Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 140.

Ve všech státech střední Evropy chráněna jest domácí výroba zemědělská - stejně jako průmyslová - ochrannými cly. - Pouze v republice Československé byla celní ochrana výroby zemědělské, kterou zavedl rakouský zákon o celním sazebníku z 13. února 1906, ve válce suspendována. - Tento stav, kdy nebylo celní ochrany našeho zemědělství, vedl k tomu, že ceny plodin rostlinných i dobytka poklesly na míru, která neskytá zemědělci ani náhradu výrobních nákladů, a následkem dovozu cizího obilí a dobytka odbyt domácí výroby úplně uváznul. - Naproti tomu neklesly stejnou měrou ceny potřeb a výrobních prostředků zemědělských, naopak náklady výrobní, také následkem zvýšení daní a veřejných břemen, ještě stouply. Tak máme poměrná indexní čísla zeměd. výrobků a výrobních prostředků u zemědělců v závodech velikosti 5-20 ha zeměd. půdy v Čechách koncem března 1926:

U řepařů tržba za výrobky 747, vydání zemědělská 900,

u neřepařů tržba za výrobky 697, vydání zemědělská 899.

Jest tedy zvýšení nákladů daleko, až o 30% vyšší než zvýšení tržby. - Následkem toho jest krise v zemědělství, jež doléhá nejvíce na nejslabší vrstvy zemědělců, malozemědělce. Krise zemědělství, pokles nákupní síly zemědělského obyvatelstva, jež ze své tržby sotva zaplatí mzdy dělnické a daně a nemá peněz k nákupu potřeb pro výrobu i domácnost, má v zápětí snižování produkce zemědělské, leč trpí tím také živnosti a průmysl, který ztrácí tím největšího svého konsumenta, domácí obyvatelstvo zemědělské. - Jest tudíž v zájmu nejen zemědělství, leč i živností a průmyslu a tím také průmyslového dělnictva, aby celní ochrana zemědělství byla provedena.

Obnovení celních sazeb na zemědělské produkty, event. nové jich stanovení jest nutno také z důvodu uzavírání obchodních smluv se státy převážně zemědělskými, abychom při uzavírání těchto smluv mohli našemu průmyslu, který odkázán jest s velikou částí svých výrobků na export, zabezpečiti vývoz do zahraničí. Jen tak možno udržeti chod našich továren a zajistiti dělnictvu průmyslovému práci a existenci.

Dosavadní úprava celní ochrany zemědělské výroby, provedená vládním nařízením ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n. ve formě tak zv. pohyblivých (klouzavých) cel, naprosto nevyhovuje, proto je nutno zavésti pevná zemědělská cla, a to jak celní sazebník autonomní, tak i sazebník cel smluvních. - Brzké uzákonění této úpravy celního sazebníku nutno jest také proto, že sousední státy provedly podstatné zvýšení cel zemědělských a dále z toho důvodu, že náš průmysl potřebuje, aby co nejdříve uzavřeny byly obchodní smlouvy s východními státy.

Mimo úpravu zemědělských cel mají býti tímto zákonem vyřešena též některá cla průmyslová, kde dosavadní celní ochrana vykazuje mezery vzhledem k nynějšímu hospodářskému vývoji dotyčných odborů, a která také v sousedních státech jsou zavedena. - Přijetím tohoto zákona pozbudou též platnosti ustanovení zákona o cle na automobily a motory ze dne 12. srpna 1921, č. 351 Sb. z. a n., a budou nahrazena tímto zákonem.

Celní ochranou zemědělské výroby umožní se též zintensivnění našeho zemědělství, zvýšení sklizní a tím docílení soběstačnosti v zásobování obyvatelstva potravinami. Tím odstraní se potřeba dovozu obilí dobytka a zemědělských výrobků ze zahraničí, kterýžto činil za r. 1925 5307,8 mil. Kč, kdežto vývoz téhož pouze 1894,6 mil. Kč, tudíž rozdíl 3413,2 mil. Kč.

