Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 75.

senátorů Václava Donáta, Karla Sáblíka, dra Vavro Šrobára, dra Reyla, Jílka, Šabaty a společníků, aby vládě bylo uloženo zrušiti ustanovení článku II. vlád. nářízení ze dne 4. června 1925, čís. 111 Sb. z. a n. o částečné úpravě celního sazebníku pro československé celní území a urychliti práce pro brzké uzákonění nového definitivního celního sazebníku.

Podepsaní podávají tento návrh:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

1. Vládě se ukládá, aby ihned zrušila ustanovení článku II. vládního nařízení ze dne 4. června 1925, čís. 111 Sb. z. a n. a tím uvedla v účinnost celní sazby stanovené ve článku I. výše zmíněného nařízení.

2. Aby započala neprodleně s pracemi k uzákonění nového definitivního autonomního celního tarifu tak, aby tento tarif vešel v platnost ještě před ujednáním obchodních smluv se státy zemědělskými.

Vláda republiky Československé použila zmocnění daného jí v §§ech 2 a 3 zákona ze dne 20. února 1919, čís. 97 Sb. z. a n. o celním území a vybírání cla, a dále zmocnění, daného jí v čl. II. zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 349 Sb. z. a n. o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou a vládním nařízení ze dne 4. června 1925, čís. 111 Sb. z. a n. stanoviska článkem I. celní sazby autonomního celního sazebníku ze dne 13. února 1906 č. 20 ř. z. u sazebních čísel 23 - 29, dále 31-34, 37, 41, 45, 50, 51, 58, 63-70; 75, 79, 81, 82, 86, 88-93, 104-106, 115, 117, 120-122, a pro poznámku sazebníku čís. 131, celní sazby při použití autonomní základní sazby a součinitele šest.

V článku II., opírajíc se o § 3 zák. ze dne 20. února 1919, čís. 97 Sb. z. a n. a o čl. II. zák. ze dne 12. srpna 1921, čís. 349 Sb. z. a n., upravila zároveň dočasně cla pro sazebník č. 23-26 a pro mouku a mlýnské výrobky ex saz. č. 33 a č. 89 ve formě pohyblivých cel. Pokud šlo o cla u ostatních sazebních čísel vypočítaných v článku I., zůstala až na další v platnosti dosavadní úprava provedená vládním nařízením ze dne 19. prosince 1921, čís. 460 Sb. z. a n.

Stav této celní ochrany nevyhovuje dnešním hospodářským potřebám a jest jednou z podstatných příčin současné těžké zemědělské krise.

Pokud jde o zboží zemědělské uvedené v čl. I., práce rolníkova směřuje k tomu, aby intensivní výrobou bylo dosaženo hospodářské soběstačnosti v úhradě nezbytných životních potřeb obyvatelstva, tedy, aby výživa našeho obyvatelstva byla vymaněna z odvislosti na cizině; ochranářské snahy, uplatňované v cizině, musí nalézti pochopení i v našem státě, nemá-li se proměniti intensivní činnost zemědělská v hospodaření extensivní a nemá-li býti v nejbližší budoucnosti nebezpečně zatížena obchodní a platební bilance státní. Nezadatelný požadavek zemědělského stavu, požadavek po rentabilitě práce zemědělské, nutno vyplniti tím spíše, že zemědělská cla jsou nezbytnou součástí souboru celních sazeb, prostředku to neobyčejně významného pro dojednávání chystaných obchodních smluv s cizími agrárními státy.

Rovněž u ostatních sazebních čísel článku I. jest nutno, aby byla uvedena v účinnost z důvodů hospodářsko-politických cla ve výši stanovené s článkem I. vl. nařízení, ze dne 4. června 1925, čís. 111 Sb. z. a n.

Těžká situace našeho zemědělství zaviňuje, že zemědělci jsou nuceni zdržovati se nákupů i nutných hospodářských potřeb, takže krise přenáší se i na živnosti, obchod a průmysl a dotýká se i průmyslového dělnictva a stává se krisí celostátní a sociální. Rozumné vyřešení zemědělských cel zachrání naše zemědělství před dosavadními velkými ztrátami a neohrozí zájmy konsumentů.

Jest zajisté příznačným pro vývoj našich poměrů národohospodářských a obchodně-politických, však nikoliv prospěšným a lichotivým zjevem, že dnes v osmém roce trvání samostatného státu nemáme dosud vlastního celního autonomního tarifu a že podkladem pro úpravu cel jest dosud zastaralý, v systematice nevyhovující celní tarif rakouský z roku 1906. Praktické potřeby i důstojnost republiky vyžadují proto, aby neodkladně zahájeny byly práce s vybudováním nového celního autonomního tarifu, jenž pro obchodně-politické a celně-tarifní smlouvy, které stát náš v krátké době s několika státy uzavírati míní, jest nevyhnutelně nezbytným.

Jest příkazem hospodářské nutnosti, aby bez vyčkávání zákonné úpravy příštím autonomním novým celním tarifem, nařizovací cestou došlo k plnému obnovení celních sazeb stanovených v čl. I. citovaného vládního nařízení.

Návrh náš budiž přikázán výboru iniciativnímu a poté národohospodářskému k projednání a podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 21. dubna 1926.

Václav Donát, Karel Sáblík, dr Vavro Šrobár, dr Reyl, Jílek, Šabata,
Šachl, Kopřiva, dr Hruban, Kavan, Roháček, Pivko, Prošek, Sechtr, Hybš, Sehnal, dr Havelka, Vraný, Lukeš, Olejník, Hrubý, Šimonek, Stodola, Štolba, Hrejsa, Prinz, Stržil, dr Rozkošný.