§ 193.

(1) Zřízenci, kteří měli v den před účinností tohoto zákona nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností zákona, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona čís. 394/1922 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň služného	Platová stupnice
	I.	II.	III.
	Kč
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.	1200 1056 900 756 600 156 _ _ _ _	1200 1044 900 744 600 444 300 _ _ _	1200 1056 900 756 600 756 600 456 300 156

(2) Doplňovací přídavek odpadne, ovdoví-li zřízenec nebo nastanou-li u manželky (družky) okolnosti, které podle § 144, odst. 1 a 3, vylučují nárok na výchovné, nebo je-li manželka (družka) ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě, nebo má li z takovéto služby výslužné.

(3) Bylo-li manželství soudně rozvedeno, přísluší zřízenci doplňovací přídavek jen, je-li povinen pečovati o výživu rozvedené manželky. Přispívá-li však na výživu manželky částkou nižší, než činí doplňovací přídavek, obdrží pouze částku, kterou skutečně přispívá; totéž platí, nebylo-li manželství sice soudně rozvedeno, nežije-li však zřízenec s manželkou ve společné domácnosti.

(4) Zřízenec ovdovělý podrží doplňovací přídavek, dokud udržuje domácnost pro své děti a dokud je zde aspoň jedno nezaopatřené dítě mladší dvanácti roků.

(5) Dosáhne-li zřízenec stupně služného, na který připadá doplňovací přídavek jinou částkou, než činí doplňovací přídavek jemu náležející, vyměří se mu nový doplňovací přídavek částkou vypadající podle hořejšího ustanovení. Doplňovací přídavek odpadá, dosáhne-li zřízenec stupně služného, s kterým není spojen doplňovací přídavek.

§ 194.

Vojenští gažisté mimo služební třídy, četničtí strážmistři (četníci na zkoušku) a četničtí vrchní strážmistři, kteří měli v den před účinností tohoto zákona nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den účinnosti zákona, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona čís. 394/1922 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň služného	U rotmistrů	U štábních rotmistrů a u četnických strážmistrů	U praporčíků	U četnických vrchních strážmistrů
	Kč
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.	1.500 1.392 1.296 1.200 1.104 1.008 900 792 696 600	1.500 1.356 1.200 1.056 900 744 600 456 300 156	1.500 1.308 1.152 900 600 300 _ _ _ _	900 600 300 _ _ _ _ _ _ _

(2) Ustanovení § 193, odst. 2 až 5, platí stejně.

§ 195.

V případech §§ 192 až 194 jest oprávněný povinen každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši přídavku, včas ohlásiti, vyjímajíc případy, v nichž změna nastává dosažením vyššího služného (§ 192, odst. 3, a § 193, adst. 5). Opomenutí jest trestno podle všeobecných trestních a disciplinárních předpisů bez újmy následků podle posledního odstavce § 151.

8. Dosavadní požitky a nové platy. Vyrovnávací přídavek.

§ 196.

(1) Služební příjmy tímto zákonem nově stanovené nastupují na místo všech dosavadních stálých služebních požitků (služné, místní přídavek, funkční přídavek, jednotný drahotní přídavek, přídavek na děti, odměny podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., přídavky podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 290 Sb. z. a n., přídavky podle nařízení vlády ze dne 13. ledna 1922, č. 22 Sb.z. a n., a ze dne 30. května 1923, č. 115 Sb. z. a n.) a jiných na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády povolených, jakož i všech individuelně zaměstnanci udělených osobních přídavků.

(2) Přídavky, které se poskytují za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, a zvláštní drahotní přídavky povolené vládou zaměstnancům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se nepokládají za požitky (přídavky) po rozumu předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ústřední úřad v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

(3) Pokud by služební plat příslušející zaměstnanci podle tohoto zákona spolu s osobním přídavkem podle § 171, s přídavky na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 192 až 194) a s přídavky, které se podle tohoto zákona ponechávají, byl po srážce pensijního příspěvku menší nežli úhrn služebních požitků uvedených v odstavci 1 po srážce pensijního příspěvku v den účinnosti zákona, obdrží zaměstnanec vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.

(4) Vyrovnávací přídavek se zmenší při prvém zvýšení služného o dvě třetiny částky, o kterou služné bylo zvýšeno, a při každém dalším zvýšení o polovinu částky, o kterou dosavadní služné bylo zvýšeno, a to až do úplného zániku. U zaměstnanců, kteří mají základní služné a mají neb obdrží funkční služné, zmenšuje se vyrovnávací přídavek stejným způsobem, a to jak při zvýšení základního služného, tak i při zvýšení nebo nabytí funkčního služného.

