Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 11.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění

Úmluva mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, sjednaná v Praze dne 30. května 1925.

Návrh usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, sjednanou v Praze dne 30. května 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. listopadu 1925, č. 238 Sb. z. a n.

Důvodová zpráva.

Předkládanou úmluvou poskytují se obyvatelstvu pohraničního pásma k ulehčení styku úlevy jak po stránce formální tak věcné. Pro přestup hranice není zapotřebí pasu, nýbrž stačí propustky k tomu účelu upravené. S hlediska materielního jest účelem úmluvy zabezpečiti obyvatelstvu v pohraničním pásmu nerušené provozování živností, výkon hospodářských prací na hospodářstvích hranicí přeťatých a rozdělených, provozování prakse lékařů, zvěrolékařů a porodních asistentek; dále umožňuje se přestup žákům k návštěvě škol a duchovním.

Při tom pamatováno jest i na případy požárů a jiných nehod tím, že se dává možnost rychlého zásahu záchranným sborům.

Jako v jiných úmluvách tohoto druhu, stanoví úmluva značné úlevy pro obdělávání polí, luk, lesů, přepravu hospodářských strojů, pro přestup hranice dobytkem tažným i hnaným na pastvu, pro dopravu píce a úrody vůbec a jiné další úlevy k usnadnění styku.

V ostatním poukazuje se na obsah úmluvy samé.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby tato předloha byla projednána současně poslaneckou sněmovnou a v ní výborem zahraničním a výborem živnostenským a senátem a v něm výborem zahraničním a výborem národohospodářským.

Text úmluvy se předkládá ve zvláštním exempláři ve znění francouzském a v českém překladě.

V Praze dne 15. prosince 1925.

Předseda vlády:
Švehla, v. r.

(Překlad.)

Úmluva

mezi

Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku.

President republiky

Československé

s jedné strany

a

President republiky Polské

s druhé strany,

v souhlasném přání usnadniti obyvatelům pohraničního pásma pohraniční styk, jmenovali za účelem uzavření příslušné úmluvy tyto plnomocníky:

President republiky Československé

pana Jana Dvořáčka,

zplnomocněného ministra a přednostu národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí a

pana Dra Gustava Schönbacha,

ministerského radu ministerstva financí;

President republiky Polské

pana Dra Waleryho Goetela,

profesora jagielloňské university a báňské akademie v Krakově, komisaře polské vlády v Mezinárodní komisi pro delimitaci hranice československo-polské a

pana Jiřího Bogorya-Kurzeniecki-ho,

ministerského radu, přednostu komitétu a sekce transitní v ministerstvu zahraničních věcí,

kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:

Článek l.

Za pohraniční pásmo uznávají se části okresů po obou stranách hranice, jichž přesnější vymezení jest vyhrazeno každé z obou stran. Zpravidla nemá šíře pohraničního pásma přesahovati 15 km na každé straně hraniční čáry; může však v místech, kde toho budou vyžadovati místní poměry, činiti více než 15 km.

Seznam obcí, ležících v tomto pohraničním pásmu, bude uveřejněn nejvhodnějším způsobem.

ČÁST A.

Úlevy osobní.

Článek 2.

Osoby, usedlé v pohraničním pásmu a bydlící tam nejméně tři měsíce, mohou obdržeti propustky, opravňující je k přestupu hranice a pobytu na druhé straně podle ustanovení následujících článků.

Státní zaměstnanci požívají této úlevy ode dne nastoupení služby.

Článek 3.

Propustky se vydávají:

a) jako propustky jednorázové na modrém papíru;

b) jako propustky stálé, na bílém papíru;

c) jako propustky hospodářské, na červeném papíru.

K vydávání propustek používáno bude tiskopisů československých a polských, upravených dle vzoru připojeného k této úmluvě. Propustky musí býti opatřeny úředním razítkem úřadu, který je vydal a fotografií majitele, jakož i jeho podpisem nebo jiným vlastnoručním znamením ruky.

Fotografie se od majitele nepožaduje, předloží-li jiný úřední průkaz totožnosti nebo alespoň úředně ověřený a opatřený fotografií.

Článek 4.

Propustka opravňuje majitele:

a) k přestupu hranice na ustanovených přechodných bodech pěšky, koňmo, na kole,

v povoze, v saních, na motocyklu, v automobilu nebo po železnici;

b) k pobytu v úseku pohraničního pásma hraničícího s úsekem, ve kterém propustka byla vydána.

V případě nutné potřeby může úřad, vydávající propustku, oprávniti jejího majitele k pobytu nejen v úseku hraničním, nýbrž také v úsecích s ním sousedících.

úřad vydávající propustku, obsahující oprávnění tohoto druhu, jest povinen zpraviti o tom úřady druhé smluvní strany.

