R. 1921 zavedla Italie nový celní tarif, následkem čehož Československá republika také nucena byla vzhledem k poměrům valutárním zavésti celní koeficienty a doplniti dosavadní úmluvu s Italií novou smlouvou tarifní, jež výrazu svého došla v dodatkové úmluvě a závěrečném protokolu k ní dto. v Římě dne 1. března 1924.
Této smlouvě tarifní udělilo Národní shromáždění souhlas r. 1924 - senát v měsíci dubnu 1924.
Takto upravená úmluva původní trvala až do 31. prosince 1925 a má trvati dále potud, pokud nebyla rok napřed vypovězena, a poněvadž se doposud tak nestalo, trvati bude každým způsobem až do 31. prosince 1929.
Podle řečené úmluvy byly čsl. státu přiznány Italií smluvní sazby na výbušné motory. Nyní však žádala Italie, aby zproštěna byla co do poskytnutých nám výhod celních, pokud se týče motorů automobilových, vyvážených do Italie, začež nám slíbila určité kompensace. Tomu se ovšem náš československý stát nevzpíral, a to z důvodů, které ihned uvedu, a zprostil stát italský smluvního závazku co do motorů automobilových, načež nám stát italský k naší žádosti povolil celní slevy v tom smyslu, že nádrže a dna, určená k výrobě torped, při dopravě do Italie budou při vyclívání považována, a to nádrže za roury surové a dna k ním jako kusy kované.
Vzhledem k tomu zůstává stará smlouva modifikovaná tímto ustanovením nadále v platnosti a jedná se nyní o schválení její.
Doplňkový protokol uveden je v prozatímní platnost již dnem 31. prosince 1928. Poněvadž nemáme zvláštního zájmu, pokud se týče vývozu motorů automobilových do Italie, na druhé straně se nám však poskytují cenné kompensace, navrhuje zahraniční výbor, aby úmluvě této udělen byl slavným senátem souhlas. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Millerovi.
Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! Dodatkovou úmluvou k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a Italií, podepsanou v Římě dne 1. března 1924, byly položkou ex 196 a 2 italského celního tarifu přiznány Československu smluvní sazby na výbušné motory.
Italská vláda požádala vládu československou a současně také vládu švýcarskou, aby se vzdaly této smluvní sazby, pokud jde o motory k automobilům, a vůči republice Československé projevila ochotu kompensovati vhodným způsobem tento ústupek.
Republika Československá nevyváží automobilové motory do Italie, takže mohla bez zmenšení našeho vývozu vyhověti žádosti italské vlády; učinila tak ovšem pouze pro automobilové motory, pro jichž dovoz tedy platí od uvedení v účinnost doplňkového protokolu - 31. prosince 1928 - v Italii sazba autonomní, kdežto na ostatní výbušné motory zůstává v platnosti i nadále sazba smluvní.
Jako kompensaci za uvedený ústupek přijala italská vláda náš proti požadavek, aby nádrže a dna, určené k výrobě torped, byly při dovozu do Italie vyclívány jako roury surové, podle druhu se clem Lit. 40.60 místo dosavadních Lit. 50.60 a příslušná dna k nim jako kusy kované, surové, se sazbou Lit. 22.40 místo dosavadních Lit. 35 - Obdobným způsobem vyřešila italská vláda tuto otázku se Švýcarskem, a to již před delší dobou.
Používám této příležitosti, abych uvedl několik přehledných dat ohledně dovozu z Italie k nám a vývozu z našeho státu do Italie.
My jsme vyvezli do Italie 70.499 q cukru za 19,107.000 Kč, obilí, sladu, luštěnin 246.022 q za 56,939.000 Kč, ovoce a zeleniny 46.242 q za 14,054.000 Kč, uhlí a rašeliny za 24,525.000 Kč, bavlny, příze a zboží z ní za 25,571.000 Kč, vlny a vlněné příze za 44,218.000 Kč, skla za 55,549.000 Kč, železa a zboží z něj za 69,408.000 Kč. Naproti tomu Italie dovezla k nám jižní ovoce - jako hlavní položku - 93,608.000 Kč, obilí, slad a luštěniny za 17,036.000 Kč, ovoce a rostliny za 69,966.000 Kč, výrobky živočišné za 27,076.000 Kč, vozidla - automobily - za 27,073.000 Kč, hedvábí za 33,565.000 Kč. Celkový dovoz Italie k nám činí 422,549.000 Kč. My jsme do Italie vyvezli zboží za 458,445.000 Kč. Je tudíž naše obchodní bilance v obchodě s Italií o 35,896.000 Kč aktivní.
