Ministerstvo veřejných prací předložilo tuto věc předsednictvu ministerské rady už dne 5. ledna 1927, ale dosud se v této věci nestalo žádné rozhodnutí a věc leží nevyřešena. Organisace pilotů už vícekráte rozhodnutí urgovala, ale ničeho se v té věci dosud nedočkala.
Připomínám, že letecký fond i s dotací 2 mil. Kč byl zřízen po souhlase pana ministra financí, že tedy po stránce finanční nemůže býti, jako v takových případech bývá, námitky, a bylo by věru záhodno zvěděti příčiny, proč tato záležitst zůstala dosud. nevyřízena. Zdá se, že ministerstvo veřejných prací z neznámé příčiny na vyřízení nijak zvláště nenaléhá a že osud našich pilotů leží příslušným činitelům za dnešního vládního režimu velmi málo na srdci.
Je těžko rozuměti tomu, když jsou prostředky po ruce a fond letecký byl založen, že přes to se ve prospěch letců ohledně připojištění letců ničeho neděje. Už proto nelze tomu rozuměti, když i ministerstvo národní obrany pojišťuje samo vojenské piloty podle usnesení ministerské rady z 5. července 1924 pro případ úrazu a invalidity a sice při smrtelném úrazu poskytuje u svobodného letce 20.000 Kč, u ženatého 40.000 Kč, pro každé nezaopatřené dítě 10.000. Při úplné invaliditě 75 až 100 % poskytuje pro svobodného letce 50.000 Kč, pro ženatého 80.000 Kč a při částečné invaliditě odstupňuje se podpora podle lékařského nálezu.
Proto je jistě oprávněným požadavek Svazu českých pilotů v Praze, aby každý československý letec, zaměstnaný v jakékoli civilní letecké službě jako pilot byl zaměstnavatelem pojištěn nejméně tak, jako je pojištěn československý letec vojenský, a zákon letecký aby byl tomuto požadavku přizpůsoben a pozměněn.
Není to požadavek organisace pilotů nějak přemrštěný, vzpomenemeli daleko větší cifry a zajištění, které poskytují soukromé společnosti, jako jsem tady by1 uvedl. To, co poskytuje ministerstvo národní obrany vojenským letcům, nejí zdaleka to, jako vidíme ono zajištění u akciové společnosti Lufthansa nebo jiných soukromých společností, ale na druhé straně má cenu, že Již určitá státní správa přiznala se k této povinnosti. Ale jaké jsou zde důvody, aby se neplnily tyto povinnosti, když prostředky jsou po ruce také pro onu část letectva, které je ve službě civilní?
Námitky; které byly předneseny v technicko-dopravním výboru zástupcem ministerstva veřejných prací, když jsme s tímto návrhem přišli, že nemožno komplikovati předlohu, o kterou se právě jedná, neobstojí, proto, neboť předloha se týče změn rázu čistě formálního. Ale ty to změny rázu čistě formálního a administrativního ohledně snadnějšího značkování letadel nemohou býti přece na překážku tomu, abychom při této příležitosti neprovedli také dnes změnu jinou. Změna, o kterou se jedná, tu tady schválíme, nemusí tedy tato předloha býti důvodem, abychom k vůli ní zároveň nemohli změniti § 48, který se týká životních potřeb čsl. letců, kterou navrhuji a která je tak důležitou a naléhavou. Je také dobrým a nesporným právem senátu, aby takové změny, uználi je za žádoucí, přijal a uzákonil, i když proti nim budou námitky třebas docela rázu nepodstatného, námitky třebas i zástupce ministerstva veřejných prací, zvláště když sám ministr veřejných prací ujišťuje zástupce organisace pilotů, že v ministerstvu veřejných prací je dobrá vůle v otázce pojištění jim přijíti vstříc.
Naši piloti podali celou řadu žádostí k ministerstvu veřejných prací a podnikli celou řadu intervencí stran mnohých dalších, pro ně velmi důležitých požadavků. ale kromě slibů nedočkali se dosud ničeho. Dožadují se na př. zřízení odborných kursů pro civilní piloty, zlepšení odborného vzdělání, protože mezinárodní předpisy a dohody stanoví různé podmínky, znalost předpisů, navigace a pod. a piloti s těmito znalostmi mohou dosíci lepších platových podmínek. V okolních státech byla už pilotům taková možnost dána. Naši piloti, ke své škodě i ke škodě našeho letectví, jsou proti cizincům v této věci v nevýhodě.
Žádají též vydání zákona o povinném přijímání vojenských pilotů do služeb civilního letectví. Otázka tato je velmi důležitá, protože stát vynakládá na jednoho vojenského pilota velmi značné sumy, uvádí se nezkoumal jsem tyto cifry, nevím tedy, zda odpovídají pravdě cifra 100.000, ba dokonce i 120.000 Kč. Jak pravím, nechci to zkoumati a nevím, zda to odpovídá pravdě. Ale řada vojenských pilotů ztrácí se pak po půldruhém roce vojenské služby v jiném povolání, ačkoliv by bylo možno upotřebiti těchto pilotů velmi dobře v civilním letectví. Bylo by to jen ku prospěchu i pro národní obranu státu, protože by vojenští piloti nevycházeli z prakse, kterou nenahradí ani dodatečná vojenská cvičení.