(5) Nastane-li po dni účinnosti tohoto zákona okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů odůvodňovala snížení nebo ztrátu jednotného drahotního přídavku nebo přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího přídavku, stanoví se vyrovnávací přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala v den před účinností tohoto zákona.

(6) Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách, dělitelnou dvanácti.

(7) Vláda se zmocňuje, aby vhodnými opatřeními vyrovnala, kde by to bylo odůvodněno dosavadními platovými poměry, případné platové nesrovnalosti, které by při převodu vznikly.

9. Doba rozhodná pro stanovení výše služného.

§ 197.

(1) Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného (adjuta, remunerace) béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2) Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného (adjuta, remunerace) při převodu zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3) Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služného, které zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení služného.

10. Převod do nových platů při reaktivaci (povolání k činné službě).

§ 198.

Zaměstnanci v trvalé nebo dočasné výslužbě se převedou při reaktivaci do nových platů podle pravidel pro převod do nových platů (§§ 166 až 197) podle stavu v den jejich odchodu do dočasné, případně trvalé výslužby. Stejně sluší postupovati, bude-li zaměstnanec na dovolené s čekatelným povolán k činné službě. Totéž platí obdobně při povolání vojenského gažisty ve výslužbě k činné službě v míru ve smyslu § 120, odst. 2, a při povolání vojenského gažisty v záloze k činné službě ve smyslu § 119 se změnou, že při povolání důstojníka v záloze k činné službě ve smyslu § 119, odst. 1, nastoupí na místo adjuta počáteční služné.

11. Všeobecná ustanovení pro převod.

§ 199.

(1) Při převodu do nových platů obdrží zaměstnanec služební plat podle služební třídy (stupně předběžného vzdělání, § 74), která odpovídá skupině časového postupu (postupové skupině), k níž zaměstnanec v den účinnosti tohoto zákona přináleží. Zaměstnanec, jehož příslušnost k určité skupině časového postupu nebyla ještě stanovena, obdrží až do úpravy vládním nařízením služební plat podle služební třídy odpovídající jeho předběžnému vzdělání.

(2) Zaměstnanci, kteří nedosáhli v důsledku ustanovení odstavce 4 § 1, čl. I. zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z., platového stupně citovaným zákonem nově utvořeného a jimž byl na vyrovnání rozdílu přiznán osobní přídavek, posuzují se při převodu do nových platů, jako kdyby byli onoho stupně skutečně dosáhli.

§ 200.

(1) O stížnostech podaných do opatření a rozhodnutí úřadů o převodu do nových platů k nejvyššímu správnímu soudu rozhoduje nejvyšší správní soud ve tříčlenných senátech, leč by usnesením senátu, jimž se spor odkazuje k veřejnému líčení, aneb rozhodnutím předsedy soudu byla věc přikázána senátu pětičlennému.

(2) Ustanovení § 13, odst. 3, zákona ze dne 22. října 1875, č. 36 ř. z. z r. 1876, zůstává beze změny.

(3) O stížnostech uvedených v prvém odstavci rozhoduje nejvyšší správní soud v neveřejném sezení, leč by stěžovatel ve stížnosti nebo žalovaný úřad v odvodním spise výslovně žádali, aby ustanoveno bylo o nich veřejné ústní líčení.

II. Služební pořadí zaměstnanců převedených do nových platů a jich zařadění na služební místa.

§ 201.

(1) Mezi úředníky, kteří při převodu obdrželi v téže úřednické kategorii služné téže platové stupnice, zůstává dosavadní služební pořadí nezměněno.

(2) Má-li úředník charakter vyšší hodnostní třídy, počítá se mu, když bude mu propůjčeno služební místo systemisované v nejblíže vyšší platové stupnici, než do které byl převeden, pořadí již ode dne, kterým mu byl propůjčen charakter vyšší hodnostní třídy.

§ 202.

(1) Úředník převedený do nového platu se posuzuje, jako kdyby skutečně měl služební místo systemisované v platové stupnici, jejíž služné obdržel.