Národohospodářský výbor jednal ve své schůzi dne 5.března 1929 o tomto vládním návrhu, jak uveden je v tisku senátním č. 798 a usnesl se doporučiti senátu schválení doplňkového protokolu a přijetí schvalovacího usnesení ve znění shora navrženém. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.
Konstatuji; že senát je schopen se usnášeti.
Račte se posaditi. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení prvém tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 874, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Dalším předmětem pořadu jednání je:
2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 802), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Španělskem ze dne 29. července 1925, podepsaná v Madridě dne 13. prosince 1928. Tisk 875.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. Lukeš, za výbor národohospodářský pan sen. Strži1.
Dávám slovo panu sen. Lukešovi, jako zpravodaji za výbor zahraniční.
Zpravodaj sen: Lukeš: Slavný senáte! Náš obchodně-politický poměr s královstvím Španělským byl upraven obchodní úmluvou ze dne 29. července 1925. Touto obchodní úmluvou poskytli jsme Španělsku pro jeho zboží nejvyšší výhody a pro některé jeho zboží celní slevy pro jiné vázání určitých celních sazeb; naproti tomu zase Španělsko poskytlo nám pro hlavní zboží jednak celní slevy, jednak sazby minimálního celního sazebníku.
Vzhledem na větší vzdálenost obou států není množství, které právě do Španělska vyvážíme a odtud přivážíme, veliké; tvoří pouze 2 % našeho celkového obchodu s cizinou. Tak jsme vyvezli v r. 1925 do Španělska zboží za 29 milionů, rok nato za 39.6 mil., v roce 1927 za 64.5 mil. a v roce minulém za 108 mil. Kč. Naproti tomu jsme dovezli v r. 1925 za 21 mil., v r. 1926 za 62 mil., z- r. 1927 za 89 mil. a v minulém roce za 101 mil. Kč. Z toho vidíme, že náš dovoz i vývoz rok od roku roste a pasivum, které se počalo v r. 1926 tvořiti a činilo 22,5 mil., počíná klesati, takže v minulém roce jsme v našem obchodě se Španělskem pasivními toliko 7 miliony.
Hlavně dovážíme že Španělska železnou rudu, té jsme dovezli v minulém roce za 37 mil. Kč, vína za 32 mil., tedy jenom tyto dva artikle dělají více než dvě třetiny celkového obratu zboží, které dovážíme ze Španělska. Dále pak dovážíme ovoce, a to minulý rok za 9,9 mil. Kč, koření za 3,5 milionu Kč.
Naproti tomu vyvážíme do Španělska hlavně chmel, slad, kovové, skleněné a textilní zboží, porcelán, knoflíky, celuloidové výrobky, hudební nástroje, bílenou papírovinu a jiné. Kdežto my jsme poskytli království Španělskému nejvyšší výhody, neposkytlo nám Španělsko těchto a následkem toho nebyli jsme na trhu ve Španělsku rovnými s jinými státy a nemohli jsme tedy obstáti, abych tak řekl, v každém směru v mezinárodní konkurenci. To ovšem bylo postavení pro nás nepříznivé, a proto, když se minulý rok rozhodli ve Španělsku revidovati svůj celní sazebník a zvýšiti jej, tedy musili jsme použíti této příležitosti, aby též náš obchodně politický poměr byl lépe upraven a zejména abychom jím dosáhli nejvyšších výhod, jak máme ve smlouvách s jinými státy.
To stalo se dodatkovou dohodou, která je předmětem dnešního jednání, podepsanou v Madridě dne 13. prosince 1928. Touto dohodou byla celní nerovnost našeho zboží na španělském trhu odstraněná a tím byla usnadněna konkurence s jinými státy.
Nový celní tarif španělský měl vejíti v působnost již 1. ledna t. r., avšak vzhledem k tomu, že práce tyto nebyly hotovy a vzhledem k veliké výstavě v Barceloně a v Seville, která se tam má konati letos v létě, byla odložena zatím působnost tohoto nového celního španělského tarifu na 1. říjen t. r., a to ještě má býti uvedena na první tři měsíce pouze v prozatímní platnost, takže nový celní sazebník vešel by v definitivní platnost teprve 1. ledna 1929.
