Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

I. zasedání.

Tisk 25.

I.

V povodí řek českého severovýchodu utrpěly zemědělské kraje velikými povodněmi v posledním dnu roku minulého a prvých dnech roku letošního tak značných škod, že podepsaní konajíce svojí povinnost upozorňují vládu Československé republiky na tyto události:

Jak úžasné množství vod svedlo Labe s přítoky Úpou a Metují vysvitne z toho, že na Josefovském jezu byl zjištěn průtok vteřinový 390 m³. Podobně bylo i na řece Orlicí a její přítocích.

Parcielně provedené regulace na těchto řekách ukázaly se nejen nedostatečnými pro pojetí takovýchto katastrofálních vod, ale svými nedohotovenými partiemi (stavba jezu na Orlici nad Hradcem Králové) i velmi škodlivými, poněvadž na mnohých místech způsobily naprosto nový směr i rozměr zátop, tak že zátopy dostavily se i v takových místech, kde nemohly býti ani očekávány, a tím ovšem nebezpečí i škody se jen zvětšily.

Tak bylo na Labi nad Smiřicemi, kde vznikla průrva, jíž unikající spousty vod sebraly do značné hloubky a šíře nejen ornici ale i spodinu a přenesly vše na níže položené louky, a odtud řítily se vody novým směrem na Holohlavý a Smiřice, prorvaly silnice, poškodily a prorvaly mosty silniční a strhaly mosty na vlečce továrny Malburgovy, zaplavily skoro celé Smiřice a šířily spoust dále po toku, vyryvše si místy úplně nové koryto mimo staré břehy. Úprava zničených pozemků bude vyžadovati mnoho nákladu a práce, místy i po řadu let.

Podobné případy v poněkud menším rozsahu objevily se i jinde; tak nad Josefovem, u Lochenic, nad Náchodem u Bělovse, na Orlíci pak obrovské zátopy ve Svinarech, Blešně, Nepasících, kdež jen usilovnému přičinění hasičských sborů lze děkovati za záchranu lidských životů i mobilního majetku. Jinak ovšem škody na pozemcích, hospodářských a obytných budovách jsou veliké. Podobný stav nastal i u Třebechovic, u Týniště nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí, Častolovic, Ústí nad Orlicí, Jabloném a jiných obcích přilehlých ku řece Orlici, Zdobnici a Dědině.

Tam všude jest třeba zaříditi záchranné a podpůrné akce.

Pevný jez nad Opatovicemi ukázal se opětně škodlivým, způsobiv vzdutí vod až do výše vrchní hladiny vodní ve Hradci Králové a tím zatopiv všecky sklepy i sklepní byty domů v Hradci Králové,Pražském Předměstí, Farářství a Březhradě. Také tyto škody jsou obrovské.

Spousty vod z uvedených řek, jejichž úžasné množství dá se představiti z toho, že, jak výše uvedeno, průtok na jezu Josefovském obnášel 390 m³ za vteřinu a že nádrž v Lese Království nad Králové Dvorem přes svůj veliký retenční prostor byla naplněna během několika málo hodin a na to po několik dnů se přelévaly vody přes hráz v hloubce vlny 43 cm, zavinily přirozeně další ohromné zátopy na Pardubicku, Přeloučsku, Chlumecku, Poděbradsku a všude dále po toku řeky i na přítocích dalších jež rovněž byvše rozvodněny stouply zpětnou vodou labskou ještě výše.

Žádáme proto vládu Československé republiky, aby, pokud již tak neučinila, zařídila ihned řádné vyšetření škod a aby poškozeným dostalo se náhrady.

II.

Povodně z 31. prosince 1925 na řekách českého severovýchodu, podobně jako všecky podobné v jiné době a jiných oblastech, ukazují zřejmé, že dosavadní způsob parcielních úprav toků nikterak nezabezpečuje ochranu před zátopami, naopak jak jíž výše poukázáno mnohdy ještě stav zhoršuje a jest vůbec svojí pomalostí, v důsledku nedostatečných prostředků peněžních, nejen nepraktický ale i nehospodárný, upozorňujeme, že nutno zároveň s regulací toků zříditi potřebné nádrže, které by podobné přívaly vod zadržely.

Jest nám známo, že připravuje se stavba nádrže na Rozkoši pro zadržení vod na řece Úpě a Metují, dále nádrží na Orlíci a přítocích (v Pastvinách nad Orlicí, v Pečíně na Zdobnici, na Hvězdě na Orlici Tiché) a tu připomínáme, že jest také třeba studovati otázku nádrži pod Hradcem Králové pro záchranu středního Labe před katastrofálními povodněmi. Zřízení takových nádrží a všech úprav vodotečí jest velíce akutní a nynější pomalý způsob provádění v důsledku nedostačujících ročně povolených 50ti milionů Kč přináší více škod než užitku, proto žádáme, aby vláda Československé republiky postarala se o rychlejší postup prací výše uvedených, což jest snadno možno tím, když ve smyslu II. hlavy zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. ročně do rozpočtu zařazených 50.000.000 Kč použije na zúročení a amortisaci přiměřeného obnosu, kterýž opatří se půjčkou v dohodě mezi příslušnými resortními ministerstvy.

Tak v rámci programu prací vodohospodářských pro celou republiku bude možno zrychleným tempem pracovati i na nutně potřebných pracech na něž tímto návrhem upozorňujeme.

Navrhujeme tedy:

Slavný senáte račíž se usnésti:

1. Vláda Československé republiky račiž ihned provésti vyšetření katastrofálních škod na českém severovýchodě, způsobených novoroční povodní a povoliti příslušné prostředky na náhradu poškozeným z běžného rozpočtu.

2. Vláda Československé republiky račíž ve smyslu našeho návrhu starati se o rychlejší provedení národohospodářských prací ve smyslu zákona č. 227 tím způsobem, že bude uzavřena co nejvyšší půjčka, jejíhož výnosu se k provedení národohospodářských prací použije, a z položky ročních 50.000.000 Kč, citovaným zákonem povolené, nechť se výpůjčka amortisuje a úročí.

V Praze, dne 20. ledna 1926.

V. Sehnal, dr. Brabec, J. Haviena, dr. Reyl, J. Thoř, dr. Veselý,
dr. Šrobár, K. Sáblik, J. Vraný, dr. Rozkošný, Roháček, Sechtr, C. Pivko, F. J. Kroiher, dr. Okánik, F. Olejnik, Jan Prinz, J. Stržil, F. Šabata, V. Donát, F. Hybš, Prosek.