Po těchto i jiných důležitých opatřeních organisace čsl. pilotů marně volá. Bylo by záhodno, aby piloti našli pochopení aspoň u slavného senátu Národního shromáždění, pokud se týká jejich požadavku o nadlepšení úrazového a pensijního pojištění. Doporučuji znovu a velmi snažně, aby slavný senát přijal můj návrh na změnu zákona o letectví, pokud se týká §u 48 tohoto zákona a pro případ, kdyby mimo očekávání návrh přijat nebyl, doporučuji, aby resoluce výboru technicko-dopravního k vůli jasnějšímu znění byla přijata tak, jak jsem si tuto resoluci dovolil doplniti a navrhnouti. (Potlesk senátorů čsl. strany soc. demokratické.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není nikdo již přihlášen, debata je skončena.
Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy pana sen. Havleny a soudr.
Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Návrhy sen. Havleny a soudr.:
Návrh pozměňovací:
§ 48 leteckého zákona 1. odstavec budiž změněn takto:
>Osoby; zaměstnané při letadlech držených v území československého státu (velitel, pilot, posádka) a při zařízeních sloužících letectví jsou pojištěny minimálně podle právních předpisů o pojištění dělníků proti úrazu.
Ministerstvo veřejných prací nařízením upraví zvláštní nadlepšení úrazového a pensijního pojištění létajícího personálu přihlížejíc k unifikaci existujícího již nadlepšení pojištění leteckého personálu civilního i vojenského v ČSR.
Létající personál, příslušný do Československé republiky a létající na letadlech držených mimo území republiky, buď do republiky nebo přes její území, nesmí býti co do pojištění minimálního i nařízením upraveného nadlepšení postaven hůře, nežli jiný létající personál téhož podniku, v žádném však případě hůře, nežli nejlépe pojištěný letecký personál domácí stejné kategorie. Ministerstvo veřejných prací kontroluje a zajišťuje provádění tohoto ustanovení.
Návrh resoluční:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila sněmovnám Národního shromáždění návrh změny §u 48 zákona ze dne 8. července 1925, č. 172 Sb. z. a n., o letectví v tom směru, aby létajícímu personálu leteckých společností, zejména cizích, bylo zajištěno nadlepšení úrazového a pensijního pojištění, aby letecký personál žádného podniku leteckého nebyl v tom ohledu hůře postaven, nežli nejlépe pojištěný letecký personál domácí stejné kategorie.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): K doslovu dávám slovo zpravodaji výboru technicko-dopravního, panu sen. Sehnalovi.
Zpravodaj sen. Sehnal: Slavný senáte! Pan kol. Havlena podává návrh na změnu §u 48 zákona o letectví a tento návrh podal již svého času ve výboru technicko-dopravním. Pan kol. Havlena také zde užil asi tohoto výroku: >Senát může na změně se usnésti i když úředník ministerstva veřejných prací staví se proti tomu<.
Tedy, slavný senáte, uvádím toto na pravou míru, poněvadž není tomu tak, že by úředník byl se stavěl proti tomu, nýbrž bylo to usnesení technicko-dopravního výboru právě z toho důvodu, že já jako zpravodaj jsem uváděl ony závady, které v tom návrhu jsou a které si dovolím dnes opětně opakovati.
Slavný senáte! Kol. Havlena ve svém návrhu v posledním odstavci praví: >Létající personál příslušný do Československé republiky a létající na letadlech držaných mimo území republiky, bud' do republiky nebo přes její území, nesmí býti co do pojištění minimálního i nařízením upraveného nadlepšení postaven hůře nežli jiný létající personál téhož podniku, v žádném případě však hůře, než nejlépe pojištěný letecký personál domácký stejné kategorie<.
Slavný senáte! Výbor technicko-dopravní postavil se proti tomu z toho důvodu, že se zde vkládá do zákona předem už něco, čím bychom vzhledem k tomu, že nejsou tyto podmínky se zahraničními vládami ujednány, ztěžovali konečně i zaměstnání našich letců za hranicemi. Tato věc není tak snadná, abychom dali do... (Sen. Havlena: Je tady letecký fond a dotace, které je možno použíti!) Pane kolego, po této stránce jsem přesvědčen, že většina tak, jak rozhodla ve výboru technicko-dopravním, uznala, že není možná, abychom dali do zákona něco, čím bychom po případě vázali kterýkoli jiný stát.