Ježto účelem této dodatkové dohody je nejenom zlepšení obchodních styků,, nýbrž též styků zahraničních, navrhuje zahraniční výbor slavnému senátu, aby tuto dodatkovou dohodu ze dne 13. prosince 1928, jak je uvedena v tisku senátu 802, schválil. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského, panu sen. Stržilovi.
Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Obchodní politika španělská spočívala doposud na zásadě omezených nejvyšších výhod a na smluvním vázání svých celních sazeb. V takto praktikované politice obchodní však spatřovala španělská vláda malý rozvoj svých obchodních styků, a proto podrobila svoji dosavadní politiku obchodní revisi a stanovila nové směrnice pro upravení svého obchodně politického poměru s cizími státy.
Španělsko připravovalo nový zvýšený celní sazebník, jenž podle úmyslu vlády měl nabýti působnosti již 1. ledna 1929, kterýmžto termínem měly býti také zrušeny konsolidace - vázání sazeb - španělského tarifu.
Aby tato reforma mohla býti provedena, bylo nutno přikročiti k revisi všech obchodních smluv s vázanými cly. Mezi takové smlouvy patří i naše obchodní smlouva se Španělskem ze dne 29. července 1925, podle níž jsme poskytli Španělsku mimo nejvyšší výhody pro celý obor svého tarifu také pro některé důležité vývozní druhy španělského zboží dílem celní slevy, dílem vázání určitých celních sazeb. Španělsko zase povolilo nám touto uvedenou smlouvou celní slevy pro hlavní naše vývozní zboží a pro náš ostatní export sazby minimálního celního sazebníku - t. zv. druhého sloupce -. Neměli jsme však v této úmluvě všeobecnou doložku nejvyšších výhod, a tak některé naše zboží bylo vyloučeno ze slev pod minimální sazebník, jež bylo přiznáno třetím smluvním státům.
Československo-španělská obchodní smlouva ze dne 29. července 1925 měla totiž 1. lednem 1929 pozbýti platnosti tak jako ostatní smlouvy španělské toho druhu, a proto bylo potřebí upraviti znovu náš obchodně-politický poměr, aby nenastal mezi naší republikou a Španělskem bezesmluvní stav, jímž by byly vznikly značné obtíže a ztráty pro náš vývoz do Španělska.
Obě vlády navázaly proto v tom směru jednání a sjednaly tak dodatkovou dohodu ze dne 13. prosince 1928, podle které se náš obchodně-politický poměr se Španělskem upravuje na zásadě všeobecných nejvyšších výhod a podle níž jest od 1. ledna 1929 veškeré naše zboží, vyvážené do Španělska, postaveno naroveň zboží kteréhokoli třetího státu.
Tím byla odstraněna jakákoli diskriminace československého zboží a přestávají současně pro určité druhy našeho zboží, uvedené v seznamu B k staré smlouvě připojeném, slevy pod minimální tarif.
Španělsko má u nás celkem dosavadní stav, až na to, že seznam A staré smlouvy, t. j. seznam slev a konsolidací Španělsku svého času poskytnutých, byl zkrácen.
Práce spojené s dohotovením definitivního celního sazebníku nemohlo Španělsko včas dokončiti a proto rozhodla se vláda španělská oddáliti počátek působnosti tohoto nového tarifu, a to na 1. říjen 1929. V tomto devítiměsíčním mezidobí od 1. ledna až do 1. října 1929 zůstává v platnosti dřívější autonomní celní sazebník, jehož některé sazby byly krátce před 1. lednem 1929 nově upraveny, při čemž bylo provedeno i snížení celé řady celních sazeb.
Stav celně-tarifní politiky španělské byl velmi nejasný, a aby bylo možno náš obchodně-politický poměr se Španělskem uspořádati podle definitivní situace, byla sjednána tato dohoda pouze do 1. října 1929. Po tomto termínu se dohoda- mlčky prodlužuje s možností tříměsíční výpovědi.
