dne 1. března 1924, a spočívá na zásadě nejvyšších výhod.