Odečteme-li od této pasivity obchodní naší bilance obnos za vyvezený cukr, pivo, líh a víno 2322,1 mil. Kč, zbývá přec ještě obnos 1091,1 mil. Kč, o který jest naše obchodní bilance v zemědělských položkách pasivní. - Přispěje tudíž celní ochrana vedle zvýšení domácí produkce zemědělské též ke zlepšení naší obchodní bilance.

Pro konsumenty nemusí znamenati zavedení zemědělských cel zvýšení cen potravin v drobném prodeji oproti roku loňskému a letošnímu, poněvadž ceny obilí a dobytka, jež poklesly od loňského roka o 30 až 46%, nestoupnou o tolik při zavedení cel.

Vzhledem k těmto důvodům usnesl se výbor národohospodářský doporučiti slavnému senátu schválení usnesení poslanecké sněmovny (tisk 129 sen.) o návrhu poslanců Mašaty, Staňka, Petroviče, dr Zadiny, Adámka, Koška, dr Noska, Tománka, dr Polyáka, Pavlačky a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se částečně mění celní sazebník pro československé celní území - a to ve znění, přijatém poslaneckou sněmovnou.

Zároveň doporučují se ke schválení resoluce dole uvedené.

V Praze dne 17. června 1926.

J. Kotrba v. r.,
místopředseda.

K. Sáblík v. r.,
zpravodaj.

Výbor rozpočtový projednal osnovu zákona ve svých schůzích dne 15., 16. a 17. června 1926.

Předlohu zákona o částečné změně celního sazebníku pro československé celní území nutno ve výboru rozpočtovém posuzovati hlavně jako osnovu berní a oceniti její finanční dosah pro státní hospodářství.

Dle státního rozpočtu pro r. 1926 činí

při clech příjmy 814,736.000 Kč,

výdaje 21,734.932 Kč,

čistý výnos 793,001.068 Kč.

Otázku, jaký bude výnos cel dle celních sazeb upravených navrhovaným zákonem v dotyčných sazebních číslech, není snadno zodpověděti.

Nelze vzíti dovozy obilí, mouky, dobytka, tuků, masa atd., jak posledně byly a dnes jsou, a pouze násobiti dovozy ty celními sazbami, jež osnova stanoví.

To by bylo chybnou metodou, protože dovozy tyto děly se částečně při bezcelnosti, částečně při určitých jiných sazbách.

Osnova také rozlišuje celní sazby maximální (čl. I), sazby snížené (čl. II) a minimální (čl. V).

Nelze předvídati, které tyto celní sazby přijdou k platnosti, neb okolnost tato bude odvislou od toho, z kterého státu bude k nám dováženo dotyčné zboží a zda bude pocházeti ze státu, s kterým nebude míti republika Československá obchodní smlouvy nebo s kterým státem bude republika naše ve stavu obchodně smluvném, případně který stát se zbožím československého původu nebude pokládati méně příznivě než se zbožím jiného původu.

Nutno také vzíti na zřetel případy mimořádné nouze, za níž vláda jest zmocněna dočasně zrušiti nebo přiměřeně snížiti cla z obilí, mlýnských výrobků, dobytka a tuků, tudíž z artiklů pro clo nejdůležitějších.

Úkolem cla jest, aby bylo statistických poplatkem na úhradu nákladů spojených s úřední statistikou evidence o vývozu a dovozu, dále aby bylo určitou formou nepřímé daně (clo finanční).

Dalším úkolem cla a to národohospodářským jest, aby ochránilo domácí výrobu změnou soutěžních podmínek ciziny, aby regulovalo domácí potřebu zejména u přepychových výrobků dovážených z ciziny, jakož aby bylo výchovným pro určitou výrobu v zemi.

Clo ovšem má také význam politický při rozporech s cizími státy.

