Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 88.
Původní znění.
Antrag
des Senators Luksch und Genossen,
betreffend die Brandkatastrophe in Nikolsburg.
Am 30. April 1. J. fielen in der südmährischen Stadt Nikolsburg 104 Häuser einer verheerenden Feuersbrunst zum Opfer. Dadurch sind 194 Familien, durchaus wenig bemittelte oder ganz arme Leute, um ihr Hab und Gut gekommen, 22 Familien wurden vollständig obdachlos. Die Not der Betroffenen ist unbeschreiblich. Infolge des raschen Umsichgreifens des Feuers konnte nichts geborgen werden, so daß die Leute kaum mehr als das nackte Leben in Sicherheit brachten. Unsaglich ist das Elend der Betroffenen, ohne Obdach stehen sie da, Wäsche, Kleider, Hausrat, alles ist dem Feuer zum Opfer gefallen.
Mit Rücksicht darauf, daß die Schäden aus einer ähnlichen Brandkatastrophe (1924) noch nicht vollständig geheilt sind, durch welche die öffentliche Mildtätigkeit stark in Anspruch genommen wurde, trifft die derzeitige Brandkatastrophe die Betroffenen umso härter, als die allgemeine Wirtschaftskrise der Landwirtschafterin diesem fast rein landwirtschaftlichem debiete trotz weitgehender Hilfsbereitschaft der Bevölkerung der Gegend und der örtlichen Faktoren nicht jene notwendige und unbedingt erforderliche Unterstützung der Geschädigten erwarten lässt. Deshalb ist eine rasche, weittunlichst ausgiebige Hilfe durch öffentliche Faktoren ein Gebot der Notwendigkeit.
Die Gefertigten stellen daher den Antrag: Die Regierung wird aufgefordert, unverzüglich Erhebungen einzuleiten und alle notwendigen Schritte zu veranlassen, damit das unbeschreibliche Elend wenigstens teilweise gelindert wird.
Prag, am 4. Mai 1926.
Luksch,
F. Scholz, Kahler, Richter Dr, Törköly, A. Scholz, Dr. Hilgenreiner, Dr. Jesser, Lippert, Prause, Tschapek, Zuleger, Fahrner.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 88.
Překlad.
Návrh
senátora Luksche a soudruhů
ve věci požární katastrofy v Mikulově.
Dne 30. dubna t. r. padlo v jihomoravském městě Mikulově 104 domů za oběť ničivému požáru. Tím přišlo 194 rodin, vesměs málo majetných anebo zcela chudých lidí, o své jmění, 22 rodin zbaveno úplně přístřeší. Bídu postižených osob nelze vylíčiti. Následkem rychle šířícího se požáru nemohlo býti nic zachráněno, takže lidé zachránili sotva více nežli holý život. Nevylíčitelná jest bída postižených osob, stojí zde bez přístřeší, prádla, oděvu, domácího nářadí, vše padlo za oběť ohni.
Vzhledem k tomu, že dosud ještě nejsou úplně odčiněny škody z podobného katastrofálního požáru (1924), pro který silnou měrou bylo se dovoláváno veřejné dobročinnosti, doléhá nynější katastrofální požár na postižené tím krutěji, ježto pro všeobecnou hospodářskou krisi zemědělství v tomto skoro ryze zemědělském kraji přes dalekosáhlou ochotu obyvatelstva kraje a místních činitelů, poskytnouti pomoc, nelze očekávati potřebnou a nezbytně, nutnou podporu osob poškozených. Proto jest rychlá, pokud možno vydatná pomoc veřejných činitelů příkazem nutnosti.
Podepsaní tudíž navrhují: Vláda se vybízí, aby neprodleně zahájila šetření a podnikla vše, čeho jest zapotřebí, aby nevylíčitelná bída alespoň částečně byla zmírněna.
V Praze, dne 4. května 1926.
Luksch,
F. Scholz, Kahler, Richter, dr Törköly, A. Scholz, dr Hilgenreiner, dr Jesser, Lippert, Prause, Tschapek, Zuleger, Fahrner.