Senát Národního shromíždění R Čs. r. 1926.
II. volební období
2. zasedání.
Tisk 114.
Původní znění.
Antrag
der Senatoren Hans Tschapek, Johann Prause und Genossen betreffend die Ergänzung des Gesetzes vom 9. Oktober 1924, S. d. G. u. V. Nr. 221.
Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:
Der Senat wolle beschließen:
Gesetz
vom . . . . . . . . . . .,
mit welchem das Gesetz vom 9. Oktober 1924, Nr. 221 Slg. d. G. u. V. ergänzt wird.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Zu § 6 des Gesetzes vom 9. Oktober 1924. Nr. 221 Slg. d. G. u. V., der lautet:
>Von der pflichtgemäßen Invaliditätsund Altersversicherung nach diesem Gesetze sind ausgeschlossen< - tritt als weiterer Punkt f) nachstehender Zusatz:
>Personen, die das sechzehnte Lebensjahr im Zeitpunkte des Wirksamkeitsbeginnes der Bestimmungen dieses
Gesetzes noch nicht vollendet haben und in einem Lehrverhältnisse im Sinne des § 97 der Gewerbeordnung stehen<
§ 2.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Minister für soziale Fürsorge betraut.
Begründung:
Schon bei der Beratung des Gesetzes vom 9. Oktober 1924, Zl. 221 im sozialpolititschen Ausschuße des Abgeordne tenhauses sind Zweifel aufgestiegen, ob man Lehrlinge in die pflichtgemäße Invaliditäts- und Altersversicherung einbeziehen soll.
Mit einer sehr knappen Mehrheit wurden damals die diesbezüglichen Anträge, von dieser Versicherung abzusehen, abgelehnt.
Das Pensionsversicherungsgesetz vom 1G. Dezember 1906 R. G. Bl. 1 kennt, mindest im Sinne mehrerer verflossenen Entscheidungen des Obersten Verwaltungsgerichtes, eine Versicherung der kaufmännischen Lehrlinge nicht, und es ist dann begreiflich, daß insbesondere die kleinen Gewerbetreibenden und Bandwerker in der Einbeziehung der Lehrlinge in die Alters- und Invaliditätsversicherung eine große Härte sehen und erklären, daß sie in der jetzigen Zeit der wirtschaftlichen Not, bei dem ungeheueren Steuerdrucke diese neuerliche Belastung nicht ertrngen.
Der Lehrling im Gewerbe bekommt mindest in den kleinen und mittleren Betrieben keine Bezahlung, so daß der Lehrherr die ganze Prämie aus eigenem wird tragen müssen. Wenn man hiezu die Krankenkassenbeiträge, sowie jene für die Unfallversicherung zurechnet, so muß jedermann, dem die Verhältnisse im Gewerbestande nicht unbekannt sind, erklären, daß eine Novellierung des Gesetzes vom 9. Oktober 1924, Zl. 221 im oben ausgeführten Sinne, nicht nur gerecht, sondern unbedingt notwendig erscheint.
Prag, am 19. Mai 1926.
H. Tschapek, J. Prause,
Spies, Korinek, Lippen, Kahler, Dr. Törköly, Zuleger, Luksch, A. Scholz, Richter.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II.volební období.
2. zasedání.
Tisk 114.
Překlad.
Návrh
senátorů M. Tschapeka, J. Prause a soudruhů
na doplnění zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.
Podepsaní navrhují:
Senát račiž se usnésti:
Zákon
ze dne . . . . . . . . . .,
kterým se doplňuje zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K §u 6 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., jenž zní:
>Z povinného pojištění invalidního a starobního podle tohoto zákona jsou vyloučeni< - přistupuje jako další bod f) tento dodatek:
>osoby, které v době počátku účinnosti ustanovení tohoto zákona nepřekročily ještě 16. rok věku a které jsou v učebním poměru ve smyslu §u 97 živn. řádu.<
§ 2.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče.
Odůvodnění:
Již při poradách o zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 v sociálně-politickém výboru poslanecké sněmovny vznikly pochybnosti o tom, zdali učňové mají býti pojati do povinného invalidního a starobního pojištění.
Velmi nepatrnou většinou byly tehdy zamítnuty dotyčné návrhy, aby od tohoto pojištění bylo upuštěno.
Zákon o pensijním pojištění ze dne 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. nezná, alespoň ve smyslu několikerých rozhodnutí. Nejvyššího správního soudu, pojištění kupeckých učňů, i jest pak pochopitelno, že obzvláště malí živnostníci a řemeslníci v zahrnutí učňů do starobního a invalidního pojištění spatřují velikou tvrdost a prohlašují, že v nynější době hospodářské tísně, při nesmírném berním tlaku tohoto nového zatížení nesnesou.
Učeň v živnosti, alespoň v malých a středních podnicích, nedostává žádného platu,, takže učební pán bude muset platiti celou premii ze svého. Připočteme-li k tomu příspěvky pro nemocenskou pokladnu jakož i pro úrazové pojištění, musí každý, komu poměry v živnostnictvu nejsou neznámy, prohlásiti, že novelisace zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 ve smyslu shora vylíčeném jeví se býti netoliko spravedlivou, nýbrž nezbytně nutnou.
V Praze, dne 19. května 1926.
H. Tschapek, J. Prause,
Spies, Korinek, Lippert, Kahler, dr Törköly, Zuleger, Luksch, A. Scholz, Richter.