Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období

2. zasedání.

Tisk 126.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, podepsanou v Praze dne 28. prosince 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. prosince 1925, č. 262 Sb. z. a n.

S královstvím belgickým a velkovévodstvím lucemburským neměla Československá republika obchodní smlouvy. Poněvadž ,nový celní sazebník Hospodářské Unie belgo-lucemburské, jenž vstoupil v platnost dne 10. listopadu 1924, podržel differenční vyšší sazby celní na řadu československých výrobků, které byly zavedeny v Belgii královským nařízením ze dne 29. května 1923, stížil tím dovoz našich výrobků do Belgie a Lucemburska oproti státům, jež s námi ve vývozu do těchto států konkurovaly a měly již s Belgií a Lucemburskem výhodné obchodní smlouvy.

Stav ten se ještě zhoršil od 1. října 1925, od kterého dne podle prozatímní dohody s Německem nakládáno celkem se zbožím německým v ohledu celním příznivěji než s československým.

Rovněž zboží belgické nepožívalo u nás výhod smluvních sazeb.

Aby obchodní styky Československé republiky s Belgií a Lucemburskem staly se čilejší a lepší a vývoz a dovoz výrobků na obou stranách stoupl, bylo zapotřebí uzavříti mezi jmenovanými státy obchodní smlouvu.

Uzavřená obchodní smlouva poskytuje oběma stranám tak zv. nejvyšší výhody, týká se nejen provozování obchodu a živností, avšak též občanských práv a povinností příslušníků dotyčných států.

Cla a dávky na dovezené zboží a výrobky jsou stanoveny stejně, jako na stejné druhy země třetí, požívající nejvyšších výhod, případně jak uvedeny jsou v seznamech.

Průvoz jest až na výjimky uvedené v článku 9. volný. Článek 12. stanoví obchodní cesty přes Hamburk, Brémy, Terst a Rjeku. konsulové připouštějí se do všech obchodních míst, kde jsou připuštěni konsulové státu třetího (čl. 14.). Obě strany si vyhrazují uzavříti později zvláštní konsulární dohodu (čl. 15.) a dohodu o vzájemné ochraně dělnictva (čl. 17.). O zamezení nekalé soutěže jedná čl. 18. Tato obchodní smlouva nabude působnosti patnáctý den po výměně ratifikací.

Podle závěrečného protolu téhož data, jenž je součástí obchodní smlouvy, odloží se provádění ustanovení čl. 5. (cla a dávky) pokud se týče zboží uvedeného pod číslem 895 přílohy I. (roury kovové) a pod. č. 244 a) přílohy II. (hedvábí umělé, též skané: přírodně bílé, nebarvené) do 31. března 1926.

Pokud se týče produktů přírodních nebo výrobků československých, vyjmenovaných v příloze I., se strany jedné a Hospodářské Unie belgo-lucemburské v příloze II. odloží, se provádění čl. 5. a 6. této smlouvy do 30. září 1926.

Československo může případně pozměniti cla vyznačená v příloze II., jež jsou povahy autonomní po dobu výše uvedených lhůt (čl. II.).

Výše cla řídí se středním kursem dolaru.

Při změně celní sazby v Československu nesmí nová cla překročiti sazby stanovené na umělé hedvábí z nitrocelulosy a motorová kola (čl. V.).

Povolovací řízení na zboží belgické a lucemburské týká se cerealií, mouky, čerstvých hroznů, zeleniny, semen, koni určité rasy, vína a superfosfátů a jsou stanoveny pro ně kontingenty (Příloha III.).

Pro ostatní zboží pocházející z Belgie a Lucemburska, jež dosud podléhá zákazům neb omezením dovozu, budou příslušné kontingenty stanoveny dodatečně.

Tato obchodní smlouva doplňuje řadu již uzavřených obchodních smluv s jinými státy, usnadňuje další rozvoj obchodních styků s Belgií a Lucemburskem a jest v zájmu našeho státu.

Proto navrhuje zahraniční výbor, aby senát předloženou obchodní smlouvu, jež zlepšuje a rozšiřuje naše zahraniční styky, schválil.

V Praze, dne 30. dubna 1926.

Václav Donát v. r.,
předseda.

Josef Lukeš v. r.,
zpravodaj.

Předloženým vládnym návrhom (tlačivo sen. 18) má dať sl. senát súhlas ku schváleniu smluvy medzi republikou Československou s jednej strany a kráľovstvom Belgickom a veľkovojvodstvom Lucemburgskom, ktoré tvoria spolu hospodársku, colnú uniu, so strany druhej. Smluva bola uzavretá v Prahe, dňa 28. decembra 1925 a je od 1. januára 1926 provizorne v účinnosti.

Smluva uvádza v platnosť zásady o zaobchádzaní s príslušníkmi jednoho smluveného štátu bydliaciani v štáte druhom, ustanovuje predpisy o nadobývaní nemovitostí o provozovaní obchodu o zaobchádzaní s tovarom o jednaní s obchodnými a inými spoločnosťami, o úprave plavby, menovite cez severonemecké prístavy, o tranzitu železničnom a pod. Budovaná je na základe najvyšších výhod v každom smere, s výnimkami, uvedenými v Záverečnom protokole, ktoré výnimky prestanú 30. septembrom 1926, resp. prestaly dňom 31. marcom 1926.

V styku s Belgickom resp. s belgo-lucemburgskou hospodárskou, colnou uniou, je republika Československá pasívnou. Podľa statistických čísiel javia sa obchodné styky takto:

Značnú časť dovozu z colnej unie belgicko-lucemburgskej do republiky Československej obsahujú suroviny ako bavlna a vlna, ďalej polofabrikáťy ako priaza z umelých hodvábnych vlákien, ďalej pergamenový papier, remeň, mramor, poniektoré specielné druhy železa a stroje a specielné výrobky chemické. Vyvážame do colnej unie belgickolucemburgskej ponajviac tieto predmety: jačmen, patelinové semená, chmel, vo zvlášť veľkom množstve sklo, potom poniektoré chemické produkty, tiež porcelán, poniektoré druhy textilií, prístroje a stroje menovite pivovarské a cukrovarské i iné.

Upravením obchodne-politického pomeru touto smluvou, sa očakáva, že sa vyvinú vzájomné styky obchodné a hospodárske, ktoré sú na obidvoch stra nách žiaducné. Je však treba při smluve ľutovať to, že z nej vypadla úprava ohľadom sociálnej pečlivosti o robotníctvo, ako to značí článok 17.

Národohospodársky výbor pojednal o tejto predlohe (tlačivo sen. 18) vo svojej schôdzi konanej 9. júna 1926 a usniesol sa doporúčiť sl. senátu, aby schválil predloženú smluvu a prijal schvalovacie usnesenie shora navrhnuté.

V Prahe, 9. júna 1926.

Jan Kotrba v. r.,
miestopredseda.

Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.