(2) Po provedené systemisaci se zařadí úředníci na služební místa systemisovaná pro kategorii, k níž náležejí, takto:

Úředníci, kteří obdrželi služné určité platové stupnice, se zařadí na služební místa systemisovaná v této platové stupnici podle svého služebního pořadí. Je-li počet těchto úředníků větší nežli počet systemisovaných služebních míst, vážou úředníci, kteří nemohli býti takto zařaděni na systemisovaná služební místa, podle svého pořadí především volná služební místa systemisovaná v některé vyšší platové stupnici. Není-li ve vyšších platových stupnicích volných systemisovaných služebních míst, budou tito úředníci vedeni na služebních místech systemisovaných v nejblíže nižší platové stupnici, případně v platových stupnicích po ní postupně následujících. Teprve na zbývající služební místa systemisovaná v nejnižší platové stupnici, která, nejsou takto vázána, se zařadí úředníci, kteří při převodu obdrželi služné této nejnižší stupnice. Úředník vedený na služebním místě systemisovaném v nižší platové stupnici budiž postupně zařaděn na služební místo ve vyšší platové stupnici, jakmile se takové místo uprázdní, až postoupí tímto způsobem na uprázdněné služební místo v platové stupnici, jejíž služné při převodu obdržel.

§ 203.

(1) Mezi soudci, kteří při převodu obdrželi jen základní služné, dále mezi soudci, kteří při převodu obdrželi funkční služné téže stupnice, zůstává dosavadní služební pořadí nezměněno.

(2) Ustanovení § 202 platí obdobně.

§ 204.

Ustanovení §§ 201 a 202 platí obdobně i pro ostatní zaměstnance, na které se tento zákon vztahuje.

III. Různá ustanovení.

§ 205.

Ustanovení § 25 o zřízeneckých čekatelích nabudou účinnosti, jakmile osobní stav zaměstnanectva bude odpovídati normální potřebě počtu sil zjištěné podle § 2 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. a to dnem, který určí vládní nařízení.

§ 206.

Pokud nebudou vydána vládní nařízení podle § 4, odst. 2 a 3, § 7, odst. 1, § 9, odst. 1, § 17, odst. 3, § 21, § 22, § 33, § 66, odst. 3, § 67, odst. 1, § 74, odst. 3, § 83, § 86, § 97, odst. 2, § 121, odst. 2, § 144, odst. 1, a §§ 146 a 147, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o předmětech, jež mají býti upraveny těmito vládními nařízeními. Dnem účinnosti toho kterého nařízení zrušují se veškeré dosavadní předpisy o předmětech, které tím kterým nařízením budou upraveny.

§ 207.

Vznikl-li před účinností tohoto zákona zaměstnanci ve státní službě již ustanovenému právní nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, provede se toto započtení podle dosavadních ustanovení; neměl-li zaměstnanec právního nároku, může se započtení provésti podle dosavadních předpisů jen tehdy, žádal-li o to písemně ještě před účinností tohoto zákona.

§ 208.

Úprava služebních platů podle tohoto zákona nemá vlivu na výši částky, o kterou byl zaměstnanci snížen jeho služební plat pravoplatným disciplinárním nálezem před vyhlášením tohoto zákona.

Část osmá.

VŠEOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ.

§ 209.

Ustanovení prvého odstavce § 2 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 270 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry v soudnictví na území bývalého státu uherského, se mění takto:

,,Zaměstnanci bývalého státu uherského při úřadech vytčených v § 1, jakož i v trestnicích, podrobeni jsou dnem účinnosti tohoto zákona veškerým zákonům a nařízením, jimiž upraveny jsou služební poměry a příjmy státních zaměstnanců toho druhu v ostatních částech republiky Československé. Týmž dnem se rozšiřuje na území bývalého státu uherského platnost zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební problematika), cís. patentu ze dne 3. května 1853, č. 81 ř. z. (soudní instrukce), pokud jeho ustanovení byla zachována zákonem ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z., o organisaci soudů, zákona ze dne 21. května 1868, č. 46 ř. z., o disciplinárním řízení, ustanovení zákona ze dne 27. listopadu 1896, čís. 217 ř. z., a zákonů jím v platnosti zachovaných, zákona ze dne 12. července 1872, č. 112 ř. z., o žalobním právu stran, porušil-li soudce právo, a zákonů ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., a ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n. z r. 1920".

§ 210.

