Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 159.

Zpráva

I. výboru sociálne-politického,

II. výboru kultúrneho,

III. výboru rozpočtového

o usnesení poslaneckej snemovne (tisk 147)

k vládnemu návrhu zákona

o úprave platových a služobných pomerov učíteľstva obecných a občianskych škôl
(Učiteľský zákon).

I.

S radosťou chytám sa tohoto referátu o zlepšení platov učiteľských v celej republike, hlavne ale na Slovensku. Služné učiteľské bolo vždy len plátané. Po stálom domáhaní sa učiteľstva za zlepšenie prikročila konečne vláda pri pojednávaní zákona póžitkového pre štátnych zamestnancov tiež zákonom a čiastočne resolúciami upraviť platy učiteľov všetkých kategorií. My si prácu učiteľa vysoko ceníme a pre to aj sme sa snažili, že by tak bola honorovaná, aby učiteľ nemal pri svoj om povolaní ešte sträch, čo bude zajtra s jeho rodinou a či mu bude možné obstarať potreby dňa. Zákon tento dnes zabezpečuje existenciu učiteľa v jedenásti stupniciach platových, a síce počína s 9000 Kč a končí s 27.600 Kč, pri učiteľkách ručných prác je desať stupníc a končí s 24.000 Kč.

Tu podávam celkovú tabulku, aby sa videlo, kde a o koľko zlepšujú sa príjmy učiteľa na rozdiel z r. 1924.

Dosavadne požitky dľa stavu v roku 1924

Druh	Kč
Služné......................	458,032.000
Miestny prídavok.............	110,396.000
Prídavok na deti..............	29,319.000
Jednotný drahotný prídavok.....	276,762.000
Spolu.......................	874,509.000

Novo navrhované platy

Druh	Kč
Služné,.....................	813,592.000
Činovné.....................	151,347.000
Výchovné...................	30,164.000
Prídavok na deti (vyrovnávací)...	4,037.000
Vyrovnávací prídavok
ženatých....................	3,293.000
	1002,433.000
	874,509.000
Vyšší náklad.................	127,924.000

Istotne je to veľké zaťaženie pre daňovníkov.

Učitelia, hlavne venkovskí domáhajú sa nápravy §u 8, kde činovné v skupine D v obciach níže 2000 obyvateľov snižuje sa na 2640 Kč, v tomto vidia učitelia dvoj aký lokeť a bude to mať iste za následok, že učitelia nakoľko bude možné, budú sa i pre túto príčinu, totiž pre snížené činovné, dedine vyhýbať. Ja upozorňujem vládu, aby to srovnala so skupinou C, tak že by skupiria D vystala, ako to pôvodne bolo.

Učitelia mešťanských škôl v Čechách žiadajú si, aby boli menovani definitivnými ad personam, čoho táto predloha postráda. Na Morave dľa zákona z r. 1914 po trojročnej službe zkúšaní učitelia, účinkujúci na mešťankách, sú menovaní odbornými učiteľmi ad personam. ? Na Slovensku ministerstvo školstva prezatýmnych odborných učiteľov bez určenia miesta menuje definitivnými. ? Učiteľstvo obecných škôl v Čechách dostáva definitivu bez určenia miesta po čakateľskej dobe (§ 4). Ďalej vedlajší učitelia dľa §u 5. dostávajú tiež definitivu po 3 rokoch služby, ako učitelia vedlajší. Aby tu v tejto predlohe nepovstala medzera pre odborných učiteľov meštanských škôl v Čechách, dovolujem si podať resolúciu.

Ríšský Sväz učiteliek československých podal resolúciu k §u 24. do snemovne k požitkovému zákonu (tisk 146). Poslanecká snemovňa aj prijala ju, len opomenutím sa stalo, že pri učiteľskom zákone (tisk 147) táto rezolúcia vystala. Navrhujem ctenému výboru sociálne-politickému, aby táto rezolúcia bola dodatočne nami prijatá.

Učiteľstvo usilovalo o to, a.by boly vzatí do zákona o štátnych zamestnancoch, ale dnes uspokojujú sa s osobitným a vlastným-zákonom, ktorý podľa mienky z radov učiteľských vyhovuje, ale hlavne vyhovuje začiatočníkom a dosluhujúcim.

