Pristúpim teraz k projednávaniu vládnych návrhov. Máme pred sebou vládny návrh, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu Medzinárodné Ujednanie o vývoze zboží a kožušín, podpísané v Ženeve dňa 11. júla 1928 a Protokol Ujednaní. :
Druhý návrh je, ktorým sa predkladá N. S. Medzinárodné Ujednanie o vývoze kostí . . .
Místopředseda dr Brabec: Pardon, pane zpravodaji, není to spojené.
Zpravodaj sen. dr Kovalik (pokračuje):
Já budem zvlášte o každom návrhu pojednávať.
Místopředseda dr Brabec: Až budeme projednávat bod 4.
Zpravodaj sen. dr Kovalik (pokračuje): Uvádzam to preto, poneváč odôvodnenie je stejné pre jedon návrh, ako pre druhý návrh.
Tedy čo sa týká vývozu koží a kožušín, toto Ujednanie bolo smluvené na dvoch konferenciách svolaných generálnym sekretárom Spoločnosti Národov na poukaz Rady Spoločnosti Národov a podpísané dňa 11. júla 1928 v Ženeve 18 štátmi; a sice Československom, Nemeckom, Rakúskom, Belgiou, Veľkou Britaniou, Dánskom, Finskom, Franciou, Maďarskom, Italiou, Lucemburskom, Holandskom, Poľskom, Rumunskom, kráľovstvom Srbov, Chorvatov a Slovincov, Švajciarskom a aj Tureckom, a má byť ratifikované. Ratifikačné listiny majú sa složiť do 1. júla 1929 u generálneho tajomníka Spoločnosti Národov - a preto žiada aj naša vláda, aby urychleným jednaním bolo prejednané a prijaté toto Ujednanie - ktorých prijatie generálný sekretár bezodkladne oznámi všetkým členom Spoločnosti Národov.
Keby toto Ujednanie nebolo ratifikované do toho dňa, tedy vyzve generálny tajomník Spoločnosti Národov smluvné strany, aby sa dohodly o možnosti jeho uvedenia v platnosť.
Jestli všetcia členovia Spoločnosti Národov toto Ujednanie podpísané budú ratifikovať do 1. septembra 1929, tedy Ujednanie vstúpí v platnosť 1. októbra 1929.
Uzavrením tohoto Ujednania učinilo sa zadosť doporučeniu medzinárodnej konferencie o odstránení dovozných a vývozných zákazov a obmedzení.
Stručný obsah Ujednania je tento: Medzinárodné Ujednanie o vývoze koží a kožušín ustanovuje, že smluvné strany od 1. októbra 1929 nebudú vývoz surových koží a kožušín podrobovať žiadnemu zákazu lebo obmedzeniu, a že od toho istého dňa nebude ponechané v platnosti vývozné: clo, ani žiadný iný poplatok - okrem poplatku statistického. Z tejto zásady je pripustená len jediná výjimka: Rumunsko nemá závazku o vývoznom cle.
Československo má záujem na vstúpení Ujednania v platnosť a teda na jeho ratifikácii z týchto dôvodov:
1. Nevstúpi-li Újednanie v platnosť, nenastane pre druhé smluvné štáty povinnosť ku zrušeniu vývozných ciel, ktorých Československo vôbec nemá. Naopak však za predpokladu, že ČSR bude ratifikovať konvenciu o odstránení dovozných a vývozných zákazov a obmedzení, musí Československá republika zrušiť svoje vývozné zákazy, týkajúce sa tohoto druhu zbožia, a druhé štáty nebudú muset zrušit svoje clá vývozu. Sluší tu uviesť, že Československá republika bola medzi tými štátmi, ktoré prvé poukázaly na úzku súvislosť vývozných zákazov a obmedzení a vývozných ciel a že súčasným odstránením vývozných ciel i zákazov vo všetkých státoch pre Československo v úvahu prichádzajúcich bolo učinené plne zadosť československým požiadavkom. A ako už bolo vyšej uvedené, bez ratifikácie Československej republiky Ujednanie nemôže vstúpiť v platnosť.