Článek 5.

Propustky vydávají se strany polské správní úřady prvé stolice; se strany československé správní úřady prvé stolice nebo bezpečnostní úřady prvé stolice.

V případě zvláště naléhavé a zjištěné potřeby podniknouti jedinou cestu a není-li možno obdržeti včas od příslušného úřadu propustku, může býti tato vydána též starostou obce a ověřena se strany polské stanicí státní policie a se strany československé stanicí četnickou.

Místně jest příslušným ten úřad, v jehož obvodu bydlí osoba, žádající propustku.

Článek 6.

Jednorázové propustky vydávají se s platností nejvýše čtrnáctidenní počítaje ode dne vystavení; ony opravňují majitele k nejvýše 3 dennímu pobytu na druhé straně, při čemž den prvého přestupu hranice se nepočítá.

Článek 7.

Stálé propustky vydávají se s platností šestiměsíční osobám, které přestupují často hranici z důvodu své živnosti, z důvodů hospodářských, náboženských, školních nebo jiných zvláštních důvodů, na př. rodinných. Stálé propustky jsou vydávány zejména osobám navštěvujícím školu na druhé straně hranice.

Takové propustky opravňují k 24hodinnému pobytu na druhé straně hranice.

Lékaři, zvěrolékaři a porodní asistentky mohou, mají-li stálou propustku, pobývati na druhé straně hranice po dobu tří, dělníci po dobu šesti dnů.

Článek 8.

Propustky hospodářské jsou vydávány majitelům pozemků, členům jejich rodin, osobám zaměstnaným v jejich hospodářství jakož i vůbec osobám obdělávajícím pozemky na podkladě jakéhokoliv právního titulu, tam, kde jejich pozemky nebo pozemky tvořící se zřetelem k polnímu hospodářství jeden celek, jsou rozděleny čarou hraniční. Totéž platí pro hospodářství nebo pozemky, které nemohou býti normálně obhospodařovány bez přestupu hranice.

Hospodářské propustky opravňují k přestupu hranice a k pobytu na druhé straně jen pro tu dobu a na tom místě, jak toho vyžaduje obdělávání pozemků.

Hospodářské propustky platí pro dobu jednoho roku.

Článek 9.

Propustky mohou býti obnoveny se zachováním předpisů, platných pro jich vydávání. Obnovení musí býti zaznamenáno na staré propustce.

Článek 10.

Děti mladší 14 let nepotřebují propustek k přestupu hranice, jsou-li v průvodu osoby dospělé a jsou-li zapsány v její propustce.

Článek 11.

Úřady uvedené v čl. 5. jsou povinny uvědomiti příslušné úřady druhé strany o každé žádosti podané za vydání stálé nebo hospodářské propustky (článek 7. a 8.), mají-li v úmyslu vydati propustku. Uvědomění musí obsahovati jméno, příjmení a bydliště žadatelovo, jakož i údaje potvrzující, že jsou dány podmínky stanovené pro přestup hranice a důvody pro žádost.

Propustka nebude vydána, vyrozumí-li příslušné úřady druhé strany ve lhůtě 14 dnů od učiněného jim sdělení, že nesouhlasí s vydáním propustky, buď pro nedostatek požadovaných podmínek k jejímu vydání, nebo proto, že by vydání propustky odporovalo předpisům platným v jejich zemi anebo konečně, protože brání tomu důvody bezpečnosti a veřejného pořádku.

Uzná-li úřad, vydavší propustku, námitky za nedosti odůvodněné, může se jeho nadřízený úřad domáhati u příslušného úřadu druhé strany, aby dotyčná otázka byla znovu vyšetřena. O vystavení každé stálé a hospodářské propustky jest úřad, který ji vystavil, povinen vyrozuměti neprodleně příslušný úřad druhé strany.

Podrobnosti tohoto postupu budou upraveny přímou dohodou mezi příslušnými správními úřady.

Článek 12.

Propustky, o nichž jedná článek 3., s výjimkou propustek hospodářských, opravňují k přestupu hranic v místech v nich udaných a uznaných za místa přestupu příslušnými úřady obou smluvních stran. Bez zvláštních důvodů není dovoleno označovati v propustce jiné místo přestupu, než to, které leží nejblíže majitelova bydliště.

Hospodářské propustky opravňují k překročení hranice kromě míst přestupu i tam, kde přestupu jest třeba k výkonu prací.

Tato místa musí býti stanovena na té i oné straně příslušnými celními úřady po vyslechnutí zájemníků, při čemž nutno vzíti zřetel na skutečné hospodářské potřeby.

Článek 13.

Přestup hranic na propustky jest zásadně dovolen jen za dne, a to od 1. března do 30. září mezi 6. a 21. hodinou a od 1. října do konce února mezi 7. a 19. hodinou.

