Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 113.
Původní znění.
Antrag
der Senatoren Adolf Scholz, Prause, Dr. Jesser, Franz Scholz und Genossen auf Einleitung einer Hilfsaktion für die Abbrändler in Giebau, pol. Bezirk Sternberg.
Am Samstag den 15. und Montag den 17. Mai 1. J. wurde die Gemeinde Giebau von einem schweren Brandunglück betroffen, indem in den Morgenstunden des 15. d. M. 1 Wirtschaftsgebäude samt Stallungen, Schopfen niederbrannte, während in der Nacht zum 17. Mai, begünstigt durch einen heftigen Sturmwind, 6 vollständige Bauerngehöfte, Scheuern, 1 Gemeindehaus samt Brückenwage, 1 Ausgedinghaus und 1 Stall eines abseits stehenden Gehöftes den Flammen zum Opfer fielen. Allesbrannte bis zum Grunde nieder!
Infolge des herrschenden Sturmwindes griff das Feuer derart rasch um sich, daß man nur an die Rettung des eigenen Lebens denken konnte und daß deshalb auch 3 Kühe, 2 Jungrinder, 8 Schweine, 2 Ziegen und das gesamte Geflügel verbrannte. Sämtliche Fahrnisse und Maschinen konnten überhaupt nicht gerettet werden. Außerdem wurden durch Flugfeuer noch eine Reihe abseits stehender Gebäude beschädigt, 10 Familien wurden durch das Brandunglück obdachlos und sind auf die Wohltätigkeit der Nächsten angewiesen.
Der durch das Feuer angerichtete Gesamtschaden beträgt nach den vorläufig vorgenommenen Schätzungen weit über 1 1/2 Millionen Kronen. Dem gegenüber kann angenommen werden, daß an Rückvergütungen durch die Versicherungsanstalten nur zirka 350.000 Kronen erfolgen dürften. Die Not der Betroffenen ist ungeheuer groß, da dieselben fast durchwegs in den letzten Jahren zu den ungünstigsten Bedingungen die Wirtschaften übernahmen und fast alle stark verschuldet sind. Unter den vom Unglücke Betroffenen befindet sich auch ein Invalide, der im Gemeindehaus untergebracht war und ebenfalls um sein ganzes Hab und Gut gekommen ist.
In Anbetracht der niedrigen Versicherungssumme und der armen Verhältnisse dieser ausgesprochenen Gebirgsgegend ist es den Betroffenen unmöglich, trotz weitgehender Hilfsbereitschaft der Bevölkerung, der Gemeinde und der Umgebung ohne staatliche Hilfe die bis auf den Grund niedergebrannten Objekte aufzubauen und einzurichten.
Die Unterzeichneten stellen deshalb nachstehende Anträge:
1. Die Regierung wird aufgefordert, den Abbrändlern sofort aus Staatsmitteln einen entsprechenden Betrag zur Anschaffung von Lebens- und Futtermitteln und zur Linderung der unbeschreiblichen Not überweisen zu wollen.
2. Die Regierung möge weiters mit größter Beschleunigung. veranlassen, daß der Gesamtschaden genau behördlich erhoben wird und aus staatlichen Mitteln ausgiebige Unterstützungen zum Wiederaufbau der Wohn- und Wirtschaftsgebäude gewährt werden, welcher Betrag aus dem Voranschlage des Ministeriums des Innern zu decken ist.
3. Es möge den Opfern der Katastrophe einige Jahre hindurch die größtmöglichste Steuerbegünstigung zugeständen werden.
Prag, am 18. Mai 1926.
Adolf Scholz, Prause, Dr. Jesser, Franz Scholz,
Spies, Lippert, Kahler, Fritscher, Richter, Böhr, Korinek, Luksch, Dr. Hilgenreiner, Tschapek.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 113.
Překlad.
Návrh
senátorů A. Scholze, Prause, dr Jessera, F. Scholze a soudr. na zavedení pomocné akce pro pohořelé v Jívové, politický okres Šternberk.
V sobotu dne 15. a v pondělí dne 17. května t. r. postižena byla obec Jívová těžce zhoubným požárem, ježto v ranních hodinách 15. t. m. vyhořelo jedno hospodářské stavení se stájemi a, kůlnou, kdežto v noci na den 17. května šest úplných selských statků, dvě stodoly, jeden obecní dům s mostní váhou, jeden výměnkářský dům a jeden chlév opodál stojícího dvora staly se obětí požáru, podporovaného prudkou vichřicí. Vše vyhořelo až do základů!
Následkem panující vichřice rozšířil se požár tak rychle, že bylo možno pomýšleti jen na záchranu vlastního života, a že proto také shořely 3 krávy, 2 jalovice, 8 vepřů, 2 kozy a veškerá drůbež. Svršky a stroje vesměs nebylo lze vůbec zachrániti. Mimo to poškozena byla ještě řada opodál stojících stavení poletujícím ohněm, 10 rodin pozbylo následkem požáru přístřeší a jsou poukázány na dobročinnost bližních.
Celková škoda, způsobená ohněm, činí podle předběžného odhadu daleko více než 1 1/2 milionu korun. Naproti tomu lze míti za to, že náhrady od pojišťoven činiti budou jen asi 350.000 korun. Nouze postižených jest nesmírně veliká, poněvadž tito skoro vesměs převzali hospodářství v posledních letech za nejnepříznivějších podmínek a všichni skoro jsou silně zadluženi. Mezi osobami neštěstím postiženými jest také invalida, který ubytován byl v obecním domě a jenž rovněž přišel o veškerý svůj majetek.
Vzhledem k nízké sumě pojištění a k chudobným poměrům této vysloveně horské krajiny jest přes dalekosáhlou ochotu obyvatelstva, obce a okolí, poskytnouti pomoci, postiženým bez státní pomoci nemožno, aby vybudovali a zařídili objekty do základů vyhořelé.
Podepsaní navrhují tudíž:
1. Vláda se vybízí, aby pohořelým poukázala ihned ze státních prostředků přiměřenou částku k zaopatření potravin a krmiva a k zmírnění nevylíčitelné bídy.
2. Vláda nechť dále s největším urychlením učiní opatření, aby veškerá škoda úředně byla přesně zjištěna a aby ze státních prostředků poskytnuty byly vydatné podpory k opětnému vybudování obytných a hospodářských stavení, kteroužto částku hraditi jest z rozpočtu ministerstva vnitra.
3. Obětem katastrofy budiž po několik roků přiznávána pokud možno největší daňová úleva.
V Praze, dne 18. května 1926.
A. Scholz, Prause, dr Jesser, F. Scholz,
Spies, Lippert, Kahler, Fritscher, Richter, Böhr, Korinek, Luksch, dr Hilgenreiner, Tschapek.