Malú štatistiku bo som si tu dovolil predložiť, aspoň tak zväčša, aby bol obraz daný, aký je dovoz menovaných surovín, koží a kožušín a aký je vývoz. Koňských koží r. 1927 bolo dovezené 4.840 q v cene 5,200.000 a vývoz bol len 140.000. Kože hovädzie: dovoz bol v r. 1927 76.000 q za 82,650.000. R. 1928 119,800.000. Hovädzie kože suché r. 1927 159,500.000 dovoz a 144.000 vývoz. R. 1928 187,300.000 dovoz, ale 20.000 vývoz. Teľacie kože dovoz 26.400.000, vývoz len 1,300.000. R. 1928 41,400.000 a vývoz len 10.000. Ovčie kože: dovoz 35,000.000, vývoz 1,000.000. R. 1928 dovoz 38,500.000, vývoz 1,000.000. Jehněčí kože: r. 1927 dovoz 69,000.000, vývoz len 600.000. R. 1928 dovoz 87,000.000, vývoz len 600.000. Teraz ale máme také suroviny, kde náš vývoz je väčší ako dovoz. Kozie kože: dovoz bol r. 1927 1,700.000, vývoz 16,000.000. R. 1928 dovoz 4.700.000, vývoz 27.000.000. Kozľačie kože: dovoz r. 1927 2.600.000. vývoz 12,000.000. R. 1928 dovoz 5.900.000, vývoz 18,000.000. Zaječí a králičí kože: Tiež tu sa ukazuje väčší vývoz než dovoz. R. 1927 dovoz 3,400.000, vývoz 22.500.000. R. 1928 dovoz 27,900.000, vývoz 25.600.000.
K tejto štatistike možno konstatovať, že dovoz do Československé republiky značne prevyšuje vývoz - čo je prirodzené pri vysokom stavu československého priemyslu zpracovávajúceho kože. I z tejto štatistiky je teda zrejmý veliký záujem Československa na uvolnení obchodu touto dôležitou surovinou.
Špeciálne zo stanoviska Slovenskej Krajiny je odporúčateľné prijatie tejto medzinárodnej smluvy, poneváč zpracovanie koží a kožušín sa vo veľkej miere dialo na Slovensku - žiaľbohu, že výroba koží a kožušín v novšej dobe poklesla - a preto je v záujme tohoto významného slovenského priemyslu, aby vláda podporovala štátnymi objednávkami, tarifami a inými výhodami pozdvihnutie tohoto, môžeme povedať, špeciálne slovenského priemyslu.
Zahraničný výbor, prejednajúc medzinárodné ujednanie vo svojej dnešnej schôdzi; doporučuje Ujednanie k schváleniu slávnemu senátu.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Stržilovi.
Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Dne 11. července 1928 podepsáno bylo v Ženevě na konferenci Společnosti Národů Mezinárodní Ujednání o vývozu koží. Stalo se tak na popud některých států na Mezinárodní hospodářské konferenci v Ženevě již r. 1927, kde projednávána byla otázka, jak daly by se odstraniti dovozní a vývozní zákazy a omezení. Výsledkem tohoto jednání bylo, že svolána byla v březnu 1928 do Ženevy konference zástupců těch států, jež měly o toto Mezinárodní Ujednání největší zájem. Státy tyto dohodly se také na určitých ustanoveních ohledně vývozu koží a doporučily je jednotlivým vládám k schválení.
Sjednaným tímto Mezinárodním Ujednáním o vývozu koží zavazuje se podle č. I a II, že od 1. října 1929 nebude vývoz koží a kožešin syrových neb upravených podléhati žádnému zákazu neb omezení v jakékoli formě a pod jakýmkoli názvem a že od téhož dne nebude ponecháno v platnosti ani zavedeno na toto zboží žádné vývozní clo ani žádný poplatek kromě poplatku statistického.