Clem má se upravovati cena zboží zejména oproti cenové hladině světové, tím se má zvyšovati domácí výroba a její výnos, resp. snižovati dovoz.

Též doba, v které to které zboží se doveze do celního území, jest významnou pro výši placeného cla.

Při dovozech zastupitelných statků, jako obilí a mouky, lze též očekávati, že dovoz statku, na nějž vyměřeno jest vyšší clo (ku př. u mouky), sníží se ve prospěch statku, na nějž uloženo jest nižší clo (obilí).

Rovněž nutno uvážiti, že navrhovanými dovozními listy (čl. VI) bude část výnosu celního absorbována.

Dle nynější situace národohospodářské klesá také celkový příjem cel oproti rokům předcházejícím.

Významno bude též pro výnos cla, že důsledkem poměrů na cukerním trhu zahraničním a poklesem cen cukrovky, již letos ubylo plochy cukrovkou osázené, čímž však opět přibylo půdy věnované obilninám.

Tyto různé okolnosti a funkce cla budou ovšem míti vliv na účinky navrhovaných sazeb celních.

Výnos klouzavých cel činil za 5 měsíců asi 27 milionů Kč, takže by výnos jejich za jeden rok mohl dosáhnouti asi 65 milionů Kč. Avšak v letních měsících jsou ceny obilnin pravidelně vyšší, takže zejména u pšenice nelze očekávati, že by nastala celní povinnost, a lze proto počítati s výnosem klouzavých cel asi 50 milionů Kč za jeden rok.

Diferenci cla dosavadního oproti clu navrhovanému lze přibližně očekávati u následujícího zboží podle statistických výkazů za r. 1923, resp. r. 1924, takto:

Pšenice, souržice, špalda, žito, ječmen, oves, kukuřice, pohanka, proso, slad, boby, hrách, čočka, vikev, vlčí hrách (lupina), semena travní, anýz, koriandr, kmín, fenikl, to vše v úhrnné váze asi 1,200.000 metr. centů, circa 25,000.000 Kč.

Mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin, to vše v úhrnné váze asi 2,300.000 q, circa 160,000.000 Kč.

Rýže ve váze asi 400.000 metr. centů, circa 8,000.000 Kč.

Dobytek hovězí asi 125.000 kusů, circa 16,000.000 Kč.

Dobytek vepřový asi 200.000 kusů, circa 7,000.000 Kč.

Máslo, vepřové sádlo, umělé máslo, margarín, umělé jedlé tuky, technické tuky a mastné kyseliny, to vše ve váze asi 200.000 q, circa 58,000.000 Kč.

Ryby, vejce, měchýře, střeva, maso čerstvé a upravené, sledě, kondensované mléko, to vše ve váze asi 220.000 q, circa 11,000.000 Kč.

Umělé hedvábí (asi 6000 q), circa 4,000.000 Kč.

Vápnodusík a superfosfáty (asi 140.000 q), circa 600.000 Kč.

V celku circa 289,600.000 Kč.

Od této částky ovšem odpadne asi 30 milionů Kč důsledkem zavedení dovozních listů (čl.VI).

Nutno též uvážiti, že diference uvedená vypočtena na základě statistických dat z r. 1923 resp. r. 1924, jež dosud jsou po ruce, a že vlastně měl by se ještě odpočítati pravděpodobný výnos klouzavých cel kalkulovaný ročně na 50 milionů Kč.

Vzhledem na tyto okolnosti, pak se zřetelem na zprvu uvedené poměry dovoz regulující (zejména přesun dovozu z mouky na obilí, zmenšení obdělávané plochy cukrovkou, zintensivnění polního hospodářství domácího atd.) lze očekávati z nových cel pro státní pokladnu příjem kolem 200 milionů Kč.

