Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

1. zasedání.

Tisk 55.

Podle zprávy krajského soudu v Uherském Hradišti propuklo v prosinci 1920 na Hodonínsku hnutí směřující proti bezpečnosti státu, proti autoritě úřadů a záležející v rušení veřejného pokoje a klidu. Zároveň spáchána byla v Hodoníně celá řada výtržností. Vůdcem tohoto hnutí a původcem výtržností jest podle výše uvedené zprávy senátor Tomáš Koutný.

Krajský soud v Uherském Hradišti zažádal dne 21. února 1921 předsednictvo poslanecké sněmovny Národního shromáždění o souhlas k trestnímu stíhání Tomáše Koutného pro zločin velezrady podle §u 58 lit. b), c) trestního zákona. Žádost tato byla však krajskému soudu v Uherském Hradišti vrácena k doplnění. Na základě tohoto poukazu soud tento spisy doplnil a žádost za souhlas dne 15. května 1924 obnovil. Žádost tato byla však předsednictvem poslanecké sněmovny Národního shromáždění dne 19. října 1925 vrácena s oznámením, že Národní shromáždění bylo rozpuštěno a že poslanecká sněmovna o ní nerozhodla.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát žádosti krajského soudu v Uherském Hradišti z 10. prosince 1925, čís. jedn, Tk. XII 1604/ 25 nevyhověl a souhlas k trestnímu stíhání senátora Tomáše Koutného pro zločin §u l zákona na ochranu republiky nedal.

Není nejmenší pochybnosti o tom, že v prosinci 1920 šlo o komplot proti Československé republice, který zakládá skutkovou podstatu podle §u 58 lit. b), c) trestního zákona resp. §u l zákona na ochranu republiky, a který, kdyby se byl podařil, musil míti pro Československou republiku následky přímo katastrofální. Komplot ten vedl podle výše uvedené zprávy krajského soudu v Uherském Hradišti na Hodonínsku Tomáš Koutný. Skutečnost tato padá v neprospěch Tomáše Koutného tím více na váhu, že přece pří svém vstupu do Národního shromáždění nedlouho před tím sliboval věrnost republice i zachovávati její zákony, a že, jak svědky jest prokázáno, Tomáš Koutný otevřeně doznal, že jest si vědom toho, že páše činy nezákonné, V tomto směru byla by tudíž žádost krajského soudu v Uherském Hradišti za souhlas k trestnímu stíhání plně odůvodněna.

S druhé strany dlužno však uvážiti, že tu jde o politický delikt rázu sice velmi těžkého, který však bohudík neměl pro stát celkem vážnějších následků, dále že všichni účastníci tohoto kompletu, kteří pro to byli odsouzení k trestům těžkým i méně těžkým, bylí amnestováni, a konečně že od spáchání činu uplynulo již více než 5 let, takže paměť jeho jest již téměř setřena, a není jistě ve veřejném zájmu, aby paměť tohoto tak ošklivého činu byla zavedením trestního řízení znovu oživována.

Na základě toho všeho imunitní výbor navrhuje, aby souhlas k trestnímu stíhání senátora Tomáše Koutného dán nebyl.

V Praze, dne 11. března 1926.

Dr. Ot. Krouský v. r.
předseda.

Dr. Baxa v. r.
zpravodaj.