Ujednání toto bude ratifikováno. Listiny ratifikační mají býti zaslány do 1. července 1929 generálnímu tajemníku Společnosti Národů, který ihned oznámí jejich přijetí, a to nejen všem členům Společnosti Národů, ale i všem státům nečleům, jichž jménem bylo podepsáno toto Ujednání i Mezinárodní úmluva o zrušení vývozních a dovozních zákazů a omezení z 8. listopadu 1927, aneb které k ní přistoupily. Jestliže nebude toto Ujednání do stanovené lhůty některými členy Společnosti Národů neb některými státy-nečleny, jichž jménem bylo podepsáno, ratifikováno, vyzve smluvní strany generální tajemník Společnosti Národů, aby se dohodly o jeho uvedení v platnost. Lhůta k požádání porady o této dohodě stanovena je do 1. září 1929 a smluvní strany Jsou zavázány na její účasti. Bude-li však toto Ujednání všemi členy Společnosti Národů a státy nečleny, jichž jménem bylo podepsáno, do 1. září 1929 ratifikováno, aneb ve stanovené poradě sjednáno, vstoupí v platnost 1. října 1929, což také oznámí generální tajemník Společnosti Národů všem smluvním stranám zúčastněným na tomto Ujednání a Úmluvě z 8. listopadu 1927. K Ujednání tomuto může podle čl. V. přistoupiti od 1. ledna 1929 každý člen Společnosti Národů a každý stát nečlen, na nějž se vztahuje článek III. Přistoupení oznámí se generálnímu tajemníku Společnosti Národů, který je uloží do archivu sekretariátu a vyrozumí o tomto uložení všechny, kteří Ujednání toto podepsali aneb k němu přistoupili. Zbývající tři články 6, 7 a 8 pojednávají o výpovědi a o případně možné revisi Ujednání. Mimo republiku Československou podepsalo toto ujednání ještě 15 evropských států. Celého tohoto jednání na konferencích Společnosti Národů zúčastnil se pokaždé zástupce naší republiky a stál vždy na stanovisku těch států, které od prvopočátku poukazovaly na úzkou souvislost vývozních zákazů a omezení a vývozních cel. Proto také nenamítá Československo ničeho proti tomuto Mezinárodnímu Ujednání, neboť vidí, že odstraněním vývozních cel a zákazů ve všech státech učiní se zadost jeho požadavkům. Odmítnutím ratifikace přestala by také jakákoli vázanost ve výši cel, kterých náš stát nemá a zůstal by v platnosti závazek Československa ke zrušení vývozních zákazů a omezení na základě mezinárodní úmluvy o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení ze dne 8. listopadu 1927, která nebyla dosud ratifikována.
Národohospodářský výbor pojednal o tomto návrhu ve své schůzi konané dne 18. června 1929 a doporučuje jej slavnému senátu k odhlasování tak, jak byl otištěn ve vládním návrhu, tisk senátu 911.
Místopředseda dr Brabec: Z řečníků není nikdo přihlášen. Přikročíme k hlasování. Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové, tisk 933; ve čtení prvém.
Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:
4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 912), jímž předkládá se Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928 a Protokol Ujednání. Tisk 934.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Kovalik, za výbor národohospodářský sen. Stržil.
Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr Kovalikovi.
Zpravodaj sen. dr Kovalik: Slávny senát! Máme tu vládny návrh, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu Medzinárodné Ujednanie o vývoze kostí a kostných výrobkov, podepísané v Ženeve dňa 11. júla 1928 a Protokol Ujednaní.
Dovolil som si vo svojom predešlom referáte poznamenať, že obidva vládné návrhy zakladajú sa na medzinárodnom ujednaní a dôvodová zpráva pre oba je stejná. Teda dovolím si tu pri tomto druhom vládnom návrhu pripomenúť len tie diferencie, ktoré sú medzi oboma vládnymi návrhami.
Teda toto Ujednanie je tiež medzinárodné. Pristúpilo k nemu tiež 18 štátov. Obsah tohoto Ujednania je nasledujúci:
Medzinárodné Ujednanie o vývozu kostí ustanovuje, že smluvné štáty nepodrobia od 1. októbra 1929 vývoz kostí, ich odpadkov, rohov, paprčiek a kopýt a kliahovky žiadnemu zákazu alebo obmedzeniu.