Z tohoto výpočtu většího výnosu celního jest zřejmo, že nenastane uzákoněním osnovy úbytek rozpočtových příjmů státních anebo zatížení státní pokladny, na kteréžto okolnosti rozpočtovému výboru především jest hleděti, naopak, že lze očekávati určité zvětšení příjmů státních, jichž možno případně použíti ku snížení daňového břemene bez ohrožení rovnováhy rozpočtové.

Avšak kalkulovaný výnos celní není také takovým, že by znatelně zatěžoval obyvatelstvo, zejména když nutno uvážiti, že zpravidla při dovozních clech cizina část cla nese ze svého.

Utvoření cen zboží všeho druhu závisí na tolika různých okolnostech, že nelze určitě říci, jak budou ceny potravin, dobytka, obilí, mouky, tuků atd. po novém upravení cel.

Hlavní význam pro utváření cen těch mají světové ceny, úroda, daně, soustava berní, železniční tarify, správa finanční, valutové poměry atd., ovšem též cla.

Veškeré tyto faktory působí na utvoření cen a lze jen si přáti v zájmu veškerého obyvatelstva naší republiky bez rozdílu tříd, aby poměry cenové upravily se ve prospěch státního obyvatelstva veškerého.

Z důvodů těchto doporučuje výbor rozpočtový, aby senát přijal osnovu zákona tak, jak na ní usnesla se poslanecká sněmovna, ve znění senátního listu č. 129. Dále doporučuje k schválení resoluce dole uvedené.

V Praze, dne 17. června 1926.

Frant. Jan Kroiher v. r.,
místopředseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.

Se zřetelem k tomu, že se domácímu lnářství a pěstění konopí neposkytuje žádná celní ochrana s ohledem na zájmy průmyslu a spotřebitelů, vyzývá se vláda, aby pečovala o udržení této produkce a za tím účelem provedla zejména tato opatření:

1. U zajištění odbytu domácího lnu a konopí, budiž postaráno o přesné provádění § 33 vládního nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., o zadávacím řádu pro veřejné dodávky.

Povinnost používati k dodávce lnu a konopí domácího původu a v tuzemsku zpracovaného budiž ukládána nejen při dodávkách státních, ale i při dodávkách jiných veřejných úřadů, ústavů a korporací, a budiž za tím účelem postaráno o náležitou kontrolu.

2. Pro soustavnou podporu vlastního pěstění, jakož i tírenského zpracování domácího lnu a konopí buďtež poskytnuty ministerstvem zemědělství potřebné finanční prostředky.

3. Pro usnadnění dopravy domácího lnu a konopí z oblastí produkčních ku vzdáleným průmyslovým a živnostenským závodům buďtež poskytnuty přiměřené slevy na tarifech železničních.

Poneváč pestovanie vína v našom štáte predstavuje veľmi intenzívné a nákladné odvetvie polnohospodárstva, ktoré má priaznivé predpoklady pre ďalšie rozšírenie v záujme úhrady domácej potreby a poneváč produkcia táto je vystavená silnej konkurencii z cudziny, preto ukladá sa vláde:

1. aby zjednala domácemu vinohradníctvu úplnú ochranu proti takejto cudzej konkurencii a za tým účeľom bolo udržované vedľa primeranej colnej ochrany isté obmedzenia dovozu vína.

2. Ďalej sa žiada zmiernenie daňového zaťaženia, zvlášte zrušenie dane páskovej a zavedenia primeranej dane obratovej z dovozu.

Vláda se vyzývá, aby při uzavírání obchodních smluv vzala zřetel na přebytek zeleniny v jižní Moravě a v západním Slovensku a pečovala o to, aby toto odvětví zemědělské produkce dosáhlo zase předválečné rentability. Za tím účelem budiž pamatováno při uzavírání obchodních smluv na to, aby byl zajištěn řádný odbyt přebývajícího množství tohoto zboží do cizozemska.

Vláda se vyzývá, aby po zavedení pevných cel obilních užila všech prostředků zákonných, aby zabráněno bylo neodůvodněnému zdražování poživatin všeho druhu a přísně zakročila proti spekulacím, které by měly za účel využíti snad pevných zemědělských cel ku získávání nadměrných zisků na úkor konsumentů.