Zákon tento konečne do poriadku donáša slovenské učiteľstvo na školách cirkevných. Čo stálo práce a bojov, až boli cirk. učitelia týmto zákonom na roveň postavení učiteľom štátnych škôl. Nikto to nechce rozumeť, že na Slovensku cinkevný učiteľ bol verejným učiteľom; a požíval tie isté výhody, čo aj štátny učiteľ. Týmto zákonom je odčinená krivda na slovenskom cirkevnom učiteľovi. Jednaké vzdelanie ? jednaký plat! A je najvyšší čas, že prestanú rozličné výhody a diety na Slovensku. Na Slovensku je mnoho cirk. učiteľov, ktorí majú preslúžené a len pre neusporiadanosť platovú nemohli odísť na,zaslúžený odpočinok a nechceli byť vystavení osudu t. zv. "staropensistov". Tento zákon bude riešiť i otázku pensie pre cirkevných učiteľov na Slovensku, ale aj moci štátnej 45. § tohoto návrhu hovorí síce, že náklady týchto zlepšeni nestí udržovatelia škôl, ale to my dobre vieme, že ani v zemiach historických udržovatelia, tým menej cirkve na Slovensku, sú vstave tento náklad snášať, ale ho dostanú zálohou od štátu a myslím, že takto bude vyriešené i poštátnenie učiteľov na Slovensku a konečne nastane unifikácia školstva v republike po stránke právnej, vójenskej a osobnej. Prestane aj vplyv tak zvanej "černej ruky", ako to hovoria pokrokári. ? Stávalo sa, že si mnohí českí učitelia prišli ria Slovensko vyslúžiť povýšenie i čo do platu i čo do titulu a potom sa nevedelo, čo s nimi v materskych zemiach. Chyby sa dialy veliké pri obsadzovaní miest učiteľských, inšpektorských a úradníckych. Učiteľstvo má byť pevné a nad stranami, a nie s ministrom meniť i svoje presvedčenie. Učiteľ nech slúži národu, z jehož mozolov je platebný. Bol bych ale nevďačným, kebych s pochvalou a s uznaním nespomenul práce čiteľstva na Slovensku. My sme dohoniĺi sto rokov vo vzdelanosti. Škola sa stala milovaným chrámom kultury, otvára drahé poklady slovenskej duše a privádza k povedomiu ľudskému a národnému.

Do týchto dnešných ťažkých bojov prišiel i tento zákon o učiteľskych platoch. My máme tu predloženú predlohu zákona, ktorú poslanecká snemavňa prijala. Na tejto predlohe tak dopodrobna a svedomite spracovanej sotva by sa dalo meniť a ani nechceme to robiť, lebo každá zmena znamená len odďalovanie tohoto zákona, navrhuje preto výbor sociálne-politický, aby senát túto predlohu bezo zmeny i s pripojenými rezolúciami prijatými v snemovne a ďalšími pripojenými resolúciami schválil.

Praha, 23. června 1926.

R. Jaroš v. r.,
predseda.

Š. Roháček v. r.,
zpravodaj.

II.

Předloha učitelského zákona patří k souboru zákonů, jejichž účelem je stabilisovati a nynějším drahotním poměrům přizpůsobiti platy státních a veřejných zaměstnanců. Jako při všech podobných předlohách, ani zde nelze čekati, že by ti, kterých se zákon týká, byli úplně spokojeni. Platové úpravy státních a veřejných zaměstnanců vždycky se zpožďují za stoupající drahotou, anebo předbíhají drahotě klesající. Projevuje se v nich vždycky jistý kompromis mezi požadavky zaměstnanců a mezi finančními prostředky státu. Výsledkem takového kompromisu jsou také nynější předlohy o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol. Učitelstvo považuje za hlavní nedostatek této předlohy, že v ní není úplně provedena parita mezi ním a ostatními státními zaměstnanci, a za druhé, že rozpětí mezi požitky učitelů škol obecných a občanských není dosti veliké, čímž prý nebude dána dostatečná vzpruha k tomu, aby se učitelé hlásili v dostatečném množství ke zkouškám na občanské školy a nezmění se radikálně nynější neblahý stav, kde více nežli 2000 nezkoušených učitelů působí na školách občanských.