Propustky hospodářské opravňují k přestupu hranice od 4. do 22. hodiny v době od 1. března až do 30. září. Správní a celní úřady I. stolice mohou po vzájemné dohodě stanoviti jiné hodiny k přestupu hranice, a to buď všeobecně nebo v jednotlivých případech, Je-li to vhodno se zřetelem k místním poměrům.

Duchovní a jejich pomocníci, lékaři, zvěrolékaři a porodní asistentky mohou při vykonávání svého povolání přestupovati hranici v noci a to i po vedlejších cestách. Totéž platí i pro jiné osoby v případech zvláštní nutnosti.Pro přestup hranice po železnici není žádného omezení co do hodin.

Článek 14.

Stanovení poplatků za případné vydávání propustek ponechává se úpravě každé z obou smluvních stran.

Za přestup hranice a za pobyt na druhé straně hranice nebude vybírán žádný poplatek.

Článek 15.

Hasiči a důlní stráže, jakož i záchranná mužstva, jež jako takové jest možno poznati, mohou za ucelena poskytování pomoci přestoupiti hranici ve dne i v noci v místech, kde to bude uznáno za nutné a setrvati na druhé straně hranice jak dlouho bude třeba, s výhradou, že se podrobí vedení osoby oprávněné dle předpisů platných v místě nehody.

Článek 16.

Propustka může býti odebrána úřady druhé strany, byla-li vydána na základě nepravdivých údajů nebo v případě zneužití vůbec. Odebraná propustka musí býti bezodkladně vrácena úřadu, který ji vydal.

ČÁST B.

 

Úlevy věcné.

Článek 17.

V pohraničním styku může býti převáženo též po vedlejších cestách pohraničního pásma toto zboží, pokud jest osvobozeno od cla a pokud jest to žádoucí a přípustné vzhledem k místním poměrům, budou-li zachovány celní předpisy: přírodní a umělá hnojiva, stonkový len a stonkové konopí,zelená nebo suchá píce (tráva pro dobytek, seno, sláma, řezanka), suché listí na stlaní, mech, sítí, obyčejný stavební písek, štěrk, hlína obyčejná a hrnčířská, palivové dříví (toto pouze pro vlastní potřebu obyvatelů pohraničního pásma), dřevěné uhlí, rašelina, slatina a hubka dubová.

Článek 18.

V případě nutnosti mohou býti léky připravené v některé lékárně pohraničního pásma na předpis lékaře nebo zvěrolékaře, oprávněných provozovati prakse vnášeny v malých množstvích, přiměřených potřebám spotřebitelů, též bez povolení správních úřadů a bez cla. Předpisy takové musí však obsahovati poznámku "velmi nutné".

Článek 19.

Jsou-li zemědělská hospodářství nebo jiné usedlosti hranicí přeťaty nebo rozděleny, nesmí býti činěny potíže nebo překážky nerušenému provozování hospodářství z důvodu rozhraničení a ustanovení s ním souvisejících. Jmenovitě bude lze přepravovati beze cla z jedné části majetku na druhou, na místech k tomu účelu pro tato hospodářství neb usedlosti určených: dobytek, nářadí tvořící součást hospodářského zařízení, osivo potřebné k obdělání pozemků, jakož i plodiny zemědělské a produkty zvířecí z těchto hospodářství.

Článek 20.

Obyvatelé pohraničního pásma, vykonávajíce práce na svých polích, lukách nebo pozemcích vůbec, vlastních nebo najatých, ležících v pohraničním pásmu druhého státu, jsou oprávněni převáděti bezcelně svůj dobytek a přepravovati nářadí a osivo potřebné k těmto práčem, jakož i úrodu z obdělávaných pozemků. Přestup hranice může se díti též po vedlejších cestách, pokud toho poměry a povaha konaných prací vyžadují, s podmínkou, že zachovány budou formality celní a že se obyvatelé vrátí téhož dne.

Hospodářské stroje motorové nebo parní (lokomobily, pluhy, brány, mlátičky, řezačky a jiné), dovážené nebo vyvážené podle ustanovení článků 19 a 20, musí býti při přechodu hranice zaznamenány.Na přechod jiných strojů a hospodářského nářadí, jakož i povozů nákladních, vozů, saní, dobytka tažného i soumarů budou dohlížeti celní úřady vhodným způsobem.

Článek 21.

