Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
II. volební období.
1. zasedání.
Tisk 6.
Zpráva
ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1),
jímž se platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n. o změně některých ustanovení trestního práva a ustanovení tento zákon doplňujících prodlužuje a současně některé jeho předpisy rozšiřují na obor soudnictví vojenského.
Neobyčejný vzrůst počtu trestních řízení v roce 1919 a 1920 přiměl ministerstvo spravedlnosti, aby hledalo úpravu soudnictví, která by zmírnila tíseň, jež nastala trestním soudům ve vyřizování trestních věcí.
Zákonem z 18. prosince 1919, čís. l Sb. z. a n., byl počet soudců v trestních senátech snížen u sborových soudů prvé a druhé stolice, ale opatření to nepostačovalo, a proto bylo opatřením Stálého výboru ze 4. srpna 1920, čís. 480 Sb. z. a n., umožněno, aby veřejný žalobce přihlížeje ke změněné hodnotě peněz a k jiným okolnostem případu navrhl mírnější potrestání než podle zákonné trestní sazby, a aby navrhl, by v trestní věci rozhodl místo porotního soudu soud sborový, nebo místo senátu samosoudce.
Toto opatření Stálého výboru bylo zkoumáno ústavním soudem a rozhodnutím ze 7. listopadu 1922 bylo uznáno, že vyhovuje § 54 ústavní listiny.
Zákon ze 22. prosince 1921, čís. 471 Sb. z. a n. umožnil pak veřejnému žalobci, aby navrhl u trestních činů proti majetku mírnější potrestání místo pro zločin jen pro přestupek (na Slovensku a Podkarpatské Rusi pro přečin), a trní aby přivedl věc před okresní soud.
Ustanovení toto se velmi osvědčilo a získalo soudům sborovým značnou úlevu, kdežto soudům okresním nezpůsobilo citelnějšího zvýšení agendy, poněvadž značný počet jejich bez obtíží mezi sebe rozdělil a vyřídil nově přirostlé trestní případy. Teprve tímto opatřením bylo trestní soudnictví uvedeno do snesitelného stavu, který umožňoval pravidelné vyřizování trestní agendy. Všecka tato opatření byla označována jako přechodná a časově obmezována, takže by 31. prosince 1925 končila jejich platnost. Poměry v soudnictví nejsou však dosud tak upraveny a tak ustáleny, aby bylo lze již nyní vrátiti se k úpravě, jaká v trestním soudnictví byla až do roku 1919.
Ministerstvo spravedlnosti připravuje definitivní úpravu trestního řízení v duchu svrchu vylíčených reforem a ubezpečuje, že k této definitivní úpravě do tří let dojde.
Tentokráte navrhuje vláda, aby také u soudů vojenských bylo vojenskému prokurátorovi umožněno, by při trestních činech proti majetku místo potrestání pro zločin navrhl potrestání pro přečin jako tomu jest u soudů občanských dle zákona čís. 471/21, a odůvodňuje tento svůj návrh skutečností, že nyní už není obav z uvolnění kázně branné moci, a že dle poměrů dosavadních postavení vojenských obžalovaných jest výhodnější než postavení obžalovaných u soudů občanských.
Také zatížení brigádních a divizních soudů jest nepříznivé pro soudy divizní, pokud nebude provedena taková úprava, jaká jest u soudů občanských.
Opatření, které vláda navrhuje, stalo se velmi naléhavým, protože dosavadní úprava trestního soudnictví byla povolena jen do 31. prosince 1925, a kdyby nebyla působnost zákonů je upravujících prodloužena, musily by se trestní soudy vrátit k poměrům platným až do roku 1919. Dobu, na kterou se má zákon prodloužit, změnil ústavně - právní výbor na čas do 31. března 1929, poněvadž vládou navržená doba do 31. prosince 1928 působí při vyřizování termínovaných předloh koncem roku pravidelně tíseň.
Ústavně - právní výbor navrhuje proto, aby senát Národního shromáždění schválil vládní návrh zákona, kterým se platnost zákona z 22. prosince 1921, čís. 471 Sb. z. a n. o změně některých ustanovení trestního práva a ustanovení tento zákon doplňujících prodlužuje a současně některé jeho předpisy se rozšiřují na obor soudnictví vojenského, a to ve znění dole uvedeném.
V Praze, dne 17. prosince 1925.
Dr Frant. Soukup v. r.,
místopředseda.
Dr Veselý v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne............................................................
jímž se platnost zákona že dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n. o změně některých ustanovení trestního práva a ustanovení tento zákon doplňujících prodlužuje a současně některé jeho předpisy rozšiřují na obor soudnictví vojenského.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Platnost čl. I. zák. č. 471/1921 Sb. z. a n. a jej doplňujících ustanovení čl. I. zákona ze dne 12. prosince 1923, č. 259 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1928.
Ustanovení § 9 a 10 čl. I. zák. č. 471/1921 Sb. z. a n. a doplňujících jej ustanovení č. 2 čl. l. zák. č. 259/1923 Sb. z. a n. platí obdobné také, když jmenované tam zločiny soudí soud vojenský, navrhne-li vojenský prokurátor potrestání pro přečin.
Čl. II.
Platnost čl. I. č. 3, 4 a 11 zákona ze dne 18. prosince 1919, č. l Sb. z. a n. z roku 1920, kterým se mění některá ustanovení trestního řádu ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z. a zák. čl. XXXIII z roku 1896, prodlužuje se do 31. března 1929.
Čl. III.
Tento zákon nabude účinnosti 1. ledna 1926; jeho provedení ukládá se ministrům spravedlnosti a národní obrany.