(1) Platové a služební poměry zaměstnanců ve státních úřadech, v ústavech, fondech a podnicích státních nebo státem spravovaných, na které se nevztahují ustanovení části prvé až sedmé tohoto zákona, se upraví podle zásad, na nichž jest vybudován tento zákon, vládním nařízením, případně služebním řádem, který vyžaduje schválení vlády, a to pokud jde o zaměstnance státních nebo státem spravovaných podniků se zřetelem k zvláštním poměrům a potřebám těchto podniků. Přitom musí býti přísně šetřeno zejména zásady, že ustanovení (přijetí) zaměstnance nebo jeho povýšení jest přípustno jen na volné systemisované služební místo.

(2) Kancelářští oficianti, kteří nebyli ustanoveni kancelářskými úředníky (§ 7, odst. 7), stávají se po uspokojivé nepřerušené desetileté službě započitatelné ve vlastnosti kancelářského oficianta pomocnými kancelářskými úředníky co do služebního poměru na roveň postavenými úředníkům podléhajícím služební pragmatice; jejich platové poměry upraví vládní nařízení.

(3) Výpomocní zřízenci, kteří nebyli do dvanácti roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného výpomocného zřízence ustanoveni na systemisované služební místo zřízenecké (§ 24), staví se co do služebního poměru na roveň zřízencům podléhajícím služební pragmatice; jejich platové poměry upraví vládní nařízení. Ustanovení tohoto odstavce pozbude platnosti dnem, kterým nabude ve smyslu § 205 účinnosti ustanovení § 25 o zřízeneckých čekatelích.

(4) Ustanovení prvního odstavce se nevztahuje na zaměstnance, jejichž platové a služební poměry jsou upraveny kolektivními nebo individuelními smlouvami nebo jiným ujednáním pracovního nebo služebního poměru.

§ 211.

(1) Ustanovení tohoto zákona o platech definitivních profesorů středních škol platí pro profesory diecésních učilišť theologických, na něž se vztahuje zákon ze dne 18. března 1920, č. 189 Sb. z. a n.

(2) Ti, kdož působí na theologických učilištích diecésních jako zástupci profesorů nebo obstarávají tam učebný úkol uprázdněné stolice profesora, obdrží, jsou-li plně kvalifikováni, počáteční adjutum zatímních profesorů a jinak adjutum suplujících profesorů (§ 69).

(3) Míra učební povinnosti, pokud jest s ní spojen nárok na služební požitky profesorů nebo jejich zástupců na theologických učilištích diecésních podle tohoto zákona, určí se vládním nařízením.

(4) Ustanovení §§ 1 a 2 zákona č. 189/1920 Sb. z. a n. se zrušují; započtení předchozí služební doby pro stanovení výše služného se upraví vládním nařízením.

§ 212.

(1) Služební požitky a právní nároky zaměstnanců veřejnoprávních korporací a ústavů, na něž se vztahuje § 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., nesmějí přesahovati míru jednotlivých druhů platových a služebních práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů.

(2) Nabyl-li zaměstnanec jmenováním provedeným podle platných předpisů nároků, které přesahují míru nároků dosažitelnou pro státní zaměstnance stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních poměrů časovým postupem, lze vycházeti při úpravě podle § 3 zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., a § 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., jakož i při úpravě podle tohoto zákona z nároků nabytých takovýmto jmenováním.

(3) Byl-li by úhrn služebních požitků příslušejících zaměstnanci podle předchozích odstavců nižší, než úhrn požitků, které mu náležely ke dni 31. prosince 1925 podle předpisů té které korporace do té doby platných, obdrží zaměstnanec vyrovnávací přídavek až do výše rozdílu mezi obojími požitky; o tomto přídavku platí obdobně ustanovení § 196, odst. 3 až 6.

(4) Provedení opatření podle předchozích odstavců vyžaduje, pokud jde o obce, okresy a okresní silniční výbory, schválení samosprávného úřadu dohlédacího, případně u okresů podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., župního výboru, pokud jde o župy, schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí, pokud jde o země, schválení vlády, pokud jde o ostatní veřejnoprávní korporace a ústavy, schválení příslušného státního ústředního úřadu v dohodě s ministerstvem financí.

(5) V případech zřetele hodných může vláda povoliti úchylku z ustanovení prvého odstavce.

(6) Jsou-li korporace a ústavy, o které jde, podle dosud platných předpisů oprávněny, aby se usnášely o systemisaci služebních míst a platech s místy těmi spojených, vyžaduje každé takové usnesení schválení jako opatření podle čtvrtého odstavce.

