Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 90.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

První odstavec §u 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n. o poplatku ze služebních smluv má zníti:

Za každé příští udělení (propůjčení, jmenování, zmocnění, zvolení a pod.) úřadů nebo funkcí (církevních obročí, funkcí správních orgánů nebo osob právnických, správní nebo dozorčí rady, generální rady, administrační rady kuratoria a pod.) a přijetí do stálých nebo opětovných služeb platí se roční taxa a to:

2 % ze všech požitků (peněžitých i naturálních) spojených s těmito úřady nebo funkcemi nebo službami, jestliže převyšují částku ročních 36.000 Kč a 5 % jestliže převýší částku ročních 60.000 Kč. Z těchto částek vyňaty jsou požitky onerosní. Uvedené taxy týkají se i změn na požitcích provedených a mohou býti uloženy pouze jednou do roka při nastalých změnách ve služebním nebo jiném poměru podle tohoto zákona.

§ 5 doplňuje se takto:

Osvobození od tax a poplatků, stanovené ve čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 2 Sb. z. a n. r. 1920 (platné podle §u 2 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 269 Sb. z. a n., i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi) a podle uh. t. p. 44/75 lit. b. a uh. t. p. 85 č. 2, rovněž i jiná specielní osvobození od poplatků služebních zůstávají i nadále v platnosti.

§ 11 mění se takto:

Byl-li z poměrů služebních, poplatných dle tohoto zákona, zapraven roční paušál stanovený v §u 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 295 Sb. z. a n. vpočítá se do roční taxy stanovené v čl. I.

Účinnost zákona počíná prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení a provede jej ministr financí.

Návrh má za účel zmírniti ustanovení zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n. o poplatku ze služebních smluv a to v ten smysl, že by požitky plynoucí zaměstnanci z úřadů nebo funkcí vytčených v §u 1 svrchu uvedeného zákona, byly prosty poplatků, jestliže nepřevyšují částku ročních 36.000 Kč. Naproti tomu však požitky vyšší byly by mnohem citelněji zpoplatněny než je tomu dosud.

Citovaný zákon zavádí za udělení (propůjčení, jmenování, zmocnění, zvolení a p.) úřadů (církevních, obročí, funkcí a p.) a za přijetí do stálých nebo opětovných služeb jednotný roční paušál 1/2 % ze všech požitků a to peněžitých i nepeněžitých, spojených s takovými úřady, službami a funkcemi a to bez ohledu na jejich výši. Vyňaty jsou z poplatnosti pouze služby dělníků, čeledi a živnostenských pomocných pracovníků.

Až do vydání zákona č. 295 ex 21 platil dle §u 40 a) starého zákona poplatkového >z úplatných smluv o konání služby< poplatek dle stupnice III. při čemž se při trvalé službě počítal desateronásobný roční příjem, při dočasné službě (na výpověď) trojnásobný roční příjem. Zákonem ze dne 7. ledna 1920, č. 31 o nové úpravě válečných přirážek k poplatkům a změnách některých ustanovení o poplatcích byl tento poplatek zvýšen o 100 %, avšak bylo současně stanoveno, že povinnost platiti tento poplatek nastává teprve při smlouvách služebních, dle nichž celková roční úplata činí nejméně 6000 Kč i když listinné osvědčení nenastalo.

Jak vidno zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 295 přinesl zaměstnancům zhoršení, jestliže nepřihlíží k jakémusi existenčnímu minimu, jež by bylo poplatku prosto, a proto navrhuje se opětné stanovení podobného minima.

K jednotlivým článkům nutno připomenouti:

K článku prvnímu: navrhuje se minimum 36.000 Kč prosté poplatku, t. j. šestinásobek minima stanoveného v červenci 1921 a to v důsledku valutové relace 1 : 6. Z požitků vyšších a to až do 60.000 Kč (včetně) ročního celkového příjmu 2 % a od 60.000 Kč výše 5 %. Poplatky tyto mohou býti uloženy pouze jednou do roka při nastalé změně služebního poměru nebo funkce a p. jak je má na mysli § 1 zákona č. 295 ex 21.

K článku II.: Bylo nutno doplniti, že u samosprávných korporací lze užíti ustanovení o osvobození osobním také podle t. p. 44/75 lit. b, resp. uh. t. p. 85 č. 2, poněvadž praxe byla nestejná.

Konečně k článku III.: Roční paušál stanovený zákonem č. 295/21 vpočítá se do roční taxy stanovené v čl. I. tohoto návrhu, byl-li již jednou zaplacen. Samozřejmě, že se to týká pouze případů opětovného nebo obnoveného služebního poměru.

Tohoto doplňku bylo třeba, poněvadž podle dosavadní praxe, ukládal se roční paušál i ze smluv již podle dřívějších předpisů zpoplatněných.

Z poplatků bylo nutno také vyloučiti onerosní požitky, jež slouží k hrazení služebních výloh jako jsou diety, cestovné a p.

Návrh není spojen s nižádným zvýšením výdajů pro státní správu a úbytek 1/2 % paušálu ze smluv do 36.000 Kč je daleko vyvážen zvýšenou taxou za požitky vyšší.

Návrh sleduje hlavně cíl spravedlivějšího rozdělení břemen veřejných a jestliže má na mysli osvobození od poplatků příjmy do 36.000 Kč, ulehčuje tím zaměstnanci i zaměstnavateli, kteří poplatek nuceni jsou platiti každý z polovice.

Zaměstnavatelé propůjčující místa s vyššími požitky než 36.000 Kč ročně, jsou jistě sociálně silnějšími, právě tak, jak zaměstnanci s podobnými příjmy a mohou býti tudíž obě strany poměrně více zatíženy než jako je tomu dosud při stejném paušálním poplatku.

Navrhuje se, aby předloha byla přikázána iniciativnímu výboru a po prozkoumání náležitostí výboru sociálně-politickému.

V Praze, dne 4. května 1926.

R. Pánek, 
Klečák, F. F. Plamínková, Čipera, Štastný, dr Krouský, Pichl, Wagner, Reichstädterová, Šolc A., dr Klouda, dr Macků, dr Veselý.