Smluvné štáty, v ktorých pri podpisu Ujednania nie je zavedené vývozné clo, na toto zbožie, alebo ktorých vývozné clo nepresahuje sadzbu 1,50 švajciarského franku za 100 kg, zavazujú sa, že nezavedú od 1. októbra 1929 clo, ktoré by bolo vyššie než fr 1,50.
Štáty, ktoré majú clo vyššie než 3 franky, musia ho snížiť na 3 franky. Štáty, ktoré majú clo vo výške medzi 1,50 - 3 frankami, nesmú zvýšit clo teraz platné. Ale trifrankové clo môže sa zaviesť, ak je terajšie clo vyššie než 1,50 frankov, a ak sú v platnosti zákazy vývozu.
Okrem toho sa ustanovuje, že Itália môže podržať vývozný zákaz, dokiaľ bu de colne viazaná s iným štátom, že Rakúsko, Maďarsko a Československo môžu mať v každom prípade clo 3 franky, a že Polsko, SHS a Rumunsko nemajú predbežne celných závazkov.
Toto ujednanie bude ratifikované. Ratifikačné Iistiny budú složené do 1. júla 1929 u generálneho tajomníka Spoločnosti Národov, ktorý bezodkladne oznámi ich prijatie všetkým členom SpoIočnosti Národov.
Za posledné 4 roky javil sa zahraničný obchod RČS so surovinami, vývoz ktorých je týmto Ujednaním upravovaný, takto:
Teda len niekoľko štatistických dát.
V r. 1925 dovoz kostí a odpadkov činil 3.212 mil. Kč, vývoz len 0,20 mil. Kč. Popol z kostím, múčka kostná a uhlie kostné: 3.393 mil. Kč dovoz, 2.615 mil. Kč vývoz.
V r. 1926 dovoz kostí a odpadkov činil 2.18 mil. Kč, vývoz 0.024 mil. Kč, popol z kostí, múčka kostná a uhlie kostné: dovoz 2,09 mil. Kč, vývoz 2,32 mil. Kč.
V r. 1927 dovoz kostí a odpadkov činil 2,44 mil. Kč, vývoz 0,19 mil. Kč, popol z kostí, múčka kostná a uhlie kostné: dovoz 2,43 mil. Kč, vývoz 3,16 mil. Kč.
Vidíme teda pri niektorých týchto surovinách, že vývoz bol väčší než dovoz. Vo všeobecnosti ale dovoz silne prevyšuje vývoz, z čoho je zrejmý veľký záujem RČS na medzinárodnom uvoľnení vývozu tejto suroviny zpracovávanej v Československu.
Zahraničný výbor prejednajúc Medzinárodné Ujednanie vo svojej dnešnej schôdzi, doporučuje toto Ujednanie k schváleniu slávnemu senátu.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Stržilovi.
Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí, podepsané v Ženevě 1. července 1928, zakládá se na těchže zásadách, jak jsem se zmínil již při projednávání Mezinárodního Ujednání o vývozu koží. Není potřebí proto, abych znovu tyto důvody zde uváděl, a proto pouze navrhuji, schváliti usnesení národohospodářského výboru, který dopo ručuje slavnému senátu schválení tohoto návrhu tak, jak uveden je v tisku č. 913.
Místopředseda dr Brabec: Přistoupíme k hlasování.
Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové, tisk 934, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové, tisk 934, ve čtení prvém.
Dalším bodem pořadu je:
5. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednány byly zprávy výborů:
a) o vládním návrhu, kterým se před kládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, tisk 931;
b) o vládním návrhu zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, tisk 930;
c) o vládním návrhu, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu koží, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928 a Protokol Ujednání, tisk 933;
d) o vládním návrhu, jímž předkládá se Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928 a Proto kol Ujednání, tisk 934.
Jedná se o osnovy zákonů, pokud se týče, o schválení mezinárodních úmluv, které mají býti co nejdříve ratifikovány, pokud se týče vejití v platnost, a proto je potřebí z důvodů národohospodářských věci tyto projednati ve smyslu §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným.
Přistoupíme k hlasování o tomto návrhu.
Kdo souhlasí, aby věci tyto projednány byly řízením zkráceným a byla jim přiznána pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost těmto věcem ve smyslu §u 55 jedn. ř. se přiznává. Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém, a to nejprve
o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, tisk 931.
Táži se pánů zpravodajů, sen. dr Procházky, dr Karasa a Stodoly, zda navrhují nějakou textovou změnu.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Žádnou.
Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž žádnou.
Zpravodaj sen. Stodola: Rovnež žiadné.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Není žádných textových změn.
Přikročíme ke hlasování o tomto návrhu.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvednu ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém
o v vládním návrhu zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvata a Slovinců, tisk 930.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Procházky, Stodoly a dr Karasa, zda navrhují nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Procházka: V §u 3, odst. 1, v předposlední vět+ě odpadá za slovy >k objasnění případu< čárka.
Místopředseda dr Brabec: Jiné změny se od ostatních pánů zpravodajů nenavrhují?
Zpravodaj sen. Stodola: Nenavrhujem žiadnu zmenu.
Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám žádné změny.
Místopředseda dr Brabec: Páni zpravodajové nenavrhují žádných změn.
Přikročíme tedy k hlasování s příslušnou textovou změnou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém i s uvedenou tiskovou chybou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém, i s uvedenou opravou tiskové chyby.
Nyní hlasovati budeme o podaných resolucích, a to nejprve o resoluci sen. dr Ledebura-Wichelna a druhů.
Uděluji slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Navrhuji schválení této resoluce.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce sen. dr Ledebura-Wichelna a druhů se přijímá.
Dále budeme hlasovati o resoluci sen. Hüttera a druhů.
Uděluji slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Navrhuji zamítnutí této resoluce, poněvadž její obsah je vyčerpán resolucí první a kromě toho není proveditelna pro svou dalekosáhlost.
Místopředseda dr Brabec: Dávám hlasovati o této resoluci.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce se zamítá.
Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém
o vládním návrhu, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu koží, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928, a Protokol Ujednání, tisk 933.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Kovalika a Stržila, zda mají nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Kovalik: Nemám žiadnu.
Zpravodaj sen. Stržil: Nemám rovněž žádnou.
Místopředseda dr Brabec(zvoní): Není žádných textových změn, přikročíme tedy ke hlasování.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Konečně přikročujeme ke hlasování ve čtení druhém
o vládním návrhu, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928, a Protokol Ujednání, tisk 934.
Táži se pánů zpravodajů, sen. dr Kovalika a Stržila, zda navrhují nějakou textovou změnu:
Zpravodaj sen. dr Kovalik: Nemám žiadnu.
Zpravodaj sen. Stržil: Nemám rovněž žádnou.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Není žádných textových změn, přikročíme tedy ke hlasování.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Oznamuji, že do výboru rozpočtového na místo sen. Klečáka nastupuje sen. dr Krouský.
Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 25. června 1929 o 16. hodině s tímto
pořadem jednání:
1. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 920) k usnesení senátu o vládním návrhu zákona o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva. Tisk 932.
2. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 921) k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře. Tisk 936.
3. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 897), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní, celní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Persií, podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929. Tisk 924.
4. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 896), jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 8. července 1925, č. 172 Sb. z. a n., o letectví. Tisk 923.
5. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednány byly osnovy:
a) zákona o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva, tisk 932;
b) zákona, kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře, tisk 936;
c) zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 897), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní, celní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Persií, podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929, tisk 924;
d) zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 8. července 1925, č. 172 Sb. z. a n., o letectví, tisk 923.
6. Návrh poslanecké sněmovny, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. list. ku projednání usnesení senátu:
a) o osnově zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ů 34, 67 a 79 úst. list., tisk 2016/1;
b) o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, tisk 2245/I;
c) o osnově zákona o veřejné stráži zemědělské, tisk 699;
d) o osnově zákona o ochraně polního majetku, tisk 702.
7. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, ktorým sa doplňujú a menia niektoré ústanovenia zákonov o súdnom pokračovaní vo veciach občianskych a o pokračvaní exekučnom. Tisk 858.
Jsou nějaké námitky, prosím? (Nebyly.)
Námitek není.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 12 hod. 57 min.