Také pokud se týče rozpětí mezi požitky učitelů škol obecných a občanských zlepšuje tato předloha dosavadní stav ve značné míře, takže se přece jenom lze nadíti, že počet učitelů hlásících se ke zkouškám na občanské školy bude stoupati.

Kulturní výbor senátu projednávaje usnesení poslanecké sněmovny o úpravě platových poměrů učitelů národních škol uznal, že by zákon tento měl býti nedílnou součástí zákona upravujícího platy státních.zaměstnanců a že by měl býti postaven na základ parity. V tomto zákoně se aspoň formálně (§ 17, odst. 2.) přiznává parita, když se mluví o duchu parity. Kulturní výbor rozumí výrazu tomu tak, že zákon přiznává rovnoprávnost učitelstva škol obecných a občanských se státními zaměstnanci rovnocenného, t. j. středoškolského vzdělání pro přítomnost i budoucnost. Stanou-li se změny ustanovení současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců, budou současně provedeny obdobné změny "učitelského zákona" tak, aby byl zachován princip rovnoprávnosti.

Také odpočivné a zaopatřovací pláty se podle § 32 uvádějí v jakýsi.paritní poměr k platovému zákonu státních zaměstnanců. Kulturní výbor je dále přesvědčen, že vláda také v oněch otázkách, kde je zmocněna vydati předpisy a prováděcí nařízení k zákonu, bude postupovati opravdu v duchu parity.

Pokud se týče rozpětí mezi požitky učitelů škol obecných a občanských, zlepšuje tato předloha dosavadní stav ve značné míře, takže se přece jenom lze nadíti, že počet učitelů hlásících se ke zkouškám na občanské zkoušky bude ve prospěch této vysoce důležité kategorie škol stoupati.

Světlou stránkou předlohy je, že platové poměry učitelstva stabilisuje a zjednodušuje. Rozděluje učitelstvo na čekatele, se třemi roky čekatelské lhůty pro učitele literní a náboženství, se čtyřmi pro učitelky ženských ručních prací, při čemž však ze závažných důvodů lhůty tyto mohou býti zkráceny. Dále na učitele výpomocné. Značné zlepšení týká se učitelů vedlejších. Další kategorií jsou učitelé definitivní a řiditelé škol. Plat skládá se ze služného, činovného a výchovného. Z důvodů technických posunuje se počátek a zastavení služebního platu, jakož i počátek postupových lhůt tak, že se přibližně vzájemně tyto posuny vyrovnávají. Započtení pro zvýšení služného může býti blahovolně upraveno vládním nařízením.

Pokud se týče výchovného, stanoví se obdobně jako u ostatních státních zaměstnanců. V § 24., odst. 3. praví se, že na děti, které se zdržují, nebo navštěvují školu v cizině, přísluší výchovné jen, má-li učitel trvalé působiště v cizině. Výjimky může povoliti v případech odůvodněných ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí. Tu jmenovitě mělo by býti pamatováno na takové případy, kde děti navštěvují v cizině školy, aby si získaly vzdělání speciální, kterého nemohou získati na území naší republiky.

Vládní zástupci přítomní na schůzi podali objasnění a vysvětlení některých částí zákona, jež kulturní výbor s uspokojením vzal na vědomí. Tak především prohlásil p. m. r. dr Holl, že se celý § 12 zákona o platových poměrech státních zaměstnanců, ne tedy pouze odst. 8., vztahuje také na učitele škol národních. Dále prohlásil týž zástupce vlády, že návrh zákona poskytuje možnost, aby definitivním nebo zatímním učitelům na občanských školách byl přestup na občanské školy počítán již od počátku substituční nepřerušené služby na občanské škole po zkoušce učitelské způsobilosti pro občanské školy. Přerušení bez viny učitele není započtení na závadu. Prohlášení toto vzal výbor s uspokojením na vědomí vzhledem k § 11 učitelského zákona.

