Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 158.

Zdravotní policii obstarávaly do roku 1920 země, případně obce. Zákonem ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., převzal stát výkony zdravotně-policejní. Dle § 9 téhož zákona byli převzati do služby státní obvodní a obecní lékaři. Úprava právních poměrů státních lékařů v oboru zdravotní policie a ostatního zdravotně-policejního personálu byla provedena podle zásad pro úředníky a zřízence státní s obdobnou kvalifikací, obsažených v zákonu ze dne 25. ledna 1914 ř. z. č. 15.

Vládní předloha zákona o platových poměrech státních obecních (městských) a obvodních lékařů upravuje platové poměry těchto lékařů podle zásad současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona).

Veškeré obce a zdravotní obvody zařazují se do čtyř typů s přibližně stejnými hospodářskými, sociálními a jinými rozhodnými poměry.

Z důvodu, že státní lékaři obstarávají zdravotně-policejní výkony vedle své lékařské prakse, která jest jejich hlavním povoláním, přijímají se státní obecní a obvodní lékaři na individuelní smlouvu. Služební poměr jejich jest stálý.

Smluvní plat státních lékařů ve zdravotních obcích a obvodech prvého typu činí 6000 Kč, druhého typu 9000 Kč (sedmá platová stupnice, první stupeň služného úřednického, § 11 platového zákona), třetího typu 12.000 Kč a čtvrtého typu 15.000 Kč ročně. Počáteční smluvní plat se zvyšuje po pěti rocích bezvadné služby vždy o 10%, nejvýše však šestkrát. Činovné a výchovné státním lékařům nenáleží. Odpočivné a zaopatřovací platy.státních lékařů a jejich pozůstalých budou přiznávány a vyměřovány ve smyslu a podle zásad platového zákona (§ 1).

Platové poměry státních lékařů upravují se tímto zákonem přiměřeně požadavkům doby. Zvláštní význam má ustanovení o zaopatřovacích platech pozůstalých po státních lékařích.

Sociálně-politický výbor navrhuje senátu, aby schválilo osnovu zákona ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, otištěném v sen. tisku č. 148.

V Praze, dne 23. června 1926.

R. Jaroš v. r.,
předseda.

Otm. Hrejsa v. r.,
zpravodaj.

Rozhodla-li se vláda předložiti osnovu zákona o úpravě platů státních zaměstnanců, bylo z důvodů na snadě jsoucích upraviti pro budoucnost též platové poměry státních obecních a obvodních lékařů. Osnova sama upravena jest dle zásad zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců, ovšem dle odchylných hledisk, než jak tomu je u druhých státních zaměstnanců.

Hlavně přihlíženo jest k tomu, že lékaři mají zpravidla možnost vedlejší výdělečné činnosti. Dle toho rozvržena jsou místa lékařská ve čtyři typy s různým počátečným platem a to: 1. s normálním platem, činícím 9000 Kč a 2. se sníženým v částce 6000 Kč pro místa, kde snáze a pravděpodobněji může lékař soukromou prací dosíci větších výsledků a další dva typy s platem zvýšeným 12.000 a 15.000 Kč, činícím pro místa rozlehlých, méně zalidněných obvodů.

Tyto počáteční platy zvyšují se vždy po pěti letech o 10%, nejvýše však šestkráte, takže po 30 letech dosáhnouti mohou 160% základu.

Zřejmo, že oproti druhým státním zaměstnancům s ohledem na předběžné vzdělání lékaři, jich obtížnou a zodpovědnou službu není měřeno nadměrně, zvláště i když činovné a výchovné jim nenáleží.

Nutno však doznati, že v § 2 této osnovy dostává se lékařům a zvláště jich pozůstalým cenných výhod v úpravě odpočivného a zaopatřovacích platů.

Náklady vzniklé z tohoto zákona hrazeny budou z těchže pramenů, ze kterých se hradí aktivní, odpočivné a zaopatřovací platy osob, o něž jde.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby zákon o platových poměrech státních obecních (městských) a obvodních lékařů přijat byl tak, jak jej schválila poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 148.

V Praze, dne 23. června 1926.

J. V. Klečák v. r.,
předseda.

Ing. B. Bečka v. r.,
zpravodaj.