Bezcelně bude propouštěn dobytek hnaný na pastvu nebo zpět z jednoho pohraničního pásma do druhého s podmínkou, že jeho totožnost bude zjištěna předchozím záznamem. Rovněž mohou býti bezcelně zpět dopravovány produkty zmíněného dobytka jako: mléko, máslo, sýr, vlna a hnůj, jakož i mláďata vržená v mezidobí, avšak vždy v množství úměrném počtu kusů a skutečnému trvání pastvy. Přeprava jich může se díti rovněž po vedlejších cestách. Pro potřebu obyvatelů pohraničního pásma, majících pastviny na druhé straně, možno rovněž bezcelně přenášeti sůl (sůl dobytčí), mouku a chléb v množství určeném oběma celními úřady se zřetelem k vlastní potřebě těchto obyvatel a k době trvání pastvy.

Dobytek, který se za hranicí ztratil nebo byl ukraden, bude vrácen bez vybrání dávek, bude-li vlastnické právo dosvědčeno obcí.

Článek 22.

Dobytek tažný a soumaři užívaní k dočasným pracím jsou osvobozeni od cla, budou-li celně zaznamenáni.

Článek 23.

Obilí, olejnatá semena, konopí, len, dříví, třísliva, které budou dopravovány k vlastní potřebě obyvatel pohraničního pásma na druhou stranu hranice k mletí, vytlačování, řezání, tření atd. a jež se vrací ve stavu zpracovaném podléhají předpisům o zušlechťovacím řízení, nebo v případě, že toho budou vyžadovati závažné místní důvody, budou moci býti vyváženy a dováženy bezcelně pod podmínkou, že bude složena přiměřená jistota. V případě potřeby bude dohodou obou celních úřadů určeno množství zpracovaných výrobků, které bude možno zpět dovésti nebo bude nutno zpět vyvésti výměnou za suroviny a polotovary.

Článek 24.

Aby se usnadnila obyvatelům pohraničních pásem přeprava předmětů jich vlastní potřeby, zasílaných z jednoho území do druhého k opravě nebo zpracování v řemeslnických dílnách a k zpětnému vrácení, budou obě celní správy oprávněny dovoliti v pohraničním pásmu tento styk oběma směry.

Článek 25.

Obyvatelé pohraničního pásma, mající vykonávati dočasně práce v podnicích zemědělských, lesních nebo jiných na druhé straně hranice, jsou oprávněni, vracejí-li se do svého bydliště nejpozději šestého dne od doby, kdy přišli na místo výkonu své práce a řídí-li se předpisy platnými pro styk toho druhu, překročiti hranici po vedlejších cestách a též přenášeti potřebné nářadí, jakož i svou mzdu v hotovosti a v naturáliích (députát), bez jakýchkoliv dávek, vyjímaje výrobky monopolní.

Pokrmy připravené pro tyto dělníky v jich bydlišti mohou jim býti bezcelně donášeny.

Článek 26.

Obě správy se dohodnou o podrobnějších ustanoveních, jimiž by byla přiznána ulehčení pro kněze a jejich pomocníky, lékaře, zvěrolékaře a porodní asistentky, bydlící v pohraničním pásmu, v předpokladu, že jsou oprávněni k vykonávání svého povolání v tomto pásmu.

Přestup hranic v případě požáru, živelní pohromy nebo nehody je dovolen hasičům a záchranným oddílům s veškerou jejich výstrojí.

školáci mohou ve dne přenášeti knihy a školní potřeby vůbec též po vedlejších cestách.

Článek 27.

Ve styku vytčeném v předchozích článcích nemůže býti použito platných omezení dovozu a vývozu.

Článek 28.

Dovoz a vývoz malého množství předmětů denní a hospodářské potřeby, pro něž se všeobecně vyžaduje povolení dovozu neb vývozu, bude v pohraničním styku dovolen, lze-li připustiti se zřetelem k druhu předmětu a k poměrům obyvatelů pohraničního pásma, že tyto předměty jsou určeny k potřebě těchto obyvatel a nikoli k obchodu.

Článek 29.

Jinak však, šetříc opatření smluvených pro pohraniční styk, úprava zavedená pro tento styk nedotkne se ani omezení svobody obchodu v obou státech, ani předpisů týkajících se zboží, jehož výroba a příděl jsou státem upraveny.

Nicméně obyvatelé pohraničního pásma nebudou proto, že obdělávají některé pozemky na území druhého státu, povinni odevzdávati plodiny z nich tomuto státu. Tato výhoda se však nevztahuje na hospodářské majetky velké rozlohy.

Článek 30.

Doprava tělesných pozůstatků, které mají býti pohřbeny na některém hřbitově pohraničního pásma druhého státu, bylo-li to doposud zvykem, jest dovolena na základě lékařského vysvědčení, aniž třeba šetřiti předpisů platných pro přepravu tělesných pozůstatků.

K tomu cíli může býti převezena přes hranici beze cla rakev s ozdobami, květinami, věnci a stuhami. Dopravní prostředky pro tělesné pozůstatky, včetně potahu, jsou osvobozeny od cla pod podmínkou, že se vrátí přes hranici.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP