Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 161.

Die Gefertigten stellen den Antrag:

Der Senat wolle beschließen:

vom...........................,

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

Die Geschäftsordnung des Senates wird abgeändert wie folgt:

1. § 10, Absatz 3, letzter Satz hat zu lauten:

>Über Einwendungen dagegen oder über Antrag auf Ergänzung oder Änderung der beantragten Tagesordnung e ntscheidet das Haus, wobei nur dem Antragsteller, sowie höchstens 2 Reduern für und gegen den Antrag (die hinwendung) auf je 10 Minuten das Wort erteilt werden kann (Geschäftsordnungsdebatte).<

2. Im § 19, Absatz (1) ist die Ziffer >10< durch die Ziffer >6< zu ersetzen.

3. § 21 hat zu lauten:

>(1) Selbständige Anträge der Senatoren sind schriftlich in der Senatskanzlei zü überreichen; sobald sie im Druck verteilt wurden, weist sie der Präsident dem Ausschuß zu, welchen er für zuständig erachtet. Auf Antrag eines der Antxagsteller kann sie das Haus nach Geschäftsordnungsdebatte (§ 10, Abs. 3) einem anderen Ausschuß zuweisen.

(2) Wurde ein selbständiger Antrag in erster oder zweiter Lesung abgelehnt, so kann er v or Ablauf von 6 Monaten seit dem ablehnenden Beschluß nicht wieder eingebracht werden.

(3) Die Bestimmungen des § 44, Abs. 3 Verf.-Urk. bleibeu unberührt.

4. Im § 22, Abs. 1., lit. a) ist das Wort >Initiativausschuß< zu ersetzen durch das Wort >Inkompatibilitätsausschuß<.

§ 23 ist zu streichen.

5. § 35 hat zu lauten:

>(1) Der Senat kann auf Antrag des Präsidenten oder von 11 Senatoren nach Geschäftsordnungsdebatte (§ 10, Abs. 3) den Ausschuß beauftragen, über einen Antrag in nerhalb einer bestimmten Frist Bericht zu erstatten. Diesen Auftrag kann der Senat auch erteilen, wenn der Ausschuß den Antrag bereits in Verhandlung gezogen hat.

(2) Wenn der Bericht nicht fristgerecht erstattet wird, ohne daß der Ausschuß eine Fristverlängerung verlangt oder wenn die Frist nicht verlängert wird, kann der Gegenstand auch ohne Ausschußberatung auf die Tagesorduung gesetzt werden. Dies ist jedoch unzulässig, wenn ein Drittel der Senatoren Einspruch erhebt.<

6. § 39, Abs. 2 hat zu lauten:

>Über den Antrag eines Scnators, daß die Sitzung geschlossen, unterbrochen, oder fortgesetzt werde, entscheidet der Senat ohne Debatte mittels einfacher Abstimmung.<

Als neuer Absatz (4) ist einzufügen:

>An einem Kalendertag darf nur eine Sitzung stattfinden, es sei denn, daß der Senat mit einer Mehrheit von drei Fünfieln aller Mitglieder etwas anderes beschließt.<

7. § 40, Absatz 3 hat zu lauten:

>(3) Wenn der Senat während der Session durch mehr als 14 Tage keine Si tzung abgehalten hat, so ist der Präsident verpflichtet, auf schriftliches Verlangen der Regierüng oder v on zwei Fünfteln der Senatoren den Senat längstens auf den 3. Tag nach Überreichung dieses Begehrens in der Senatskanzlei einzuberufen. Das Begehren muß die beantrar te Tagesordnung enthalten.<

Im Absatz (4) sind die Worte >ohne Debatte mittels einfacher Abstimmung< zu ersetzen durch die Worte >nach Geschäftsordnungsdebatte (§ 10, Abs. (3))<.

8. Im § 46, Abs. 2 ist die Ziffer >11< durch die Ziffer >7< zu ersetzen.

9. Im §, 47, Abs. (4) treten an Stelle der Worte >wenigstens 4 Redner< die Worte >wenigstens 1 Redner jedes hlubs<.

10. § 50, Abs. 3 ist zu streichen:

11. § 52, Abs. (2) hat zu lauten:

>Nach Abgang des ausgeschlossenen Senators entscheidet der Senat nach Debatte mit einer Mehrheit von drei Fünfteln aller Anwesenden, ober den Ausschluß genehmigt. Wenn mehrere Senatoren gleichzeitig ausgeschlossen werden so wird die De batte über die Genehmigung in einem abgeführt, die Abstimmung muß jedoch getrennt durchgeführt werden, wenn 7 Senatoren es verlangen.<

12. Im § 53, Abs. (3) sind die Worte sohne Debatte, mittels einfacher Abstimmung< zu ersetzen durch die Worte >uach Geschäftsordnungsdebatte (§ 10, Abs. 3).<

13. § 55, Abs. 1 hat zu lauten:

>Die Regierung, der Präsident oder ein Fünftel aller Senatoren können beantragen, daß eine dringliche Regierungsvorlage oder ein selbständiger Antrag, der rasche Erledigung erfordert, im abgekürzten Verfahren verhandelt werde. Dieser Antrag ist wenigsf ens 24 Stunden vorher auf die Tagesordnung zu setzen.<

Absatz 2. hat zu lauten:

>Zur Begründung der Dringlichkeit spricht der Präsident oder einer der Antragsteller. Der Senat entscheidet sodann nach Geschäftsordnungsdebatte (§ 10, Abs. 3) mit einer Mehrheit von drei Fünfteln aller Mitglieder. Die abgekürzte Verhandlung richtet sich nach folgenden Regeln:<

Im Absatz 8 sind die Worte >auch wenn ein Redner in der Rede unterbrochen werden muß< zu streichen.

14. § 57, Abs. 2 ist zu streichen.

15. Im § 63 und im § 67 ist die Ziffer >11< durch die Ziffer >7< zu ersetzen.

Dieses Gesetz tritt am Tage der Kundrnachung in Kraft. Es wird vom Minister des Innern durchgeführt.

Die 6jährige Erfahrung hat gezeigt, daß die bestehende Geschäftsordnung; welche nicht auf einem Beschluß des gewählten Parlamentes beruht, den parlamenta rischen Anforderungen nicht entspricht. Sie läßt der Initiative der parlamentarischen Klubs fast gar keinen Spielraum und hat in der Praxis dazu.geführt, daß gerade die wichtigsten Gesetzesvorlagen gewöhnlich überstürzt, ohne gründliche Aussprache und ohne gewissenhafte Prüfung des Gegenstandes durchberaten werden, was weder der Würde des Parlamentes, noch den sachliehen Erfordernissen der gesetzgeberischen Arbeit angemessen ist. Der vorliegende Antrag bezweckt, ohne einer uferlosen Obstruktion Raum zugeben, die schroffsten Härten der Geschäftsordnung zu beseitigen. Ein finanzieller Aufwand wird hiedurch nicht verursacht. Die Reform des parlamentarischen Sprachrechtes, welche gleichľalls sehr drinmend ist, behalten wir einem abgesonderten Antrag vor.

In formaler Beziehung beantragen wir die Zuweisung des Antrages an den Geschäftsordnungsausschuß, dessen Einsetzung wir bereits beantragt haben. Für den Fall, daß dieser Ausschuß nicht errichtet werden sollte, beantragen wir die Zuweisung unseres Antrages an den Verľassungs- und Rechtsausschuß.

Prag, am 15. Juni 1926.

Heller, Niessner,
Jokl, Löw, Stark, Reyzl, Polach, Jarolim, Beutel, Dr. Herz, Dr. Hoaser, Hampl, Fijala, Herlinger.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.

II. volební období.

2. zasedání.

Tisk 161.

Podepsaní navrhují:

Senát račiž se usnésti:

ze dne............,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Jednací řád senátu mění se takto:

1. § 10 odstavec 3 poslední věta má zníti:

>O námitkách proti tomu neb o návrhu na doplnění nebo na změnu navrženého jednacího pořadu rozhodne senát, při čemž jen navrhovateli jakož i nejvýše dvěma řečníkům pro a proti návrhu (námitce) může býti uděleno slovo vždy na 10 minut (rozprava o jednacím řádu).<

2. V §u 19 odstavec 1 nahrazena budiž číslice >10< číslicí >6<.

3. § 21 má zníti:

>(1) Samostatné návrhy senátorů nutno podati písemně v senátní kanceláři; jakmile byly rozdány tiskem, přikáže je předseda výboru, jejž považuje za příslušný. Na návrh některého z navrhovatelů může je senát po rozpravě o jednacím řádu (§ 10 odstavec 3) přikázati jinému výboru.

(2) Byl-li samostatný návrh v prvém nebo ve druhém čtení zamítnut, nemůže býti znovu podán před uplynutím 6 měsíců od zamítavého usnesení.

(3) Ustanovení §u 44 odstavec 3 ústavní listiny zůstávají nedotčena.<

4. V §u 22 odstavec 1 lit. a). nahrazeno budiž slovo >iniciativní< slovem >inkompatibilitní<.

§ 23 budiž škrtnut.

