Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 85.
Návrh
senátorů J. Thoře, Pastyříka, Trčky a druhů
na změnu, resp. doplnění zákona z 5. února 1907 říšského zákoníku č. 26, jenž týče se změn doplňků řádu živnostenského.
Zákon
ze dne . . . . . . . . . . . .,
jímž se doplňují ustanovení zákona z 5. února 1907, říš. zák. čl. 26,
kterýmž se mění a doplňuje řád živnostenský.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Odstavec 1. §u 40 zákona ze dne 5. února 1907, říš. zák. č. 26 bude zníti následovně: Chtějí-li živnostníci kromě své hlavní provozovny zříditi závody vedlejší nebo sklady, jichž však může býti zřízeno jednotlivými podnikateli v tuzemsku nejvýše pět (ku kterým však nepočítají se pouhá skladiště a jiné místnosti toliko k uschování zboží sloužící), jsou povinni, pokud jde o živnosti svobodné nebo řemeslné, oznámiti to pokaždé živnostenskému úřadu a označiti stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu. Oznámení to dlužno učiniti jak u živnostenského úřadu hlavní provozovny, tak i tomu živnostenskému úřadu, v jehož okrese bude stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu.
Odůvodnění:
Po reformě živnostenského řádu volá se již celá desítiletí. Poměry, jakož i proces výroby změnily se do té míry, že stávající živnostenský řád jest v některých svých částech neudržitelným, vyžadujícím rychlé nápravy, nemá-li se jisté části občanstva a tím i republice způsobiti nenahraditelných ztrát.
Stávající živnostenský řád, vyvolaný na počátcích moderní výroby, je spracován na zcela jiných zásadách, je místy starým přežitkem a na závadu spíše než ku prospěchu našeho hospodářského života. Jestliže nevyhovoval již za staré rakouské monarchie, tím více cítí se jeho nedostatky v naší Československé, demokratické republice. Nynější poměry volají po změně celého živnostenského řádu již také proto, že četnými doplňky vzniká celá řada nejasností a nedorozumění. Poněvadž ale úplná reforma živnostenského řádu bude vyžadovati ještě mnoho času k prozkoumání celého hospodářského života, je nutno změniti živnostenský řád alespoň v těch částech, které svojí nesociální tendencí jsou s to v zájmu několika jednotlivců ničit a ožebračit celé masy lidu.
Jest to právě § 40, který ponechává volné pole kapitálově silným jednotlivcům k zřizování neomezeného počtu vedlejších závodů, kterými ničí a ubíjejí kapitálově slabé živitele rodin. Proto z důvodů sociálních i hospodářských je nutno, aby byl stanoven určitý počet vedlejších závodů a tak chráněna byla existence chudých živnostníků.
Tímto omezením nebude dotčen hospodářský život našeho státu, naopak, životní poměry naší republiky vyžadují, aby se učinila přítrž rozpínavosti kapitalistických jednotlivců, ježto jinak hrozí nebezpečí zániku malovýrobců, jich zproletarisování, čímž připadli by v budoucnu na obtíž státu.
S hlediska rozpočtového návrhem nevzniká žádných výdajů a přidělen budiž výboru živnostenskému.
V Praze, dne 11. března 1926.
Thoř, Pastyřík, Trčka,
Kianička, Roháček, Prošek, Hrejsa, dr Šrobár, Pivko, Kotrba, Štolba,
Lukeš, Sláma.