Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 74.
Zpráva
I. sociálně politického výboru,
II. rozpočtového výboru
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 65) k vládnímu návrhu zákona
o hranici přijmu vylučující nárok na důchod válečných poškozenců.
I.
Válečné a poválečné poměry vyžádaly si mimo vyřešení četných jiných otázek i onu zaopatření válečných poškozenců. Po prvé po zrušení vyživovacích příspěvků upravena tato otázka zákonem ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. o požitcích válečných poškozenců, jimž přiznán nárok na požitky válečným poškozencům, jichž roční příjem nepřevyšuje Kč 4000. Do této částky započítával se příjem všech osob, k jejichž výživě válečný poškozenec podle zákona jest povinen přispívati a které s ním bydlí ve společné domácností. Příjem plynoucí z vlastní práce válečného poškozence nesamostatně výdělečně činného započítával se do této částky pouze polovičkou.
Jelikož hranice příjmu, vylučující z nároku na důchod, byla nižší než existenční minimum, zvýšena, tato hranice zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., na 6000 Kč u válečných poškozenců samostatně výdělečně činných, a na 12.000 Kč u nesamostatně výdělečně činných, s platností do 31. prosince 1923.
Pro rok 1924 snížena hranice příjmu, vylučující nárok na důchod válečných poškozenců, na 5000 Kč, případně 10.000 Kč zákonem ze dne 10. dubna 1924, č. 79 Sb. z. a n., jelikož nastal malý pokles cen nejdůležitějších potřeb životních.
Pro rok 1925 prodloužena platnost zákona č. 79/1924 zákonem ze dne 19. prosince 1924, č.297 Sb. z. a n.
Jedná se nyní o zákonnou úpravu důchodů válečných poškozenců pro rok 1926. Předložená osnova zákona ponechává v platností základní hranicí příjmu, vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců, t. j. 5000 Kč u hospodářsky samostatně činných a 10.000 Kč u hospodářsky nesamostatných, poněvadž nejdůležitější potřeby životní i přes velmi značný pokles zemědělských výrobků, který činí až 50 % loňských cen v obchodu neklesly, a rovněž poměry na trhu pracovním se nezměnily.
Sociálně-politický výbor pojednal o tomto vládním návrhu zákona, schváleném poslaneckou sněmovnou 17. března 1926, ve své schůzí dne 20. dubna 1926 a odporučí jej slavnému senátu k ústavnímu schválení.
Dále navrhuje výbor, aby slavný senát přijal dole uvedenou resolucí.
V Praze, dne 20. dubna 1926.
Dr. VI. Fáček v. r.,
předsedající.
Otm. Hrejsa v. r.,
zpravodaj.
II.
Podle zprávy výboru sociálně-politického předpoklad původního zákona ze dne 20. února 1920 stran zlepšení hospodářských poměrů se nedostavil až dosud, tak že je třeba, působnost onoho zákona prodloužiti i na rok 1926.
S prodloužením tím není spojen eventuelní větší náklad; finanční potřeba na rok 1926 je obsažena již ve schváleném rozpočtu na rok 1926
V kapitole XXI titul 4. §2 = 379.690.000 Kč
XXI A = 20.370.000 Kč
Úhrnem asi 400 milionů Kč.
Rozpočtový výbor proto navrhuje: Slavný senáte račiž přistoupiti k usnesení poslanecké sněmovny ze dne 17. března 1926 a dotyčném osnovu zákona schváliti.
Rovněž doporoučí výbor slavnému senátu schválení resoluce dole navržené.
V Praze, dne 21. dubna 1926.
Josef V. Klečák v. r.,
předseda.
Dr. J. Karas v. r.,
zpravodaj.
Resoluce.
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh novely zákona č. 146/1923, kterou by se válečným poškozencům, zvláště jejich pozůstalým poskytla dodatečná lhůta ku přihlášce, již bez vlastní viny zmeškali.