K § 7. odst. 3., prohlásil zástupce vlády p. m. r. dr Holl, že v případě, padne-li lhůta postupová s přestupem na školu měšťanskou na týž den, je nutno považovati tuto lhůtu jako prvou na škole občanské.

Kulturní výbor schválil dále resoluce, které byly k učitelskému zákonu schváleny v poslanecké sněmovně (č. 1-10). Dále přijato sedm resolucí (č. 1-7), v nichž se vyslovují přání a směrnice pro provádění zákona a jeho budoucí zlepšení.

V kulturním výboru bylo dále poukázáno na důležitost škol odborných a ačkoli předmět nenáleží přímo k zákonu učitelskému, byla přijata resoluce, týkající se poskytnutí přídavků profesorům, přednostům, ředitelům a inspektorům, škol těch (resoluce č. 8).

Učitelské organisace žádají ještě v ně- kterých jiných ohledech zlepšení této předlohy. Poněvadž však změnou návrhu zákona bylo by jenom na neurčitou dobu odloženo i to dobré, co je v něm obsaženo a v čem se učitelským požadavkům ne-li plně, tedy aspoň částečně vyhovuje, navrhuje kulturní výbor, aby zákon tento senátem schválen byl ve znění, v jakém byl přijat poslaneckou sněmovnou, a aby také byly schváleny resoluce, které v poslanecké sněmovně i v kulturním výboru k tomuto zákonu byly schváleny.

V Praze, dne 23. června 1926.

Fr. Valoušek v. r.,
předseda.

Dr B. Němec v. r.,
zpravodaj.

III.

Rozpočtový výbor pojednal o osnově zákona s hlediska úhrady.

Veškeré platové zákony (čís. tisků 100, 101, 102 a 333 post. sněm.) nutno považovati co do otázky úhrady jako celek.

Úhrada nákladů všech těchto platových zákonů bude dána zvýšením státních příjmů dle projednávaných úhradních zákonů jakož i projektovanými úsporami rozpočtovými.

Dle zákona učitelského specielně budou vyžadovati při celkovém počtu 48.091 učitelských sil nově navrhované

platy.................................

1.002,433.000 Kč.

Dosavadní požitky dle stavu v roce 1924

obnášely..............................

874,509.000 Kč,

takže jedná se o vyšší

náklad...............................

127,924.000 Kč.

V tomto vyšším nákladu nejsou obsaženy větší výdaje pensijního státu, které vzhledem na průměrné zvýšení pensijních základen asi o 40% budou značné.

Podle § 45 osnovy náklad, který vznikne provedením tohoto zákona, mají uhraditi dosavadní vydržovatelé škol.

Prostředky těchto vydržovatelů nestačí však ani z daleka k úhradě dosavadních osobních nákladu učitelstva.

Stát proto zálohou přispíval dosud ke krytí nedostatků a dokud nebude upravena tato otázka úhradová, státní pokladna ponese zálohově vyšší náklad nynější úpravy platů učitelských.

Rozpočtový výbor navrhuje senátu, aby přijal osnovu zákona tak jak na ní usnesla se poslanecká sněmovna a jak obsaženo jest usnesení v tisku č. 147 sen.

Též navrhuje se, aby přijaty byly resoluce, na nichž usnesl se rozpočtový výbor.

V Praze, dne 23. června 1926.

Front. Jan Kroiher v. r.,
místopředseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.

Resoluce:

I. Resoluce navržené výbory sociálně-politickým, kulturním a rozpočtovým.

1.

K § 12: Vládě se ukládá, aby působila k tomu, by školní úřady pečovaly o to, aby byl co nejmenší počet učitelů s percentuální výměrou služebního platu.

2.

K § 42: Vláda se vybízí, aby učinila opatření, že se započítává presenční vojenská služba konaná v poměru učitelském do postupu do vyšších služebních požitků.

3.

Vláda se vyzývá, aby místa, na nichž jsou definitivně nebo zatímně ustanovení okresní školní inspektoři nebo učitelé přidělení ke školské službě administrativní, byla vhodným opatřením rozpočtově uvolněna.

4.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila zákon o pomocných školách. Požitky učitelů na těchto školách buďtež upraveny se zřetelem k obtížné službě obdobně, jako na ústavech pro hluchoněmé.

