Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
2. zasedání.
Tisk 142.
Návrh
senátorů Felixe Časnýho, Gustava Habrmana, Jáchyma Havleny, dr Františka Soukupa, Vojtěcha Dundra, Jana Filipínského, Františka Zimáka a soudruhů
na poskytnutí státní podpory všem poškozeným průtrží mračen a velikými povodněmi v celé republice Československé.
Trvalými dešti (lijáky) v měsíci květnu a červnu tohoto roku postižena byla ve všech oblastech svých Československá republika nesmírnými škodami. Skoro všecky řeky vystoupily ze svých břehů a zavodnily pole, luka a všecky nížiny při řekách ležící a těmito povodněmi byly způsobeny majitelům a pachtýřům velmi citelné škody, takže v mnohých krajích není skoro žádné naděje na úrodu. I na vyšších bodech prudkými dešti byla odnesena orná půda, takže i kopaniny jsou poškozeny a na četných místech úroda úplně zničena.
V Čechách řeky Labe, Vltava, Berounka, Sázava jsou rozvodněny. Hlavní město republiky Praha na četných místech je zaplaveno. Silnice z Prahy do Libně je tak zavodněna, že elektrická dráha nemůže jezdit. Také mnohé tratě československých státních drah jsou poškozeny a doprava osob udržuje se přestupováním. Celé Pojizeří octlo se v jedné veliké zátopě a východní Čechy volají své poslance a senátory, aby se přišli podívati na hrůzy, jež vody způsobily. Vody na mnohých místech vystoupily až 5 m nad normál a není hned tak pamětníka takovýchto vodních spoust. V Karlíně, v Libni a i v Holešovicích, kde se právě provádí nákladným způsobem na účet státu regulace Vltavy byly způsobeny stamilionové škody nedozírné. Voda odnáší všecko, co má v cestě: stromy, úrodu, posečené seno na lukách a i lidské příbytky. Pražští kolonisté, které bytová krise vyhnala na periferie Prahy, byli strašlivým způsobem postiženi ve svých dřevěných baráčcích. Stavba pražských mostů z Holešovic do Libně a k Pelctyrolce je ohrožena a v mnohých ulicích v Libni udržuje se doprava osob loďkami. To jsou jen tak zběžně vypočítány hrůzy dešťů a nastalých povodní.
Neméně těžce jest také poškozena sesterská Morava. Všecky moravské řeky vystoupily z břehů a způsobily ohromné škody v těchto okresích: Olomouc, Přerov, Kojetín, Litovel, Moravičany, Unčov, Zábřeh, Kroměříž, Vsetín, Hranice, Lipník, Hodonín, Strážnice, M. Ostrava, Brno, další kraje Boskovice, Jevíčko, Mor. Třebová, Nové Město, Židlochovice a celé okolí Brna a jiné kraje. I na Moravě vystoupila řeka až přes 5 metrů do výše a způsobila škody na čekané úrodě.
Ve Slezsku, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi řeky zavodnily veškerou přilehlou úrodu, takže škody jako v Čechách a na Moravě sahají do milionů. Vodní katastrofy jsou takového rozsahu, že většině poškozených, zvláště malým lidem, pachtýřům políček hrozí úplné zničení jejich hospodářské existence.
Proto navrhují podepsaní: Slavný senáte, račiž se usnésti: Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod způsobených stálými dešti a povodněmi v celé Československé republice dala škody, pokud se tak již nestalo, úředně vyšetřiti, prominula postiženým předepsané daně na rok 1926 a 1927, posečkala a odepsala starší daně, povolila pro všecky postižené kraje dovoz osiva, krmiva, slámy a steliva pro rok letošní i rok příští a dala pokyn zemskému finančnímu ředitelství v Praze, v Brně, v Opavě a finančním úřadům na Slovensku a Podkarpatské Rusi, aby při vymáhání starých daní bylo počínáno co nejliberálněji. Konečně aby vláda poskytla účinnou a rychlou pomoc všem postiženým a poskytla přiměřené podpory obcím a okresům na opravy poškozených cest a silnic.
V Praze, dne 18. června 1926.
F. Časný, G. Habrman, J. Havlena, dr Soukup, V. Dundr, J, Filipínský, Fr. Zimák,
A. Novák, dr Witt, Jaroš, Ecksteinová.