Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 106.

K návrhu státního zastupitelství v Praze žádá zemský trestní soud v Praze o sou hlas senátu Národního shromáždění ve smyslu § 24 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č, 121 Sb. z. a n. ke stíhání senátora Václava Šturce pro přečin dle § 8, č. 3 zákona ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb. z. a n., domněle spáchaný dle trestního oznámení, učiněného Josefem Kratochvílem, soukromníkem v Uhříněvsi.

Jde o tuto skutkovou podstatu: Ústřední dělnický konsumní spolek >Včela< v Pra- ze najala dne 1. listopadu 1919 od pí. Terezie Kryšpínové, vlastnice domu čp. 102 v Uhříněvsi, přízemní krám s třemi sousedními místnostmi, dále sklep, spíž, pekárnu, chlebárnu, stáj, v I. patře skladiště a v podkroví jednu místnost pro pekaře.

Z těchto najatých místností dalo jmenované družstvo pekárnu, chlebárnu, potravinový sklep, skladiště, stáj a jeden pokoj do podnájmu třem dělníkům, Zídkoví, Pelikánovi a Málkovi, kteří tam provozují živnost pekařskou.

Majitelka domu pí. Terezie Kryšpínová usiluje nyní společně se svým zetěm p. Josefem Kratochvílem o to, aby dosáhla svolení k výpovědi >Včely< a její podnájemníků za tím účelem, aby v místnostech, jež v r. 1919 pronajala, mohla nyní sama provozovati živnost pekařskou, a její zeť p. Josef Kratochvíl obchod smíšeným zbožím a krupařství.

Tento stav se stal podnětem několika civilních procesů. Tak p. Josef Kratochvíl, zeť majitelky domu, podal na >Včelu< u okresního soudu v Říčanech žalobu na opatření zámků a klíčů k pronajaté nedobytné pokladně. Žaloba tato byla zamítnuta.

Po té vznesla majitelka domu dne 28. března 1925 u okresního soudu v Říčanech žádost za schváleni výpovědí z pronajatých místností. Důvod lichvy v této žádostí uveden nebyl. Žádost tuto vzala majitelka domu zpět.

Dne 11. dubna 1925 majitelka domu svou žádost za schválení výpovědí obnovila. Také v této druhé své žádostí se důvodu lichvy nedovolává. (Spisy, okresního soudu v Říčanech č. j. Nc II 171/25). Zeť majitelky domu p. Josef Kratochvíl byv dne 2. května 1925 slyšen jako svědek rovněž důvodu lichvy netvrdil. Ohledně nájemného uvedl, že družstvo >Včela< platí ze všech pronajatých místností celkové roční nájemné 5760 Kč. - Usnesením ze dne 15. října 1925 okresní soud v Říčanech žádosti vyhověl, uděliv svolení k výpovědi družstva >Včely<. k termínu lednovému 1926. - Ke stížností družstva >Včely< však zemský soud civilní v Praze jako soud rekursní usnesení v odpor vzaté zrušil a soudu I. stolice uložil, aby šetření doplnil a ve věci samé znovu rozhodl. Teprve nyní v tomto řízení civilním počíná zeť majitelky domu p. Josef Kratochvíl uplatňovati důvod bytové lichvy, takže řízení ohledně výpovědi bylo přerušeno až do skončení trestního řízení v této věcí zavedeného.

Mezitím stalo se toto: Dne 10. prosince 1925 podali zástupci družstva >Včely< u okresního soudu v Říčanech trestní žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. j. T 1084/25) na zetě majitelky domu p. Josefa Kratochvíla proto, že v předvečer voleb do Národního shromáždění dne 14. listopadu 1925 v Pražské ulicí v Uhříněvsi proti družstvu >Včele< popuzoval slovy, že by se její konsum měl zavřít, že jsou tam největší lichváři. - Tento inkriminovaný výrok by při hlavním líčení svědecky prokázán. Pan Josef Kratochvíl si při tomto hlavním líčení vyžádal třínedělní lhůtu k podání trestního oznámení k provedení důkazu pravdy. Dne 13. ledna 1926 pak u okresního soudu v Říčanech toto trestní oznámení podal, a sice na funkcionáře konsumního družstva >Včely<, senátora Václava Šturce jakožto předsedu správní rady, a Antonína Zmrhala jakožto odpovědného ředitele konsumu.

Ze spisů se konstatuje, že družstvo >Včela< platí dnes ze všech pronajatých místností roční nájemné 5760 Kč. Polovinu těchto místností i s inventářem dalo do podnájmu za roční činži 3.000 Kč. Přemrštěnost úplaty za podnájem spatřuje trestní oznámení v okolnosti, že podnájemníci převzali povinnost dodávati chléb z mouky konsumu do 3 rozděloven konsumu.

Na základě této skutkové podstaty imunitní výbor navrhuje, aby svolení ke stíhání senátora Václava Šturce pro přečin dle § 8, č. 3. zákona ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb, z. a n., uděleno nebylo.

1. Trestní oznámení na Václava Šturce pro přečin lichvy jest závěrečným článkem řady dosud bezvýsledných kroků civilních a soudní svolení k výpovědi, a bylo podáno v procesu pro urážku na cti, jejž družstvo >Včela< zahájilo proti podavateli trestního oznámení.

2. Senátor Václav Šturc není v této věci zúčastněn jako soukromá osoba, nýbrž jedině jako funkcionář družstva >Včely<, to jest jako předseda její správní rady, jenž ze své povinnosti usnesení správní rady provádí.

3. Rozhodnutím senátu, že se svolení ke stíháni senátora Václava Šturce v tomto případě neuděluje, nebude protistraně způsobena žádná právní újma, ani v oboru práva civilního ani práva trestního, ježto všechny právní kroky čelí v této věci proti družstvu, jako korporací, a pří vyloučení senátor a Václava Šturce budou nerušeně vedeny dál proti Antonínu Zmrhalovi, jakožto členu téže správní rady a nad to ještě vedoucímu úředníkovi a zodpovědnému řediteli konsumního družstva >Včely<.

V Praze, dne 19. května 1926

Dr Ot. Krouský v. r.,
předseda.

Dr Frant. Soukup v. r.,
zpravodaj.