5.

Vláda se vyzývá, aby cvičným učitelům se zkouškou způsobilosti pro školy občanské byla při event. přechodu na školy občanské služba ztrávená na cvičné škole hodnocena tak, jako kdyby byla ztrávena na škole občanské.

6.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila osnovu zákona o živnostenských školách pokračovacích a v něm upravila platy učitelů na těchto školách se zřetelem k nynějším drahotním poměrům i k obtížnosti služby. Mimo to vláda se vybízí, aby již v příštím rozpočtu zabezpečila příslušný obnos, potřebný k úpravě odměn za vyučování a řízení živnostenských škol pokračovacích.

7.

Vláda se vyzývá, aby podle § 148 platového zákona upravila hmotné postavení okresních školních inspektorů, resp. inspektorů státních menšinových škol.

8.

Vláda se vyzývá, aby započtením služební doby podle § 23 vyrovnala platové nesrovnalosti, které by vznikly při převodu učitelů občanských škol, kteří se dostali na školy občanské, ač plně kvalifikováni, velmi pozdě.

9.

Vláda se vybízí, aby co nejdříve přeložila návrh zákona, který jednotně upravuje požitky pěstounek na mateřských školách.

10.

Vyzýva sa vláda, aby predostrela návrh zákona, ktorý by upravoval platové a služobné pomery oného učitelstva obecných a občianskych škôl, na ktoré se vzťahuj odstavec 2 §u 1 zákona o úprave platových a niektorých služobných pomerů učitelstva obecných a občianskych škôl (tisk 101 posl. sněm.).

II. Resoluce navržené výborem sociálně politickým.

1.

K § 24.

Vláde sa nakladá, aby ustanovenie §u 24 odstavec 1 prevádzala v tom smysle, aby výchovného za okolností ináč rovných dostalo sa jak mužům i učiteľke na nezaopatrené deti, nebere-li ho rodina z titulu práce otcovej, alebo ak je dieta preukázatelně odkázané na výživu matčinu.

2.

K § 7.

Vláda se vyzývá, aby defitivní místa odborných učitelů měšťanských škol v Čechách byla obsazována ihned definitivně jmenovanými odbornými učiteli.

3.

K § 12.

Vládě se ukládá, aby působila k tomu by školní úřady pečovaly o to, aby byl co nejmenší počet učitelů s percentuální výměrou služebního platu a aby § 34 netýkal se učitelů před vydáním tohoto zákona definitivně ustanovených.

III. Resoluce navržené výborem kulturním.

1.

Vládě se ukládá, aby ustanovení § 24, odst. 7 prováděla v tom smyslu, aby výchovného za okolností jinak stejných dostalo se jako mužům i učitelce na nezaopatřené děti, nepobírá-li ho rodina z titulu práce otcovy nebo je-li dítě prokazatelně odkázáno na výživu matkou.

2.

Vláda se vyzývá, aby působila k tomu, aby systemisovaná místa také mimo Moravu byla obsazována ihned silami definitivními.

3.

Vládě se uhádá, by v nejbližší době přikročila k sestátnění živnostenských pokračovacích škol.

4.

Vláda se vyzývá, aby prováděla § 5, odst. 4. tak, aby vedlejší učitelé byli ustanoveni definitivními s urychlením.

5.

Vláda se vyzývá, aby při opětném ustanovení při vyměření služného povoleno bylo započtení dřívějšího období v učitelské službě vždy, nestal-li se odchod z ní z viny toho, o jehož nové ustanovení jde.

6.

Vládě se doporoučí, aby v duchu parity postupovala u učitelstva národních škol tak, jako bude postupovati podle § 148 a 196 (odst. 7.) u zaměstnanců podléhajících platovému zákonu.

7.

Kulturní výbor vyzývá vládu, aby ustanovení § 12, odst. 7. "Platového zákona" prováděla blahovolně.

8.

Vládě se ukládá, aby uvážila ve smyslu § 148 platového zákona poskytnutí služebních přídavků v přiměřené výši profesorům, přednostům odborů a ředitelům státních průmyslových, zemědělských a obchodních škol, jakož i inspektorům živnostenských škol pokračovacích a zemědělských.