(7) Ustanovení § 69, odst. 4, a § 82, odst. 4, zákona ze dně 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., a § 18, odst. 4, zákona ze dne 10. června 1925, č. 148 Sb. z. a n., o úpravě služebních poměrů zaměstnanců pojišťoven služebními řády podléhajícími schválení ministra sociální péče a ministra financí zůstávají nedotčena.

§ 213.

Článek III., odst. 4, finančního zákona ze dne 15. října 1925, č. 207 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1926, mění se v ten smysl, že úvěrů povolených k úhradě mimořádných požitků (drahotní přídavky, mimořádné výpomoci, nouzové výpomoci, jednotné drahotní přídavky, přídavky na děti a srážky státem převzaté) státních zaměstnanců, vojska a četnictva smí se použíti k úhradě nákladů platové úpravy státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

§ 214.

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti, pokud tento zákon výslovně jinak nestanoví nebo se z něho jinak nepodává, kromě ustanovení již v předchozích paragrafech zrušených všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto zákoně.

(2) Zejména se zrušují s výjimkou předpisů týkajících se nároku na odpočivné a zaopatřovací platy a jejich výměry, pokud neodporují tomuto zákonu, dále předpisů, jichž se tento zákon dovolává, pokud vztahuje jejich platnost na poměry jím upravované, dosud platná ustanovení

zákonů ze dne 15. dubna 1873, č. 47, 48 a 49 ř. z.,

zákona ze dne 19. září 1898, č. 167 ř. z., kromě §§ 6 a 13,

zákonů ze dne 19. září 1898 č. 172, 173, 174 a 175 ř. z.,

zákona ze dne 26. prosince 1899, č. 255 ř. z.,

zákona ze dne 24. května 1906, č. 105 ř. z.,

zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z.,

zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z.,

zákona ze dne 25. září 1908, č. 204 ř. z.,

§§ 46, 47, 49 až 59 a §§ 170 a 171 služební pragmatiky,

§§ 5, 6, 7, odst. 1 a 2, § 8, odst. 2 a 3, §§ 39, 40, 48 až 50, § 51, odst. 1 až 3, §§ 53 až 64 a § 80 služební pragmatiky učitelské,

zákona ze dne 13. února 1919, č. 78 Sb. z. a n., kromě §§ 5, 10, 11, 14 a 15,

zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 198 Sb. z. a n.,

zákona ze dne 23. května 1919, č. 275 Sb. z. a n., kromě §§ 7 a 12,

zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.,

zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n.,

zákona ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., kromě § 14 a § 15, č. 4,

zákona ze dne 24. března 1920, č. 221 Sb. z. a n.,

zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., vyjímajíc ustanovení dílu II. (odpočivné a zaopatřovací požitky), pokud jde o osoby, které zůstávají i na dále podrobeny pensijním předpisům téhož zákona, a dále vyjímajíc ustanovení §§ 18 a 19,

zákona ze dne 4. července 1923, č. 152 Sb. z. a n., kromě čl. IX a

zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 290 Sb. z. a n.

(3) Ustanovení zákona ze dne 9. června 1922, č. 186 Sb. z. a n., nejsou dotčena.

(4) Vládě se ukládá, aby předpisy, jichž se tento zákon dovolává a jejichž platnost vztahuje na poměry jím upravované, vyhlásila ve znění přizpůsobeném tomuto zákonu.

§ 215.

(1) Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926.

(2) Personální opatření učiněná v době od 1. ledna 1926 do vyhlášení tohoto zákona zůstávají v platnosti a sluší je uvésti ode dne jejich účinnosti v soulad s ustanoveními tohoto zákona. Při tom budiž postupováno podle obdoby ustanovení části sedmé.

(3) Dokud nebude schválena systemisace míst podle tohoto zákona, jest přípustno jakékoliv personální opatření, které předpokládá systemisaci míst, jen se schválením vlády k souhlasnému návrhu příslušného ústředního úřadu a ministerstva financí.

(4) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na zaměstnance, kteří byli podle § 13 nebo § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do vyhlášení zákona písemně vyrozuměni podle ustanovení pokud se týče podle obdoby ustanovení 3. odstavce § 13 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. Služební a platové poměry těchto zaměstnanců se řídí předpisy platnými do dne účinnosti zákona.

(5) Zákon tento provedou všichni členové vlády.

J. Malypetr v. r.,
předseda.

Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.

J. Dubický v. r.,
zapisovatel.