Ač vývoz náš do Španělska rok od roku stoupá, přece je naše obchodní bilance pasivní. Vyvážíme do Španělska hlavně slad, chmel, stavební dříví, tuhu; textilie, papír, soustružnické zboží, porcelán, skleněné zboží, tužky a výrobky kovodělného a strojního průmyslu. K nám dováží Španělsko jižní ovoce, papriku, vinné hrozny, víno, z nerostů pak železný kyz a zinkovou rudu a pryskyřice - hlavně terpentýn.
Nová dodatková tato dohoda jistě že přispěje k dalšímu čilejšímu a většímu oživení obchodních styků, a proto navrhuje národohospodářský výbor plenu senátu schválení této dodatkové dohody Československo-španělské tak, jak uvedena je ve vládním návrhu tisk sen. 802. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nikdo se ke slovu nehlásí, budeme hlasovati.
Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak jest otištěno ve zprávě výborové tisk 875, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém:
Dalším předmětem pořadu jednání je:
3. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Trenčíně ze dne 24. října 1928, č. j. Nt VI 50/28, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Petora pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 zák. č, 50/1923 a pro zločin podněcování ke zločinu vojenskému podle §u 15, č. 3 téhož zákona (č. 7360;28 předs.). Tisk 834. "
Zpravodajem je pan sen. Wagner. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj sen. Wagner: Slavný senáte! Imunitní výbor projednával žádost sedrie v Trenčíně ze dne 24. října 1928, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Petora pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 zák. č. 50/23 a pro zločin podněcování ke zločinu vojenskému podle §u 15, č. 3 téhož zákona.
Podle zprávy sedrie v Trenčíně ze dne 24. října 1928 konáno bylo dne 12. srpna 1928 v Istebniku veřejné shromáždění komunistické strany, na kterém se sen. Petor za přítomnosti as 70 osob během své řeči vyjádřil takto:
1. >pokým sú Česi na Slovensku veľkými pánmi, dotiaľ my Slováci sme v historických zemiach za nič považovaní a ťažko tam dostaneme i toho najskromnejšieho kúsok chleba;<
2. >chystá sa vraj ale veľká válka, na ktorú každý musí byť pripravený. Bude to válka hrozná, kde sa bude pracovať s aeroplánmi a plynmi. Válka táto bude smerovať hlavne proti Sovietskému Rusku. Keď príde táto válka, musí tam ísť každý. Keď dostanete pušku, musíte ale vedieť, kde máte strielať.<
V těchto výrocích shledává státní zastupitelství v Trenčíně skutkovou povahu, a to. ad 1. přečinu rušení obecného míru podle §u, 14, č. 3 zák. č. 50/23, ad 2. zločinu podněcování ke zločinu vojenskému, podle §u 15, č. 3 téhož zákona a sedrie v Trenčíně žádá, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání senátora Petora pro oba tyto trestné činy.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Petora pro přečin podle §u 14, č. 3 zák. č. 50/23 a pro zločin podle §u 15, č. 3 téhož zákona v tomto případě, neboť ke skutkové povaze přečinu podle §u 14, č. 3 zák. č. 50/23 se nezbytně vyžaduje, aby pachatel popuzoval k zášti proti jednotlivým skupinám obyvatelů pro jejich národnost, jazyk atd., avšak v projevu sen. Petora ad 1. uvedeném nijakého popuzování není, nýbrž je v něm pouze konstatován subjektivní úsudek řečníkův o zacházení se Slováky v historických zemích; pokud pak jde o výrok ad 2. uvedený, tu nelze o něm říci, že by obsahoval podněcování přítomných ke zločinu vojenské vzpoury nebo vůbec k nějakému vojenskému zločinu, jelikož sen. Petor, jak z kontextu jeho řeči vyplývá, neužil nijakých výroků, které by spadaly pod pojem podněcování a které by byly způsobilé náladu k páchání vojenského zločinu vyvolati.
Není tu tudíž skutkové povahy ani jednoho ani druhého trestného činu.
Prosím, aby vážený senát schválil usnesení imunitního výboru a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Petora pro oba uvedené trestní činy.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Petora, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tím tudíž souhlas k trestnímu stíhání sen. Petora se odpírá.
Přerušuji- projednávání pořadu schůze. Navrhuji, aby příští schůze konala se za pět minut, a to s tímto pořadem: `
Nevyřízené odstavce pořadu 174. schůze.
Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)
Námitek není. Zůstává při tomto pořadu.
Končím schůzi.
Konec schůze v 17 hod. 16 minut.