5. § 35 má zníti:

>(1) Senát může k návrhu předsedovu nebo 11 senátorů po rozpravě o jednacím řádu (§ 10 odstavec 5) výboru přikázati, aby o návrhu podal zprávu clo určité lhůty. Příkaz ten může dáti senát také, když výbor počal již o návrhu jednati.

(2) Není-li zpráva podána v určené lhůtě, aniž výbor žádal o prodloužení lhůty, anebo nebyla-li lhůta prodloužena, může býti předmět dán na jednací pořad také bez porady výboru. To však jest nepřípustno, činí-li třetina senátorů námitky.<

6. § 39 odstavec 2 má zníti:

>O návrhu některého senátora, aby se schůze skončila, přerušila anebo aby se v ní pokračovalo, rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním.<

Jako nový odstavec (4) budiž připojeno:

>V jednom kalendářním dni smí se konati jen jedna schůze, leč by se senát třípětinovou většinou všech členů usnesl jinak.<

7. § 40 odstavec 3 má zníti:

>(3) Nekonal-li senát během zasedání déle než 14 dnů žádné schůze, jest předseda povinen na písemnou žádost vlády nebo dvou pětin senátorů svolati senát nejdéle na třetí den po podání této žádosti v senátní kanceláři. Žádost musí obsahovati navržený jednací pořad.<

V odstavci (4) nahrazena buďtež slova >bez rozpravy prostým hlasováním< slovy >po rozpravě o jednacím řádu (§ 10 odstavec 3)<.

8. V §u 46 odstavec 2 nahrazena budiž číslice. >11< číslicí >7<.

9. V §u 47 odstavec 4 stůjtež na místě slov >aspoň čtyři řečníci< slova >aspoň jeden řečník každého klubu<.

10. § 50 odstavec 3 budiž škrtnut.

11. § 52 odstavec 2 má zníti:

>Po odchodu vyloučeného senátora rozhodne senát po rozpravě většinou tří pětin všech přítomných, zda vyloučení schvaluje. Bylo-li vyloučeno současně více senátorů, provede se rozprava u schválení najednou, hlasování dlužno však provésti jednotlivě, žádá-li to 7 senátorů<.

12. V §u 53 odstavec 3 nahrazena buďtež slova >bez rozpravy prostým hlasováním< slovy >po rozpravě o jednacím řádu (§ 10 odstavec 3)<.

13. § 55 odstavec 1 má zníti:

>Vláda, předseda nebo jedna pětina všech senátorů mohou navrhnouti, aby naléhavá osnova vládní nebo samostatný návrh, jenž vyžaduje rychlého vyřízení, projednány byly zkráceným jednáním. Takový návrh dlužno dáti aspoň 24 hodin předem na pořad jednání<.

Odstavec 2 má zníti:

> K odůvodnění pilnosti promluví předseda nebo jeden z navrhovatelů. Senát rozhodne pak po rozpravě o jednacím řádu § 10 odstavec 3) většinou tří pětin všech členů. Zkrácené jednání řídí se těmito pravidly:<

V odstavci 8 škrtnuta buďtež slova: >byť i řečník měl býti v řeči přerušen<.

14. § 57 odstavec 2 budiž škrtnut.

15. V §u 63 a v §u 67 budiž číslice >11< nahrazena číslicí >7<.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr vnitra.

Zkušenost šesti let ukázala, že platný jednací řád, který se nezakládá na usnesení voleného parlamentu, nevyhovuje požadavkům parlamentárním. Neponechává iniciativě parlamentních klubů téměř žádného volného pole a vedl v praksi k tomu, že právě nejdůležitější předlohy zákonů obyčejně se projednávají překotně, bez důkladné výměny názorů a bez svědomitého prozkoumání předmětu, což neodpovídá ani vážnosti parlamentu ani věcným požadavkům zákonodárné práce. Účelem předloženého návrhu jest, aby, nedávaje místa nekonečné obstrukci, odstranil nejpříkřejší tvrdostí jednacího řádu. Finanční náklad tím nenastává. Reformu jazykového práva v parlamentě, která rovněž jest velice naléhavou, vyhrazujeme zvláštnímu návrhu.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru pro jednací řád, jehož zřízení jsme již navrhli. Pro případ, že by tento výbor neměl býti zřízen, navrhujeme, aby náš návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu.

V Praze, dne 15. června 1926.

Dr Heller, Niessner,
Jokl, Löw, Stark, Reyzl, Polach, Jarolim, Beutel, dr Herz, dr Houser, Hampl, Fijala, Herlinger.