Nemohu se přimlouvati za návrh pana kol. Havleny a činím návrh slavnému senátu, aby tento návrh byl Zamítnut. Jinak, vážený senáte, jistě že všichni uznáváme těžké, velmi těžké zaměstnání u oboru leteckého a proto z toho důvodu také usnesl se výbor technicko-dopravní na resoluci, která je v tisku č. 923 otištěna na konci této zprávy, a já prosím, aby slavný senát jednak zamítl návrh, který zde p. kol. Havlena dává na změnu §u 48, a dále, aby slavný senát přijal resoluci výboru technicko-dopravního tak, jak je zde obsažena.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím, račte zaujmout místa. (Děje se).
Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu hodlám dáti hlasovati o osnově zákona, jejím nadpisu a úvodní formuli takto:
o čl. I podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Havleny a soudr. na změnu §u 48 leteckého zákona; pak
o č1. II osnovy, jejím nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.)
Není jich. Přikročujeme ke hlasování ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby čl. I zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Havleny a soudr. na změnu §u 48 zákona o letectví, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby čl. II, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Čl. II, nadpis zákona a jeho úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové.
Tím byla přijata celá osnova zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 923.
Dalším bodem je:
5. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednány by1y osnovy
a) zákona o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva, tisk 932;
b) zákona, kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebněpolicejní, zejména o hájení zvěře, tisk 936;
c) zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 897), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní, celní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Persií, podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929, tisk 924;
d) zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 8. července 1925, č. 172 Sb. z. a n., o letectví, tisk 923.
Vzhledem k naléhavým zájmům veřejným navrhuji, aby naznačeným věcem přiznána byla pilnost.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost těmto věcem se přiznává.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročuji ihned ke hlasování ve čtení druhém, a to nejprve
o osnově zákona o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva, tisk 932.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Procházky a sen. dr Havelky, zda navrhují nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Nikoli.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nemám žádných oprav.
Místopředseda dr Brabec: Dám, hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Nyní přikročíme ke hlasování ve čtení druhém
o osnově zákona, kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně policejní, zejména o hájení zvěře, tisk 936.
Táži se p. zpravodaje sen. Hrejsy, zda má nějakou textovou změnu.
Zpravodaj sen. Hrejsa: Nemám žádné.
Místopředseda dr Brabec: Dám hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Dám hlasovat o resolucích.
Kdo souhlasí s resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené resoluce se schvalují.
Nyní přikročíme ke hlasování ve čtení druhém o
zprávě I. výboru zahraničního, II, výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 897), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní, celní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Persií, podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929, tisk 924.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Kloudy a sen. Stržila, zda navrhují nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Klouda: Nenavrhuji žádné změny.
Zpravodaj sen. Stržil: Nemám oprav.
Místopředseda dr Brabec: Změny se nenavrhují. Dám hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Konečně budeme hlasovati ve čtení druhém
o osnově zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 8. července 1925 č. 172 Sb. z. a n., o letectví, tisk 923.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Havelky a sen. Sehnala, zda navrhují nějakou textovou změnu.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoli.
Zpravodaj sen. Sehnal: Nemám oprav.
Místopředseda dr Brabec: Změny se nenavrhují. Dám hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Dám hlasovat o resolucích.
Kdo souhlasí s resolucí výboru technicko-dopravního, otištěnou ve zprávě výborové, tisk 923, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená resoluce se schvaluje.
Dále kdo souhlasí s resolucí sen. Havleny a soudr., nechť zvedne ruku (Dě je se.)
To je menšina. Resoluce se zamítá.
Bodem dalším je:
6. Návrh poslanecké sněmovny, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. list. ku projednání usnesení senátu:
a) o osnově zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. list., tisk 2016/I;
b) o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, tisk 2245/I;
c) o osnově zákona o veřejné stráži zemědělské, tisk 699;
d) o osnově zákona o ochraně polního majetku, tisk 702.
Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně, aby ve lhůtě stanovené §em 43 úst. list. projednala uvedená usnesení senátu, navrhuji, aby lhůta k projednání těchto věcí prodloužena byla o dalších 5
měsíců. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku.(Děje se.)
To je většina. Návrh můj se přijímá.
Na pořadu dále je:
7. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. list. ku projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, ktorým sa doplňujú a menia niektoré ustanovenia zákonov o súdnom pokračovaní vo veciach občianských a o pokračovaní exekučnom. Tisk 858.
Jelikož nebude možno, aby záležitost tato byla ve lhůtě §em 43 úst. list. stanovené projednána, navrhuji, aby byla poslanecká sněmovna požádána o prodloužení lhůty k projednání této záležitosti o dalších 5 měsíců.
Dám hlasovati.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí. nechť zvedne ruku. (Deje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Oznamuji, že
do výboru iniciativního na místo sen. Sehnalové nastupuje sen. Herlinger;
do výboru kulturního nastupuje na místo sen. dr Herze sen. Chlumecký;
do výboru zahraničního na místo sen. Hampla nastupuje sen. dr Houser;
do výboru branného na místo sen. Koutného nastupuje sen. Šturc;
do výboru sociálně-politického na místo sen. Koutného nastupuje sen. Průša.
Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem
přikázání došlých spisů.
Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Končím schůzi.
Konec schůze v 18 hod. 22 minut.