Vládě se ukládá všemi prostředky státní moci zakročiti proti jakémukoliv předražování potravin, jmenovitě všech potřeb pro drobné zemědělce. Neméně přísně, plnou měrou své moci, nechť vláda zakročí proti neodůvodněnému zdražováni zemědělských. produktů meziobchodem, hlavně mouky a masa.

Vláda se vyzývá, aby čelila neodůvodněnému zvyšování cen potřeb denního života. Opatření protilichevních budiž však užito toliko v případech skutečné lichvy a nebuďtež tato, zejména neodůvodněné a drakonicky prováděné prohlídky, prostředkem ke zbytečnému šikanování malého živnostnictva a obchodnictva, kterýmžto směrem dosud vždy boj proti lichvě byl propagován.

Vláde sa ukladá súčasne zrušenie systemu dovozných povolení, týkajúceho sa sazebného čísla 617 "fosfaty".

Vládě se ukládá, aby bezodkladně zahájila práce na vydání řádného celního tarifu.

Vláda se vybízí, aby místo dovozu mouky podporovala dovoz obilí, což prospěje zaměstnanosti domácího mlynářství a umožní dostatečné zásobování domácí spotřeby krmivem.

Vláda se vybízí, aby dle potřeby ve smyslu článku VIII. určila přiměřené přirážky ke clům na zemědělské výrobky, které se dovážejí ze zemí, kde sociální opatření nejsou na té výši, jako v našem státě.

Vláda se vybízí, aby, jakmile použije zmocnění dané ve čl. VIII., podala o tom do 14 dní zprávu Národnímu shromáždění.

Vláda se vyzývá, aby se zřetelem na žádoucí rozvoj vnitřního i zahraničního obchodu a na zásobování domácího obyvatelstva:

I. uvolnila po nabytí účinnosti tohoto zákona dovoz i vývoz s dočasným ponecháním na dobu potřeby pouze těch výjimek, které s hlediska domácí výroby jsou nezbytně nutné;

II. aby s největším urychlením provedla úpravu dopravních tarifů tak, aby umožnila sblížení výrobních oblastí s místy konsumními, zvláště pak Slovenska a Podkarpatské Rusi se zeměmi historickými, a přihlížela zároveň ke zlevnění dopravy surovin a polotovarů.

Vláda se vyzývá, aby s největším urychlením předložila k ústavnímu projednání návrh zákona na podporu obyvatelstva v celém Pojizeří, dále na Bousovsku, Sobotecku, Jičínsku a Nymbursku, kteréžto kraje byly postiženy těžkými živelními pohromami ve dnech 5. a 6. června 1926 a byly strašlivě hospodářsky poškozeny a lid přímo existenčně zničen. Jest povinností vlády, aby učinila ihned všechna opatření k záchraně živelními pohromami postiženého obyvatelstva.

Stejná podpora budiž poskytnuta i ostatním krajům v republice, v posledních dnech povodní těžce postiženým.

Vláda se vyzývá, aby urychleným způsobem přispěla obyvatelstvu v krajích povodněmi a zátopami polí a zničením úrody postižených.

Poneváč zemedelské robotníctvo na Slovensku a Podk. Rusi je vyvázané ako pracovná sila hromadne do iných zemí a nie je pri jeho prechodu cez hranice postarané o prístrešie, vyzýva sa vláda, aby v dobe najkratšej sa o toto postarala, a síce v Bratislave, kde cieľom zápisov a overovania dokumentov také transporty robotníkov sú nútené sa jeden i dva dni sa sdržovať.

Vláda sa vyzýva, aby nechala vyšetriť pracovné pomery zemedelského robotníctva na Slovensku a Podkarpatskej Rusi cieľom zistenia príčin bez smluvného stavu pre dobu žatvy.